Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠKOLSTVÍ: Maturitní masakr? Ale kdeže…
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Mikulec 10.6.2018 10:25Nevim, kde author vzal, ze se nadava ucitelum matematiky. Ucitelum se nenadava, ucitelum se pridava. Hlavne prace, obcas I penez. Co se tyka ucitelu, je to totez jako ve zdravotnictvi: Nikdy neslysime o zlepseni kvality, zato vzdycky slysime o prisypani penez. A v tom tu logiku postradam. |
|
M. Baloun 8.6.2018 21:09Situace je bohužel mnohem zapeklitější Naše školství stejně jako všechno ostatní postrádá jakoukoliv koncepci, nebo dlouhodobé směřování. Každá vláda se snaží být originál a dokázat všem, že ona konečně přišla na to, jak na to. Takže nyní v naší zemi maturita není důležitá jen k případnému studiu VŠ, ale je potřebná prakticky pro každé trochu lepší povolání. Zároveň, ale došlo k rozhodnutí, že to musí být opravdová, ale opravdová zkouška zkoušek. Výsledek? Absolvovat střední školu zakončenou maturitou (nota bene s povinnou matikou) je o několik parseků těžší, než získat humanitní Bc titul na některé z placených VŠ. Co tím chci říct? Jestliže (obzvláště ve státní správě) je maturita vyžadována prakticky na všechny posty, měla by být maturita a maturita (franmcouzský model - státní maturita je vyžadována k přijímacímu řízení na VŠ). A také si v neposlední řadě myslím, že nad úrovní vysokých škol by se už někdo měl vážně zamyslet. Myslím tím někoho kompeteního a odpovědného. |
|
|
J. Kanioková 8.6.2018 16:32Výborný článek a spousta skvělých komentářů. Díky. |
|
|
Š. Hašek 8.6.2018 21:33Re: Výborný článek Souhlas. Mám nejasný dojem, že "problém matematika" byl vytvořen i proto, že matematika (a obecně učení) "bolí". A bylo to docela hezky zamaskováno "pokrokem" a "reformou bolševické chemie, fyziky, matematiky, geometrie". Čím mladší ministr/politik, tím radikálnější "objevy" stran reformy. Kouzelné slovo/heslo/plk. Reforma! Budoucnost budiž milostiva k těm dítkám, co je rodiče a okolí přesvědčí, že v hlavě nemusí být skoro nic - jen "umět klikat a čučet na vobrazovčičku". A umět to nalistovat a CtrlC. Říkala Buzková, Valachová ...... Tak mě napadlo, tuhle se jedna maminka chlubila v tramvaji chlubila, že její čtyřletý umí už anglicky říci slovo autobus. A čekala, že všici půjdou gratulovat! Já v tom nevidím žádné velké terno ....... Ve čtyřech letech budoucí vědátoři mají dost jiné problémy (většinou dost špinavé, mokré, umouněné, proč žába vydrží sakra dlouho pod vodou, jak škrtaj sirky .....), tak nějak myslím. |
|
|
K. Janyška 8.6.2018 16:32CO JE TO VZDĚLÁNÍ ? Vzděláním je to, co se dostane do hlav dětí, studentů a ostatních lidí, z platných informací o světě, přičemž je úplně jedno odkud. Není nic tragičtějšího, než tzv. vzdělání informacemi irelevantními. Z hlediska oborových znalostí a rozšiřovaných technických informací není problém tak velký. Všichni souhlasí s tím, že jedna a jedna jsou dvě a suma dalších takových a daleko složitějších vědomostí je přijímaná všemi jako samozřejmost a je to tak logické a v pořádku, pokud tedy nemluvíme o technice a strategii vyučování. Jsou to vědecky podložené a šířené poznatky a zkouší se z nich. Avšak z hlediska předání informací vyššího řádu, tedy vědění o lidském světě a principech, na kterých vyrostl a stojí je situce tristní a právě obrácená, než by měla být. Žákům, studentům a ostatním je vtloukáno do hlav, že lidský svět je organizací ovládanou lidmi a veškeré školní snažení je směrováno k tomu, aby do takového světa byli připraveni vstoupit a uměli se v něm pohybovat. Jenže takový svět neexistuje. |
|
|
K. Janyška 8.6.2018 16:32Re: CO JE TO VZDĚLÁNÍ ? Věc se má úplně obráceně. Lidský svět je totiž spontánním řádem lidské interakce, tedy je řízený spontánními silami a to je jedinou možností přežití lidstva. A to je tak neuvěřitelné a složité, že to lidi nejsou schopni vůbec bez předpřípravy pochopit. A na školách neprobíhá ani ta. Nejsou učitelé a dokonce ani učitelé učitelů, tedy profesoři vysokých škol, kteří by takovému paradoxu rozuměli. Celou velmi složitou problematiku však popisuje na vědecké, a jen na vědecké, bázi tzv. kompozitivní teorie, tedy suma informací, navzájem provázaných a neodporujících si, získaná vědeckou kompozitivní, tedy skladnou, metodou společenských věd. Viz slavná kniha Kontrarevoluce vědy myslitele myslitelů, nositele Nobelovy ceny. A.F Hayeka. Dzp. |
|
|
I. Babková 8.6.2018 15:00Hořekování nad neúspěšnými studenty Mnozí neúspěšní studenti jsou notoričtí flákači, mají vysokou absenci, celé studium prolézají s odřenýma ušima. Pokud se někdo pravidelně učí a přesto neodmaturuje, tak u něj lze předpokládat sníženou inteligenci. Maturitní test z počtů (základní úroveň) je výsměch práci pedagogů na gymnáziích a lepších odborných školách, neboť relativně úspěšně ho složí již kvartán nebo nadprůměrný deváťák (předpokládám, že asi neumí spočítat pravděpodobnost, neví, co je vektor a neumí využívat k efektivním výpočtům posloupnosti). Závěrečná zkouška středoškolského vzdělání by měla být diferencovaná podle typu škol a požadavků na dané obory. Stačí se podívat za kopečky k Němcům, tam to funguje už léta. Nebo se aspoň inspirovat u našich slovenských sousedů. Ti mají maturitu dvacetkrát levnější, už asi 3 roky mají i elektronickou verzi, test z angličtiny mají ve třech úrovních: B1, B2 a C1, ostatní jazyky v úrovních B1 a B2. |
|
|
P. Portwyn 8.6.2018 18:03Re: Hořekování nad neúspěšnými studenty Hlavně na to, abyste prolezla, nemusíte zdaleka mít všechno dobře. Kdysi jsme dali tehdy začínající "úroveň B" žákům 8. třídy ZŠ. Průměrný osmák udělal. |
|
|
I. Babková 8.6.2018 18:28Re: Hořekování nad neúspěšnými studenty To máte pravdu, test z počtů má laťku úspěšnosti 33 %, za 26 úloh s podúkoly se udělí maximálně 50 bodů. Nevím, jestli minimální počet dosažených bodů je podle Cermatu 16 nebo 17 bodů. I průměrný student si řešení testových úloh může natrénovat tak, aby test úspěšně složil. Musí ale začít s přípravou co nejdříve, pracovat soustavně a systematicky a hlavně se musí naučit rychle rozklíčovat, co se po něm chce. Některé úlohy jsou naformulované tak, že i když student úlohu dobře spočítá, tak udělá chybu v odpovědi, protože si nepřečetl pozorně otázku. Kolegyně z vyhlášených gymplů mi běžně říkají, že tu státní maturitu z počtů příliš neřeší, úspěšnost mají vysokou. |
|
|
P. Portwyn 8.6.2018 18:54Re: Hořekování nad neúspěšnými studenty My jsme normální okresní gymnázium, a z matiky nevyletěl nikdo. Ani nikdo nebyl o bod nad hranou nebo tak. |
|
|
F. Houžňák 8.6.2018 20:38Za kopečky u Němců má každá škola svoji maturitu, a čím levičáčtější škola, tím primitivnější maturity. Takže jedničkáři z Brém by v Bavorsku měli tak s bídou čtyřky. Taky můžete (ne všude, ale často) nahradit matematiku kotrmelci. Jestli vy o Německu nemáte iluze. |
|
|
O. Zuckerová 8.6.2018 14:59Povinná maturita z matematiky pro všechny je pedagogický paskvil a diktatura technokratických pseudoelit. F. Drtina (1861.1925), profesor pedagogiky na české univerzitě, proklamoval rozdílnost zaměření jednotlivých stř. škol na základě zamýšleného povolání žáků. Jazyková gymnázia mívají matematiku jako volitelný maturitní předmět a mělo by to tak zůstat. Ostatně logické myšlení a prostorovou představivost nekultivuje jen matematika, ale také hudba; ovšem kde je té dneska konec!! Typickým znakem dnešního školství je - jako ostatně VŠEHO - unifikace. Beethoven byl diskalkulik, který pořádně nesečetl tři čísla. Naštěstí na něm jeho mecenáš nechtěl maturitní vysvědčení z matematiky! |
|
|
I. Babková 8.6.2018 18:37Re: Povinná maturita z matematiky Máte pravdu, unifikace vzdělanosti nesluší. O vlivu hudby na prostorovou představivost napsal hezký text pan Jaroslav Petr na oslovi: www.osel.cz/728-jak-je-to-s-mozartovym-efektem.html |
|
|
F. Houžňák 8.6.2018 20:44Ovšem Beethoven nechtěl, pokud vím, studovat universitu, ale věnoval se od útlého dětství hudbě. Mozart a další učitelé po něm asi matematiku nechtěli. |
|
|
J. Jurax 9.6.2018 1:53Re: Povinná maturita z matematiky Beethoven ovšem neměl maturitu. A jeho mecenáši po něm chtěli hudbu, nikoliv třeba účetnictví nebo výpočet klenby hodovné síně - tam by tu matiku potřeboval. Povinná maturita z matematiky není pedagogický paskvil a diktatura technokratických pseudoelit, nýbrž samozřejmý požadavek na někoho, kdo se chce zvát vzdělancem. Naopak její zrušení byla humanitní hovadina od těch, které matika děsila celou střední školu. Mimoto - já bych raději zrušil maturitu z češtiny. Česky umíme jakž takž všichni a řekněte mi, kdo potřebuje v praxi určovat vedlejší větu příslovečnou přípustkovou či anakolut? Kdo tohle nevěděl a byl na to tázán, vyhořel, stejně jako když neznal básnické sbírky Jana Nerudy. Do roka po matuře jsem to všechno spolehlivě zapomněl. No a dnes soudě podle textu a mluvy v médiích to ti, kdož se tam projevují, nejspíš zapomněli taky; a o mluvě některých celebrit a politiků hanba mluvit. A maturitu z cizího jazyka bych taky zrušil - mluvit se dá i bez ní, ne, a jsou důležitější předměty, třeba chemie, fyzika, biologie nebo dnes informatika. Osvětlím na vlastní zkušenosti - před půlstoletím jsem z devíti dnů svatého týdne (od soboty do neděle včetně) dřel šest dnů češtinu, dva dny ruštinu a poslední den jsem si dal pohodové opáčko z matiky a fyziky. Na jedničky to vyšlo, protože v češtině po mně naštěstí nechtěli veršotepce, ale Jiráska, a toho jsem měl přečteného - jako pachole jsem četl Husitskou trilogii místo tehdy nedostupných kovbojek a ten větný rozbor jsem taky nějak uhrál; ale těch osmi dnů nasávání zbytečných informací mi bylo líto ... :-) |
|
|
J. Malá 8.6.2018 13:49Podle mě Úspěšně jsem maturovala na SEŠ v roku 1974. Dodneška jsem nepochopila, k čemu mi maturita byla. Když jsem chtěla na vysokou, stejně jsem musela dělat zkoušku. Maturita není o tom co víte, ale o tom, co jste si schopni zapamatovat (vyjma matematiky, ty musíte rozumět). Nebere mi hlava, proč čtyři roky chodíte do školy, učíte se, dostáváte známky a pak zkrachujete na něčem, co jste si nezapamatovali a co v životě nebudete potřebovat. Takže: Podle mě by bohatě stačil třeba certifikát o absolvování studia s přůměrem ... a pak zkouška na vysokou nebo nadstavbu. Samozřejmě, když je potřeba i z matiky. |
|
|
P. Portwyn 8.6.2018 13:51Re: Podle mě Neznám jediného studenta, který by od maturity vyletěl neprávem. Tj. ani jednoho, který se poctivě připravoval a potom neudělal. |
|
|
J. Malá 8.6.2018 13:52Re: Podle mě Tak vidíte, já znám. |
|
|
P. Portwyn 8.6.2018 17:59Re: Podle mě Pak měl mimořádnou smůlu. Byl jsem shodou okolností přítomen maturitám ze zeměpisu. Otázky typu "kde je moře nejteplejší?" (v tropickém pásu) opravdu nevyžadují specializované znalosti... |
|
|
I. Babková 8.6.2018 18:41Re: Podle mě Připomněl jste mi skvělý skeč Felixe Holzmanna, ve kterém se svým hereckým partnerem (bohužel neznám jméno) simulují vědomostní soutěž. Partner se Felixe Holzmanna zeptá: Kde leží Adis Abeba? Felix odpoví ve smyslu, jak mám vědět, kde leží Adis a Béba? |
|
|
J. Jurax 9.6.2018 1:57Re: Podle mě No jo, starý vtip je, že student Langerhansovy ostrůvky situoval někde poblíže Islandu ... |
|
|
A. Alda 8.6.2018 14:08Souhlasím, pane. Maturita je ukazatel, že mohu něco očekávat. Od maturanta prostě očekávám vyšší chápavost a schopnost učit se novému než od stejně starého člověka bez maturity. A to je hlavní smysl maturity - abych se právě na to jako případný zaměstnavatel mohl spolehnout. Nemohu-li se na to spolehnout, jsou samozřejmě peníze na celostátní maturitu zcela vyhozené. |
|
|
J. Kanioková 8.6.2018 16:061*
|
|
M. Prokop 8.6.2018 17:09Re: Podle mě Jediný jakž takž zdůvodněný význam maturity je úplnost středoškolského vzdělání pro potřeby státu a obce jako zaměstnavatele. Všichni ostatní si kvalitu zaměstnance nebo studenta mohou ověřit sami a většinou to také dělají. |
|
|
P. Portwyn 8.6.2018 13:44Příčiny propadu jsou tři První perfektně popsal autor článku. Druhá je to, že děti žijí ve virtuálním světě. Nějaké daně, cena nákupu v samoobsluze nebo délka plotu u zahrady jsou jim naprosto šumák. Nikde jinde, než ve škole, se tím mentálně nezabývají. Takže to pouští okamžitě z hlavy... Třetí příčina je neustálé ustupování dětem - naše šéfová tomu říká "lézt dětem do zadku". Počínaje opinion-makery a "neziskovkami" přes rodiče až k některým školám. My jsme přece kamarádi a na děti jsme hodní, protože nám se taky nechtělo se učit. Výsledek? Děti přijdou do 1. ročníku gymnázia, a já jim na informatice vysvětluju, co je to středník. Kolegyně je učí sčítat zlomky. V prváku, tj. ve věku 15-16 let. |
|
|
J. Malá 8.6.2018 13:51Re: Příčiny propadu jsou tři Jak se ty děti na vaše gymnázium dostanou, když nedovedou sčítat zlomky? Jinak, v podstatě s vámi nesouhlasím. |
|
|
J. Kanioková 8.6.2018 16:09Tak to já s Portwynem souhlasím absolutně, jako učitel ví až moc dobře, o čem píše.. |
|
|
P. Portwyn 8.6.2018 17:51Re: Příčiny propadu jsou tři Protože ty ostatní neumí ani malou násobilku. |
|
|
I. Babková 8.6.2018 18:43Re: Příčiny propadu jsou tři :-) |
|
|
P. Portwyn 8.6.2018 17:52Re: Příčiny propadu jsou tři P. S. To mi bylo jasné, jakmile jsem si přečetl Váš komentář :o) |
