Dovolte mi ještě malou poznámku k posledním volbám
Jak dobře víme, voličům povětšinou nestály za námahu. A ti, co přišli, ukázali nedůvěryhodné skrumáži napravo řiť (nabízí se dodat, že holou – to když budeme uvažovat dlouhodobě nepříznivou finanční situaci mnoha z nich).
A že by došlo u politiků k nějaké reflexi? Ehm. Je zajímavé sledovat, s jakou vynalézavostí ještě teď vymýšlejí různé bizarní důvody, proč se volby nepovedly – nepopulární reformy (Nečas), úsporná opatření a distorzní Věci veřejné (Kalousek), ideová rozháranost, chybějící Klaus (Šťastný), očekávání voličů, které předčilo reálné možnosti (Andrýsová, VV), náročný volič, strana rozhádaná týden před volbami (Němcová) – a jak jsou přitom daleko jsou od pravé podstaty celkového znechucení.
Myslím, že by oněm "náročným" voličům bohatě stačilo, kdyby nebylo skandálů, které v poslední době mocně vyhřezávají na povrch. Kdyby nebylo do očí bijící, že z jejich množství lze vysledovat léta zažitý a dobře fungující systém stranického financování, často navíc v kombinaci s osobními excesy zúčastněných.
Voličům by také stačilo, kdyby rozhodovali lidé alespoň trochu kompetentní. Proč mít v čele obrany právničku nebo geologa, v čele průmyslu a obchodu lékaře, na kultuře družinářku a proč vnitro řídil jednu dobu úplný mimoň a neschopa? Pouze spekuluji, ale hlad po kompetentních lidech, to, že voliči by rádi, aby stát zase řídili lidé, kteří pro to mají schopnosti, znalosti a zkušenosti, možná vysvětluje i neúspěch různých "laiků" – Županiče, Olmera, Uzla a Jandy, třeba.
Takže shrňme si to: Nikoli kvůli rozhádání se týden před volbami, ale proto, že si pravice vlastní dlouholetou pílí vyrobila image lhářů, podvodníků a odkláněčů a zničila s neobyčejnou zarputilostí poslední zbytky své důvěryhodnosti, proto voliči jednoduše současnou pravici volit nechtějí. A raději ostentativně zůstali doma.
A ti, kteří přišli a volili levicovou alternativu, zjevně měli pocit, že už to nemůže být horší. Arogantní klientelismus, zažraný v přebujelé a neschopné státní správě, se jim jednoduše přejedl. Může také být, že se těmto voličům stýská po mládí a poklidné Husákově době. I takoví lidé mezi námi jsou. Mají volební právo a je jich hodně. Myslet si o nich můžu, co chci (komunistům jsem nikdy hlas nedala a nedám), přesto pro ně mám určité pochopení. Jsou to ale voliči, kteří zvedli zadek a k těm volbám šli. Hlasy, které naházeli do uren, jsou platné a politici, kteří se díky nim dostali do krajských zastupitelstev nebo Senátu, byli zvoleni zcela demokraticky. Volili stranu, která za dvacet let v opozici nedostala příležitost k sebedikreditaci a nelpí na ní, na rozdíl od všech ostatních, špína z žádných korupčních skandálů. V letošních volbách, nesoucích se ve znamení odporu proti korupci, cenná deviza. No schválně, kolik komunistů je dnes spojeno s korupčními skandály? Vybaví se mi jen (ještě ke všemu zinscenovaná) nabídka Jiřího Dolejše, že za milion cosi zařídí. Jen milion?! Přátelé, jestli si řekl o milion, tak je to v současných poměrech spíš známka slušnosti. Porovnejte si, jaký nenažraný kraken jsou knížky IZIP. Klepat si tedy teatrálně na čelo, že komunisty můžou volit leda zoufalci a zpátečníci starší než staré struktury, bažící po časech minulých, je blud a nesmysl. Je to polická slepota a arogance. Realita je taková, že si je lidi zvolili, protože prostě chtěli.
A vůbec nepomůže se jim smát, že jsou blbí a vůbec se nepoučili a jestli ano, tak na to zapomněli. Nepomůže srovnávat jim po lopatě ceny rohlíků včera a dnes. Nepomůže natisknout na obálku fotku šéfa vítězné strany a s absolutním nedostatkem respektu ji zneuctít čmáranicí přes. Protože nic z toho nezmění fakt, že tato skupina voličů je velká a zesměšňování ji k pravici rozhodně nenaláká.
Spíš je na místě zamyslet se, jak je možné, že v jednadvacátém století, po desetiletích trpké komunistické zkušenosti, existuje nezanedbatelné množství lidí, kterým hypoteticky(!) ona padesátá léta, znárodňování a justiční vraždy připadají lákavější než dvacetiletí v české tržní demokracii. Asi se někde vloudila chybička, že?
A pak kdo je tady blbej.
Převzato z blogu Evropanka.blogspot.com s laskavým svolením autorky