P. Kersch 30.6.2018 20:07

Měl bych takový návrh:

Uvádět u svého diskusního příspěvku (k výše uvedenému článku) svůj věk. No tak dobře - tak přibližně. Proč? Potvrdil by se můj dohad, že tady chybí hlas těch opravdu zajímavějších lidí než jste vy všichni. Totiž hlas aktuálních maturantů. Třeba těch propadlíků zrovna. Že se jim nechce? Ále nepovídejte. Ti o nějakém NP nic neví, protože jste jim o něm nic neřekli. Proč jste je nepožádali o vysvětlení toho zvláštního jevu, totiž že je škola nejen nebaví, ale že si myslejí, že je zbytečná?

Pravdu má paní Kanioková (možná o tom ani pořádně neví) - Až bude na škole v pedagogickém sboru skupina (!) nebo aspoň skupinka (víc jak pět) skutečně dobrých, přísných, znalých učitelů, pak se situace začne zlepšovat. - Kde je vzít? Inu na pedagogických školách, kde jinde. Tam je hlava toho zakopanýho psa, dobře viditelná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Portwyn 28.6.2018 19:29

Ať bude učitel dobrý nebo špatný

pokud žák do studia nevloží aspoň trochu úsilí a pokud ve třídě panuje frackovláda, tak to fungovat nemůže.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 28.6.2018 18:13

Nemůžu to objektivně posoudit,

ale nikdo mě nezbaví hlediska, že záleží především na kvalitě učitelů. Na jejich schopnosti zaujmout a nebýt příliš omlouvaví. Na stř. škole jsem měla v prvním ročníku veelmi nesmlouvavého mladého učitele na matiku, ale na mou náturu "seděl jak Jandák na hrnec". Díky němu mě matika moc a moc chytla za duši, a přestala jsem z ní mít strach. Bohužel, bylo to štěstí jen na rok. Pak nás měla tři roky kantorka, která neustále jenom cosi psala na tabuli a my to museli přepisovat do sešitu. Děs. Tu matiku nám už definitivně zprotivila. Naprosto ztracené 3 roky. Sice jsme skoro všichni odmaturovali, ale spíš naprosto nenáročnou zkouškou, než svými kvalitami.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 28.6.2018 13:35

Pane Bláho,

mám nejasný dojem, že ani Husákovi se nepovedlo to, co se povedlo novoministrům školství (a lidskoprávu), tedy počínaje Buzkovou. Ale načato bylo už hned po listopadu, protože ve svém okolí jsem měl mezi všelidem (i humanVŠ) hodně "expertů". Z 98% všichni tito experti měli problém se něco naučit. Oni ovšem říkali, (že se to nedalo biflovat, ty koniny".

Přičemž biflovacími koninami mysleli: vzorec soli kuchyňské a její použití v kuchyni, Karla Čapka, Být či nebýt, nějakýho dementa Pascala, žito seté, sloveso sein, měkký znak v jazyce Gogola, ......... , prostě všecko!!! Namátkou, vlastně "osnovy dle Masaryka/Komenského".

Ale situace není tragická, stále je dost normálních rodičů a jejich dětí/studentů.

Nemá to cenu, momentálně. Možná se Valachová probere, až její děti budou dělat uklizečky v domě vietnamsko-jiných biflovačů. Prostě, kdo se učí a umí je primitivní biflovač, i ten, komu je shůry dáno. Je to moderní a in. Taky cool.

Zkráceno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Student 28.6.2018 11:22

Musím, tedy nechci!

Trochu jsem si dovolil parafrázovat Descartese. Z našeho pohledu je líný student blbec, protože čtyři roky středoškolského studia mohl využít na proniknutí do podstaty téměř jakéhokoli oboru a připravit se tak na studium vejšky, po jejímž absolvování by byl skutečným odborníkem. A pak už jen samá pozitiva a životní jistoty.

Z pohledu studenta je to ovšem trochu jinak. Když si odmyslím pár procent těch, kterým jde učení "samo" a baví je (pět procent? Deset?), pro zbytek je škola martyrium, které jsou nuceni absolvovat od svých šesti let věku. Devět let. Devět let nad nimi rodiče stáli a výkon na nich vynucovali mentorováním, občas řevem a občas taky přiletěla nějaká ta facka. Základní škola byla nejhorším stresem jejich života. Pak příprava na přijímačky, tedy na další stres, opět největší v jejich životech.

Já nevím, ale kluk, který na technice ve třeťáku neumí převést čtyřicet čísel na metry, na mě spíš působí dojmem, že už prostě nemá sílu tuhle káru táhnout dál. Je mi těch kluků líto.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Janyška 28.6.2018 10:17

CO JE TO VZDĚLÁNÍ ?

Vzděláním je to, co se dostane do hlav dětí, studentů a ostatních lidí, z platných informací o světě, přičemž je úplně jedno odkud. Není nic tragičtějšího, než tzv. vzdělání informacemi irelevantními.

Z hlediska oborových znalostí a rozšiřovaných technických informací není problém tak velký. Všichni souhlasí s tím, že jedna a jedna jsou dvě a suma dalších takových a daleko složitějších vědomostí je přijímaná všemi jako samozřejmost a je to tak logické a v pořádku, pokud tedy nemluvíme o technice a strategii vyučování. Jsou to vědecky podložené a šířené poznatky a zkouší se z nich.

Avšak z hlediska předání informací vyššího řádu, tedy vědění o lidském světě a principech, na kterých vyrostl a stojí je situce tristní a právě obrácená, než by měla být.

Žákům, studentům a ostatním je vtloukáno do hlav, že lidský svět je organizací ovládanou lidmi a veškeré školní snažení je směrováno k tomu, aby do takového světa byli připraveni vstoupit a uměli se v něm pohybovat. Jenže takový svět neexistuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Kusák 28.6.2018 10:07

Vzpomenu-li si

na svá studentská léta, pak bych chtěl konstatovat, že studijní úspěch závisí sice na kvalitě kantora a jeho zaujetí pro věc, ale hlavně, na touze studenta dobře studovat a problémům porozumět. Hádejte, co dnes platí. A to říkám i z vlastní kantorské zkušenosti. Jako kdyby ten "aha" efekt už dávno značnou část studentů nezajímal. A promiňte, v tom já vidím podstatu problému s kvalitou vzdělání. To žádná reforma školství nezmění. Je to atmosférou současné společnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 28.6.2018 6:56

Tak píšete o maturitě nebo

o ideologii? Vidím, že jste trpěl. A pobrečel jste si jako ti maturanti, co u maturit neuspěli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek