Pak jen víc takového fašismu!
Ve středu 14. listopadu se v Občanském institutu konala přednáška Katolické pokušení fašismem – dnes a nyní, již měl proslovit literární historik a pokrokář Martin C. Putna, který se dlouhodobě zabývá mj. problematikou katolické literatury a kultury, a tudíž – jak sám v úvodu objasnil – katolicismem jako celkem, tedy i politickými a společenskými okolnostmi jeho vývoje. V samotné pozvánce byl zmíněn jeho článek, uveřejněný 29. října v Lidových novinách, nazvaný Svatý Václave, vyžeň fašisty, a tak jistě většina z těch, kteří se rozhodli na Putnovu přednášku jít, očekávala polemiku tohoto havlistického katolíka (není-li takové slovní spojení oxymóronem) s názory těch, v nichž spatřuje klerofašisty, slovy dalšího liberála z řad Církve, Tomáše Halíka, fašizující maloměšťáky. Nakonec však všichni odcházeli z přednášky zklamáni; jak ti, kteří s ním ideově souhlasí, tak ti, kteří nesouhlasí.
Nejspíše to bylo dáno složením posluchačstva, neboť přesto, že podle důvěryhodného zdroje přednášející přišel bojovně naladěn, k žádné polemice nedošlo. M. C. Putna se úzkostlivě vyhýbal sebemenší kontroverzi a kritice a přes nesporný rétorický um vykládal výhradně o historickém vývoji katolicismu Velkou francouzskou revolucí počínaje. Z tohoto hlediska mu nelze mnoho vytýkat, avšak pozvánka napovídala, že řeč bude trochu o něčem jiném. A přítomní také napjatě očekávali, v co jeho jistě zajímavý historický exkurs vyústí.
Kdo snad čekal výklad nejnovějšího vývoje katolicismu ve vztahu ke sklonům jistých katolických kruhů ke spolupráci s nacionalisty – o čemž tak horlil ve svém říjnovém článku –, kdo čekal, že jednoznačně pojmenuje ty, v nichž takové "nebezpečí" spatřuje, a bude následně konfrontován s protiargumenty, čekal nadarmo. Pan Putna se spokojil s konstatováním, že k takové spolupráci podobně jako v první polovině minulého století dochází a že má z toho strach. Po několika komentářích a otázkách se vprostřed diskuse omluvil a odešel. A tak si přítomní mohli spravit chuť alespoň chlebíčky a dobrým vínem.
Jak lze to, čeho jsem byl svědkem, označit? Snad jedině zbabělost. Jistě mu totiž neuniklo, že mezi posluchači byl i tajemník "klerofašistické" Akce D.O.S.T. František Červenka a krom něho i několik dalších signatářů manifestu D.O.S.T., mezi nimi – se vší skromností řečeno – i já. Ale nedivme se, vždyť není těžké vyplodit zcela zavádějící a skutečnost přehlížející text, v němž očerníte kdekoho a nařknete jej z kdečeho. Jen řekněte do očí svým bližním, že jsou rasisté, homofobové, fundamentalisté, antiislamisté a možná dokonce antisemité; tak totiž pan Putna popisuje "ideologický systém" ultrakonzervativního, katolického nacionalismu v čele s "dosťáky". Levicový filosof Bělohradský tento "systém" nazývá kleronacionalismem, jenž se Putnovi nepříliš líbí, a volá po tom, aby byl nazván pravým jménem: fašismus. Ve svém článku nikoli bez patosu uvádí: "Jsou fašisty, neboli těmi, kdo se pokoušejí vytvořit společnost autoritářskou, ,limitovaněʻ demokratickou, ostře nacionální a užívající pro své účely konzervativně náboženské rétoriky. Stojíme na prahu éry nového fašismu."
Slyšíte dobře: Stojíme na prahu éry nového fašismu! Co k tomu dodat rozumného? Snad tolik, že je-li Akce D.O.S.T. organizací fašistickou, pak jen víc takového fašismu…