23.4.2024 | Svátek má Vojtěch


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Buďme lidé, ne roboti

Léto končí, blíží se volby a tak všichni opět začínají řešit politiku. Po cestě do práce se člověk musí prodírat davem těch, kteří to myslí upřímně a zavazují si nás tu volební koblihou, tu volební kávou.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
D. Maňhal 3.10.2014 16:04

S rozumem

Mít na každou drobnost zvláštní zákon je určitě hloupost, ale ponechávat všechno na domluvě také není řešení. Jak by domluva vyřešila případ oné otravné osoby ze Štúrova? Je velmi pravděpodobné, že každá vaše činnost bude někoho jiného iritovat. A každý může přijít s argumentem "To se přece nedělá!" Co se dělá a co ne je velmi subjektivní. Může se v neděli sekat tráva motorovou sekačkou?

R. Brzák 3.10.2014 16:23

Re: S rozumem

Případ otravné osoby ze Štůrova by se řešil snáze, než řada jiných. Sousedé by se domluvili a s milou paní by si šli pohovořit. Asertivně, ale ne agresivně (aby jí nedávali důvod k obraně) by jí vysvětlili svoje potíže s jejím chováním. Navrhovali by jí dohodu.Paní by možná nechtěla na nic přistoupit. Následoval by výčet všech malých drobností, které paní díky spokojenému sousedství mít může či má a o které může přijít. Formulace lítostivé, ale nekompromisní. Copak se lze divit, paní, že Váš soused bude vůči Vám zaujímat takový postoj, když jemu nejste ochotna vyjít vstříc? A v případě nedohody by paní zažila týden nepohody, po kterém by se delegace opakovala - opět bez agresivity, její agresivitu asertivně zrcadlit a pojmenovávat - bez emocí a urážek (nechávat si dveře komunikace otevřené). Nabídnout paní pomoc s vyřešením jejího problému, pro který není schopna vyjít komunitě vstříc. Pokud dohoda vázne, přitvrdit hrozbou dočasné exkomunikace ("bude pokračovat naše nereflektování vašich případných potřeb a nebudeme se s Vámi bavit o ničem, to vše po dobu jednoho měsíce, doufáme, že si to rozmyslíte, protože nikomu to není příjemné, milá paní...). Policie by do ničeho nezasahovala - neb by nebyl onen zákon upravující v podstatě vztahy mezi sousedy. Vše by si řešili lidé, v místě žijící - tedy komunita. Tak, jak to dělala více či méně úspěšně po staletí.

Alternativou je, v komunitách opřených o křesťanství a kostel, intervence faráře - od toho tam je.

D. Maňhal 3.10.2014 17:04

Re: S rozumem

V tom případě nerozumím tomu, proč už si to ti lidé tak jak popisujete dávno nevyřešili? V tom jim snad zákon nebrání? Tohle všechno přece už mohli dávno udělat. Vy myslíte, že to neudělali, protože se spoléhají na zákon a ochranu policie? Po prvním neúspěchu jim muselo být jasné, že tudy cesta nevede. Třeba se neumí dohodnout, nebo na tu otravnou osobu nemají žádné páky? Takoví by tedy měli smůlu? Nebo by jim mohl pomoci dobře napsaný zákon a dát jim tak nějakou páku? Takový zákon navíc může chránit jedince před onou komunitou (aby vám například vaše okolí nezačalo diktovat, že trávu smíte sekat jen v pondělí do 18-ti hodin).

V. Vaclavik 3.10.2014 17:35

Re: S rozumem

Proc to lide nedelaji uz ted, kdo jim v tom brani? 

Brani jim v tom pomylene zakony, brani jim v tom pomyleny vyklad obcanskych 'prav', kdy nesmite nikoho omezovat, ledaze ho tlacite k dodrzovani zakonu (kdy co neni vyzakonene, je zakonne a tudiz povolene a reversne zakonem chranene. Nase demokracie zavadi pomylena prava a to jak ta prikazova, tak ta povolujici, tedy ochranujici 'svobodu' obcanu, obe jsou prevazne iracionalni.

R. Brzák 3.10.2014 19:39

Re: S rozumem

Pan Václavík Vám odpověděl za mne. Jen doplním - člověk dělá jen to, co udělat musí. Mohu-li se spoléhat na policii, nebo úřady obecně, přirozená lenost mi bude bránit v jakékoliv intervenci, vyžadující po mně rozvoj vlastní osobnosti. Abych někoho nerudného a netolerantního byl schopen přesvědčovat a na jeho způsob komunikace, plný agresivity a manipulace, reagoval adekvátně svému cíli (tím je vzájemná domluva, ne konflikt), vyžaduje to po mně jistou osobnostní zralost a dovednosti. S těmi se nerodíme. Za současného stavu, spoléhajíc na stát v řešení sebetriviálnějších problémů, na vlastní řešení rezignujeme a když stát selže, oprávněně na něj nadáváme -ale naše vlastní řešení hledáme váhavě. Vždyť si ten stát platíme! - to je jen jedna z možných výmluv, která se v tom uplatňují.

V principu jde o přesouvání kompetencí od jedinců a malých komunit (jako jsou obce) ke státu, který hledá generální řešení na tisíce variací mezilidských událostí. To nemůže fungovat.

V. Vaclavik 4.10.2014 3:06

Re: S rozumem

Vyborne doplneni, dekuji.

Jsou cele oblasti, ktere normujeme a zakonnym prikazem ty normy vyzadujeme. Dostaneme od firem pak tyto normy a nic vice (to ze kdovi jestli je jina vec). Pritom s dobrovolnymi normami nasazenymi nejakou soukromou zastitujici instituci by firmy soutezily, ktera nabidne vyssi, lepsi normy, zatimco v soucasnem systemu kdy jsou normy vynucovane zakonem firmy tyto splni a nikomu se nevyplati je prekrocit k lepsimu standardu.

Spotrebitel veri statu a jeho normam a kdyz nekdo nabidne vyssi, lepsi normy, tak zakaznikovi neproda. Jde o obdobu te lenosti. Statem vynucovane normy tak v delsim behu vedou ke stagnaci, drzeni kvality na nizke urovni, ktera by na volnem trhu mohla byt uz dlouho mnohem vyssi. Zakonem vynucovane normy funguji jako zaruka mediokrity - firmy vi, ze kdyz je splni, budou z obliga a byt z obliga je jedine, o co jim pak jde. A ti, kteri by se snazili o vic, jsou za blbecky.

Proste kdyz se uzakoni nejaky standard, stane se tento hranici, za niz se nikomu nevyplati jit.

V. Vaclavik 3.10.2014 17:26

Re: S rozumem

To co zde navrhujete je takove polovicate, i kdyz dobre minene. Ve svobodne spolecnosti, ktera zakony nereguluje kde co, by se takove pripady resily na obecni urovni. Vznesla by se stiznost obcanu na obecnim zasedani a vec by pote resila obecni poradkova 'policie' placena z dani obcanu obce mimo jine prave na to, aby za ne resila takove pripady. Obecni policie by za sebou mela vahu obcanu mesta vseobecne a predeslo by se tak rozbrojim a 'spatne krvi' mezi konkretnimi spoluobcany. Kazda obec by mela 'pravo' zavest si ve svem rajonu jista pravidla obecneho slusneho chovani dle usudku svych obcanu (usudek demokratickym hlasovanim dle nejakeho vetsinoveho pravidla) a to 'obecni pravo' by se opiralo o pravo kazdeho obcana coby jednotlivce (neslo by tedy o nejaka prava obce, prava mohou mit jen jednotlivi lide).

Svoboda neznamena absolutni volnost, aby si kazdy delal, co se mu zlibi, treba provozovat kozeluznu, nebo kovarnu apod., v byte v panelaku, nebo hrat hlasitou muziku obtezujici okoli, jako v pripade v clanku zminenem. A neni to, a ani nemuze byt, vec nejake 'zodpovednosti'. Zodpovednost ci odpovednost, je pravicacky nesmysl, na neco takoveho nelze spolehat, protoze nejsme spolecnost andelu. Chovani, ktere neni objektivne zlocinne (a tudiz postavene mimo zakon spolecnosti jako celku) i tak zustava postizitelne (tedy nikoli jen nejakou domluvou, ale obecnimi, mestskymi pokutami a jinymi sankcemi) na urovni tech kterych konkretnich komunit, mestskych, obecnich, pokud svobodu chapeme spravne jako svobodu venovat se racionalni cinnosti a to tak, aby to neomezovalo svobodu spoluobcanu venovat se sve, treba i oddechove cinnosti po praci, kdy lide vseobecne chteji mit klid... Byly by obce, kde by hrani hlasite muziky slysitelne po sirosirem okoli, bylo zakazane v kteroukoli hodinu, a dovedu si predstavit jine obce, kde by to obcane mohli tolerovat, protoze by byli 'jineho razeni'.

Komu by obecni upravy byly proti srsti, musel by se prestehovat jinam, mezi 'sve'.