R. May 6.2.2012 20:23

Napsal jste to přesně

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 6.2.2012 20:22

Krásný článek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Svoboda 6.2.2012 18:45

Měl O. Březina-básník-pravdu. Ale jistě že ano!!

vyhledejte si na internetu, jak se o výuce žactva vyjádřil O. Březina. Stále se to idealizuje a nikdo si nechce přiznat, že současný a perspektivou nadaný výchovný system bude děti sice možná bavit tak dlouho, dokud je hra na kašpárky neomrzí, tipuji od šesté třídy. Dál už ani počítače nezaujmou, nuda, lenošení. Ona ta děťátka moc dobře vědí, že se o ně někdo postará a dokud budou v obecném povědomí reziduovat socialistické bludy a rovnosti a potřebnosti všech, pak generace našich vnuků už nebude mít perpektivu žádnou. Nebo tu s mešitou, minimem práv, maximem víry a vládou v islamizovaném Bruselu, kde si vnuci dnešních předsedů komisí a evropského prezidenta budou vyměňovat šlechtické prebendy a tituly. Cíle říše římské národa německého se naplňují v Bruselu a běda tomu, kdo je vidoucí a vědoucí. Jenom doufám, že autor nějaké budoucí Charty nebude takový pokrytec a srab.

Jan Svoboda, učitel

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Babková 6.2.2012 18:22

Super text

Trefně vyjádřeno. Taky si myslím, že v hlavě je nutno udržovat určité penzum znalostí, zvláště když řeším nějaké odborné problémy. Ono to v té hlavičce pak šrotuje, i když spím, a řešení přicházejí mnohdy zcela nečekaně. Pokud budu mít v hlavě "vzduchoprázdno", nikdy nic kloudného nevyřeším. Takže ti "odborníci" asi chtějí, abychom jako národ zdegenerovali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tichý 6.2.2012 17:22

Obsah vzdělání

Je mnohem snazší ovládat neználky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Fiala 6.2.2012 13:24

Připomínka, o know-how

Jedna věc je vzdělávání, druhá pamatování, třetí jak to uložené vyvolat, jak to vyhodnotit a jak se rozhodnout a jak konat.

Pokud se ve vzdělávacích institucích nebudou již ti malí človíčkové vzdělávat o tom jaký orgán mají v hlavě a jakými čidly "ohmatávají" okolní svět a jak mohou s těmi vědomostmi v mozku zacházet, budou jen stále trochu více vycvičenými opicemi, žijícími s mnoha dalšími opicemi.

V genech máme z mnoha dřívějších generací zakódováno, jak se budeme chovat na jakémkoli ostrově, za jakýchkoliv podmínek, jak nám kdysi dávno sděli pan Ch. Darwin. Pokud budou podmínky velmi extrémní budeme konat velmi extrémně. Stačí si na to jen tak v myšlenkách v nějaké skupince lidí,  žen a mužů a dětí "zahrát".

Ke vzdělávání mám jednu zásadní připomínku. Bez snížení počtu účastníku na jednoho lektora nebude kvalita předávání know-how nikdy nejkvalitnější. To si uvědomovaly všechny šlechtické rody.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čása 6.2.2012 13:01

Škola a rodina ...

by měly dohromady jako základ vštípit chuť se vzdělávat - což nejde bez naučení se základních znalostí s ukázáním, jak mohou být prospěšné. Toto lze docílit hlavně na tzv. základním stupni, kde by mělo platit ono slavné Komeniovské "Škola hrou". Škola sama toto nedokáže a samotní rodiče také ne, pokud budou zápasit s klasickým memorovacím přístupem školy. To, že výukové programy, zaměřené na "učení se myslet" existují a jsou snadněji dostupné díky IT technice a multimediální vizualizaci, znamená hodně. Není to všelék, ale dle mého názoru není jiná cesta, jak správně vzdělávat.

Nejde přeci o tituly, nejde o znalosti v hlavě - jde o schopnost učit se a o schopnost myšlenkové abstrakce. To je to, co nás odlišuje od zvířat. Internet je potom jen snadný nástroj, jak se dostat k informacím - není to nástroj pro vzdělávání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 6.2.2012 12:56

Ray Kurzweil je dnes tim vizionářem, kterým býval Jules Verne

Autore, na zemi už ale skutečně není místa, kde by člověk mohl ztroskotat a žít podle představ Jules Vernea. A pokud nám vlády záměrně neomezí přístup k dosud nekontrolovanému internetu (aby je neohrožoval), bude internet dostupný na zeměkouli úplně všude. Situace absolventů škol je dnes tedy podstatně jiná než v době Julese Vernea. Vycházím především z učení Ray Kurzweila, protože jsem dosud nenalezl argument, proč by se jeho vize neměly naplnit. Praktické dopady:

1. (Po vítězství počítače Watson v televizní soutěži Jeopardy) lidstvo vstupuje do etapy, kdy musí umět žít s počítači (a internetem) v koexistenci. Musíte být schopni počítače vytrénovat aby vám sloužily ve vaší úzké pracovní oblasti, jinak budete tím počítačem zcela nahrazen. Vaše schopnost "TQ" (trénovací kvocient) je v této etapě už důležitější než váš IQ.

2. Tato etapa skončí přibližně v roce 2045, kdy umělá inteligence předčí inteligenci lidskou (ve všeobecné inteligenci). Pak půjdeme všichni do důchodu - bez ohledu na to, jakou důchodovou reformu protlačují dnešní politici.

Bylo by docela fér tuto vizi vysvětlit dnes patnáctiletým žákům. Oni tomu určitě porozumí. Problém ale je, že tomu nerozumí jejich učitelky, a nechtějí je proto toto učit. Takže k poznatkům, kritickým pro budoucí život dnes patnáctiletých, se ti patnáctiletí musí dostat přes internet. A také se k nim touto cestou dostanou, pokud ho současní politici nezablokují.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 6.2.2012 9:10

Co prosím vás

chcete po lidech, když jich 50% neumí spočítat ani kolik je 1+2x3 (a to se učí na základní škole). A ještě se budou hádat a potvrzovat tak tu svou blbost veřejně... ;-)

Na druhou stranu je dnes zvlášť nutno připomenout, že Cyrus Smith NEMĚL humanitární vzdělání. :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hlosta 6.2.2012 8:31

Proč není dán důraz na mimoškolní výchovu dětí a mládeže?

Školství je brané u nás, jako odborná příprava do života. Z toho pak plyne ustálené - jsi blbej, budeš dělat u lopaty. Fyzická práce je brána jako deklasující, ponižující člověka do podřadné třídy, na které jsme se naučili socialismem lidi dělit. Kdo pracuje fyzicky je prostě blbej. Také "škola hrou" získalo pejorativní nádech, kdy se všeobecně má za to, že ve škole nutně musí děcko trpět svázaností pravidel a pro hru tam nesmí být místo, že tam kde je ve třídě binec, se jen hraje a neučí. Našemu školství bolestně chybí morální výchova v praxi i praktické manuální vzdělávání. O tělocviku nemluvě, neb ten je posazen na jakousi zbytečnou formu rozptýlení dětí.

V časech první republiky existovaly dětské organizace, jako Skaut, Sokol, Orel a další, které vedly děti v jejich volném čase k získávání manuální zručnosti, fyzické zdatnosti i morálnímu zažitému kodexu. Charakterové vlastnosti tak získané v dospělosti tito lidé zdatně využívali ve svůj prospěch i prospěch společnosti a svých rodin. V socialismu se dětské masové organizace zneužily politicky a tak se ztrácel kladný vliv těchto masových organizací na výchovu dítěte. Náhled na mimoškolní výchovu v dětských organizacích tak značně ve společnosti utrpěl a důsledkem je to, že dnes se požaduje po škole, aby stíhala i kdysi tak úspěšně řešenou výchovu mládeže mimo školu. Nelze požadovat po školství tak náročný úkol stihnout nejen odbornou přípravu pro život a zároveň vše ostatní a snad ještě potřebnější do života, jako je morální výchova, fyzická zdatnost, celkový zdravý vývoj dětí a mládeže.

Co nám chybí v přípravě do života u dětí nejvíc? Je to předně charakterová výchova, po ní i fyzická příprava a také manuální zručnost, schopnost si poradit i bez techniky dnes tak běžné, která však není všespásná. Zdravý vývoj člověka nedá množství zapamatovaných odborností, ale celková psychická schopnost, morální ukotvenost, fyzické i duševní zdraví. Proč není dán důraz vládou na mimoškolní vyžití dětí a mládeže?!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čulík 6.2.2012 8:29

Pravda bude někde uprostřed,

samozřejmě základy jako malá násobilka musí být v hlavě, zrovna tak základní informace jakéhokoli oboru - předmětu. Ale zase si všechno narvat do hlavy pro případ ztroskotání na pustém ostrově je druhý extrém. Já jsem před několika desetiletími programoval v assembleru a od té doby mám zaplevelený mozek binárními a hexadecimálními čísly, umím je převádět zpaměti, jaksi mi tam už nezbylo místo na to, abych si zapamatoval číslo svého mobilu. Může za to i skleroza, ale schopnost vyhledávání na internetu považuji za nutnou gramotnost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Kulhánková 6.2.2012 3:58

Nějaký čas jsem se živila výukou jazyků,

v kterémžto oboru je přístup "najdu si to na internetu" obzvlášť legrační. Internet je skvělá pomůcka pro udržování styku s jazykem (sledování filmů, čtení novin, chaty), ale tomu, kdo je líný se naučit slovíčka, je platný jak mrtvému zimník.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. David 6.2.2012 3:00

Nechci býti hnidopichem

Ale 2+2 se nemusí rovnat ausgerechnet 4. Víte, matematika je mrška podšitá, ona je sice furt stejná, jenom s tím zápasí ta lidská symbolika, naroubovaná na matematiku. Co takhle třeba 0+1=1, 1+1=2, 1+2=10 , 2+2=11 ..., trojkové vyjádření. Počítejme v "bináru", to je to "echtovní". Jenom to nepresentujme třeba u právníků, ti jsou sice vysokoškosky vzdělaní, ale blbí jako "punštok" (na palmáre v dekadické soustavě bankocetlí ale mazaní, "binár" by jim vyhovoval, 1+1=10). Ve škole bych začal s matematikou a kartami. Děda říkával, kdo je "blbej na karty, je blbej na všechno". Škola hrou. Berte to jako nabodeníčko. Přeji pěkný den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Kulhánková 6.2.2012 0:15

Zlatá slova!

• reagovat
• nahlásit příspěvek