ŠKOLSTVÍ: Vize rektora Beka, iluze premiéra Fialy a realita

Před několika dny bylo zveřejněno nejnovější žebříček světových univerzit Times Higher Education World University Rankings 2025 patřící investiční skupině Inflexion Pvt., jeden ze tří hlavních univerzitních žebříčků, další dva jsou šanghajský Academic Ranking of World Universities a britsky QS World University Rankings který vydává londýnská společnost QS QUACQUARELLI SYMONDS LIMITED, soukromé eseróčko zaměřené na poradenství studentům. Celkové pořadí naších vysokých škol v THE je zde. Výsledky nepotěší, ale také nepřekvapí:

401–500: Karlova univerzita

601–800: Masarykova univerzita

1001–1200: Vysoké učení technické v Brně, ČVUT Praha, Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita Hradec Králové, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.

Srovnání s podobně velkými zeměmi nevychází radostně. V Rakousku je toto pořadí:

110 Vídeňská univerzita

201-250 Lékařská Univerzita Graz

201-250 Lékařská Univerzita Vídeň

251-300 Lékařská Univerzita Innsbruck

301-350 Technická Univerzita Vídeň

301-350 Lékařská Univerzita Innsbruck

V Belgii je nejlepší celkově 43. Univerzita v Lovani a před Karlovou univerzitou je celkem 9 univerzit. Podobně v Dánsku je nejlepší celkově 97 Univerzita v Kodani a před Karlovou univerzitou je celkem 5 univerzit a ve Finsku nejlepší celkově 107 Univerzita v Helsinkách a celkově je před Karlovou univerzitou 6 univerzit. Před ní je na 301-350. místě i estonská Univerzita v Tartu. Poučné jsou i stabilní výsledky Karlovy univertity: v posledních 10 letech osmkrát na 401-500. a dvakrát na 501-600. místě.

Trochu lepší je umístění v šanghajském Academic Ranking of World Universities (ARWU):

301-400 Karlova univerzita

401-500 Masarykova univerzita

a britském QS:

248 Karlova univerzita:

408 Masarykova univerzita:

Žebříčky se značně liší použitými kritérii i šíří hodnocených univerzit, QS jich má 1500 zatímco THE jich zahrnuje 2000.

Iluze premiéra Fialy

Zmiňuji žebříčky proto, že je tomu víc než rok, kdy předseda vlády Petr Fiala vystoupil v pátek 1. září 2023 na konferenci Česko na křižovatce – Vize a strategie pro dalších 30 let se zahajovacím projevem, ve kterém představil střednědobé vize směřování ČR. Podle informace na webu vlády v něm mimo jiné prohlásil

„ČR musí být do deseti let centrem vzdělanosti a nových myšlenek. Musíme mít školy, které rozvíjejí každý talent. Musíme mít univerzity, kam se hlásí talentovaní studenti z celého světa. A musíme mít respektovaná centra vědy, jejichž výsledky budou svět měnit,“

Kdyby tato slova myslel vážně, musela by jeho vláda do vysokého školství a vědy investovat už příští spoustu peněz a ministr školství by nemusel naříkat, že jsou vysoké školy dlouhodobě podfinancované. Ale peníze nejsou to nejdůležitější, tím je celková změna řízení a fungování našich vysokých škol.

a vize rektora Beka

To vystihl velmi dobře dnešní ministr školství, když jako končící rektor Masarykovy univerzity pronesl 16.5. 2019 projev s případným názvem Skutečně světovou univerzitou se staneme jen vlastním úsilím. Vřele doporučuji všem zájemcům o pochopení toho, co je potřeba udělat, aby se vize Petra Fialy mohla naplnit, si tento pozoruhodný projev pečlivě přečíst.

Bohužel, zdá se, že tak, jako rektor Bek, na vysokých školách nikdo neuvažoval a neuvažuje. Během roku 2011 vznikl na MŠMT, v době, kdy mu velel véčkař Josef Dobeš a ředitelem odboru vysokých škol byl Nantl, věcný záměr zákona o VŠ, který přinesl několik mírných, ale důležitých změn oproti zákonu 111/1998 Sb. ve čtyřech hlavních oblastech:

• jmenování a kompetence správní rady veřejné vysoké školy,
• jmenování rektora veřejné vysoké školy (VVŠ),
• zastoupení studentů v Akademickém senátu veřejné vysoké školy,
• zavedení pracovních míst profesorů a docentů.

a které konkretizovaly to, o čem o osm let později mluvil rektor Bek. Před 12 lety jsem o tom napsal blog Vysokoškolská reforma: Jaképak omezování svobod a nezávislosti? a mluvil jsem o to ve svém příspěvku Na co házeli v roce 2011 studenti melouny na konferenci Vysoké školství a česká společnost v minulých 100 letech a jak dál 1. 11. 2018 v Národní technické knihovně. Ale zatím marně.

Pomohou vysokým školám podnikatelé?

Ale možná, že k těmto změnám donutí naše vysoké školy a politiky naši podnikatelé, aspoň pokud budu uvažovat jako Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. Ten v 12. minutě rozhovoru na ČT24 hovořil o zmíněném věcném záměru zákona o VŠ a zdůrazňoval přesně to, co jsem uvedl výše a zmínil i to, co je v mém blogu, tj. jak studenti házeli na věcný záměr zákona z ochozu právnické fakulty melouny. Jen si špatně pamatoval mistra školství, za něhož tento věcný zákona vznikl. Nebyl to Petr Fiala, ale již zmíněný Josef Dobeš, Petr Fiala nastoupil do funkce minstra školství až 2. 5. 2012 po rezignaci Josefa Dobeše. A Petr Fiala návrh před vysokoškolskou veřejností neobhajoval, ale naopak velmi rychle požadavkům vysokých škol ustupoval, až z důležitých změn nezůstalo vůbec nic a místo nového zákon byl po delším handrkování kolem nového způsob akreditace oborů schválena jen novela. Takže od Petra Fialy nemůže Radek Špicar ve věci reformy vysokých škol nic očekávat.

Dokud studenti a funkcionáři vysokých škol nepochopí, že beze změn, o nichž mluvil rektor Bek a na něž házeli studenti v roce 2011 z ochozu Právnické fakulty melouny, a nenajde se politik, který by potřebné změny prosadil i přes jejich odpor, se naše vysoké školy na dohled aspoň špičky evropských univerzit nedostanou. A přání premiéra Fialy zůstane iluzí i dávno poté, co už nebude premiérem.