Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Faktem je, že se známkami dělají učitelé totální prasečiny

Např. jen srovnání žáků podle průměrů je nesmysl, protože známka je neparametrický znak (dosahuje hodnot 1,2,3,4 a 5 a není rozložena v populaci žáků podle Gaussovy křivky). Aby se dobabrali alespoň formálně správného výsledku, tak by museli brát na ta porovnání žáků mezi sebou neparametrické testy, ale vykládejte průměrné učitelce o pánech Wilcoxonovi, Mannovi a Whitneyovi! (v Excelu to nenajde, a pokud najde, tak to nebude umět použít ).

Re: Faktem je, že se známkami dělají učitelé totální prasečiny

Průměruje už známky málokterý učitel,mají opravdu různou váhu.Pokrok mohu zhodnotit tak,že se přikloním ke stavu před závěrečnou klasifikaci.Studenti jsou velmi sebekritičtí,sami by se převážně ohodnotili hůř.Problém není známkování,problém opravdu může být učitel.i ,ať už je benevolentní,což je skoro horší,nebo neústupný.Učitelé zpravidla velmi,velmi dlouze před klasifikaci výslednou známku zvažují,konzultují s třídním.Známkování opravdu omyl není,jsou to určitá pravidla a v pořádku se vždy pracuje lépe

mno už nejmíň ve středověku vě+dě+li, že blbí a nevzdělaní se nejsnáze ovládají.

Pokud vím, tak dřív se naši emigranti uch¨ytili na západ od nás - právě díky výši všeobecného vzdělání. které na jejich high školách bylo o hodně čísel níž. No a když budou stejně blbí - proč by našince brali, když mají své......

Re: mno už nejmíň ve středověku vě+dě+li, že blbí a nevzdělaní se nejsnáze ovládají.

a proč chtěl asi ministr Zeman spojit základní školy se "zvláštními" (což mimochodem znamená přizpůsobit úroveň).

kam to vede,

lze se dočíst na Psovi z 30.6.t.r. ("Paraziti")

A já si myslel,

že hlavním, možná dokonce jediným cílem KAŽDÉ úrovně školy je naučit žáky učit se a myslet v souvislostech. To už neplatí?

Re: A já si myslel,

řekl bych, že v takovém případě by škola na mnohé rezignovala. Navíc je v tomto částečně nahraditelná. (Děti se učí přemýšlet v souvislostech dříve, než nastoupí do školy - pokud jim to rodiče umožní a podpoří je v tom).

Naprosto nezastupitelnou roli má škola v tom, že se dítě poprvé setkává s prací v kolektivu (dříve se zprofanovalo slovo pracovní kolektiv). Učitel je pro něj úplně prvním vzorem VEDOUCÍHO kolektivu (pozitivním nebo negativním) a učí děti se v tomto kolektivu prosadit, prezentovat výsledky práce a dokonce přijmout fakt, že dělá chyby a musí jej naučit se s tímto vyrovnávat. Tohle nikde a ničím nenahradíte (pokud nemáte doma deset dětí).

...To je těžké, když to píšete jazykem BRANY...

...tuhým jak podešev. Takhle přesvědčíte akorát přesvědčené

kvazimultimonoantisignální jan ámos šakal

Pár poznámek

1) Někde na světě se bonbony rozdávají? Honem, kde je to? Jenže pokud je mi známo, tak zadarmo se rozdávají akorát bonbony olověné, které se do lidských vnitřností dostávají rovnou, bez zbytečné okliky zažívacím ústrojím.

2) Na střední škole jsem býval tak průměrným žákem, možná, že žďabec lepší. Kolikrát jsem se učil doma, bych spočítal na prstech jedné ruky (chodil jsem na reálku, později na průmyslovku). Činnost profesorů - podle mého názoru - spočívala v tom, že chudáku študentíkovi nalili do hlavy určité množství znalostí, ať chtěl či nechtěl. Stačilo chodit do školy, a občas dávat pozor a ne číst pod lavicí Rodokaps (nebo jinou "dospělou" literaturu). A rozdíl mezi špatnými a dobrými žáky byl hlavně v tom, kolik ze slyšeného zůstalo mezi ušima a nevycestovalo druhým uchem ven.

3) Podle mého názoru - a jistě s ním spousta lidí bude nesouhlasit, zejména těch mladších - úkolem školy by mělo být naučit žáka jak co dělat. Co má dělat, v nejširším slova smyslu, by mělo být úkolem rodiny. Bohužel, u "klíčových dětí" (t.j. těch, kteřé si nosí klíč od domova na šňůrce kolem krku, protože oba rodiče pracují, aby se uživil auťák a zbylo na dovolenou ve Středomoří) je vliv rodiny čím dál, tím menší, při čemž úlohu rodiny přebírá televise. Výsledky jsou celkem dost patrné.

Vysoké školy

Je to problém. Učiva je  čím dál víc, to co se před 20 a více lety učilo na vysoké je dnes jen zlomek toho, co se učí teď, prostě hodně toho bylo mezi tím objeveno a navíc přibylo nové obory. To, co ubylo, je minimum a to nebylo ani na učení jako na opakování pár frází.

Na druhé straně tím, že vysoké školy studuje vyšší procento lidí, je dnešní průměrný vysokoškolák blbější.  V podstatě to nabourává základní rozdělení na základní, střední a vysoké školy, vydělují se vysoké školy, které jsou "vyšší" než jiné vysoké školy. Bohužel se to "zvysštění" nedá měřit jinak než tím, jak si vedou absolventi těch škol a to je dost relativní měřítko závislé na propagaci té které školy.

Re: Vysoké školy - takže nezbývá nežli specializace.

To pochopili již dáno v zemi, kde zítra znamená včera. A založili institut specializovaný na vážení na decimálce. Absolent byl "decimalnyj inženěr". U nás bylo něco podobného. Jmenovalo se to VUML a třebže to mělo být večerní, chodilo  se tam již v poledne. Absolventi používali titul RSDr (Rozhodnutím strany doktor) a pár jich je (a užívá tento titul )i v parlamentu !

kvalita ucitelu je dulezitejsi

Kvalita ucitelu je dulezitejsi nez system hodnoceni. Pokud ucitel, dnes spis ucitelka, nedokaze udrzet poradek a zaujmout zaky pak na tom bude dite spatne. A dokud nebude fungovat cesta jak vybirat schopne ucitele a eliminovat ty spatne tak jsou veskere koncepce je krasna slova bez realneho dopadu.

Re: kvalita ucitelu je dulezitejsi

Kdo a podle čeho rozezná ty dobré od těch špatných?

Autor článku toho o hodnocení moc neví...

Pokud se chcete dozvědět o hodnocení něco více, než jsou bláboly z pera autora článku, doporučuji vám k přečtení knihu Hodnocení v současné škole od Slavíka (vydal Portál). Nevím, zda je autorem článku učitel, ale pokud ano, měl by vědět, že například v Německu se první tři roky hodnotí žáci slovně. V Nizozemí se zase většina předmětů nehodnotí vůbec ani na obdobě našeho druhého stupně ZŠ. Podtrženo a sečteno: Než začnu psát nějaký článek, měl bych si o daném problému nastudovat alespoň minimum informací. Co třeba autor řekne na sebevraždy žáků kvůli špatnému vysvědčení? Jde o zahrnuté "ztráty", se kterými se v systému známkování předem počítá?

Re: Autor článku toho o hodnocení moc neví...

sebevrazdy jsou obvykle dusledek tlaku prilis ambicioznich rodicu

Pomohlo by oficialne pridat "ctvrletni vysvedceni" a "mesicni vysvedceni" tim by se ten tlak naredil. V predmetech, kde to rozumne jde, zavadet tydenni prubezne elektronicke testy zvladani  uciva tj. vyzkouset zaky vsechny, ne jen par.

Dost desna predstava.

Článek je asi dobře míněn, ale argumenty jsou vystavěny velmi špatně.

jsem alergický na kategorická tvrzení a nezdůvodněné postuláty typu např. "Toto hodnocení se musí provádět jednoduchým, bezprostředním, srovnatelným a spravedlivým způsobem, jenž co nejlépe vypovídá o znalostech žáků a je v co možno nejmenší míře závislý na učiteli." .... myslím, že hodnocení by například mělo odrážet i relativní pokrok daného studenta, nikoliv jen absolutní sumu znalostí.

Dále "Dostudují-li spousty mladých zájemců o vysokoškolské diplomy přece, dojde nutně k tomu, že nejvzdělanější a nejprůbojnější z nich odčerpá většinou průmysl a obchod, méně schopné vysoké školy, které tím opět ztratí na své úrovni, a v průměru neiniciativní polovzdělaný zbytek částečně státní aparát." Tohle bude platit vždy bez ohledu na to, kolik z nich vystuduje vysokou školu.

Re: Článek je asi dobře míněn, ale argumenty jsou vystavěny velmi špatně.

hodnoceni zahrnujici v mire vetsi nez male relativni pokrok daneho studenta ma jedno velke minus

je jako vystup pro dalsi ucastniky vzdelavaciho procesu obvykle k nicemu - takto hodnoceny student pak proste neudela prijimaci zkousky nebo treba statnici z jazyka (a je to pro nej prekvapeni)

a navic uz zbytek zivota nebude hodnoceny za snahu, ale za vysledky