Podle ministra školství byla stávka učitelů debaklem. Podle předsedy školských odborů to byla masová akce. Nikdo se ale zatím nebaví o tom, jak se stávka projeví na platu stávkujících.

Stávka učitelů dopadla tak, jak bylo avizováno. Přes ohromnou podporu ze strany veřejnoprávní televize, která si vybírala zejména školy zavřené a ve stávce, stávkovala nakonec asi desetina škol a učitelů. Co se hodnocení této účasti týče, mohla by nám pomoci jiná lidská aktivita, jakou jsou svobodné volby. V několika posledních volbách do poslanecké sněmovny se účast voličů pohybovala kolem 60 % a vítězné strany obdržely mezi 20 až 30 % hlasů. Senátní volby naopak často přitáhnou jen 15 % voličů. Z tohoto pohledu byla stávka učitelů více méně rovnocenná senátním volbám, čili nic moc. Debakl to byl zejména pro odborářské vedení, které jako by žilo v jiném světě a vehnalo své ovečky do předem ztracené bitvy.

Pokud se člověk začte do českého právního řádu, možná s překvapením zjistí, že i za stávku může být pracovník potrestán tím, že mu bude jeho absence v práci zapsána jako neomluvená nepřítomnost.

Pokud by šlo o účast na stávce v rámci kolektivního vyjednávání, pak zákon o kolektivním vyjednávání říká, že účast na stávce v době před právní mocí případného rozhodnutí soudu o nezákonnosti stávky se posuzuje jako omluvená nepřítomnost v zaměstnání. Účast na stávce po právní moci rozhodnutí soudu o nezákonnosti stávky se považuje za neomluvenou nepřítomnost v zaměstnání. Účast na legální stávce v rámci kolektivního vyjednávání je rovněž vaší omluvenou nepřítomností v práci, a proto vás nelze nijak postihnout.

Jak vyplývá z výše uvedeného, pokud by se důvody konání stávky dostaly k soudu (stížností na nezákonnost stávky) a soud by dal stěžovateli za pravdu a stávka by se přesto po nabytí právní moci soudního rozhodnutí konala, byla by stávkujícím připsána neomluvená nepřítomnost v práci s možnými důsledky na pracovně právní vztah.

Toho se v případě stávky učitelů ale nemusí stávkující obávat. I kdyby případný soud rozhodl o nezákonnosti stávky, bylo by to jenom gesto a žádný postih by stávkujícím nehrozil. Je docela zajímavé propočítat, o jakou částku (přibližně) se v případě stávky učitelů jedná.

Průměrný plat učitelů dnes podle MŠMT činí bezmála 38 000 Kč hrubého. Na jeden den v měsíci tak lze orientačně počítat s částkou 2000 Kč. Pokud se stávky účastnila desetina učitelů, jedná se přibližně o 20 000 osob. Celodenní stávka tak vyšla bratru na 40 milionů korun, které budou stávkujícím vyplaceny z důvodu omluvené absence. Za tyto prostředky by bylo možné pořídit bezmála sto tisíc učebnic nebo několik set tisíc sešitů atd. Inu, každá legrace něco stojí.

To zásadní jsem si ale ponechal na závěr. Ať už se v Česku podíváme na jakýkoliv obor lidské činnosti a porovnáme-li odměny za práci v Česku s odměnami v nejvyspělejších ekonomikách na západ od naší hranice, prakticky ve všech oborech jsou české mzdy a platy hluboko pod „západním“ standardem. To je důvod odchodu řady profesí na západ Evropy, hlavně do Německa a Velké Británie. A stejný důvod lze hledat u občanů Ukrajiny, kteří končí na pracovním trhu u nás. Lidé jdou přirozeně za vyššími platy. Vykládat tedy o tragédii v odměňování učitelů v Česku s dovětkem, že o učitelskou profesi není z důvodu nízkých platů v Česku zájem, je minimálně zavádějí, spíše lživé tvrzení. Platí totiž, že VŠECHNY profese v Česku jsou oproti profesím v Německu či Británii hůře placeny. Platy nám sice rostou, ale současným tempem růstu nedosáhneme na platy v Německu ani za desítky dalších let. Je to dáno tím, že jsme žili čtyřicet let v komunistickém systému, který vedl k ekonomické zaostalosti a kvůli ní nakonec i zkrachoval.

Panu Dobšíkovi bych proto jenom připomněl, že se obecně řečeno máme v Česku ještě docela dobře. Důvod stávky učitelů považovali za malichernost dokonce i samotní učitelé. Ti například říkali, že by i stávkovali, pokud by to bylo za dodržení slibu Andreje Babiše z ledna tohoto roku, že platy ve školství stoupnou v roce 2020 o 15 %. Stávka tak byla špatně zdůvodněna a prokaučována. I proto se jí zúčastnila jen výrazná menšina škol. Možná, že nastal čas k tomu, aby si učitelé vybrali lepší odborářskou reprezentaci.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz