Pokud odejde od soudu pouze s podmínkou, bude si možná za pár let gratulovat, že už nemusí dělat učitele. Vyjít s dnešními dětmi, zvláště dospívajícími, není vůbec jednoduché. Máte-li ve svém okolí nějakého učitele (či spíše učitelku, jak je v kraji zvykem), patrně vám to potvrdí.

Čas od času někdo napíše, že dnešní generace není jiná než ty předchozí. Děti prý zlobily vždycky.

To je jistě pravda, nicméně přesto se situace podstatným způsobem mění. Nevím o podobném průzkumu z naší vlasti, nicméně setkal jsem se se zajímavým srovnáním nejběžnějších žákovských prohřešků ve Spojených státech. První seznam je z roku 1940, druhý z roku 1992.

Jaké bylo pořadí nejběžnějších pohřešků v roce 1940?
1. Mluvení bez přihlášení, 2. žvýkání žvýkačky, 3. hlučení, 4. běhání po chodbách, 5. předbíhání, 6. porušování kázně v oblékání, 7. odhazování odpadků.

A nyní hlavní prohřešky žáků a studentů amerických škol v roce 1992:
1. užívání drog, 2. opilství, 3. těhotenství, 4. sebevražda, 5. znásilnění, 6. loupež, 7. násilné přepadení.

Ano, vím, že nejsme tak daleko, jako Amerika. V něčem ji ale dohánět ani nemusíme. Že je ale situace na školách pro řadu učitelů stresující, se ví už delší dobu.

Místo toho navrhla ministryně školství Dana Kuchtová zpřísnění dohledu nad rodiči praktikujícími domácí školu. Jako kdyby dohled nad těmito podivnými lidmi nebyl velmi přísný od samotného počátku. Přitom jedním z hlavních motivů řady rodičů, kteří se rozhodli vyučovat děti doma, bylo právě to, aby děti nebyly vystaveny prostředí, kde by se patrně setkaly s šikanou, ponižováním a prosazováním hodnot neslučitelných s křesťanstvím.

Nu, odborně to lze nazvat "optimalizací cest, k cíli nevedoucích". Hodně zdaru!