Byla dcerou chrabrého otce Josefa Mašína, kterého popravili nacisté. V životě si toho hodně vytrpěla a na jejím osudu se potvrdilo, že nacismus a komunismus jsou pohromou lidstva. Život jí pak jako malému dítěti zachránila sudetská Němka.

„Zlu je třeba se postavit, i za cenu osobních obětí,“ to bylo krédo, jíž Zdeně Mašínové, která zemřela ve věku 92 let, vštěpovali její rodiče a kterým se ona řídila celý život. Jak je uvedeno v článku na webu seznamzpravy.cz, Zdena Mašínová neprožila snadný život. Značnou část dětství strávila na různých klinikách, protože měla kvůli nedovyvinutým kloubům vážné postižení nohou.

Paradoxem je, že ji nakonec podle rozhovoru, který už dříve poskytla Reflexu, pomohli na německé klinice v Praze. Rodiče o tom zpočátku nechtěli ani slyšet, že by jejich dceru léčili Němci. „Jenomže profesor Springer byl židovského původu, a tak maminka prosadila, abychom k němu šli. Prohlédl mě a řekl: „Přijďte za dva roky a v osmnácti bude tancovat.“ Od roku 1935 jsem prodělala šestnáct operací a v osmi letech jsem začala chodit. Dětství jsem prožila ve vojenském lazaretu, jímž se klinika stala začátkem čtyřicátých let, když tam Němci posílali z fronty rozstřílené vojáky. Pan profesor mě operoval načerno, přestože věděl, jak jsme perzekvovaná rodina, a šlo při tom o život jemu i nám. Jen díky němu jsem prožila plnohodnotný život a skutečně jsem v těch osmnácti tancovala,“ uvedla Zdena Mašínová.

Osud se s ní však nemazlil a hodně ji ublížili jak nacisté, tak komunisté. Oba totalitní systémy, hnědý a rudý, se zachovaly k její rodině stejně krutě, když nevinné lidi trestaly za činy jejich příbuzných. Čili uplatnily princip kolektivní viny, který je v normální společnosti nepřípustný.

Když byl její otec podplukovník čs. armády Josef Mašín a jeden z členů proslulé odbojové skupiny Tří králové na jaře 1941 zatčen gestapem, skončila posléze ve vězení také její maminka Zdena. Ta sloužila nacistům jako prostředek nátlaku na svého zatčeného manžela, kterému ji gestapáci za mřížemi ukazovali, aby ho zlomili a on začal mluvit. Ten však jejich nátlak vydržel a nakonec byl červnu 1942 za heydrichiády popraven. Jeho žena skončila v koncentračním táboře, který naštěstí přežila. Bratři Josef a Ctirad měli jít na převýchovu do Německa, malou Zdenu nejspíš kvůli jejímu zdravotnímu hendikepu čekala smrt. Život jí zachránila hospodyně Marie Neubauerová, což byla Němka, která pocházela ze Sudet – a neuměla prý ani slovo česky. „Marii dali rozkaz, aby nás děti připravila do transportu, což by pro moje bratry znamenalo převýchovu v Říši a pro mě plynovou komoru, protože postižení byli rovnou likvidováni. Ona ale duchapřítomně řekla, že je jen zaměstnankyně, že u odvozu dětí musí být někdo z rodiny, a oni na ni dali, snad proto, že byla Němka! Telegrafovali do Olomouce babičce, jež se obratem dostavila a zavázala se, že nás bude vychovávat spolehlivě v německém duchu. A protože i ona mluvila perfektně německy, nechali nás být! Takže Marie nás duchapřítomností de facto zachránila,“ objasnila Zdena Mašínová dále v Reflexu.

Po válce se sourozenci Mašínovi setkali svoji matkou, jenomže jejich štěstí trvalo jen krátce. Nad Československem se opět stahovala mračna, blížila se další totalita, tentokrát komunistická, která zemi uchvátila v únoru 1948. Rodině Mašínů byl zabaven téměř veškerý majetek a začátkem padesátých let se rodina musela přestěhovat se do polorozbořeného objektu v obci Činives na Nymbursku. O činech jejich bratrů Ctirada a Josefa si můžeme myslet, co chceme, ale komunisté, kdy už tak, měli soudit je, nikoliv jejich příbuzné. Jenomže ti jim utekli, a tak se rudí ubožáci mstili na jejich blízkých. Přitom Zdena a její matka nic jejich činnosti nevěděly a především se jejich akcí nezúčastnily, přesto avšak byly perzekuovány. Ve vězení skončili tehdy dvacetiletá Zdena, její matka i strýc. Zdena strávila několik měsíců na samotce. V zimě, každý den, absolvovala výslech. Ačkoli trpěla vážným zdravotním postižením, vodili ji k vyšetřovatelům po schodech se zavázanýma očima. Na jaře 1954 sice Zdenu propustili, ale Státní bezpečnost ji ještě jedenáct let bedlivě sledovala. A pracovat mohla pouze jako myčka laboratorního skla.

Ještě hůře dopadla její maminka, která se živá na svobodu nevrátila. I přesto, že onemocněla rakovinou, ji komunističtí tyrani nechali rok spát na betonové podlaze bez pokrývky ve vazbě v Ruzyni. Při výsleších ji mlátili. V roce 1955 byla tato nevinná žena ve vykonstruovaném procesu odsouzena na 25 let vězení, přičemž obžaloba požadovala trest smrti. Byla umístěna do tábora nucených prací v Pardubicích, když se ale její špatný zdravotní stav ještě zhoršil, převezli ji do vězeňské nemocnice na pražské Pankráci, kde v červnu 1956 zemřela. To byl odporný zločin rudé chátry. Komunističtí vrazi navíc odmítli vydat tělo zemřelé rodině k pohřbu, neřekli ani, co s ní udělali. Teprve později její dcera zjistila, že byla uložena do hromadného hrobu na Ďáblickém hřbitově v Praze. Nacistickou totalitu Zdena Mašínová starší přežila, tu komunistickou už nikoliv.

Jak uvedl web denik.cz, po roce 1989 Zdena Mašínová dosáhla plné rehabilitace své matky a strýce. V roce 2017 iniciovala vznik Památníku tří odbojů v Lošanech, na místě rodného statku jejího otce, o který se několik let soudila se státem. Památník se otevřel v roce 2022. Čest památce této statečné a obdivuhodné ženy.

Zdroje:

Vzpomínka na Zdenu Mašínovou: S bratrem Josefem se hádali kvůli Trumpovi - Seznam Zprávy

Zemřela Zdena Mašínová. Maminku zatkli, aby otce zlomili, vyprávěla před lety Reflexu | Reflex.cz

Zemřela Zdena Mašínová, dcera Josefa Mašína a sestra bratří Mašínů - Deník.cz

JAN ZIEGLER