Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Přijde mi zajímavé, že se tady opíráme do závislosti mladých, především dětí. Přitom tomu jsme vystaveni i my, pokročile dospělí. A také si to neuvědomujeme, nebo si to připustit nechceme.

Tady na NP je dostupná základní statistika každého diskutujícího. Ta čísla jsou šílená. Několik set příspěvků za měsíc není žádná výjimka.

Před lety se jako jeden z parametrů hodnocení závislosti zohledňovaly potíže v životě, způsobené nadměrnou konzumací ...něčeho. Myslím, že tenhle přístup je pomalu opouštěn, protože když pak na potíže dojde, bývá už pozdě.

Ano. S tím souhlasím. A jak si vlastně představuje ten čas LÉPE PROŽITÝ?

K zákazu přístupu nezletilců k sociálním sítím: za války jsme měli na radiu upozornění, že poslouchání cizího rozhlasu trestá se vězením nebo i smrtí. Hrozba byla nepřehlédnutelná, neboť Němci byli důkladní. Výsledek: od 9 let jsem s rodiči poslouchal BBC.

Nikdo nechce být na čemkoli závislý. Na drogách, rodičích ani na sociálních sítích. Bohužel spousta lidí si svou závislost vlastně ani neuvědomuje, nebo nepřipouští. V otázce drog už osvěta probíhá, o tom že strávit na internetu 10hodin denně je také závislost je třeba ještě hodně přesvědčovat. Z tohoto pohledu vidím snahu konzumaci sociálních sítí nějak regulovat jako správnou. Prvním krokem je problematiku si vůbec uvědomit.

Víte, já si zase myslím že to, jak kdo tráví svůj volný čas, by mělo přece jenom zůstat na každém z nás osobně. To by se taky mohl začít třeba regulovat čas prosezený v hospodě, nebo na rybách...

"Proplout" mezi extrémnostmi lze pravděpodobněji, pokud se zároven nepřeruší rozvoj, který je od věků založen na principu KONTINUA.

Řešení takto může tkvět v procesu postupného seznamování s prostředím, při postupném růstu schopností vzhledem růstu rizik. Např. následující náhled:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-v-15...