4.7.2020 | Svátek má Prokop


Diskuse k článku

ŠKOLSTVÍ: Otvíráme dobrovolně dveře čínské propagandě?

Nebezpečí související s pronikáním vlivu Číny na akademickou půdu, jak jsme viděli v živém přenose v souvislosti s čínskými aktivitami na půdě Univerzity Karlovy, nebudí vášně jen u nás.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

 0
Jste přihlášen jako


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kraus 5.11.2019 22:37

Ano, studenti jsou méněcenní a je třeba je chránit před nebezpečnými názory. Zatím to vždy fungovalo tak, že čím více zákazů, tím větší zájem. Pravda, dnešní student je zranitelnější než včerejší a je třeba mu předkládat jen myšlenky v Bruselu či Washingtonu schválené. Za to dnešní student bojuje. To za prvé. Za druhé, neexistuje pouze v mravní hnilobě se hroutící západní svět. Čína ho už teď drží hospodářsky pod krkem a chce-li se stát jejím nepřítelem, dobře mu tak. Opuštěn padne první, zatímco zbytek světa si Čína podrží ku svému prospěchu. Tedy celý zbytek asi ne, ty miliardy musejí nějak zmizet, ale aspoň mu nebude nepřítelem. Otázka je, zda je lépe žít v čínském područí či zhroutit se a zaniknout. Čínské dějiny nám jsou už dlouho předkládány, na rozdíl od evropských, v humanisované podobě. Staří cestovatelé evropští, arabští i perští podávají jiná svědectví. Číňan byl považován za Žida Asie a celá staletí propukaly pogromy proti čínským obchodním enklávám, často s jejich úplným vyvražděním.

V takřka tisícistránkových Dějinách Číny od Fairbanka to nenajdeme, ale v knize Cestovatelé, mořeplavci, objevitelé od Schreibera z padesátých let ano. Zkráceně: V roce 878 n.l. vyvrcholilo v Číně lidové hnutí proti cizincům a všemu nečínskému a během pár dní lid vše nečínské vyvraždil, „často strašlivým způsobem, se vším svým zvláštním nadáním a vynalézavostí v ukrutnostech, kdy seraily arabských a perských kupců byly ztečeny statisícovými davy a v ulicích měst se odehrály nepopsatelné násilnosti, jež byly výsměchem vnějšímu přátelství a toleranci, pod jejichž slupkou se stupňovala smrtelná nenávist“. Takové bylo svědectví jednoho z mála přeživších. Vyvražděných bylo na dvě stě tisíc a nastala mnohasetletá isolace Číny od zbytku světa. Ono i dnes se stačí podívat, jak se Číňan chová ke zvířatům. Ostatně, viděl někdo Vietnamce venčit psa? Ale jak řekl Rambo a jak dnes, zatím obrazně, může říci Číňan: moje krev tekla první.