Neviditelný pes

SPOLEČNOST: Až je mi jich líto

Zpráva z tisku: „Z čelných představitelů státu věří dle Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd lidé nejvíce presidentu Miloši Zemanovi.“

Achich achich, to je pro mnohé rána! Tuhle jsem mluvil ve společnosti s jednou příjemnou a vzdělanou dámou a došlo na Zemana. Dáma pravila, že Zemana nesnáší, že je to mstivý dědek, že slintá, vypadá strašně a je jí odpornej. A že nezná nikoho jiného, kdo by měl rád Zemana. Tedy až na jejího muže.

Ó ano. Pohybujete-li se po Praze a také po Brně v určitých kruzích, nenajdete nikoho, kdo by znal někoho, kdo by fandil Zemanovi. Až na naprosté šílence. Jako je její muž, historik a sinolog. Nevím, zda ona dáma považuje svého muže za šílence, je to možné. Mnoho žen považuje své muže za šílence, pomatence, exoty a prostě děsné tvory. Přesto s nimi zůstávají dlouhá léta v manželství. Tak už to na světě je.

Býti „antizemanovec“ je dnes jednoduché. V tzv. slušné společnosti to jaksi patří k bontonu. A nemusíte na to ani sami moc myslet. Každý den vám dodávají až do domu noviny a televize a také diskuze pod články na internetu neustálé „důkazy“ o Zemanově „hnusnosti, zaprodanosti Rusku a Číně“ a vůbec buranství. A o styku s podezřelými, povětšině zločineckými osobami napojenými na cizí, zásadně východní imperialistické kruhy. Dokonce tam ten odporný stařec i jezdí na setkání, jak všichni neustále omílají, což je samo o sobě zrádcovská činnost.

Jistě, pokud do Moskvy a Číny jezdí Merkelová a Macron, tak je to ukázka správné diplomacie. Když tam jede Zeman, je to proto, že je prostě lump! Tvrdí naši novináři, televizáci, pražská kavárna a spřátelené party.

Posedlost Zemanem už začíná být podobně politicky patologická, jakou ukazují v Americe „antitrumpovci“. Tedy takzvaní liberální demokraté. Ve skutečnosti totalitu milující neomarxističtí fanatici.

Pokud zrovna není nic, co by se dalo přímo přišít Zemanovi jako jeho zločiny, mají naši mediální pracovníci náhradní, kolaterální cíle. Hlavními jsou kancléř Mynář, mluvčí Ovčáček, případně jistý byznysmen Novotný. Na osobnosti, které Zeman vyznamená či pochválí, se pořádají mediální hony. Anebo jsou přímo ostrakizovány či vyhazovány z práce.

A každý, kdo se kolem Zemana jen mihl anebo se někdy potkal v hospodě s někým, kdo je spojován s Hradem, se hned stane cílem „morálních nadřazenců“. Co se týče kancléře Mynáře, tak blbnutí kolem prověrek NBÚ lidi moc nezajímá a nerozumí tomu, navíc je NBÚ v jejich očích dosti zprofanovaný úřad. A protože už se zřejmě nenašlo dost věrohodnějších cílů, tak se blblo třeba kolem baráku. Který chtěl Mynář koupit. To magorské žvanění kolem údajně „nemravně nízké a podezřelé ceně domu “ převyšuje v mých očích už jen výkon redaktorky TV Nova, která sdělila udiveným divákům, že udělali pokus a když venku mrzne, tak v láhvi zmrzne voda.

Neuvěřitelný „odborník“, kterého předtím ani potom nikdo neviděl a kterého ČT dovlekla k inkriminovanému baráků, z fleku sdělil, že cena je špatná a bla, bla, bla. I naše pětaosmdesátiletá sousedka na chalupě pravila: „Jak ten kretén může vědět, jakou má barák cenu, když na něj čumí jen z ulice?“ A tak to pokračuje dál, už se bavím hovadinami, jako je současný skandál kolem rybníka, který nemá nějaké papíry a zločinec Mynář z něj vodou zasněžuje sjezdovku. Vybudování rybníku jako zločin v době, kdy republika usychá a stát a obce se zoufale snaží vymyslet, jak vodu v krajině zadržet. Co takhle rybníkem, he?!

Tahle skupina tzv. intošů dokáže uplést z ničeho skandál, česky se říká „udělat z prdu kuličku“.

obr. 1

obr. 2

Zvláštní kapitolkou protizemanovského deliria je dříve Zelený, dnes ve skutečnosti spíše Rudohnědý Raoul. Zpočátku zajímavý a sice drsný, ale vtipný kreslený seriál se změnil v karikaturu sebe sama. Tento komiks v časopisu Reflex dnes vyniká ve všech těch nesmyslech, pomluvách a žvanění, až už je tak blbý a trapný, že překonává stupiditou a nenávistí a „politickou uvědomělostí“ i nejhorší kresbičky v komunistickém „satirickém a humoristickém“ týdeníku Dikobraz. A že to byla nějaká síla! Ty kresby „krvavého Tita“ či amerického imperialisty sedícího v kalhotách ušitých z americké vlajky na žoku dolarů a kouřícího doutník, na něhož dopadá spravedlivá trestající ruka pracující třídy. Podívejte se na pár ukázek ze stalinistického Dikobrazu (obr. 1, obr. 2) a srovnejte je s kresbami, jež vám najde Google po zadání hesla „zelený raoul zeman“.

obr. 5

obr. 6

Osobně se domnívám, že se komiks dostal na úroveň výblitků všech výblitků. Jeho kvalita se propadá až někam k antisemitským vtipům v plátku Der Stürmer. Porovnejte způsob kresby obličeje Zemana a lidí kolem něho (obr. 5, obr. 6),s „veselými kresbičkami“ odhalujícími „skutečnou tvář židů“ (viz obr. 3, obr. 4). Jen místo špinavého Žida mají dnes na paškálu jeho tvůrci Miloše Zemana. Fakt by mne zajímalo, kde se tenhle hnus bere v jinak seriózním týdeníku. To tam sedí nějací pomatenci bez vkusu a slušnosti v redakci, anebo je to libůstka některého z majitelů? No, je jejich věc, jak daleko až klesnou.

obr. 3

obr. 4

Už od poloviny devadesátých let se u nás pěstuje kultura dehonestujících kampaní. Obětí byl kdekdo, podle potřeby různých ideologů, oligarchů, cizích i vlastních nenávistníků. Momentálně je vedle Babiše hlavním cílem „pravdy a lásky“ a na to napojených kruhů Zeman. Rád bych dodal, jakožto signatář Charty77 od počátku, že 99 % těchhle lidí nemá a nemělo s Havlem a jeho myšlením a způsoby nic společného. Někteří se kolem něj jen tak ometli anebo na Hradě „taštičku podrželi“, jiní jej vzývají jako modlu.

Když tak o tom přemýšlím, napadá mne jeden text. Od slavného muže, ještě nedávno hlasitého kazatele „pravdy a lásky“, frontmana Pražského výběru Michaela Kocába. Jak on krásně a s přesvědčením zpíval v písničce „Člověk bez talentu“ své myšlenky. Na něj a na celou tuhle partu „pokrokářů“ a jejich gendero-zeleno-homo následovníků a neúspěšných, pouze plivajících rádoby tvůrců dějin padly po desetiletích jeho verše jako přišité:

Co už to stálo, furt je to málo
Co mi to dalo starostí
Jak jsem se snažil, zaživa smažil
Omámen vlastní blbostí
Nad propastí se stále motám
Jsem jako v kleštích pochyby
Mám na to sílu nebo nemám
Táže se nýmand, co kdyby

Všechno se koupit asi nedá
Teď ušetří tě zklamání
Lásku si koupíš, ale běda
Když si chceš koupit nadání
Nos všude strkáš, na všech frontách,
Snažíš se vecpat, dopředu
S tím tvým talentem, marná sláva
Můžeš si brnkat tak leda koledu

Co už to stálo, furt je to málo
Bylo to asi na pendrek
Jak já se snažil, po slávě bažil
A výsledek je na pendrek
Všechno se koupit asi nedá
Teď prožil si svá zklamání
Lásku si koupíš, ale běda
Když si chceš koupit nadání

Marná sláva – Já bláha – Proč tak marním
Čas

Někteří, ale jen někteří z nich měli nějaký talent. Třeba na hudbu a divadlo, ale na politiku byli a jsou kolektivně leví jak šavle. Co vymysleli, to malér. Lidi to nechtěli. To dodnes ti, co se viděli jako nadlidé, a ono to nevyšlo, nemohou skousnout. Nejsou tou vysněnou šlechtou, před kterou se sprostý lid klaní až k zemi. Spíše naopak.

Všichni ti hoši a děvčata, co kydají hnůj na kdekoho, kdo jim nevyhovuje, jak se strašně - někteří už třicet let - snaží, a ono nic. Lidi nevěří jim, ale Zemanovi. To bolí!

Takže si poslechněte nejprve „Člověka bez talentu“. Dnes, když se ukázalo, že tahle parta prostě nemá talent ani schopnosti na to vést lidi a stát a jen si dnes prožívá svá zklamání.

Oni ti hoši-textaři v Pražském výběru byli svého času skuteční vizionáři. Jen netušili, že vidí sami sebe a své různé kámoše po desítkách let. Jsou a byli to potom jen takoví snaživci, po kterých zůstane v dějinách nakonec jen děsný dojem neuvěřitelných magorů. Všichni ti zachránci planety, milovníci homosexuality a „vědci“ genderu. Ve verších písně Snaživec tu předpověď máte:

Znal jsem jednoho takovýho chlápka
Co moudrosti moc nepobral
A studu ani kapka a lhal a lhal
A přesně jak se říká
Rozum mdlý vůle chabá
Ale touha po novotách veliká
Tak ten pán se o vše nové velmi interesoval
A nebyl to jen pán
Z pána jen klobouk měl
A nemyslel to snad ani zle – starosta
Však bohužel, na co šáh
Tam sto let tráva nerostla

Ten si to krásně zavařil
Nikdo ho neměl rád
Kdyby se tolik nesnažil, akorát

A čím víc se snažil pomáhat
Tím víc ten chudák škodil
A když mu to někdo naznačil
Tak hrách jen na zeď hodil
A ještě jednu vlastnost měl
Že byl splachovací
Jedněmi dveřmi ho vykážou
Už druhými se vrací

Ten si to krásně...

A pokud si to pustíte na těchhle stránkách nahraných po roce 1989

tak na konci poslechněte, jak Kocáb - už okouzlen domnělou „vlastní politickou genialitou“ - začíná blbnout a domnívá se, že jsou vizionáři …To je taky hezká ukázka.

Jo, život tropí různé hlouposti.

No, a manžel naší kamarádky, ten, co fandí Zemanovi, ví, že alespoň v něčem má doma pravdu. Že lidi věří spíš Zemanovi než všem těm intelektuálským kydačům hnoje. Bez hledu na to, zda mi je Zeman sympatický či nikoli, je to v zásadě kladná zpráva.

Protože: „Můžete lhát. Ale nemůžete lhát všem a stále.“ A měli by si ti „morální giganti“ pamatovat, že nenávist plodí zase jen nenávist.

zpět na článek