SOUŽITÍ: Měli bychom si více naslouchat
Měli bychom si více naslouchat, ale někdy rozhodně ne - a přesto se nelze vyhnout. Možná máte také takové sousedy.
Sousedé nad námi jsou poměrně mladí sympatičtí manželé s asi šestiletou dcerkou. Bezproblémová rodina, ochotní pomáhat, zdravící. Až asi tak před měsícem to začalo. Začali nám otevírat nové obzory.
Kolikrát za hodinu může žena dosáhnout orgasmu? (neuvěřitelně mnohokrát)
Musí se milování omezovat pouze na jednu hodinu nebo lze dále pokračovat? (lze)
Čím se lidé normálně přes den pracující mohou zabývat v jednu v noci? A čím ve tři v noci? Co všechno stihne mladý pár, který si přivstane v půl šesté ráno? (hádejte)
Je možné vydávat při orgasmu neustále nové a nové varianty zvuků, které ten den/noc ještě nezazněly? (skoro)
Vedle vzdělání v oboru sexuologie nám ovšem sousedé poskytují i látku k doslova poirotovským spekulacím. Během dosud uplynulých let se od nich nerozléhalo nic. Žili v celibátu? Nebo se to až dosud manželce nelíbilo? Či se museli krotit kvůli dcerce? Tomu by se dalo rozumět, podobné zvuky by asi dítě znepokojovaly. V tom případě: kde je holčička teď? Zabili ji a zakopali na zahradě? Prodali ji do otroctví? Poslali ji do zahraniční internátní školy? A dále, z mužského hlediska je tu také spousta otazníků. Může vůbec normální chlap opakovaně a dlouhodobě takto fungovat? A proč není nikdy slyšet on? Nelíbí se mu to? Není nakonec celá ona produkce výsledkem použití nějaké hračky ze sex shopu, zatímco manžel spí se špunty v uších?
Člověk si postupně zvykne na všechno, i na skřípot tramvají vybírajících nedalekou zatáčku, i na hukot klimatizace z banky v souběžné ulici. Ani zvuky našich sousedů by nemusely vadit, ale co všechny ty otázky, které v nás vyvolávají (o pocitu vlastní nedostatečnosti nemluvě)? V nich je ten problém. Na druhou stranu: měli byste to srdce vzít smeták a zaťukat do stropu? Být „kazišukem“ a ještě vlastně prozradit, že jsme tohle porno pro nevidomé bez protestů poslouchali dlouhé týdny? Ech, co! Člověk není mladý navěky, v každé prachovnici jednou dojde střelný prach, a také se určitě dříve či později vrátí jejich dcerka. Do té vkládáme nadějí nejvíce.
Z autorova webu Paleta názorů a ptákovin