Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠKOLSTVÍ: Trable s matematikou
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Kanioková 1.3.2017 23:57Perfektní, jako vždycky, vaše články vždycky čtu jako absolutní lahůdku |
|
|
J. Kraus 1.3.2017 23:51Poznání Poznání je možno získat osvícením (intuicí) nebo námahou mysli. Aby bylo možno mysl zacílit a udržet v potřebném směru, je třeba soustředivosti. Ta je základem všeho. Cesty jak jí dosáhnout ukazují všechna duchovní učení. V nejstarších dobách se žáci učili to, co vyslechli, nazpaměť. Začalo se třeba Homérem, kdo neodpadl, byly mu otevřeny dveře dál. V pozdějších dobách, s přibýváním psaného slova, přibylo pozorné a vědomé čtení. Ještě později, už za našich časů, se poměr převrátil a čtení zcela převážilo. Nejvyšší učení se ale vždy předávala ústně a adept musil být schopen si vyslechnuté přesně zapamatovat, opakovat, nořit se za slupku slov. Silou soustředění pak pokračoval dál, vstříc osvícení. V tom se shodují autoři od antiky po renesanci. Pro získání jakési základní schopnosti se soustředit v rámci potřeb moderní doby stačí ale normální delší čtení. Pochopitelně i třeba kupecké počty, ty ale nemají děj. Někdo říká, že nezáleží příliš na obsahu čteného, nesmí to být ovšem věc duchovně pokleslá, ale na míře pozornosti. A elektrikáři bude spíše ku prospěchu nějaká norma než Petrarca. Pokud dnes odrostlejší dítě neudrží pozornost déle než pár desítek vteřin, snad několik minut, je třeba hledat hlouběji v dětství, nikoli v dítěti, ale v prostředí jej obklopujícím. Soustředěná pozornost je vědomým nástrojem, použitelným k různým pracem, nikoli slepou uličkou hráče počítačových her. I lidé negramotní a neškolení mohou vynikat silou mysli, dokáží-li se upnout k cíli, ale to je výjimka. Přečtěme si Vaváka nebo Dlaska, jak naivní bylo myšlení prostých sedláků. Ostatně je známo, že vzdělání zabíjí intuici. Kdo dnes dokáže být celý život malým dítětem? |
|
|
J. Kraus 1.3.2017 23:53dokončení Kam jde vývoj? Někteří z nás prožili velkou část svého profesního života s logaritmickým pravítkem v ruce. Řada metod a cest jak se dostat k cíli, bezpočet vzorců a jen jedno řešení optimální. Rád na to někdy vzpomenu, na rotující mysl blízkou rozskočení a přesto podivně klidnou a uspokojenou, skoro blaženou, zvlášť těsně před termínem. A pak to ještě namalovat. Na někoho v takových chvílích sestupovala intuice, našel třeba letmým pohledem chybu ve výpočtu. Přitom každý projektant začínal v podstatě od nuly. Škola nevěděla, co je důležité a co lze zanedbat, o existenci norem, tedy o tom nejpodstatnějším, měla jen mlhavou představu. Takové už to dávno není. Dnes se do programu vloží vstupní data a intuice vkladatele nesahá ani tam, aby objevila řádovou chybu. Software, internet, to je jízda na tygru. Tygra může ranit mrtvice, jezdec může spadnout a zůstat bez pomoci uprostřed džungle. Těch několik stvořitelů tygra jistě počítá i s tímhle. |
|
|
J. Pražák 1.3.2017 20:05Problém nazván pravým jménem Raději půjdu k suchopárnému, klasicky vzdělanému odborníkovi, než ke kreativnímu, inkluzivně vzdělanému. Jak bude kreativně operovat lékař, který si bude hledat na internetu během operace kam říznout, jak postaví most kreativně nadaný statik,...? |
|
|
Z. Lapil 1.3.2017 23:35Re: Problém nazván pravým jménem Za statiku pravím: kreativitu potřebujete ve chvíli, kdy z nějakého důvodu není vhodné standartní řešení. Kreativním statikem byl například jistý zahradník ve Versalles(?). Jmenoval se Joseph Monier, praskaly mu betonové květináče s palmami a napadlo ho do nich vložit ocelové obruče. Květináč sice praskne taky, ale ocel ho udrží pohromadě, takže se nerozpadne. Nechal si to patentovat r. 1867. Jmenuje se to železobeton. Samozřejmě vám kreativita nesmí narušit rutinu, která praví, že - k primitivitě zjednodušeno - pevnost musí být větší než síla, jinak to spadne. |
|
|
M. Klas 1.3.2017 19:54Použitelnost Asi tady budu jako rebel, ale z matiky jsem nematuroval, vystudoval jsem přesto univerzitu, celý život jsem se živil jako chemik. Pro život (i práci, když jsem ještě dělal) potřebuji jen procenta, trojčlenku, Pythagorovu větu a Ludolfovo číslo. Na co ten zbytek? Navíc věřím tomu, že z matiky bych neodmaturoval a jak se říká: "zkazil bych si život". |
|
|
F. Hereit 1.3.2017 18:17Když se věří Věřící to mají (měli by mít) s přístupem k matematice snadné: Matematiku dal Pán Bůh lidem, aby dokázali chápat jeho zákony. |
|
|
M. Vondráček 1.3.2017 18:49Re: Když se věří To jste se tedy moc netrefil. V kterém náboženství se hovoří o matematice :-) |
|
|
V. Vaclavik 1.3.2017 19:09Re: Když se věří Tak treba krestane museli umet pocitat aspon do deseti, aby jim Buh mohl po Mojzisovi poslat ocislovane desatero prikazani. |
|
|
P. Aron 1.3.2017 17:44Hlavní problém je v celkově klesající úrovni školství a v tom, jak stát spíše podporuje další zhoršování. A řeší totální hlouposti viz pamlsková vyhláška. Osobně považuji znalosti matematiky a logiky za zásadní, ale nemyslím si, že by byla nutná maturita na všech typech škol. Stačí matematika první tři roky. Kdo bude mít za 5 stejně se k maturitě nedostane. |
|
|
R. Tichý 1.3.2017 17:33Detem nekdo namlouva, ze nemuseji sprtat a uz vubec ne prirodovedne a technicke obory. Je podporovana lemplovitost, schopnost okecavat. Demontaz skolstvi zahajila Buzkova, ktera "stejne matiku nepotrebovala". Nacez umistila dite do soukrome skoly. |
|
|
J. Vrtný 1.3.2017 16:02Děkuji za článek Nemám co dodat k problému a nutnosti matematiky nejen u maturity. Její výuce, jak je o ní psáno. Podobně je tomu s výukou chemie a biologie na středních školách. Bez možností uvést jednoduchý chemický, či biologický pokus - nejen pro zpestření hodiny , je dnes již nemožné. |
|
|
I. Lyčka 1.3.2017 14:47Vždy, když slyším, že vše se dá najít na internetu, jímá mne vztek. A říkám si, že kdyby dnes psal Jules Verne svůj Tajuplný ostrov, bylo by to tak na tři, čtyři stránky. Na nich by hledal inženýr Cyrus Smith po celém ostrově připojení k internetu, načež by během pár dnů všichni zemřeli. Tedy samozřejmě, kdyby Smith neměl všechno nabiflováno a neměl praxi. |
|
|
I. Schlägel 1.3.2017 14:33Co na to ministerstvo školství? Aha... |
|
|
L. Zemek 1.3.2017 13:40Děkuji za tento článek, který by si měla povinně přečíst současná ministryně školství paní Valachová a s ní všichni jí podobní "reformátoři" školského systému. Místo naprosto absurdních "pamlskových vyhlášek" by se měli soutředit na tento velmi závažný problém, který zde pan Kechlibar naprosto přesně pojmenoval a detailně popsal. Ještě jednou děkuji. |
|
|
V. Vaclavik 1.3.2017 13:04Kreativita neni darem shury! Je ziskavana postupne pri vyrustani uz malych deti, zacina to uz v kolebce, analytickym koumanim nad svetem, v nemz se nachazi... Kreativni muze v pozdejsim zivote jako dospely jedinec byt jen nekdo, kdo si odmalicka 'veci', tedy vsechny poznatky o svete usporadaval do uhlednych celku, ktere si pozdeji spojoval do vetsich, nekonfliktnich celku (integroval sve poznani), az idealne dosahl ucelene sumy poznani, nebo aspon ucelene do vetsich celku, nebo aspon v ucelene v nejakem smeru. Jen takovy snazivy pristup postupneho scelovani poznatku, poznani sveta na urovni principu vede pozdeji ve skolnim a pozdejsim veku ke kreativite. Tu ovsem nase skoly spolehlive zabiji, nivelizuji nadane na uroven nizkeho prumeru. Ohledne matematiky jak jsem ji poznal na zakladni skole na prelomu sedesatych a sedmdesatych let - me smrtelne nebavily, nudily prakticke priklady, aplikace z realneho zivota, a proto jsem tak tak prolezal a ucitele jsem mel takove, ze ani zaboha ted uz nevim, kteri to byli, tak byli zapomenutelni. Ale uz navzdy si budu pamatovat profesora matematiky na prvnim univerzitnim stupni, u ktereho jsem v polovine podzimniho kursu dostal nedostatecnou, pak na jeho konci neco jako trojku (za morem maji to jine znamkovani v procentech a pismenech abecedy jak jiste vite) a jarni kurz jsem pak absolvoval na 1+ (A+), cili lepsi nez na vybornou. A to byl 'pan ucitel' ze stare skoly, prisny jako metr, ovsem prisny asi jako nas filmovy herec Jaroslav Marvan, i tak vypadal. Porad vidim jak dnes, jak jednou na zacatku kursu prisel na prednasku, pod pazi sesity nasich oznamkovanych domacich praci a zacal chodit mezi nas a osobne predal sesity jednickarum, ktere navic nahlas oslovil jmenem, to abychom vsichni vedeli... pak sesel dolu a zacal vyvolavat dvojkare, ti museli sejit k nemu dolu a praci si jeden po druhem vyzvedavat, a kdyz s nimi byl hotovy, opovrzlive placnul zbytkem praci na katedru s tim, at si to sami mezi sebou rozebereme po prednasce. To bylo velke prekvapeni pro |
|
|
V. Vaclavik 1.3.2017 13:05Re: Kreativita neni darem shury! ... To bylo velke prekvapeni pro vsechny, prijemne pro ty dobre zaky, studena sprcha pro nas trojkare a horsi, ja byl samozrejme mezi temi uplne nejhorsimi. Pak nam ten profesor zaridil doucovani po sobotach (dobrovolna dochazka), na ktere i osobne chodil a ucastnil se ho, coz bylo v jeho volnem dnu! i kdyz hlavne ho vedli jeho asistenti, studenti z vyssich rocniku (vec na univerzite naprosto vyjimecna, ze by v nejakem predmetu profesori na nejake doucovani vubec pomysleli). A doucovani nebylo nijak organizovane, clovek se priclenil k nejake skupince, ktera se prave venovala necemu, co mu neslo, a mohl se presunovat k jinym skupinam shromazdenych kolem nejakeho asistenta, nebo primo toho profesora, dochazelo k tomu, ze ti silnejsi mezi nami ucili ty slabsi, cimz se sami nejlepe ucili... Mimochodem, takovyto system doucovani je vlastne system Montessori a fungovalo to a jak! Musim ale rici, ze ty vselijake prakticke vypocetni metody jsem se naucil jen pro zkousky, v zivote a pak i v te skole me zajimalo jen jak veci funguji (integralni sumy, derivace funkci, principy jejich fungovani...), konec koncu studoval jsem teoretickou fyziku, laboratore a experimenty v nich me vzdycky nudily. |
|
|
V. Vaclavik 1.3.2017 13:10Re: Kreativita neni darem shury! Napriklad v kurzu komplexni analyzy me zaujala 'zahada' imaginarniho cisla natolik, ze jsem nad tim hloubal az jsem tomu prisel na kloub - prese vsechno ujistovani 'modernich' matematiku, ze to vlastne zadna zahada neni (zahada to byla mozna jeste tak do padesatych let minuleho stoleti)... proste se prijme jako definice ze druha mocnina imaginarniho cisla je negativni kvantita a trada, od toho se pak vse odviji... a na te proste vire v imaginarni cislo 'i' stoji cely obor te komplexni analyzy. Vysledek toho meho hloubani jsem zkousel neuspesne publikovat, mel jsem to rovnez na svych webovych strankach v devadesatych letech, ale bez uspechu, a pak firma hostujici ty stranky zanikla a uz jsem je jinde neobnovil. Stejne dopadla moje jina prace na poli matematiky tykajici se 'infinity a infinitesimalnich hodnot'. Z fyziky jsem pracoval na principu gyroskopu (to jsem vubec nepublikoval) a pak me zaujala zahada setrvacnosti hmoty a gravitace (proc a jak funguje ten Einsteinuv princip ekvivalence) a taky samozrejme ta zakladni zahada kvantove mechaniky... |
|
|
F. Navrátil 1.3.2017 12:39Politika versus matematika Základním problémem je, že o podobě školství rozhodují politikové, kteří jsou ohraničeni obzorem do příštích voleb. Nehledě na to, že politikové jsou odborníci v mlácení pantem a švindlování a matematika se proto s nimi míjí. |
|
|
K. Křivan 1.3.2017 12:05Hudba a matematika spolu úzce souvisí. Když zavřete oči a slyšíte stupnici, tak vidíte melodii jako přímku. Skutečně ale frekvence stupnice tvoří exponenciální křivku. Te jen takový mikroskopický počítač ve vašem uchu to zlogaritmoval. |
|
|
J. Hejna 1.3.2017 12:37Re: Hudba a matematika spolu úzce souvisí. Pane Křivane, nezavírejte oči a načrtněte si graf frekvence jedné stupnice. Potom můžete oči zavřít a hluboce se zastydět - třeba exponenciálně. |
|
|
G. Kovář 1.3.2017 15:05Re: Hudba a matematika spolu úzce souvisí. Pane Hejna, nevím, co jste tím chtěl říci. Asi že nemá pan Křivan pravdu.Tak tedy vezměme stupnici od C1 do C2 včetně půltónů, tj celkem 13 bodů grafu frekvencí zaokrouhleno na celá čísla: 262, 277, 294, 311, 329, 349, 370, 392, 415, 440, 466, 494, 523 Hz. Co myslíte, je to exponenciální funkce tvaru: y = 261,5 krát 2 na 1/12 x, kde x je pro C1=0, pro Cis=1, pro D=2 atd až C2=12 nebo ne. Omlouvám se, že v režimu psaní příspěvku neumím psát elegantně vzorce ani kreslit graf. Za to se stydím, ale ne za pana Křivana. Za co se budete stydět vy? |
|
|
J. Hejna 1.3.2017 19:55Re: Hudba a matematika spolu úzce souvisí. Má veliká chyba. Omlouvám se i panu Křivanovi. |
|
|
K. Křivan 1.3.2017 12:00Feminizace školství hodně pokur..la Učitel, když je dobrý, tak učí "jak Komenský". Učitelka, i když je dobrá, tak při učení myslí na to, co bude vařit k večeři, jestli její starej nezahýbá, co dělá milenec, atd..... |
|
|
Š. Hašek 1.3.2017 12:31Re: Feminizace školství hodně pokur..la Domnívám se skromně, že procento "odpíračů matematiky" bude vyšší v ženské populaci. Moje zkušenost. Zažívám diskuse, kdy matematika jest označována (jimi) za bélbý výmysl, a to mají tituly. A smějí se okolí. A nevěří i teploměru na zdi/metru s centimetrama, protože mají pocit ........ Těžko potom Cauchy/Zákon o zachování hmoty/ Pascal, ......... A mají také chudší svět, pozorovat dění kol sebe a nevědět, proč to tak je. A bude. Furt. Nemá nikterak vztah k dalším vlastnostem a hodnotám našich Žen. PT. |
|
|
L. Vrána 1.3.2017 21:37Re: Feminizace školství hodně pokur..la Možná bylo kvůli feminizaci školství právě mnoho reforem. Učitelky totiž nepoužívají v zásadě sprostá slova. Kdyby místo učitelek byli na školách např. zedníci, tak by několikrát poslali naše školské reformátory do p****e a některé reformy by se nekonaly. |
|
|
K. Křivan 1.3.2017 11:53Velice dobrý a užitečný článek ! Bez matematiky žádnou vysokou školu. Každý student by měl umět precizně myslet. I ten konservatorista. |
|
|
Š. Hašek 1.3.2017 12:23Re: Velice dobrý a užitečný článek ! Asi tak. Genau. Možno variabilně změnit pro umělecké duše. Ale ty potom zas nesmí říkat, že mají maturitu, doktorát, ..... a nevím co ještě. Mohou se samozřejmě chlubit svým uměním a "papírem o absolutoriu". Hry na housle. Ale smlouvu o dílo jim bude muset psát zase "matematik". Operaci kyčle jim provede mladý Uhl/Patočka/Stropnický?? Zkráceno. Vědomí, že polovina ministrů, úředníků, všelijakneziskových, mudroslavů jsou nelogicky uvažující "lyrici" - dost mě mrazí. Rád bych více epických racionalistů se znalostí Pythagora a Eulera. A Newtona s Mendelem doslova!! Pak možno pěstovat rajčata na chalupě! Sakra! |
|
|
A. Alda 1.3.2017 12:37Maturita bez matematiky není maturitou. I na konzervatořích může být maturita z matematiky. Není důvod dělat úlevy a ustupovat. |
|
|
Š. Hašek 1.3.2017 16:36Re: Maturita bez matematiky není maturitou. Nakonec máte pravdu. Jo, beru. Jaképak štráchy s tím. Člověk začíná mít dojem, že studium matematiky jest horší než rakovina. Zkráceno. |
