ŠKOLSTVÍ: Úskalí testů
Přijímací testy z ČJL: Strategie, metody a postupy místo čtení, psaní a pilování gramatiky
Když vtrhly do českého vzdělávání první maturitní didaktické testy CERMATU, nejeden češtinář se chytal za hlavu. Vyšší úroveň byla zatížena teorií a pojmy, v nižší se objevovaly otázky s nejednoznačnými odpověďmi.
Po prvních testech, které jsem rozebírala sama i se studenty, se mi zacyklil mozek z velkého množství textů a vzájemně nesouvisejících úloh. Postupně, díky sjednocení úrovní i díky soustavným rozborům pro média s pravidelným hlášením, kolik je v testech otázek zaměřených na čistou teorii a kolik na praktický jazyk, které jsme i za Společnost učitelů ČJL každoročně prováděli, se testy zlepšily. Ubylo teorie i pojmů, přibylo úloh, které lze nazvat zajímavé.
Přijímacími testy jsem se dlouho nezabývala, byť mi mnohé kolegyně ze ZŠ hlásily, že jim výrazně vstoupily do předmětu a nutí je učit látku střední školy. Četla jsem samozřejmě nářky rodičů v médiích a na sítích, ale držela jsem se názoru, že to není moje práce.
Jenže odříkaného chleba… Přítelkyně z Moravy mě požádala, zda bych její dceři nepomohla s přípravou na osmileté gymnázium. Vymínila jsem si, že bude chodit i na oficiální přípravu doma, a každý týden zasedla s malou Bárou k online rozhovoru nad testy.
Češtinářský mozek ve vrtuli
Bára je sečtělá, odhodlaná a statečná, ale když dělala na podzim první testy, dostala její psychika pořádný štulec.
Nemá problémy s pravopisem, bezpečně pozná podmět a přísudek, rozumí popisům a definicím a dokonce jí nevadí ani šroubovaná úřednická čeština, kterou CERMAT v testech používá. Ale musela se poprat s jednotlivými typy úloh, s jemnými nuancemi, které je nutné rozlišovat v otázkách na porozumění textu (potkal Pepík Mařenku před obědem nebo až po něm), s metodami, jak hledat odpovědi či pravopisné jevy v dlouhých úsecích textu a také s úlohami, které vyžadují logiku a abstraktní práci s jazykem, jichž bývá v testu pro páté třídy poměrně dost.
Chápu, že testy mají prosít uchazeče o osmileté gymnázium a poslat na výběrové školy ty nejnadanější, ale logika a abstraktní myšlení se u dětí začínají rozvíjet v pubertě, proto je první stupeň zaměřen více na paměťové učení. Připravovala jsem vlastní děti třikrát na přijímačky Scio a testy nás mnohem více tlačily k praktickým jazykovým problémům, tedy k učivu I. stupně. CERMAT nutí jedenáctileté děti přemýšlet o jazyce, abstrahovat, srovnávat, což je záležitost II. a III. stupně. Nácvikem cermatích testů vlastně urychlujeme určitý proces zrání mozku na úkor jiných složek vývoje.
Další problém je drilování strategie a metod, které na půlroku ovládne dětské myšlení. Netvrdím, že jsme s Bárou nedělaly revizi gramatiky, základů skladby a počátků literární teorie, ale vždy se nakonec vše stočilo k testům. Kdy číst dříve otázky, kdy text. Jak si značit v textu problém, který sleduji. Které otázky vynechat. Kdy postupovat vylučovací metodou a kdy se spolehnout na první úsudek.
Čím více testů jsem prošla, tím více jsem byla zděšena jejich obsahem a otrávena jazykem. A můj mozek se opět, jako u prvních maturitních testů, začínal zadrhávat.
Letošní přijímací testy pro 9. a 5. třídy
Po zkušenostech s přípravou Báry jsem se rozhodla letos rozebrat přijímací testy pro 9. a 5. třídy podobným způsobem, jako léta rozebírám testy maturitní.
Ve všech čtyřech testech je šest poměrně dlouhých textů, včetně jedné ukázky ve verších, s nimž měli žáci detailně pracovat. Přibližně stejný počet dlouhých textů bývá i v testech maturitních.
Zhruba deset úloh se týká přímo porozumění textu. Často jsou postavené na tom, zda dítě opravdu pozorně čte a nepřehlédne předložku či spojku. V takovém množství musí mít každý po určité době problém se soustředěním. Zatímco v maturitních testech jsou i otázky literární, které člověka občerství, přijímací testy jsou zaměřeny převážně na drobné jazykové jevy.
Pravopisu se věnují plus minus čtyři úlohy, děti mají většinou hledat chybně napsaná slova v dlouhém úseku textu. Podobně je na tom tvarosloví, lexikologie a slovotvorba, řidčeji je většinou zastoupena skladba a interpunkce. Identifikace jazykových jevů je často kombinována s porozuměním textu.
Za největší problém považuji fakt, že v testech pro 9. i 5. třídu je téměř třetina otázek, tedy opět asi deset úloh, zaměřena na teoretickou a abstraktní práci s jazykem. Ve spojení s praxí CERMATU, který i jasné záležitosti formuluje složitě, často vedle sebe klade dvě podobné možnosti a nutí rozlišovat drobné nuance ve významu, jsou testy opravdu výživným koktailem, na který dětský mozek nezapomene. Dovolím si tvrdit, že některé úkoly v nich obsažené jsou náročnější než některé úkoly v testech maturitních.
Nyní slíbené perličky z letošních testů:
Čtyřleté obory - čjl, 2026, 1. řádný termín, úloha 30.
Čtyřleté obory – český jazyk a literatura | Jednotná přijímací zkouška
30. Přiřaďte k jednotlivým definicím (30.1–30.4) úryvek z Erbenovy Kytice (A–F), který patří na vynechané místo (*****) v definici. (Žádná možnost z nabídky A–F nesmí být přiřazena víckrát než jednou.)
30.1 Básnický prostředek typu I: jeho podstatou je, že se v rámci jednoho verše opakuje totéž ohebné slovo užité ve stejném tvaru. Tento prostředek se vyskytuje například v úryvku *****.
30.2 Básnický prostředek typu II: jeho podstatou je opakování téhož slova či více slov na samém konci bezprostředně po sobě jdoucích veršů. Tento prostředek se vyskytuje například v úryvku *****.
30.3 Básnický prostředek typu III: jeho podstatou je opakování téhož slova či více slov na samém začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů. Tento prostředek se vyskytuje například v úryvku *****.
30.4 Básnický prostředek typu IV: jeho podstatou je opakování téhož slova či více slov z konce jednoho verše na začátku bezprostředně následujícího verše. Tento prostředek se vyskytuje například v úryvku *****.
A) Stokrát jsem tě prosila,
přimlouvala sladce,
bys mi na čas, na kratičký,
dovolil k mé matce.
B) Ho, nech modlení – skoč a pojď,
skoč a pojď a mě doprovoď;
měsíček svítí na cestu:
já přišel pro svou nevěstu.
C) Nedávejte mne ve vsi na hřbitov,
tam bývá nářek sirotků a vdov,
tam slzí hořkých mnoho plynulo:
srdéčko mé by hořem hynulo.
D) Pověz, můj milý, řekni jen,
jak je tvůj domek upraven?
Čistá světnička? Veselá?
A zdali blízko kostela?
E) Ach nechoď, nechoď na jezero,
zůstaň dnes doma, moje dcero!
Já měla zlý té noci sen:
nechoď, dceruško, k vodě ven.
F) Což bych se bála?
Tys se mnou a oko boží nade mnou.
Pověz, můj milý, řekni přec,
živ-li a zdráv je tvůj otec?
CERMAT se vyhnul obávaným pojmům epizeuxis, epifora, anafora, epanastrofa (protože by se spustil křik), pouze ty obludy učitelsko-úřednickým jazykem definoval, opatřil štítkem „básnický prostředek typu I, II, II, IV a chce po deváťácích, aby je hledali ve verších z Erbenovy Kytice. Shodou okolností se mi k úloze vyjádřili tři básníci. První, nejstarší, napsal, že podobné úkoly jsou zločin, on že by po takové masáži přestal číst Erbena a nenapsal jediný verš. Druhý, o pár let starší než já, mi poslal stručné :-))), více jsem z něj nevyrazila. Mladá talentovaná básnířka a doktorka přes umělou inteligenci, která procházela testy CERMATU se synem před dvěma lety, mi napsala, že úloha je zadána jazykem programování a že jí otrávila den. Já komentovat nebudu, věnuji se próze. Správný výsledek si můžete ověřit v klíči k testu.
Osmileté obory – čjl, 1. řádný termín, úloha 10 + výchozí texty k úlohám 7-11
Osmileté obory – český jazyk a literatura | Jednotná přijímací zkouška
10 Které z následujících tvrzení je pravdivé? (Úlohu řešte na základě informací uvedených v TEXTU 2.)
A) Jak v podtrženém úseku TEXTU 1, tak ve větě Lupiči rozbili okna v levé půlce domu je skutečnost vyjádřena přímo, a nikoli pomocí přenesení významu.
B) Jak v podtrženém úseku TEXTU 1, tak ve větě Lupiči rozbili okna v levé půlce domu je skutečnost vyjádřena pomocí přenesení významu, a nikoli přímo.
C) V podtrženém úseku TEXTU 1 je skutečnost vyjádřena přímo a ve větě Lupiči rozbili okna v levé půlce domu je vyjádřena pomocí přenesení významu.
D) V podtrženém úseku TEXTU 1 je skutečnost vyjádřena pomocí přenesení významu a ve větě Lupiči rozbili okna v levé půlce domu je vyjádřena přímo.
TEXT 2
Někdy je skutečnost vyjádřena přímo, což znamená, že slova jsou užita v základním významu. Příkladem jsou věty Na nebi zářily hvězdy nebo Právě čtu Čapkovu povídku. Někdy je ale skutečnost vyjádřena pomocí přenesení významu, a to:
• na základě podobnosti (např. ve větě Na nebi zářily diamanty slovo diamanty není užito ve svém základním významu, tzn. neoznačuje drahokamy, ale hvězdy);
• na základě věcné souvislosti (např. ve větě Právě čtu Čapka slovo Čapek není užito ve svém základním významu, tzn. neoznačuje spisovatele, ale jeho knihu).
Podtržený úsek textu: najednou vyběhne ven půlka domu a žene se za mnou.
Čirou náhodou jsme s Bárou narazily v testech na prosté přenášení významu. „Metonymie, metafora a synekdocha tam nebudou, to se dělá až na druhém stupni, ale pro jistotu ti princip vysvětlím,“ sdělila jsem páťačce. A dobře jsem udělala. Pojmy v testu opět nejsou, aby veřejnost nebzučela. Přenášení významů je záležitost abstraktního myšlení, kdykoli jsem je učila či opakovala, pilovala jsem definice a malovala obrázky, i pro maturanty. Ale proč na tom neotestovat páťáky, že.
Osmileté obory – čjl, 2. řádný termín, úloha 17 + výchozí texty
Osmileté obory – český jazyk a literatura | Jednotná přijímací zkouška
Výchozí texty k úloze 17
TEXT 1
Předala mu výhru.
Přecedil polévku.
Lékař mě přeočkoval.
Přežil výbuch v laboratoři.
Přerovnal knihy v knihovně.
Přenocoval v hotelu.
Přehlédl odbočku k městu.
Přešel na druhou stranu ulice.
Přepracovala celý referát.
Přeplavala celý rybník.
Skoro překlopila loďku.
Přetížili vlak nákladem.
TEXT 2
Sloveso typu A obsahuje předponu pře- vyjadřující, že něco, co už alespoň jednou bylo uděláno, bylo provedeno znovu, zpravidla jinak (např. Přešila si kabát. – tzn. šitím upravila původní kabát).
Sloveso typu B obsahuje předponu pře- s jiným významem, než je definováno výše. U sloves tohoto typu předpona pře- třeba vyjadřuje, že něčeho bylo příliš (např. Omylem přesladil čaj.), nebo má význam dostat se na jiné místo (např. Dítě převezli do nemocnice.).
Tady můj mozek opět začal stávkovat, protože pokud kupříkladu dítě převážím z jedné nemocnice do druhé, stává se sloveso typu B slovesem typu A. Snad tato prostá skutečnost páťáky příliš nezmátla.
Závěr
Podtrženo sečteno, na testy pro pátou třídu jen školní docházka nestačí. Bez doučování a lektorů, kteří jsou zběhlí v nácviku metod a strategií, je páťák ztracený. V deváté třídě jde o rozřazení na různé typy škol, ale opět jsou ve výhodě žáci, jejichž rodiče zaplatí přípravu a více zkoušek nanečisto. Kromě toho, ta precizní, úřednická práce s jazykem upřednostňuje i určitý typ dětí, které se tak dostanou na lepší školy.
V konečném důsledku jsou s testy nejspokojenější lektoři, připravující na přijímací a maturitní testy. Rodiče, kteří nejsou z oboru, ani učitelé s třiceti dětmi ve třídě přípravu v běžném provozu zvládnout nemohou, když pominu fakt, že mnohé úlohy jsou i pro učitele I. stupně, který nemá čistou češtinářskou aprobaci, poněkud přes čáru.
Za základní funkci jazyka jsem vždy považovala tu dorozumívací. Abstraktní uvažování o jazyce by jí mělo být nápomocné, nikoli komunikaci ještě ztěžovat, což je bohužel velká neřest našich jazykovědců a literárních teoretiků, na niž někteří češtináři upozorňují mnoho let. CERMAT od vědců převzal nezáživný jazyk i způsob uvažování a testuje obojím naše děti.
Proto prosím odbornou veřejnost, především pak učitele, spisovatele, akademiky, redaktory – zajímejte se o složení testů CERMATU. Není to jednorázová záležitost, kterou ratolest musí přetrpět a bude klid. Obsah testů se pomalu promítá do výuky na základních školách i do psychiky učitelů a dětí. A pokud nebude pod důslednější kontrolou skutečných odborníků nejen na jazyk a didaktiku, ale i na dětský vývoj, brzy těm testům přestanou rozumět i prostí češtináři jako jsem já.
Autorka je češtinářka, spisovatelka a tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL
Psáno pro LN, 18. 4. 2026
