20.4.2024 | Svátek má Marcela


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Absurdistán

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
B. Hudzieczek 15.3.2011 23:49

Kolik vydělává uklizečka v Praze?

Paní autorko, pokud chcete argumentovat věcně, nebylo by na škodu říci jak vlastně ty uklizečky, prodavačky a další, vámi zmiňované, profese jsou honorovány. Znám několik takových  a vím kolik si vydělají (prodavačky v Tescu, Lidlu apod.). Jejich výdělek opravdu není ani zdálky srovnatelný s výdělkem vědeckého pracovníka.

O. Severýn 15.3.2011 15:12

Problém je jinde

Peníze do výzkumu tečou mnoha různými cestami, ať už od státu nebo od EU. Už jen orientovat se v těhle cestách je většinou prací různých "administrátorů", "koordinátorů" a podobných.

Pokud člověk dnes získá grant, má šanci pracovat za poměrně rozumný plat. Problém je, že podpisem grantové smlouvy se dotyčný vědec stává otrokem úředníka a je vystaven byrokratické buzeraci hrubého zrna - zprávy, hlášení, vykazování výsledků, pracovní výkazy, složitá pravidla pro čerpání dotace, výběrové řízení na každý trochu větší nákup. Takže dotyčný vědec má sice slušný plat, ale po nějakém čase zjistí, že vlastně není vůbec vědec, ale úředník na plný úvazek. A nejhorší je, že nikomu ani moc nevadí, že se v rámci daného grantu vlastně nic neudělalo, hlavně když všechno sedí papírově, zprávy odevzdány a schváleny, rozpočet utracen dle plánu, pokrok vykázán. Prostě socialismus.

Dobrá věda se rodí z nadšení a píle chytrých a vzdělaných lidí. Byrokratická mašinerie "na podporu vědy" spolehlivě dříve či později zadusí každé nadšení.

Dále, věda je z principu věc nejistá. Dopředu nevím, jestli vyzkoumám to, co jsem si řekl, že vyzkoumám. Roční intenzivní výzkum může skončit suchým konstatováním "tudy cesta nevede" a přitom se může jednat o vědu na špičkové úrovni. Zkuste ale něco takového vysvětlovat úředníkovi - nesplněno, málo bodů za výsledky, nulová šance na další podporu.

Takže se píšou granty "na jistotu", buď na věc, kterou už má dotyčný někde v šuplíku v podstatě hotovou a nebo na nějakou drobnost, kde si je jistý, že splní zadání.

O. Kadlec 15.3.2011 17:40

Re: Problém je jinde

Jo, taky to tak vidím, zvenku - ale jedna poznámka: "prostě socialismus"?!?

Jaký, kde? Za toho našeho socialismu to takto nefungovalo. Prostě kapitalismus - když už.

O. Severýn 15.3.2011 13:55

Problém je jinde

Peníze do výzkumu tečou mnoha různými cestami, ať už od státu nebo od EU. Už jen orientovat se v těhle cestách je většinou prací různých "administrátorů", "koordinátorů" a podobných.

Pokud člověk dnes získá grant, má šanci pracovat za poměrně rozumný plat. Problém je, že podpisem grantové smlouvy se dotyčný vědec stává otrokem úředníka a je vystaven byrokratické buzeraci hrubého zrna - zprávy, hlášení, vykazování výsledků, pracovní výkazy, složitá pravidla pro čerpání dotace, výběrové řízení na každý trochu větší nákup. Takže dotyčný vědec má sice slušný plat, ale po nějakém čase zjistí, že vlastně není vůbec vědec, ale úředník na plný úvazek. A nejhorší je, že nikomu ani moc nevadí, že se v rámci daného grantu vlastně nic neudělalo, hlavně když všechno sedí papírově, zprávy odevzdány a schváleny, rozpočet utracen dle plánu, pokrok vykázán. Prostě socialismus.

Dobrá věda se rodí z nadšení a píle chytrých a vzdělaných lidí. Byrokratická mašinerie "na podporu vědy" spolehlivě dříve či později zadusí každé nadšení.

Dále, věda je z principu věc nejistá. Dopředu nevím, jestli vyzkoumám to, co jsem si řekl, že vyzkoumám. Roční intenzivní výzkum může skončit suchým konstatováním "tudy cesta nevede" a přitom se může jednat o vědu na špičkové úrovni. Zkuste ale něco takového vysvětlovat úředníkovi - nesplněno, málo bodů za výsledky, nulová šance na další podporu.

Takže se píšou granty "na jistotu", buď na věc, kterou už má dotyčný někde v šuplíku v podstatě hotovou a nebo na nějakou drobnost, kde si je jistý, že splní zadání.

J. Schwarz 15.3.2011 11:34

V zahraničí

bude těžko vědec bádat léta bez výsledků.... a co vy, vy byste se nechala operovat raději doktorem, který se proslavil svým umem nebo studentem po škole? Onen vědec, co se vrátil totiž v cizině prokázal, že je skutečně vědec - což se v žádném případě nedá prohlásit o jakémkoli absolventovi VŠ.

J. Bakulová 15.3.2011 11:06

jestli ono to nebude tím,

že naši politici z vědy nepřišli, možná s výjimkou prezidenta Klause. O tom je mi známo jen to, že preferuje ekonomy, ostatní nepreferují nikoho a lékaře nemají rádi všeobecně. Inu, zůstaneme montovnou Evropy

J. Kunes 15.3.2011 7:54

cizi vedci

Vazena pani Portesova,

dovolte mi nekolik poznamek k Vasemu clanku.

1) Nejsou zadni cizi vedci. Alespon v prirodnich vedach hranice prakticky neexisuji. Pokud nechce pracovat v ustavech americke armady nebo namornictva (a predpokladam, ze to plati i pro jine zeme s vojenskym vyzkumem), je uplne jedno jaky drzite pas. Taky prilis nezalezi na tom jakou reci mluvite.

2) Rici si o vetsi mzdu v akademicke sfere je naprosto bezne. Funguje to tak, ze prijdete za svym sefem a reknete "Mam nabidku z university XYZ a nabizeji tolik a tolik". A odpoved je bud "Blahopreji k novemu mistu" nebo "Nikam nechodte, takovou mzdu Vam dame taky a jeste trochu navic".

3) Co se tyce angazma vyzkumniku se zahranicnimi zkusenostmi (hlavne ze zamori), tak to je opet naprosto bezna vec i ve vyspelych zemich. Muzu Vas ujistit, ze je nezvykle pokud mlady vedec ani jednou nepracoval mimo svoji zemi a pripady, ze by nekdo nepretrzite pusobil ve stejne instituci od PhD az k pozici kmenoveho zamestnance jsou prakticky neexistujici.

O. Kadlec 15.3.2011 1:16

Je to ještě horší

než píšete. Akademie věd musí bojovat o přežití. Kdekomu z politiků připadá zbytečná jako stavební spoření. Nemoc je rozšířená a hluboko zažraná a není jen národní, jak se zdá z příspěvku. Vědec je dnes štvanec, který když něco opravdu dělá, je obviňován že nedělá nic. Pak tedy, aby přežil on i jeho výzkum, musí publikovat, často jen multiplikované žvásty které už dvakrát někde na konferenci uvedl.Hlavně že pak má čárku. Vědec, jehož výsledky práce nejsou přímo aplikovatelné v nějaké výrobě nebo nepomohou hned vyléčit nějakou nemoc, je pak tvor nejohroženější. Pevné úvazky už dnes neexistují ani u profesorů, což je absurdní, takže vědec nakonec udělá nejlíp když cestuje po světě. Relativně nejlíp se v branži mají mladí géniové, na které nejsou takové nároky, takže když sebou hodí stihnou třeba něco zásadního napsat a publikovat. Pak jim zbývá do konce života hlavně klopotná práce shánění dalších grantů a složité administrativní vykazování a zdůvodňování existence pracoviště, jež jim bylo svěřeno, a v němž se někdy schová růst dalšího mladého génia.

To všechno je jen mrzačení světa vzdělání a vědy, rozšířené daleko za hranice naší vlasti. To není národní problém. Přitom to, co opravdu funguje, je jednoduché a bylo to dávno vynalezeno: ve Francii Akademie a v USA Universita.