Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

No jo

pokud se pamatuji na svá středoškolská studia před půlstoletím, tak na předmět, který mi nešel, platilo jediné - věnovat mu víc času a učit se a přemýšlet. Přemýšlení ovšem jak známo bolí a není tudíž populární.

Je pravda, že matika mi šla, ale nešla mi tehdy povinná ruština (ani ne z ideových důvodů, maturoval jsem 1967; angličtina mi ostatně nešla taky, ale z té jsem maturovat nemusel). Takže ze svatého týdne to bylo cca 45 procent tvrdé dřiny ruština, 45 procent tvrdé dřiny čeština, 10 procent pohodové opáčko matika a fyzika. Měl jsem to sice za jedna všechno, u ruštiny s klikou a u češtiny že jsem nedostal otázku o nějakém veršotepci.

Na nějaké zatraktivnění matematiky bych kašlal - tohle se máš naučit a taky se to naučíš, nebo poletíš. Život není procházka libosadem a mít maturitu dosud nepatří mezi základní lidská práva.

Nicméně bych se přimlouval - ve světle svých výše zmíněných vzpomínek - aby nebyla povinná maturita z jazyků. Mateřský jazyk umíme od mala (koneckonců soudím, že podstatná část zdejších přispěvatelů z češtiny maturovala, aniž by to na písemném projevu mnohých z nich zanechalo následky) a cizím jazykem se doptám i bez maturity ... :-)

Re: No jo

K tomu prostřednímu odstavci - jo, mne by taky zajímalo, jestli se někdo trápí tím, zda je práce někde ve firmě dostatečně cool...

Tahle představa (nebo spíš vědomá demagogie, zdravím pana Šteffla), že studovat se má jen to, co člověka zrovna náhodou baví, vede k lidem, kteří nebudou schopni překonat jakoukoli komplikaci. Zaměstnavatelé to jistě ocení.

Dovolil bych si oponovat

dvěma myšlenkám paní autorky. Nebo vlastně myšlence jedné, jsou to dvě tváře jedné věci.

Tomu, že "se matematika učí málo zábavně, proto děti nemají znalosti, což je selháním zkostnatělých učitelů základních škol", říkám "mýtus feřtekovský", ale klidně si tam dosaďte jiné jméno.

Není pravda, že by děti matematika nebavila, zatímco třeba z němčiny (výtvarky, občanky/společenských věd, dějepisu...) byly odvařené nad zábavností. Na ZŠ vládne bezvládí, děti jsou nepostižitelné a nikdo na ně nemůže. Tudíž když se jim nechce, nepracují. A ono se jim nechce.

Jenže občanku nebo děják přinejhorším nějak ožvaníte, a taky nemusíte mít ucelený systém. Když proflákáte sedmičku, kdy se učí zlomky, tak jste v matematické řiti a už to nedoženete. Proto jsou výsledky v matematice, která vyžaduje systém, horší, než třeba v ZSV.

Matematicky nadaní studenti humanitní předměty a výchovy nějak zvládnou. Obráceně to neplatí.

Re: Dovolil bych si oponovat

(dokončení)

Tudíž pro převažující část žáků, jejichž cílem je proplout s co nejmenší námahou a které studium v podstatě nezajímá (ŽÁDNÝ předmět), matematika cool nebude nikdy. To je omyl paní autorky, způsobený tím, že nezná situaci na základních a středních školách.

Představa, že se žák bude svědomitě matematiku, když bude mít pocit, že ji potřebuje, je další mýtus. Dítě (většina z nich) nevidí, co bude za půl roku, natož co bude za 10 let. Těch s jasnou představou, co jednou chtějí dělat, je minimum.

Svědomitě studují buď děti, které z principu dělají, co se jim doma řekne (typ "vzorná žákyně") a ty, které to zajímá, protože je to zajímá (typ "krajské kolo matematické olympiády"). Ani jeden z nich to nedělá pro praktický užitek.

BBT a serioznost?

Legrace z vedy, vedatoru, parodie, to ano, ale seriozni veda? O te tam nic nevim.

Ale zafungovat to mozna docela dobre mohlo i tak.

Divam se na porady o vede na nemeckem satelitnim vysilani (ZDF info, nekdy ntv) a v porovnani s temito stanicemi nase Prima Zoom bledne, je jen pohym levnym ceskym odvarem varicim z vody (opakuji az do mrte a jeste ty mene kvalitni porady). A vse je vyrobeno v USA, v naproste vetsine v nich figuruji americti vedci. Mozna kdyby u nas nekteri nasi vedci chteli, nebo byli schopni, ale to by bylo na delsi diskuzi.

Einsteinův citát

K v článku uvedenému Einsteinovu citátu bych se rád zeptal na jeho originální verzi a zdroj. Děkuji předem.

Matematiku si vybírají

nikoli jen ti, co se v ní cítí silní, ale (především?) ti, co umějí počítat do TŘÍ. Matematika je 1 zkouška, proti ní stojí z anglického jazyka zkoušky 3 - písemná, ústní a didaktický test. Úvaha, že 1 < 3 ale v tomto případě neplatí.

Matematika znamená zvládnout počty.

A počty (sčítání odčítání, dělení a malá a velká násobilka) se musí nadrtit stejně jako písmenka. Nechuť k matematice vyplývá z neznalosti počtů. Je to podobné, jako by se ten, který dokáže přečíst písmenka, dokázal nadchnout pro literaturu. Takže bez učení a osvojení si počtů se nikdo pro matematiku nenadchne.

Re: Matematika znamená zvládnout počty.

Lépe bych to nenapsala.

To jsou filosofické hrátky.

Když už planě filosofovat, tak proč ne o tomhle: Když nebude matematika povinný maturitní předmět, tak proč ji vlastně na středních školách vůbec učit?!! Přece stačí znalosti ze základky. A basta.

A vůbec, vždyť jsou mnohem důležitější předměty! Třeba multikulturní výchova, nebo genderová studia. Už teď jsou to nejdůležitější aspekty kariéry, tak proč to nejsou maturitní předměty?

Mohl by též být další příspěvek k výchově nového člověka kromě inkluze. Pro nebohé bílé heterosexuální muže by měly být otevřené školy nového druhu (polepšovny), kde by hlavním maturitním předmětem pro chovance bylo: "Jak správně líbat chlapa a jeho části". O pedagogy a dozorce by jistě nouze nebyla, a svět by se konečně zbavil té arogantní většiny meloucí dokola mantry o jakési rodině a podobných nesmyslech.

Re: To jsou filosofické hrátky.

Váš příspěvek ovšem není filosofování, nýbrž ironie.

Nahlédnutím do osnov ZŠ

je možné se přesvědčit, že 80-90%ním obsahem maturity z matematiky je učivo základní školy.

Neúspěch maturantů lze tedy považovat za národní katastrofu.

A k tomu ta inkluze postižených mezi zdravé...

S hrůzou jsem se dověděl, že Běloun,

sbírka příkladů, ze které jsme se učili na přijímací zkoušky na střední školy, je dnes pomůcka na přípravu k maturitě.

Čtyři roky údajného vzdělávání v... nikde...

Za základ matematiky považuji množiny. Je to ....

.... nejlepší úvod do ní. Nedělalo mi problém je v dospělosti pochopit. V době mých studií (1937 - 45 s průměrným prospěchem z matematiky) jsem o nich nikdy neslyšet - v Technickém průvodci České matice technické z r. 1944 o nich není zmínka).

S mou nejstarší vnučkou jsem se do nich pustil (podle knihy pro učitele) když jí bylo 5 a půl roku. Odmítala přestat, vydržela to bez přestávky tři hodiny. Brala je jako zábavu.

Když chodila má dcera na základní školu měla problém s procenty, jak se tom zmiňuje autorka článku, zřejmě chyba školy, maturovala však už s vyznamenáním a z Vysoké ekonomické si odnesla červemý diplom (množiny tam neprobírali, zato syn je na geofyzice na PřfUK měl a též je považuje za základ matematiky).

Re: Za základ matematiky považuji množiny. Je to ....

Procenta jsou mé oblíbené téma. Tvrdím, že to není problém matematický, ale jazykový: procento čili setina. Co na tom kdo chce učit někoho, kdo ovládá zlomky?

pevná pravidla

Ve škole by se měli studenti naučit pohybovat se v prostředí, ve kterém existují velmi pevná pravidla. Matematika je dobrým příkladem, ale mohly by to být třeba překlady z mrtvých (jasně vymezených) jazyků - latiny, staré řečtiny, nebo šachy, programování, či nějaké logické hry. Matematika je z toho ale snad nejuniverzálnější a nejpraktičtější.

Re: pevná pravidla = velmi důležité. A nejenom ve škole ...

... i v rodině. Bohužel, mnozí rodiče je neumějí určit a vyžadovat. I mnozí učitelé mají s nimi potíže.