20.10.2021 | Svátek má Vendelín


SPOLEČNOST: Boj o historii

14.5.2007

Nejúpornějšími odpůrci vzniku Ústavu paměti národa, respektive Ústavu pro studium totalitních režimů, byli kupodivu historici a archiváři. Ovšem ne všichni. Ta část historické a archivářské obce, která méně křičí, ve skutečnosti byla úspěšnější, protože zákon nakonec Poslanecká sněmovna schválila. Stejně ale stojí za to podívat se na příčiny, kterými se jeho odpůrci řídí: je totiž neobvyklé, aby část vědecké obce tak vehementně vystupovala proti vzniku nové instituce, která má obohatit jejich obor.

Hlavní námitka, kterou lze často slyšet, zní, že při studiu komunistické minulosti nelze vycházet jen z materiálů vytvořených Státní bezpečností a dalšími represivními složkami. To jistě nelze, ale nesetkali jsme se s nikým, kdo by něco takového tvrdil. Je to tedy námitka, která se dá zařadit pod některý schopehauerovský paragraf o tom, jak dostat za pravdu v každé diskusi. Tím není třeba se zabývat, je to podfuk.

Další námitka, možná oprávněnější, má čistě finanční podobu: peníze, které má stát nový ústav, by bylo lepší vložit do institucí již existujících. Ano, chce se dodat, a nejlépe je rozdělit mezi historiky již zavedené, kteří v nich pracují, nové mezi sebe pouštějí jen s nechutí, a rádi by takový příspěvek uvítali.

Představa, že si ODS chce v ústavu zřídit bič na ty, které nemá ráda, je směšná – o tom, kdo zasedne v Senátu, který má schvalovat správní radu nového ústavu, rozhodují voliči, a dříve či později ODS vládnout nebude. Změní se snad potom ústav v bič na ODS? Řeči o „politizaci“ nedávných období českých dějin jsou hloupé: ty dějiny přece politické byly! Proč je tak také nezkoumat? Je jistě hezké poukazovat na to, že se i v těžkých dobách lidé ženili, vdávali a měli děti, že mnozí z nich měli rádi svou práci a že se svět nezastavil. A co? Nezastavil se ani za války.

Jako by část historiků a archivářů ve své zanícené snaze zapomínala na to nejdůležitější: že se po vzniku ústavu citlivé materiály dostanou z rukou politické instituce, kterou ministerstvo vnitra či obrany nepochybně je, do rukou instituce nezávislé. Jenže v boji proti nevítané konkurenci je každý klacek dobrý, jak se zdá. Od těch, kdo pod záštitou ministra vnitra bádali v minulosti, to sedí obzvlášť.

LN, 7.5.2007



Koupání je legrace. Zvlášť, když voda šumí, bublá a je barevná
Koupání je legrace. Zvlášť, když voda šumí, bublá a je barevná

Večerní hygiena je důležitá. A co teprve u dětí, které přes den nemyslí na to, že se nemají umazat. Jak zařídit, aby se děti do vany těšily a vy...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.