V Charlottesvillu najel šílenec autem do davu demonstrantů, což mnoho komentátorů právem označilo za teroristický útok, neboť jeho cílem bylo způsobit všeobecnou hrůzu. Podotkli přitom, že nešlo o islamistický teror, že si tentokrát vystačili Američané sami.

Kde se tam vzali demonstranti? Ti se sešli k oprávněným protestům proti pochodu extremistů. Protesty však byly konfrontační a vyústily v řadu násilností. Prezident Trump odsoudil celou záležitost dost nešikovně, neboť demonstranti použili násilí v intenzitě nepatrné, nicméně v zásadě správně indikoval, že k násilí došlo „na mnoha stranách“.

Kde se tam tedy vzali extremisté? Ti se sešli k pochodu „Spojme pravici“, na docela pochopitelný protest proti odstranění jezdecké sochy velitele konfederačních vojsk – generála Roberta E. Leeho. Sám pochod byl sice doprovázen poněkud eklhaft projevy, ale to je v rámci americké tradice svobody slova. Trestá se až násilí a bezprostřední výzvy k němu, ať se nám to líbí, anebo ne. (Na druhou stranu, existence „verbálních trestných činů“ má také mnohá negativa a nikdy nebyla imunní vůči zneužití – spíše naopak. Asi proto se v USA dali cestou, které zase hrozí opačný extrém.)

Jděme ještě dál, tam, kam se většinová média neodváží. Ptejme se tedy, kde se v Charlottesvillu narodila myšlenka na odstranění jezdecké sochy generála Leeho. Cožpak ta socha tam byla nově instalována? Někdo generála navrhl na Nobelovu cenu za mír, svatořečení, nebo co se stalo aktuálního, že bylo třeba „řešit“ tento „problém“?

Odstraňování soch, to je fenomén neomylně naznačující, že někomu kape na karbid. Že nemá co pořádného dělat a chce se nějak zviditelnit. Nebo že chce aktivismem odvrátit pozornost od své vlastní minulosti, což známe i z naší historie velmi dobře. Každopádně to je rys, který je doma spíše v totalitarizujících než svobodných společnostech, na tom může být asi shoda.

Proč nepřekreslovat historii

Autoritářský a k totalitarismu tendující režim je totiž nedůtklivý, demagogický a chce vypadat lepší, než je. Co se legrace týče, tak to ani omylem, na tu je příliš cimprlich. Svobodný režim je naopak robustní, dokáže vydržet nejen kopec srandy, ale dokonce unese pohled do své vlastní minulosti, aniž by z toho bláznil.

Na metráky různých reálně nepěkných, až nereálně pomlouvačných zkazek o své osobě mi jednou řekl Magor Jirous – a použil přitom jednu zásadu, kterou se za ta dlouhá léta naučil v kriminále: „Ano, to všechno jsem já. Ale furt jsem to ještě já.“

Jak píše analytik George Friedman (Příštích sto let), „psychologicky jsou Spojené státy bizarní směsicí nadměrného sebevědomí a hluboké skleslosti. Zajímavé na tom je, že je to přesný popis adolescentní mysli, a přesně v takovém stavu se nachází Američan v jednadvacátém století. Světová vůdčí velmoc prožívá vleklou krizi adolescentní identity společně s neuvěřitelnou novou silou a iracionálními výkyvy nálady. Historicky jsou Spojené státy mimořádně mladou, a tudíž nevyspělou společností. Takže v této době bychom neměli od Ameriky očekávat nic víc než předstírané chvástání a hluboce prožívanou nejistotu.“

Evropská společnost by však měla osvědčit svou větší vyzrálost a nehodnotit příkře. Vždyť onen charlottesvillský impulz, nešťastnou snahu překreslit dopad historie, to známe z posledních dob z vlastní zkušenosti až nezaslouženě důvěrně.

Obecně lze zvažovat, nakolik je „pulírování historie“ vítanou provokací, která se zahryzne do společnosti jak rotvajler a pak už jen vztekle škube ze strany na stranu – a společnost bohužel s ní. A konkrétně – nedal hloupý nápad odstranit Leeho sochu záminku extremistům shromáždit se v místě, které se možná stane jistým kultem?

Nechci omlouvat reakci prezidenta Trumpa, ono ani není proč. On je sice hrom-do-police, v zásadě však indikuje problémy, které jsou skutečné. Jistě, můžeme se ptát, zdali svými reakcemi (například proti Severní Koreji nebo Íránu) nezpůsobí problémy ještě větší, ale legitimní je jít do hloubky, nikoliv nepříjemné věci smetat ze stolu.

Ano, neodstraňujme žádné sochy, chceme-li zůstat sami sebou, protože to všechno jsme my. A mnozí z těch, kdo je chtějí odstraňovat, ještě více!

LN, 16.8.2017