29.3.2024 | Svátek má Taťána


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Vladimír Červenka 24.3.2009 20:42

Začalo to po roce 1948

Do té doby bylo učitelů-mužů na školách více. Za I. republiky , v některém období, musela vdaná učitelka odejit ze školství, aby uvolnila místo muži. Z jednoho platu se mohla uživit celá rodina. Po komunistickém puči v únoru 1948 bylo ze školství vyhozeno mnoho demokraticky smýšlejících mužů,ti se více než ženy,  zabývali politikou.V dalších letech pak mnozí muži, učitelé odcházeli sami, poněvadž z jejich jednoho platu dalo se těžko vyžít. Bylo to bezprecedentní neschopná ekonomická myšlenka komunistů,  že každý , převážně manuelně pracující, vytváří svou prací hodnotu / pro sebe/, a pak nadhodnotu / pro lékaře, policisty, vojáky a i učitele/. Ve školách zůstávaly převážně učitelky, jejichž plat , druhý plat v rodině, byl vítaných vylepšením pro rodinu

   Kde najednou vzít tolik učitelek. Tak v každém kraji vznily pedagogické instituty, místo několika pedagogických fakult. Z původně jednotné střední školy, která navazovala na pátou třídu a která vznikla z měšťanek a nižších tříd gymnázií, se staly osmiletky a jedenáctiletky.Gymnázia zanikla. Pak zase došlo k přeměně na devítiltky a jedenáctiletky atd. atd. Učitele pro tyto školy se vzdělávali znovu na pedagogických, přírodovědeckých či filosofických fakultách . Vše však měla pod kontrolou komunistická strana, poněvadž chtěla, aby budoucí učitelé vychovávali mladou generaci v duchu komunistických idejí.

    Co však od roku 1948 přetrvávalo, bylo nedostatečné ohodnocení pedagogů. Kromě výborných a pro věc zapálených pedagogů, nehrnuli se do školství ti nejlepší.To trvá do dnešního dne. Ideální věc by byla, aby po první roce  studia na učitele, během kterého bude na to připraven, byl tento kandidát  postaven před třídu, aby dokázal jakou má autoritu. Obdobně, člověk nemající hudební sluch, těžko bude dobrých hudebníkem, stejně se to má s malíři řči sochaři. Kantor přece také by měl vytvářet umělecké dílo - dobrého člověka.

Vladimír  Červenka

 

Kanuk 23.3.2009 0:49

Pár poznámek - několik problémů českého školství - dodatek

10) Pedagogické fakulty. Hanumanismus první třídy. Tak to dělaj v Emerice, tak to musí bejt to pravý vořechový. Nehledě k tomu, že v Emerice (USA a CA) je úsloví : kdo nemá na home economics, tak jde na education. Neboli, ne education se dostávají největší blbci. Home economics - "domácí hospodářství" je asi tak na úrovni bývalých českých škol pro ženská povolání, neboli punčocháren, ale na universitě. Pokud vím - nehádám se, že to tak bylo přesně - pedagogické fakulty byly v ČR zavedeny po válce (WW2) v rámci hanumanistického nadšení pro vše americké. Po katastrofálních výsledcích od nich komunisté upustili a vrátili se k předcházejícímu způsobu studia - na příslušných odborných fakultách. Později však, nevím, zda ještě za komunistů nebo až po sametu, byly pedagogické fakulty obnoveny. Jsem ochoten věřit, že to bylo až po sametu, protože co udělali komunisti, to bylo špatně a muselo se to předělat. S obnovením pedagogických fakult bylo také zavedeno vysokoškolské vzdělání pro učitele základních škol - vyhazování peněz, jak jsem se zmínil dřív.

Za R.U., první repubbliky, a částečně i po válce (WW2), učitelé středních škol studovali na příslušných odborných fakultách, buď směr pedagogický, nebo vědecký. Na pedagogickém směru si obvykle, nebo dokonce povinně, volili dva předměty, aby byli snáze zaměstnatelní. Na směru vědeckém studovali na doktorát v daném oboru, a po dodatkovém studiu - několik semestr-hodin - mohli dostat aprobaci pro vyučování na střední škole. Tento způsob studia zaručoval, že středoškolští profesoři měli dostatečnou, někdy vynikající, kvalifikaci v oboru, který učili.

Chris Kelvin 23.3.2009 1:07

Re: Pár poznámek - několik problémů českého školství - dodatek

Pedagogické fakulty fungovaly nejméně posledních 25 let komunismu. Dále má paměť již nesahá :-)

mik 22.3.2009 22:15

souhlas se všemi čtyřmi body

R^

Pepa 22.3.2009 21:19

zbytečné stesky 2

Proč asi dostali právníci po revoluci plat 40tisíc, kdy my jsme měli 3? A bylo na to, protože to bylo pro někoho důležité. Nevůle, úmysl a nechuť, to je vztah ke školství. Udělat z učitelů blbce, nasadit psí hlavu a sebevětší blbost prezentovat jako vylepšení, hlavně pro děti. Po patnácti a více letech volného růstu už z keře stromek neuděláte a skleníkovou květinu neotužíte! Je pozdě. Ale je to opravdu úmysl! Těch "horních dest" tisíc chodí na speciálky a ti ostatní jsou pro ně BRONX. Hlavně to nesmí moc stát! To je podstata našeho školského systému. Vypadá to možná beznadějně, ale není. Heslo "Chléb a hry" je staré a vše se stále opakuje. Učitel-osobnost žádnou RVP ani ŠVP nepotřebuje a učitel-úředník ani s nimi z dětí osobnosti neudělá. Takže se nerozčilujme, je to zbytečné. Jede to podle plánu. Jen my někdy nechápeme, že je to přece "pro naše dobro". Nejhorší na tom ale je jeden fakt: "ZAJÍMÁ TO DNES SNAD JEŠTĚ NĚKOHO?"!!:-/

občan 22.3.2009 21:33

Re: zbytečné stesky 2

tohle opravdu NE:-(

Pepa 22.3.2009 21:18

Zbytečné stesky 1

To všechno, a ještě mnohé jiné, je pravda. To víme všichni, kteří se tím zabýváme nebo i živíme. Nic s tím ale nenaděláme. Žádný zásah shora od revoluce>- mě nepřesvědčil, že by zde byl zájem zvýšit vzdělanost a úroveň "obyčejného lidu". Nikdo mi nevyvrátí, že se všechno děje záměrně. "Polohloupé stádo" se nejlépe ovládá a když se podíváme, kdo nás vede (tím myslím politiky ze všech stran) je jasné, že hlupák nahoře si nechce nechat přerůst nikoho přes hlavu. Pomocí peněz a prebend vše drží zatím pohromadě, protože to všem zúčastněným vyhovuje. (My nejsme zúčastnění, my to pouze platíme!) Je to zatím neprůstřelné a je to všechno úmysl. Z učitelů nadělali úředníky, chodící počítače, které nehoří, proto nezapálí, ale jsou i blbcem kontrolovatelní. Informace si dnes každý stáhne kde chce, ale jen osobnost děti naučí morálce a životu. Víme všichni, že to chce "jen drobnost." Nabídnout náležitou odměnu, společenskou prestiž a dát důvěru, volnost a zodpovědnost učitelským osobnostem. Zbytek už půjde samo. Ale peníze jsou stále třeba jinde, kde je to asi důležitější. Tady jde jen o naše děti!  KONEC PRVNÍ ČÁSTI.

Jura Jurax 22.3.2009 19:04

Zejména bod 4

ten o té rákosce - bych podepsal. A ty ostatní taky.

Aby základní školy neprodukovaly suverénní poloiditoty, kteří bez přístupu k síti neidentifikují ani největší město na Vltavě, začínající na P a končící na a. A aby škola byla pro žáky nejen hrou, ale taky - a hlavně - prací. Aby je naučila, že práva se odvíjejí od povinností a ne naopak. Že jedinec nesplnivší si povinnosti nemá co se dožadovat práv.

Martin Profant 22.3.2009 19:07

Re: Zejména bod 4

Ale Hamburg přeci nezačíná na P.

Jura Jurax 22.3.2009 19:11

Re: Zejména bod 4

No, víte, jsem dalek diskuzí, kterážeto řeka se u Mělníka vlévá do které, nicméně obecný úzus je, že ta řeka, co teče Děčínem do Hamburku, slyne Labe ;-)

Martin Profant 22.3.2009 19:18

Re: Zejména bod 4

Dobře, bylo to dětinské, ale víte, že by mě docela zajímalo, kolik učitelů zeměpisu na základní škole by umělo solidně odpovědět zvídavému žákovi příslušné třídy na otázku, proč to tak je, když ta řeka, co protéká Prahou je na soutoku v Mělníku delší a vodnatější? Tedy neodbýt ho jen větou, že to prostě je konvence.

Hrad 22.3.2009 20:38

Re: Zejména bod 4

Martine, Martine. Ono to není konvence??? Ty jsi se na to ptal Keltů? Zajímavější je otázka: co dělá vítr když nefouká? Nebo proč na odpodpověď "rovnoběžky jsou holky, které neumí zahýbat" jsem musel dostal v zemáku kulu. ;-(;-( Nebo proč se Berounka nejmenuje třeba Drážďanka, když není pokračováním Mže, Radbuzy....  

Jura Jurax 22.3.2009 19:14

Re: Zejména bod 4

A ještě - otázka zněla největší město na Vltavě, co začíná na P a končí na a ... otázka zjevně nepředjímá, zda na Vltavě je město větší či kolikže je na Vltavě měst začínajících na P a končících na a ;-) ;-D;-D;-D 

Martin Profant 22.3.2009 19:19

Re: Zejména bod 4

Moje chyba, omlouvám se, říká se tomu čtenářská negramotnost, zblblý televizními kvízy jsem bral to za čárkou jako nápovědu ;-)

Jura Jurax 22.3.2009 19:23

Re: Zejména bod 4

Ale nic ve zlém, vtipkuji - a mimochodem na otázku proč je vodoteč za Mělníkem Labe bych asi jinak než že je to konvence taky neodpověděl ...

Martin Profant 22.3.2009 19:38

Re: Zejména bod 4

A ta Vaše odpověď by byla správná, jenže asi ne pro toho zvídavého sedmáka (či kdy se ČR učí). Protože pokoru před vzděláním získává člověk velmi pozdě a když takové zvídavé a motivované dítě nejprve poučíte, že se jméno řeky po soutoku s jinou určuje podle určitých pravidel a pak ty pravidla markantně porušíte, chce vědět proč. A to i když ten důvod není zeměpisný (jakkoliv se najdou i tací, co ten zeměpisný v průběhu let vymysleli).

Já taky nevím, jak by se mělo správně odpovídat - vyprávěním o tom, že Labe bylo jednou z dominantních řek středoevropského zeměpisu u ve starověku, že se dokonce párkrát stalo, že ve středověkých pramenech přejmenovaly Vltavu na Labe a že se ta nevědecká konvence nakonec ustálila, abychom se ve střední Evropě domluvili? Nic moc, ale určitě lepší než jen říct, je to konvence.

Kanuk 22.3.2009 20:27

Re: Zejména bod 4

Dovolil bych si vysvětlení konfliktu Vltava - Labe. Jak zmíněno, řeka ústící u dnešního Hamburku byla známa ve starověku (Ptolemaios) pod jménem Alba Fluvius, neboli Bílá řeka. Tato řeka je bílá obsahem křemičitých částic, které nese už Labe u Mělníka, z písčitých oblastí sv Čech,  zatím co voda Vltavy je tmavá ze šumavských rašelinišť. Proto Alba Fluvius "pokračuje" od Mělníka do sv. Čech, zatím co tmavá Vltava končí, resp. začíná. Možná, že toto vysvětlení není zcela přesné, ale asi není daleko od skutečnosti.

Jitka 22.3.2009 22:45

Re: Zejména bod 4

Ale ale, pane Profante. "Zvídavé a motivované dítě ze 7.třídy"??? To už jsem nejmíň 18 let neviděla, a zo mám 35 let učitelské praxe za sebou.;-D. Vy snad nějaké konkrétní znáte?

Kanuk 22.3.2009 23:44

Re: Zejména bod 4

:Zvídavé a motivované dítě". Taky jeden problém. My jsme nebyli ani zvídaví, ani motivovaní (s výjimkou několika málo "sprtů" ve třídě), při vyučování jsme hráli "námořní bitvu" nebo "město,  moře, znamení", do školy jsme chodili, protože jsme musili (kdyby se rodič domák, že jsme šli "za školu", byl by mazec), a přesto nám toho v hlavě poměrně dost uvázlo. Protože jsme nedělali žádné idiotské projekty, ale poslouchali jsme vyučovací látku opakovanou "do zblbnutí". Nejdřív učitel vyložil. Příští hodinu se trochu "zkoušelo", spíš pro zopakování látky, třeba i z hodiny předminulé. Slyšeli jsme to podruhé a potřetí. Na konci čtvrtletí se zkoušelo, slyšeli jsme to počtvté a popáté. A komu to nestačilo, tak byl opravdu natvrdlý a na střední škole neměl co dělat. V matematice, byla asi pět hodin týdně, střídavě aritmetika a geometrie. Novou látku profesor vykládal tak jednou za týden až za dva. Jinak se "zkoušelo" - počítalo u tabule, kde vyvolaný musel "myslet nahlas". Zase. opakování do zblbnutí, ale něco nám do hlav natloukli.

Liberta 23.3.2009 0:24

Re: Zejména bod 4

Jitko, Vy budete tedy typický produkt té temné části učitelského stavu. :-/ Pokud za 35 let své praxe nejste schopna identifikovat ve svých třídách motivované dítě (nemluvě to tom, že byste je sama měla motivovat), tak to je hodně zlé. Ne s těmi dětmi, s Vámi. Skoro bych řekla, že jste měla 35 let dělat něco úplně jiného ;-P, třeba razítkovat na poště nebo tak něco...

Jaromír Hromádka 23.3.2009 9:19

Re: Zejména bod 4 reakce

Aha zase nějaká chytrolínka co chodila do školy a tak všechno umí, včetně řízení autobusu, vlaku a lékařské ordinace, vždyt´ tam všude byla. Ale myslím si, že tato pisatelka neumí dobře číst...je to jako to příslovečné o voze a o koze. Tady nešlo i identifikaci ale NEDOSTATEK  takových jedinců. Bylo by zajimavé dozvědět se od Liberty kterak motivovat o nic se nezajímající puberťáky...snad aby paní učitelka hrála na kytaru poslední výkřík muziky a přitom dělala striptýz. Jistě se najde chytrý a nadaný žák, to pedagog pozná během pár hodin, ale co když nemá odvahu se projevit. Tlak blbé tlupy je neuvěčitelný - šprták je okamžitě terčen šikany - vždyť neučit se a dostávat kule je in.  nebo co

Liberta 23.3.2009 23:47

Re: Zejména bod 4 reakce

Pane Hromádko, zanechte blábolivých výpadů na mou adresu - nevím, z čeho soudíte, že Vás poučuji o řízení autobusu (o voze - o koze, viďte ;-P). Pisatelka umí číst (už asi 40 let, a dobře) a kdybyste uměl i Vy, přečetl byste si, že zazlívám Jitce, že nenachází za 18 let jediného motivovaného sedmáka. Sama mám jednoho doma například (deváťáka, resp. gymnazistu), takže se mi nechce věřit, že je to tak nedostatkové "zboží".

Pokud jde o motivování žáků/studentů, jsem toho názoru, že bez toho to nejde. Nemluvím o nějakém podbízení, ale o asertivní technice, kterou (pomocí judistických chvatů) upoutám pozornost na to, co chci, aby posluchače zaujalo. Studuje se to na školách, přednáší v kurzech a skutečný kantor to má od pánaboha.

Jitka 23.3.2009 21:54

Re: Zejména bod 4

Milá Liberto, nepochopila jste, že mluvím o  d n e š n í ch  dětech. Vrátím- li se 5, 10, 15, let nazpět, bývalo zvídavých dětí mnoho, v každé třídě nejmíň polovina. Jenže v poslední době je tento typ žactva úplně ojedinělý! Motivovat je můžete všemi možnými způsoby, ale pořád slyšíte:"Proč se mám něco učit? Vždyť všechno je na internetu. K ničemu mi to nebude..." A to ve všech předmětech, tělocvik nevyjímaje.

Liberta 24.3.2009 0:09

Re: Zejména bod 4

No dobře, ale žádný motivovaný sedmák "za posledních 18 let"  - to přece nejsou d n e š n í  děti! Trochu si odporujete, když před 5, 10 a  15 lety to bylo prý ještě docela dobré.

Víte, oni jsou prostě jiní. Teď  nemluvím o póvlu, který se nezajímá o nic (a byl v každé generaci), ale o běžně vědění-chtivých puberťácích. Mám doma 14letého jedničkáře, který ale nečte beletrii (nicméně ve čtenářském deníku má překvapivé úvahy o Krakatitu), na druhé straně s dědečkem plamenně diskutuje o invazi v Normandii, trpí při zeměpisu (šprtání pravých přítoků Vltavy), ale v pátek zůstává sám dobrovolně v chemicko-biologické laboratoři, kde s dovolením profesorky staví svůj "vynález" -  fotosyntézou vyráběný kyslík z nějaké vodní kytky pro účely vesmírných letů (;-)), Umí dobře anglicky, denně se dívá (přes internet) na filmy v originálu (Jistě, pane ministře - například). Naučil se (sám, nevím kdy) několik programovacích jazyků, naprogramoval redakční portál pro programátory, ve 12 vyhrál celostání internetovou soutěž - ovšem denně u PC prosedí několik hodin (a poté, co vidím, že tam nemastí střílečky, nýbrž seriózně pracuje, ho už neodháním).... No,vyznejte se v nich....;-)

Kanuk 22.3.2009 18:28

Pár poznámek - několik problémů českého školství - pokračování

9) Obnovení reálek. Reálky byly střední školy, které se od gymnazií v zásadě lišily tím, že měly pouze dva cizí jazyky - němčinu a francouzštinu a byly sedmileté. Gymnasia měla jazyky tři, jeden z nich latina, a byla osmiletá. Ten jeden jazyk se celkovým počtem hodin skoro vyrovnal jednomu studijnímu roku, takže v ostatních předmětech nebyl moc rozdíl. Absolventi reálek měli poněkud omezený výběr vysokých škol, nemohli studovat medicinu, práva a některé jiné univerzitní větve, ale mohli studovat MatFyz. Realisté mohli složit doplňovací zkoušku z latiny, pokud ji studovali soukromně. Reálky znamenaly podstatnou úsporu jak pro studenty tak pro stát, bez snížení úrovně vzdělání - s výjimkou té latiny. Jejich obnovení by tedy bylo silně žádoucí.

fren440 22.3.2009 18:57

Re: Pár poznámek - několik problémů českého školství - pokračování

Myslím, že jsme již v jiném bodu historického vývoje. Taky mě fascinuje skutečnost že, kdysi žáci četli obsah knih. Dneska stěží přečtou hřbety knih. Říká se tomu inflace vzdělání. Gausova křivka je stále stejná, proto nemohou mít všichni vysokoškolské vzdělání. Pokud ano, tak je mají i ti hloupý.

pavel 99 22.3.2009 19:11

Re: Pár poznámek - několik problémů českého školství - pokračování

zanedlouho bude úspech, když přeslabikují text na hřbetech.:-(

Liberta 23.3.2009 0:12

Re: Pár poznámek - několik problémů českého školství - pokračování

Ono to je složitější (mám studenta doma a vidím, co vidím). Posun spočívá v tom, že oni skutečně kupodivu vědí, o čem ty knihy jsou, aniž je přečtou. Jejich vyhledávání a vnímání informací probíhá úplně jinak než v předchozích generacích. Sice je zřejmé, že požitek z četby je něco, co asi nezakusí, ale o inflaci vzdělání bych tedy nemluvila. - Sama mám svědomí čisté - do nějakých 7 let jsem synovi denně četla (sám se číst naučil před 1. třídou), poctivě vybavila knihovničku a někdy ve věku jeho 10-12 let mi došlo, že sám dobrovolně otevře jen encyklopedii...maturita (kde bude prokazovat znalost "povinné četby") je ještě v nedohlednu, ale tuším, že to zvládne levou zadní.:-)

Jaromír Hromádka 23.3.2009 7:00

Re: Pár poznámek - o čtení knih

Vážená pisatelko, obdivuji vás a jste, bohužel domnívám se, bílá vrána. Jsem majitelem několika vnuků...a s výjimkou jenoho, kterému je 16 a dostal rozum, tak vidím, že dotyční málem neví, jak se drží kniha v ruce. Jo učebnice - jen s velkým řevem z babiččiny strany, ale číst dobrodružnou knihu - vždyť tam neskáčou barevní pajáci ani nehraje k tomu hudba a nedá se do toho zasahovat. Tak že by to byla rodinná tradice?  A obávám se, že učitel je na  tom dnes stejně - jó kdyby tak poskakoval, měl čepičku se zvonečky maloval rychle zajímavé obrázky a přitom zpíval nejlépe rapoval n nebo co....Víte, já vyučoval přes 30 let..takže vím o co kráčí..

fren440 23.3.2009 15:45

Re: Pár poznámek - několik problémů českého školství - pokračování

Oni znají ten obsah ze záložky, popřípadě z internetu (referáty.cz), ale aby citovali a vyvozovali poznatky z knihy, tak tomu nevěřím. Nevěřím, že dovedou přečíst 800 stránkovou knihu třeba za 14 dnů. A interpretovat zajímavé myšlenky.