Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠKOLSTVÍ: Maturita z matematiky
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
L. Písařík 17.1.2020 12:05Souhlas, Křivane. Teď tedy zkoumejme, zda máme učitele, kteří umí matematiku naučit. |
|
D. Stirsky 17.1.2020 8:46Já maturitu z matiky nemám. Tak bych měl býti z ticha. Beru to jako hendikep, byť na VŠ mne derivace, integrály a diferenciální rovnice neminuly. Ale chápu jedno: Matika mne naučila systému, řádu a snad i logice, což je uplatnitelné i v oborech humanitních. Uvádím příklad: Neteř dostala dopis od mládence s výrazy "abijste" atd. "Tak to ne!", řekla. Já: "A kdyby napsal, že x na druhou = x + x, to by ti vadilo?" "Ani ne", ona na to. Přitom je to stejný děs, jako "abijste". S neznalostí matiky se mnozí rádi chlubí (TV celebrity), nikoli již s neznalostí češtiny. Přitom matematikové,i fyzikové či astronomové málokdy vykřikují: "A k čemu mně bude nějakej Mozart nebo Němcová!" Naopak! Často milují klasiku, umění, dějiny, literaturu, hrají v orchestrech... Čili maturita z matiky ANO. Ovšem musí být i kvalitní pedagogové, kteří si nebudou na žácích a studentech léčit své komplexy (já takové zažil). |
|
|
P. Brich 17.1.2020 11:29S neznalostí češtiny se ani nemusí chlubit, když třeba řekne, že kolegyně přinesla talíř plný hranolek, dala si něco s hranolkami, případně, že Praha je obklopena sídlištěmi. Přitom zřejmě maturitu taková celebrita má. |
|
|
P. Brich 17.1.2020 13:14Vlákno se mnou laškuje. Mělo být přilepeno pod M. Žůrka, 1:30. |
|
M. Pechar 19.1.2020 18:40Copak sídliště není podle vzoru myše? S myšemami, se sídlištěmami. Ohledně hranolek (sic) jsem četl moc hezkou poučku: Hranolek je zdrobnělinou slova hranol. Hranolka je zdrobnělinou slova hranola, která s koulem a kuželou tvoří svět bláznů. |
|
|
J. Štipák 17.1.2020 12:03Já jsem z Brna. Proto jsem zticha. |
|
|
L. Písařík 17.1.2020 12:20Myslíte ty pedagogy............ Čím já bych mohl být, kdybych si nemusel vydělávat na chleba cpaním inteligence do těchto idiotů? K čemu jim to bude? Toť otázka kardinální. Co tak třídy pro nadané žáky místo inkluze? Zkušený pedagog by mohl být schopen odhadnout nejpozději ve třetí třídě ZŠ, jaký typ žáka má před sebou. Možná, že tak bychom mohli učinit mnohem více pro vzdělání a hlavně pro naše děti. |
|
|
Z. Lapil 17.1.2020 18:33Třídy pro nadané studenty vedou k výslednému třídění na způsob "já jsem blbej, já se nic učit nemusím". Navíc: i v naší zemi je nepříjemně dost lidí, kteří děckám nepomůžou s domácími úkoly, protože to prostě neumějí. Zkusme uvažovat takto: právo na vzdělání je právem být vzdělán tak moc, jak jen jsem schopen. S tím, počítám, bude souhlasit skoro každý. Proto by každá jednotlivá škola měla být schopná takové vzdělání poskytnout. Já si myslím, že by to školy v současném rozsahu a za současné peníze dokázaly. Rozhodně jsou takové, které to dokážou. Má to asi tak dvě podmínky. Jednak si musíme - učitelé i rodiče - uvědomit, že lidi, natož děti, možná jsou principiálně líné, ale rozhodně jsou principálně zvědavé. Je věcí učitele, aby prvotní zájem o princeznovské šaty transformoval o zájem o zemědělství látka), chemii nebo metalurgii (háčky do podprsenky), zoologii (opylovači a škůdci), prostě tam, kam koho zájem dovede. A druhak je nutné se oprostit od představy jakési vzdělávací monokultury, kdy se děti stejného věku učí ve stejný okamžik ty samé věci. Neboli musíme si - stále: rodiče i učitelé - uvědomit, že dnes s dětmi pracujeme takto: "Chci z tebe vychovat moudrého, samostatně uvažujícího a samostatně se rozhodujícího člověka. Tak si tady sedni a dělej, co ti řeknu." Z tohoto shrnutí - a řekněte mi, kde není pravdivé - mi přijde evidentní, že to děláme nějak divně. |
|
|
L. Písařík 17.1.2020 19:16S vaším posledním odstavcem bez výhrady souhlasím. Pokud se týká předchozího textu, tam bych už výhrady měl. Nižší stupeň základní školy jsem absolvoval v jednotřídce 1-5tá třída, v malé vesničce na břehu Vranovské přehrady. Byl jsem dítě vnímavé a tak jsem třeba již ve třetí třídě ovládal ruštinu pro 5tou třídu,učebnici jsem si půjčoval od páťáků, zeměpis a dějepis bych byl mohl suplovat místo pana učitele. Částečně způsobeno tím, že jsem stejné učivo slyšel nejméně 4 x , a taky tím, že můj otec, jehož nejvyšší vzdělání bylo hospodářská škola a dvouletá škola lihovarnická, si velmi vážil vzdělaných lidí a tak místo Sluníčka jsme my kluci četli Vědu a techniku, Technický magazin a konali různé dost nebezpečné pokusy. Když jsem potom chodil v 6té třídě do kvalitnější školy, byli jsme povinni si objednat si jeden časopis v ruštině a tak jsem si objednal Vědu i těchníku malaďjoži, byly s tím velké potíže, protože to byl jediný požadavek ve znojemském okrese, ale vybojoval jsem ji, pak jsem potřeboval velký ruský slovník, dík tomu jsem se naučil obstojně technickou ruštinu a to jsem zúročil až po letech na montážích v Rusku. Celou dobu ve škole jsem se nudil a přečetl pod lavicí spoustu knih. Píši obšírně proto abych illustroval následují stav: vdobě kdy jsem chodil do 10té třídy jedenáctiletky se stakl můj otec nepřítelem socialistického státu a šel na 3 roky kopat uran a já jsem šel ze školy do učení zedníkem-šamotářem. Jako dělník jsem se přihlásil na stavební průmyslovku, ale tam už mi studium tak snadno nešlo, laťka nízko položená udělala své. Ale vystudoval jsem, odmaturoval a časem se stal stavbyvedoucím, ale to už je jiná historie. Vysokou školu jsem nikdy nezačal, stal jsem se osmašedesátníkem, nedostal v zaměstnání doporučení a tak tak uchránil svéj post tím, že jsem šel do toho CCCP. |
|
|
Z. Lapil 18.1.2020 9:29Děkuji za skoro až dopis. Myslím si, že potvrzujete i moje úvodní odstavce: při srovnatelných nákladech je možné zařídit, aby různě schopní žáci pracovali tak rychle a na takových úkolech, jak jen jsou schopni. Učitel místo výkladu jen tahá za nitky. Samozřejmě z toho nesmí vzniknout cochcárna. Dítě má (celoroční) individuální plán, věřím tomu, že na jeho tvorbě spolupracuje, a když si myslí, že má postupný krok hotový, jde za učitelem a ten to buď odsouhlasí, nebo řekne Ještě ne, ale zkus to takhle. Čímž je mj. eliminována drastická efektivita "jeden je zkoušen, ostatní civí". Ve třídě nejsou lavice, takže děcka běžně dělají ve dvojičkách a trojičkách = nácvik spolupráce, respektu (když mluví jeden...); běžně ti poučenější vysvětlují těm, kteří dosud nepochopili - a není lepšího způsobu opakování. Skupina dětí (něco přes 20) není věkově stejnorodá, poněvadž jsou děcka rozdělena na "trojročí" (1. - 3. třída...), což má mj. tu úžasnou vlastnost, že neexistují repetenti (dítko prostě zůstane 4 roky) - eliminováno je jak společenské stigma, tak celkem pitomá skutečnost, že je nutno vybrat, kterou z devíti tříd bude všeobecně slabý žák opakovat. Dítě si tak vybírá, co bude dělat, ale z definovaných možností. Připomíná mi to mantru onoho televizního vychovatele psů: řekněte mu, co má dělat, jinak bude vymejšlet blbosti. Viz http://narovine.eu/skola/organizace-vyuky/. Nevím, jestli to může fungovat, ale rozhodně to funguje. A funguje i návaznost na střední školy. |
|
J. Krásenský 17.1.2020 16:01Kvalitní pedagogové?! To už je výmluva. Vždyť jim tolikrát zvedli plat, že jiní tam ani být nemůžou! Ale dost sarkazmu. Víc než kvalitní pedagogové je potřeba něco jiného - 1. Každý žák si musí být vědomý, že do školy chodí, aby se něčemu naučil. 2. Má-li to vědět žák, musí to vyžadovat po dětech i rodiče. 3. Myšlenky typu: "To se učit nebudu, nikdy v životě to přeci nepoužiju!" jsou hloupé a by měly být předmětem všeobecného výsměchu. 4. Učení je námaha i nuda, myšlení bolí. Požadavek, aby učitel bavil žáky, je hloupý. 5. Škola není odkladiště ratolestí po dobu zaměstnání rodičů. 6. Cílem výchovy a vzdělání je příprava dětí na život, aby se uživily samy, uživily své děti a své rodiče. Cílem výchovy není udržovat děti šťastné, to ani není možné. 7. Zdravé sebevědomí děti získají překonáváním překážek, nikoli neustálým opakováním, jakže jsou dobré. 8. Děti ničí nuda, je třeba jim svěřovat povinnosti a naučit je zodpovědnosti - prací. Je čas k učení, práci, zábavě a odpočinku. 9. Učte děti odolnosti, fyzické i psychické, aby se nehroutily před překážkami, (kdysi k tomu pomáhal Skaut). 10. Vyhoďte Maslowa, Rogerse, vyžeňte Eduin, Scio, Cermat... Na konci 19. století vycházeli ze škol žáci vzdělanější, duševně zdravější, fyzicky odolnější, zodpovědnější, obětavější, pracovitější a nepotřebovali je k tomu. |
|
|
J. Roškota 17.1.2020 8:38myslím, že se důležitost maturity přeceňuje. Mám maturitu z ruštiny a nedomluvím se. Stejný případ jsou zkoušky z dělnického hnutí, nebo jak se to jmenovalo. Vždycky když se přiblíží termín maturit, objeví se řada analýz zabývajících se podružnostmi. To se opakuje již mnoho let. Místo toho bychom měli provést reformu celého školství, tak aby k maturitě či případnému dalšímu studiu přicházeli studenti připraveni. To se neděje. Zvýšení platů učitelů je podmínka nutná, nikoli však dostačující. Problematika základního školství se smrskla na hloupou diskusi o inkluzi. To je přeci směšné. Měli bychom se zamyslet, jak si představujeme maturanta. Podle mého by to měl být člověk, který se umí vyjádřit, umí porozumět problému, který se vyzná ve světě kolem sebe. Jestli ho k tomu dovede matematika nebo něco jiného je jedno. |
|
|
R. Langer 17.1.2020 11:15Ty vazby, které vám v mozku vytváří studium matematiky, vám tam zůstanou. A věřte tomu, že jsou úplně jiné, než ty co vám tam zůstanou po ruštině. |
|
V. Koreis 17.1.2020 12:15Maturitu z ruštiny udělal snad každý. Nikdo ji nikdy nebral vážně, ani ti vyučující! |
|
|
Z. Lapil 18.1.2020 9:35U nás se vážně brala. Ne politicky, aspoň ne viditelně. Cizí jazyk, který se chceme/musíme naučit. Taky hodně literatury, samozřejmě spíš Puškin než Bulgakov. |
|
|
J. Kalina 17.1.2020 8:25Jsem pro tento přístup: povinná maturita pro všechny jako celostátní test úrovně maturitního ročníku. Protože však úroveň znalostí matiky musí nutně velmi kolísat dle zaměření jednotlivých škol, měl by maturitní test např. 3 úrovně otázek s patřičným bodováním. Maturující by se přednostně zaměřil na získání potřebného počtu bodů pro získání zkoušky dle typu školy - tedy bylo by lze udělat maturitu s různým počtem bodů dle zaměření - preferencí školy a případně i záměru studenta pokračovat na VŠ určitého oboru (MFF, ČVÚT, nAMU). Takže by maturitu z matiky udělali i ti co by měli slabší znalosti, pokud by to ovšem odpovídalo zaměření dané střední školy. Výhodou by bylo, že by byl přehled celkové matematické výkonnosti v ČR a navazující školy by si jistě poradili s výsledky maturit vzhledem k případným přijímajícím testům. Možná by byl hezký bonus, kdyby se na škole s nízkou potřebností matiky vynořil nebroušený diamant, který by získal body i z těžších partií. By mě docela zajímala relevantnost průzkumů znalosti matiky, rodného jazyka a jiných oborů , někdy dokonce v celosvětovém srovnání (viz různé žebříčky). kdy se závěry vaří z tisíce vzorků místo z celé maturitní populace. |
|
|
I. Mertl 17.1.2020 8:00Je to na učitelích a ne politicích! Matematika jako učitelka samostatného myšlení je nejen základem pro všechny technické obory, ale způsob jejího vidění světa nepostradatelný pro jakoukoli tvůrčí činnost. Maturita s matematikou je pak jen motivace pro ty, kterým ten předmět nevoní - ale právě v tom je její nepopiratelná hodnota. Metody výuky už máme: nedávno jsem náhodou měl v ruce Pracovní sešit matematiky pro 5. třídu a užasl jsem: vedle povinných početních příkladů spousta úloh, podporujících samostatné "matematické" myšlení a demonstrujících, k čemu matematika slouží. Bravo! Teď už jen mít učitele, kteří k tomuto způsobu myšlení žáky povedou. A hlavně nenechat o výuce i maturitě rozhodovat ty, kterým ta matematika nikdy nevoněla. A tak se dali na politiku. |
|
|
V. Mokrý 17.1.2020 6:14Bez matematiky to nebude maturita. |
|
|
Š. Hašek 17.1.2020 7:35Zcela jistě. |
|
|
L. Písařík 17.1.2020 12:24Maturoval jsem v r 1964 na stavební průmyslovce. Matemetika nebyla maturitním předmětem, tím byly odborné předměty jako stavební mechanika nebo beton. Asi polovina ze třídy absolvovala vysokou školu. Stačí? |
|
|
F. Žůrek 17.1.2020 1:30O čem je matematika? O správném logickém myšlení! Počítání je pouze technický projev matematický. Správně logicky uvažovat - kritické myšlení - to je v dnešní době veliký problém. A to proto, že dnes kolem sebe slyšíme pouze samé "pitomosti", s odpuštěním, dnes málokdo dokáže mluvit logicky přesně a správně. A v tom to všechno vězí. Profesí jsem "promovaný matematik" a třicet let jsem pracoval jako analytik-programátor prvních počítačů v Československu (od Zuse Z23 až po PC). Napsal jsem těch programů až na tisíce a od oblasti vědeckých výpočtů potom také pro oblast ekonomomických výpočtů ze širokého rozsahu včetně třeba i toho jednoduchého a podvojného účetnictví atd. Bez jasného a přesného logického myšlení bych těch programů napsal žalostně málo! A matematika je právě základem jak techniky, tak také filosofie - to by Vám potvrdil třeba Albert Einsten či Blaise Pascal atd. (Již u té trojčlenky musíte trochu přemýšlet...) Tož tak tomu je v naší společnosti s "Milionem chvilek zábavy..." (Ale kde je potřebná poctivá práce, když se již vůbec "nemaká".) |
|
|
V. Koreis 17.1.2020 1:41Matematiku jsem v životě přímo nikdy nepotřeboval, ovšem kromě počtů. Když jsem si ale pořídil svůj první počítač počátkem 9O-tých let, nikdo tady v Austrálii mi nedokázal poradit, jak tu věc naučit psát česky, s diakritikou. Takže jsem musel na to přijít sám. Bez logického uvažování bych to nikdy nebyl dokázal! |
|
M. Hartmann 17.1.2020 3:12Mám s Vámi, pane kolego, velmi podobný životopis. Taky prom.mat., jak se tenkrát vznosně říkalo. Zavinili to všichni mí skvělí matikáři od páté obecné až po gympl, pardon SVVŠ. Ten kantor na ty poslední 4 roky byl dokonce aprobací řečtinář-latinář, ale tu naši matematiku miloval a taky nás ji opravdu milovat naučil! Pohledejte dnes takového nadšence mezi kantory matematiky... Snad třetina možná, vím to z předvedených výkonů studentů, kterých jsem doučoval ke zkouškám mraky. Z 33 lidí ve třídě jsme šli 4 na MFF a další 3 na technické VŠ. Všichni jsme uspěli. On nás totiž náš pán latinář neučil matematiku, ale logicky myslet! Jiný předmět matematice podobný s touhle drobnůstkou neexistuje, to by se mělo brát v úvahu při rozhodování o té maturitě. Nemyslím, že by matematika musela být povinná, ale pro ty, kteří chtějí jít studovat technické, matematické, ekonomické a přírodovědné obory měla by být povinná stoprocentně. Pak začnou studenti taky přemýšlet racionálně. Sociologické, humanitární a další směry škol (včetně oněch "výběrových" pavěd dnes často pěstovaných) všechny ty uchazeče, co se myslet racionálně nenaučí nebo dokonce ani naučit nechtějí, jistě pak nepojmou. A bylo by vymalováno. |
|
|
B. Pešek 17.1.2020 8:56Na někoho kdo obhajuje logické myšlení do debaty o maturitě zbytečně zazahujete "miliony chvilek" |
|
|
R. Langer 17.1.2020 11:18Právě naopak, to s logickým myšlením souvisí docela významně... |
|
|
P. Brich 17.1.2020 13:11Vy jste programoval válečnou kořist Zuzanu? |
|
|
V. Koreis 17.1.2020 0:41V roce 1960 jsme maturovali povinně z matematiky, češtiny, ruštiny + jednoho výběrového předmětu. Myslím, že bych dal přednost tomuto modelu, ovšem s tím, že ruštinu by nahradila angličtina. Případně jeden z výběrových jazyků (němčina, ruština, španělština, čínština..?). |
|
|
F. Žůrek 17.1.2020 1:40Maturoval jsem v roce 1958 z pěti předmětů: čtyři předměty byly povinné a čtvrtý předmet byl výběrový. Maturita měla 100 otázek, každý předmět měl 20 otázek. A byly to předměty: Jazyk český, matematika, padegogika-didaktika-psychologie a čtvrtý povinný předmět byl cizí jazyk povinně jazyk ruský. Pátý předmět byl výběrový: fyzika anebo přírodopis-zologie. (Jsem technický typ, měl jsem vybránu fyziku.) Maturita byla před komisí, samozřejmě. A tehdy byli profesoři u maturity dosti na úrovni. |
|
|
V. Koreis 17.1.2020 1:49My jsme měli nejprve písemné zkoušky z češtiny, ruštiny a matematiky. Potom, po tzv. svatém týdnu, přišly zkoušky ústní, před komisí a ty také byly dosti na úrovni. |
|
|
J. Pokoutný 17.1.2020 8:40Rok 1976, gymnázium: matematika, čeština, ruština + volitelný předmět (v mém případě chemie). Matyku jsem nemiloval a nešla mi, ale o její potřebnosti jsem nikdy nepochyboval. |
