Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠKOLSTVÍ: Tři přihlášky?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Dolly 24.4.2009 23:09Zase se hledá nějaká specifická česká cesta, což ve svém výsledku znamená paskvil. Asi nejschůdnější cestou by byl návrat k c.k. modelu, který vykazuje i podle současných měřítek nejlepší výsledky. |
|
|
Karel 27.4.2009 19:38Re: Zase se hledá Zkus krátce daný model popsat. Mnohým paměť tak moc dozadu nefunguje! |
|
|
PaCa 24.4.2009 15:32Jak problém škol převézt na děti Pár poznámek ke komentářům níže. Vyskoké školy tento problém řeší dlouhou dobu. Mají však několik výhod. Pokud se některý z oborů nanaplní, díky velikosti školy to nemusí znamenat její velké problémy, pokud se na obor vybere více žáků, než je škola schopna pojmout, budou obory, kde se vezme žáků méně a nějak se tyto obory zkombinují. Pokud obor nemá jednou studenty, neznamená to díky velikosti VŠ jeho náhlý konec, ale buď postupný útlum nebo změnu nebo bude mít studenty příští rok, jeho problémy se dají řešit v průběhu 2-5let. Tato zkušenost se ovšem nedá převést na SŠ, která mají směrná čísla od kraje a málo žáků v ročníku znamená velký problém ihned. Přijmout větší počet žáků není problém, bohužel pokud by ředitel přijal (a nastoupilo) více žáků, než má kapacitu, má problém neskutečný, protože má směrné číslo přijatých studentů, které překročit nemůže a rozhoduje ve správním řízení. |
|
|
PaCa 24.4.2009 15:33Re: Jak problém škol převézt na děti Pokračování: Teď trochu historie. I dříve byla například gymnázia, která byla mnohem lepší než průměr okolních škol. Třídy na těchto gymnáziích ošem mívaly speciální zaměžení (matematika, matematika-fyzika, jazyky,...) a škola mohla pořádat talentové zkoušky, protože to vyžadovalo její zaměření. Podle výsledků talentových zkoušek pak byl student pozván k přijímačkám nebo pozván nebyl a mohl se bez ztráty kytičky hlásit na méně prestižnější školu. Toto bylo ovšem trnem v oku ostatním školám, protže měly pocit, že nedosahují výsledků či pověsti těch lepších ne proto, že by byl problém ve škole, ale proto, že jim ty prestižnější "vyzobávají" žáky předběžnými přijímačkami. V polovině devadesátých let tedy bylo rozhodnuto, že školy nesmí organizovat žádné předběžné řízení (třeba taletové zkoušky) a pokud je škola vyžaduje, má si je udělat po termínu přijímacích zkoušek. Tím pádem byly ty pestižnější školy zglajšajtovány a žádný žák (či jeho rodiče) často neriskovali podstoupit přijímací řízení na školu, kde byl obrovský převis poptávky, velké nároky a ještě talentové zkoušky. protože neuspět u prestižní školy znamenalo mít možnost studovat pouze nějakou školu pod úrovní schopností žáka, jelikož výborné, nadprůměrné, průměrné i většina podprůměrných nabrala žáky v prvním kole přijímacího řízení a neměla potřebu organizovat další kolo. Krásným důsledkem bylo, že třeba umělecké školy musely napřed pořádat přijímačky z matematiky a jazyků a teprve potom přijímačky z hry na nástroj nebo z tance. I byla zákon znovu upraven a umělecké školy dostaly výjimku (ostatní ne). |
|
|
PaCa 24.4.2009 15:34Re: Jak problém škol převézt na děti Pokrač: Teď se zjistilo, že i přesto všechno pořád ještě zbylo pár škol, které si svou kvalitu udržely (kvalita je ale menší a těchto škol je pořád méně a méně), tedy že kvalita školy není v přímé úměře ke kvalitě žáků, kteří jsou přijati. to je proti zájmům žáků i rodičů, díky nim se provede další úprava, která umožní naplnit kvalitní školy a žákům, kteří se na kvalitní školy nedostanou (třeba svými schopnostmi budou na 31. místě z třiceti vybraných) umožní studovat na škole s kvalitou nepatrně menší (a není to jak dosud, buď nejlepší škola, nebo jina nejhorší v kraji). Další na tahu budou střední školy, které opět budou poukazovat na zmatek v přijímacím řízení a na to, že některé školy jim vyzobávají lepší žáky a systém se opět upraví s ohledem na většinu škol. Atd. |
|
|
PaCa 24.4.2009 15:34Re: Jak problém škol převézt na děti Konečně závěr: Bohužel, nikdo nepřizná základní problém, totiž to, že některé školy jsou lepší (třeba díky učitelům, možnostem okolí ...) a některé horší. Místo toho se budou dělat různé výzkumy či žebříčky kvality tak, aby v alespoň jednom žebříčku byla mezi dobrými každá škola. Stát se pak dobrou školou není problém, jelikož těch žebříčků je dvacet (oficiálních alespoň pět). Pokud se tedy někde v řízení škola o sobě uvede údaje, které nejsou až tak v souladu se skutečností (a čistě náhodou ji vykopnou v žebříčku nahoru), může se vždy vymluvit na to, že za a) v jiném žebříčku to chtějí jinak a zrovna ty vyžadované údaje nebyly nejsprávněji popsány, za b) vždyť se tolik nestalo a těch žebříčků je tolik, tak co z toho dělat tragédii. |
|
|
zajda 28.4.2009 18:07Re: Jak problém škol převézt na děti Má to jeden háček. Pokud se rodič zajímá, tak v dané lokalitě má jasno v žebříčku kvality a náročnosti střední školy. Chce to jen nebýt líný, poptávat se po známých, bývalých studentech, současných studentech. Výsledek? Rodič chce, aby potomek studoval na gymplu. Potom není zrovna pracovitý typ, rozumově průměr, a tak jezdí na gympl do sousedního města, ačkoliv v jeho městě jsou gymply dva. |
|
|
R 24.4.2009 14:52přijímací řízení přes internet. Podle mě je humbuk kolem přijímaček absolutně zbytečný. To je takový problém přiřadit každému žákovi vycházejícímu z základní školy jedinečné evidenční číslo a hodit všechny střední školy a obecně všechny možnosti, kde by mohl takový žák dělat přijímačky někde na jeden server do jedné databáze dostupné přes internet? Dále pak je to otázka jednoduchého skriptu, jak přijdou žákovi výsledky přijímaček, které absolvoval, přirozeně pod svým evidenčním číslem, může si na základě těch přijímaček, které se mu povedly, vybrat jednu z příslušných škol. Jak si vybere jednu, nebude si moct vybrat další a je to. Na počítač pak dostane potvrzení nebo případně rovnou instrukce, kde u koho se hlásit, co si připravit, to si vytiskne a je to hotovo. Klidně to potom může být i vícekolové. Nebo to potom může trvat nějakou dobu, třeba 14 dní, měsíc, po kterou je pravděpodobnost, že ti s lepšími výsledky přijímaček ho ze zvolené školy posunou mimo pořadí a potom žák toto bude muset na internetu kontrolovat a jak se to stane, prostě se přihláší na další školu v pořadí. Dokud po řekněme měsíci nebude stop stav. Ale pokud je to přes internet, na rozdíl od papírových přihlášek to trvá pár sekund, takže během několika prvních dní by téměř všichni žáci mohli mít jasno, jakou školu budou studovat. |
|
|
portwyn 24.4.2009 13:01Systém přijímaček Autor dobře vystihl "rozkmitání poptávky". V HK jsou 2 veřejná gymnázia, J.K. Tyla a B. Němcové. Rok co rok se velký převis poptávky přesouval na to gymnázium, kde byl zájem menší. Letos poprvé byla šance, že se situace při nedostatku studentů zklidní a "Božka" i "Tyl" se zaplní tak akorát. Ředitelé by si jistě poradili...ovšem to by do hry nesměla vstoupit poslanecká invence. Nakonec se všechno asi vyřeší a všechna 4 hradecká gymnázia si najdou své studenty, ale za cenu neúměrného stresu především těch pracovitých, leč málo psychicky odolných žáků a jejich rodičů. Jednou z cest by byly jednotné testy, jako v Libereckém kraji zavedli loni. Všem dětem v 9. ročníku nechali udělat CERMAT testy a školy daly "laťku" pro přijetí. Co vím, tak se systém osvědčil. Pokud máte (oprávněné) výhrady k CERMAT testům, dá se použít Scio. |
|
|
portwyn 24.4.2009 13:04oprava předloni |
|
|
Lída 24.4.2009 13:06Re: Systém přijímaček Máte pravdu, jednotné testy by to určitě řešily. Ale když ony dneska školy radši berou podle výsledků ze ZŠ. Asi doufají, že tím ty jedničkáře získají zrovna pro svou školu. Ale nedochází jim, že není jednička jako jednička a navíc, ti jedničkáři se stejně dostanou všude, takže si stejně budou vybírat. |
|
|
portwyn 24.4.2009 13:10Re: Systém přijímaček Ano, přesně tohle se stalo u nás. Děti s výborným prospěchem si daly 2 gymnázia a dejme tomu obchodku. OA hodila na net pořadí dětí přijatých bez zkoušek. První místa zabraly děti, které stejně s největší pravděpodobností půjdou na G. Dobří, leč ne vynikající žáci, kteří by se normálně na obchodku v pohodě dostali a chtěli by tam jít, se rázem ocitli pod čarou a musí doufat. Ty nervy jim nezávidím. |
|
|
vita 24.4.2009 17:20Re: Systém přijímaček Jako bych to nevykládal, když se "veřejnost" tak obouvala do Buskové a její jedné školy v prvním kole. Můj syn šel na gympl přesně v té době - udělal zkoušku, moc se mu nelíbila, sám si nepříliš věřil. Ovšem hned odpoledne visela na vratech cedule (jak když Luther publikoval své teze) a věděli jsme, že je přijatý. 90 dětí ědělo, že se dostalo, ostatní věděli, že to musí zkusit jinam. Teď se poslanci vyřádili - a výsledek je naprosto zbytečný stres pro skoro všechny zúčastněné. |
|
|
JardaP 24.4.2009 12:50Tři přihláška - superzmentek Málokdo se kupodivu dovede vcitit do kuze reditele skoly, ktery az do zari (a to ani ne do prvniho) nevi, kolik mu nastoupi lidi do trid, ale musi do te doby nabrat ucitele, stanovit jejich uvazky atd. Musi tedy z kristalove koule odhadnout, kolik prijatych studentu asi nenastoupi. Pokud se zmyli nahoru, bude mit dost potizi a ty jsou o trochu vetsi nez kdy odhad podhodnoti. Pak se vymysleji druha a ja nevim kolikata kola. Vysledek - deti jsou dlouhou dobu v nejistote a nakonec maji vlastne mensi moznost se dostat na vhodnou skolu, nez pri drivejsim systemu. Dalo by se to mozna resit zavedenim cehosi jako poukazy na studium a s tim spojenymi pravidly. I to je ale pomerne slozite a na skolstvi by nesmel sedet zeleny mozek a ve snemovne dute hlavy. Mistrovsky vyplod zeleneho mozku je napad, ze dite bude chodit tyden do jedne a tyden do jine skoly. To je blbost obecne a za existence moznosti, kdy si skola upravuje ucebni plany, zvlaste. Nejlepsi by asi bylo, nevymyslet hranata kola. Blbost holt kvete. |
|
|
Lída 24.4.2009 13:02Re: Tři přihláška - superzmentek V úplně stejné situaci je vedení vysokých škol každý rok a kupodivu nikoho ani nenapadne, aby se do jejich kůže vciťoval. |
|
|
Rienzi 24.4.2009 13:13Re: Tři přihláška - superzmentek Mistrovský nápad, že děti rozvedených rodičů můžou chodit jeden týden do jedné školy, pak zas do druhé, podle toho, jak si je rodiče momentálně rozeberou. Liška asi přiletěl z Marsu, protože sám neví, co ve školství je zavedeno. Představa, že dítě chodí každý týden do jiného kolektivu, je děsivá. Ale to není to nejhorší. Každá škola má své ŠVP a mnohde vlastní učebnice. Co se někde probírá v jednom ročníku na začátku šk.roku, může být v sousední škole na konci nebo v jiném ročníku. Každý rodič by taky měl nakoupit jiné učebnice. Ten zmatek ve výuce a v hlavě dítěte, to se snad ani nedá. Mám nápad. Všichni úředníci z ministerstva školství, včetně Lišky povinně poskytnout vlastní děti k ověření tohoto experimentu. Přeju jim pevné nervy a ať neskončí u dr.Chocholouška. |
|
|
portwyn 24.4.2009 13:25Máte pravdu, ale zapomínáte na to, že ministrovi je šumafuk, jestli se dítě něco naučí. No, možná bude radši, když se děti nenaučí nic |
|
|
Vážný 24.4.2009 14:38Re: Tři přihláška - superzmentek Svým způsobem je to šílené, ale podobně šílená je prostě střídavá péče a přesto jsou se schopni o ní rodiče domluvit. Ta věc s rozdílným ŠVP je v tom, že jedna ze škol bude "druhá" a ta bude mít povinnost se podřídit ve věci dítěte té první. Asi by to měl být legální požadavek na individuál, ale nikoli standard. Ono je to jenom krokem k řešení problémů migrujících rodin, které bude muset školství daleko lépe zvládat. Zde nejde jen o Romy, ale také o děti cirkusáků a kolotočářů. Světe div se na to je směrnice EU a ta tyto profese považuje za výraz autentické evropské kultury. Podobně třeba rodin, které provozují lodní dopravu a žijí na své lodi. A naopak třeba rodin specialistů, které mohou žít 2 měsíce tu, měsíc na druhé straně zeměkoule. A také třeba rodin dětí alergiků, pro které je často velmi důležité třeba vyjet na měsíc dva v době školy do hor apod. |
|
|
portwyn 24.4.2009 14:49Re: Tři přihláška - superzmentek Jenže plány se dělají právě proto, aby bylo jasné co budou děti dělat. Máte-li se podřídit cizímu plánu, tak buď dítě bude občas "navazovat" na něco, co ještě nemělo, nebo jej budete muset vzdělávat individuálně, což je neúměrně drahé (osobní učitel je výsada velmi bohatých dětí). V praxi by to dopadlo tak, že by dítě mělo ve výuce totální guláš. Učitelé v obou školách by měli spoustu neplacené práce navíc a stejně by to k ničemu nebylo. Debilita celé myšlenky nepřekvapuje. Slovutní "odborníci" totiž pochopitelně nevědí, že se v Čechách už dávno neučí podle jednotných osnov... |
|
|
R 24.4.2009 15:03Re: Tři přihláška - superzmentek Přesně tak. V rodičovské péči, kromě výročí nejsou žádné jiné mezníky, takže střídavá péče rodičů na sebe vždy navazuje. Ve škole je každé probrané téma jeden mezník, muselo by se tedy zaručit, aby na sebe navazovaly. Školský odborník nejsem, ale toto chápu. |
|
|
portwyn 24.4.2009 15:48Re: Tři přihláška - superzmentek Ono nejde jen o uzavřená témata. Já teď třeba v 7.B jsem zhruba o týden před 7.A (v 7.B jsou v průměru chytřejší děti). Pouhé přeřazení dítěte ze 7.A do 7.B by znamenalo, že je o 2 - 3 vyučovací hodiny pozadu. Samozřejmě jednorázově to dokážu dohnat, sednem si na jedno odpoledne a má to. Ale týden co týden...chaos. Je to jako by dítě bylo každý druhý týden nemocné. Vaše představa, že já teď dělám Archimédův zákon a v jiné škole třeba mají optiku je zcela správná. To už by byl totální zmatek. |
|
|
vita 24.4.2009 17:23Re: Tři přihláška - superzmentek Jestli vy nejste nějaký totalitář! Prý "totální zmatek"... Žádný zmatek - absolutní svoboda! Zejména od povinnosti se cokoli naučit. |
|
|
Rienzi 24.4.2009 15:09Re: Tři přihláška - superzmentek Já ještě pamatuji, když jezdili kolotočáři. Děti každý týden v jiné škole. Ale byla jednotná škola, stejné učebnice a všude se probíralo podle plánů zhruba totéž. Kantor nesměl být v předstihu ani pozadu s výukou. Někde jsem se dočetl, že se rozvádí každé druhé manželství. Dovedete si představit, když bude tato masa rodičů požadovat pro své děti individuální přístup, kamkoliv se jejich děti vrtnou? |
|
|
Sid 25.4.2009 0:05Re: Tři přihláška - superzmentek Jste debil. Stridava pece ma podminku - deti musi chodit do jedne skoly. To Vam asi uniklo, pane chytry! |
|
|
Rienzi 25.4.2009 22:06Re: Tři přihláška - superzmentek Já nemám v zásadě nic, proti střídavé péči. Střídání dětí ve školách podle toho, u kterého budou rodiče nenavrhuji já, nýbrž ministr Liška ve čtvrtečních Událostech. Takže debil je on, ne já. |
|
|
portwyn 24.4.2009 12:49Proč? No, v zásadě jsou tři možnosti: 1) Diletanti. O školství rozhodují lidé, kteří buď v životě neučili, nebo kdysi dávno a v jiných podmínkách. Protože školství přece rozumí každý a všichni jsme přece chodili do školy, neobtěžují se kompentní místa zjišťováním reality. Dotazníky posílat, to ano. Ale zvednout zadek a jít se podívat do školy, to ne. 2) Sabotéři. Paranoidní, ale postupně stále méně absurdní názor, že účelem změn ve školství je jeho cílená destrukce. "Tak blbý bejt nemůžou, tohle musí bejt záměr." O motivech si netroufám spekulovat. 3) Rektálních alpinisté. Novináři něco plácnou (obvykle absolutně bez znalosti reality), část veřejnosti se toho chytí a ti nahoře se můžou přerazit, aby to splnili. Však ono se to nějak udělá, a když ne, můžou za to hloupí a neschopní učitelé/ředitelé. Takhle se třeba ve jménu "dostupnosti vzdělání" devalvovala maturita. |
|
|
JardaP 24.4.2009 12:56Re: Proč? Bohuzel je ctvrta moznost: nekompetentnost cili blbost . Blbost je totiz vyssi stupen nez diletantizmus. Neda se na rozdil od diletantizmu odstranit ani studiem. |
|
|
Bára 28.4.2009 9:43Re: Proč? Zásadně B. Mám tezi, že destrukce důležitých oborů zevnitř (nejen školství) je dílem mimozemšťanů (až to totálně rozvrátí a dovedou zu grunt, v klidu přistanou) - člověk by to nevymyslel (pracuji ve školství). |
|
|
Vážný 24.4.2009 12:01Můj pohled Systém je mnohem spravedlivější k dětem, protože umožní více dětem jít tam kam chtějí. Potíž není až tak v těch 3 přihláškách (tam je problém maximálně s rozsahem přijímaček - to by mohlo být kompenzováno poplatkem za zpracování 100-200 Kč - některé školy ho mají), ale problém je v kodifikaci (bylo to poslanecké samodomo). Chyba je, že škola nemá explicitně vyjádřené právo i bez odvolání automaticky zaslat rozhodnutí o přijetí i těm, kterým zaslala rozhodnutí o nepřijetí. Tím, že rozhoduje jako úřad, nemůže ze své strany změnit své rozhodnutí, což šlo jednoduše v zákoně opravit. Další věc je nezkušenost ředitelů s touto úpravou. Nikdo jim nebránil si dát do podmínek, že při počtu větším jak např. 60 na jednu třídu mohou udělat předkolo formou limitu na průměr apod. Jenom by ty podmínky musely být propracovanější. Malá potíž je i v tom, že na 8lG se dnes hlásí daleko víc dívek než chlapců, protože kolem 11 let je mezi nimi mentální posun asi o rok ve prospěch dívek. Donedávna to bylo kompenzováno menší odvahou jít do rizika přjímaček na 1 školu (menším sebevědomím dívek i rodičů). To letos asi padlo, podle prvních dojmů. Aby nevznikaly skoro samé Minervy, bude potřeba, aby ředitelé zvážili nějaké limity pro tento jev. |
|
|
Lída 24.4.2009 12:58Re: Můj pohled Kde jste proboha přišel na to, že v dnešní době mají dívky a jejich rodiče menší sebevědomí? |
