Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠKOLSTVÍ: Maturita pro konzumenty
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Magor Milda 2.12.2007 19:49Stupně vzdělání jsou dost zřetelné. Základní škola naučí téměř všechny žáky abecedu, číst a psát, základní algoritmy sčítání, odčítání a násobení. Už zde však část populace zjistí, že požadované schopnosti jsou nad jejich síly. Nechci tu bez předchozího rešeršování házet čísly, ale několik procent jich asi bude. Na střední škole se na těchto základech buduje dále- trojčlenka, jednoduché rovnice, věta složená a vedlejší či hlavní, imperativ, akusativ a dativ se stanou opět pojmem pro značnou část žáků, prošlých tímto stupněm. Opět ale ne beze zbytku všech. Maturanti by měli mít tyto základy natolik zpevněné, že je nepřivede do rozpaků logaritmus nebo Euklidova věta, Ohmův zákon by také měli nejenom znát, ale i použít. Pokud jde o čtení, měli by maturanti být schopni, vidět nejenom písmenka, nýbrž hlavně i význam přečteného. K tomu ovšem mnoha maturantům chybí základní vzdělání, které náročnější literatura vyžaduje. Takže výsledek maturity může být také pouze částečný. Na vysoké škole, která se tak jmenuje právem, se na tyto, mnohdy vrtkavé základy, má stavět dále. Není divu, že se taková stavba někdy zřítí, jako domeček z karet. Vina bývá na těch předchozích stupních, kde se fušovalo a záplatovalo. Takoví studenti se pak raději vrhnou na umění nebo ekonomiku, proto to tam také tak vypadá.
|
|
|
glosátor 28.11.2007 19:55K čemu je vlastně ta maturita dobrá ? Cožpak se za čtyři roky střední školy neprokáže, zda se student na dotyčném ústavu nachází poprávu či nikoliv ? Pokud bude vzdělávací proces dostatečně náročný, pak ať dostanou k poslednímu vysvědčení glejt o absolutoriu střední školy a hotovo. Nikdo soudný přece nemůže tvrdit, že halda vědomostí, které si k maturitě študent naleje do hlavy , jakkoliv významným způsobem ovlivní jeho schopnost vyhledávání informací, nacházení jejich podstaty, jejich dalšího kombinování a činění závěrů z nich. To je to, oč v této době běží, ne mít nabiflovaná antická dramata nebo vyčpělé buditele z 19, století. Znám konkrétní případy, kdy byly děti vyraženy od matury za údajnou nedostatečnou znalost obého, nesporně veledůležitého pro praktický život. |
|
|
Jenda 29.11.2007 0:30Re: K čemu je prokazalo by se. Ovsem to by musel byt ze strednich skol nejaky odpad. Ovsem ten jaksi neni. |
|
|
portwyn 28.11.2007 18:44Paní autorce patří dík za to, jak se snaží zlepšit povědomí veřejnosti o skutečných problémech školství. |
|
|
Majda 28.11.2007 16:07Máte pravdu Dnešní maturanti nedosahují té úrovně jaká byla dříve. Vyjadřovací schopnosti jsou chabé o jiném ani nemluvě Je to dáno systémem školství. Škola dostává peníze na žáka a tak se snaží mít jich co nejvíce. Nechat studenta propadnout -když se to dnes nenosí . Rozneslo by se to a kdo dá na školu ve které se propadá své dítě ,když na jiných to nehrozí. Další problém je pravomoc učitelů. Nemají žádnou Žák nasadí učiteli na hlavu koš a místo co by ho škola vyhodila musí odejít učitel. Žáka potrestají důtkou. Za mých školních časů /maturita 1956/ by byl provinilec bez milosti vyhozen. |
|
|
pavel 99 28.11.2007 17:33Re: Máte pravdu "...Nechat studenta propadnout -když se to dnes nenosí . Rozneslo by se to a kdo dá na školu ve které se propadá své dítě ,když na jiných to nehrozí..." - a jsou to ověřené obavy? Nefungovalo by to spíše tak, že škola by tím prezentovala odhodlání něčemu naučit a ti co by o to zájem neměli, by šli jinam a ti co by zájem měli, by naopak přicházeli? (Ono u školy, která nevyhodí sebevětšího lempla je téměř jistota, že ničemu nenaučí i kdyby chtěla.) |
|
|
Jura Jurax 28.11.2007 19:02Re: Re: Máte pravdu Jenže mnohým nejde o naučení, ale o papír - a škola slynoucí vyhazováním lemplů a drzounků není vhodná k získání papíru s co možná nejmenší námahou a rizikem. |
|
|
pavel 99 28.11.2007 20:57Re: Re: Re: Máte pravdu mne by hlavně zajímalo, kolik je kterých (těch co jim jde o papír versus těch, co jim jde o znalosti). Neodůvodněný optimismus mi našeptává, že těch prvních by nemělo být mnoho. |
|
|
miro 29.11.2007 13:08Re: Re: Re: Re: Máte pravdu Jsem student. Bohužel musím říct, že drtivé většině mých kolegů jde o ten papír až na prvním místě. |
|
|
pavel 99 29.11.2007 13:28Re: Re: Re: Re: Re: Máte pravdu víte u studentů by mne to celkem nepřekvapilo (hlavně na SŠ) - také jsem byl student a občas spíše obdivuji cílevědomost NĚKTERÝCH studentů dnešních. Překvapuje mne to spíše u rodičů - což si vážně neuvědomují, že pouze onen "papír" nepodložený vědomostmi (s výjimkou státní správy - ale tam nemohou pracovat všichni) je k ničemu? Co asi očekávají od potomka, kterému "zaplatí" papír a budou bojovat zuby nehty, aby se dotyčný nemusel ani "zbla" namáhat? Takovému snad tatíček - podnikatel hodlá předat firmu? Co se asi s firmou, pod vedením takovéhoto jedince, bude dít? Vážně se tak nějak podvědomě bráním připustit, že takovéto krátkozrakost drtivě převažuje. |
|
|
portwyn 29.11.2007 17:33Proboha, Pavle, jim je to přece jedno... Vy po nich chcete myšlení. Někteří rodiče přemýšlí - ale většina je jich zblblá propagandou, že "vzdělání = papír". |
|
|
Ivan Nový 28.11.2007 14:51A co Harry Potter? ??? |
|
|
František 28.11.2007 13:01Správný článek Klesá zájem o četbu. Něco nastudovat, to značí studovat skutečně z literatury. Z DVD, z televize či z jiných přehrávačů se toho mnoho nenaučíte (aspoň podle mých zkušeností). Je zapotřebí nad knížkou umět přemýšlet. Samotná maturita je první, ale nejdůležitější stupínek ke vzdělání. Potom musíme číst takovou literaturu, která je pro naši profesi určena. Pro život je rozhodující praxe, jak se dokážeme srovnat se skutečností atd. atd. |
|
|
Jenda 29.11.2007 0:28Re: Správný článek Idealni styl a prostredek uceni se lisi. A muzu vas ujistit, ze moje pocitacova spanelstina s programem na zkouseni slovicek mi dala vic nez by mi dala jakakoli knizka. Nezavisle na tom jestli moderni ridka obrazkovka nebo skutecna ucebnice ve ktere se nachazeji dokonce i nejake ty texty. |
|
|
Pavel Urban 28.11.2007 12:28Smysl maturity Není pravda, že maturita je bezobsažným papírem. V řadě intelektuálně nepochybně náročných profesí je nezbytným předpokladem zaměstnání. Kromě toho jde o pokrok : dnešní mladí mají to, co většina z generace jejich rodičů neměla. Co to znamená z hlediska skutečného vzdělání a schopnosti myslet, je jiná otázka. Řešením je zavádění různých nadmaturit, podobně, jako existují různé stupně vysokoškolského studia. |
|
|
Honza42 28.11.2007 12:49Re: Smysl maturity Jo, protože maturita bude o ničem zavedeme nadmaturitu. Až ta bude k ničemu zavedeme supermaturitu. A absolvent stejně bude superblbec. Bude v tom stejnej mrdník jako v řidičákách. Za chvíli bude řidičák na červený a zelený auta zvlášť. Nakonec ještě zlatá Marie Terezie. Maturita se vyžaduje hlavně na státních úřadech. A tam je to jedno, páč se tam stejně moc nepracuje. Soukromý sektor zajímá hlavně co umíte. Musíte ale obejít agenturu, která jim shání lidi. Protože tam sedí a rozhoduje taky "maturant". |
|
|
Pavel Urban 28.11.2007 13:25Re: Re: Smysl maturity Pochopil jste to zcela přesně. |
|
|
Jura Jurax 28.11.2007 12:51Re: Smysl maturity No, schopnosti v populaci jsou rozloženy podle starého dobrého Gausse. Takže chcete-li pro skoro každého maturitu, její úroveň poklesne, aby ji všichni ti maturanti byli schopni udělat. A když připočteme vliv nových vyučovacích metod, tendencí studenta nestresovat, aby se to neprojevilo na jeho osobnosti, zrušení povinnosti maturovat z matematiky, obecný pokles kázně a další, tak při testu maturantů zjistíte hrůzné věci. Mám doloženo osobní zkušeností, neboť mi bylo druhdy participovat při náboru nových SŠ pracovníků ... Maturita není bezobsažným papírem ... leda snad v tom smyslu, že zatímco vědomosti maturanta z gymplu byly mizerné, z průmyslovky taky a z hotelovky byly horší; z integrované školy (dříve učiliště) byly pod vší kritiku. Já jsem testoval matematiku, logické myšlení, schopnost napsat smysluplný a gramaticky správný text na dané téma v rodném jazyce a takzvaně všeobecný přehled ... příkladně maturant nebyl schopen spočíst kvadratickou rovnici s komplexními kořeny, nepřepočetl číslo v dekadické do hexadecimální, chyboval v y/i, neuměl vložit čárky do souvětí a nevěděl, kdy začala a skončila druhá světová válka. Je ovšem pravdou, že se ke mně dostala takzvaně druhá garnitura maturantů, co se nehlásila na vysokou školu. |
|
|
jkotek 28.11.2007 13:20Re: Re: Smysl maturity BLUD BLUD BLUD! Schopnosti v populaci NEJSOU a NEMOHOU byt rozlozeny podle Normalniho neboli Gaussova rozdeleni. Normalni rozdeleni ma Z OBOU STRAN neomezeny rozsah hodnot. A videl jste snad nekoho, kdo ma zaporne schopnosti hrat na piano (nebo zapornou Ynteligenci...)? Kdepak, schopnosti zacinaji na nule s neomezenou kladnou hodnotou. Toto rodeleni je mimo jine i duvodem nerovnosti prijmu... |
|
|
Jura Jurax 28.11.2007 13:22Re: Re: Re: Smysl maturity No jo, Vy jste v matice taky chyběl ... |
|
|
jkotek 28.11.2007 13:26Re: Re: Re: Re: Smysl maturity A kde je tedy chyba? Ukazte se, jaky jste Ynteligent. Ale mozna prave Vy budete tim dukazem zapornych schopnosti... |
|
|
Honza42 28.11.2007 13:31Re: Re: Re: Re: Re: Smysl maturity Máte- li s tímto problém, posuňte si počátek. Zkrátka si postrčte pravítko se stupnicí. Normální inteligence bude nula, géniové budou někde kolem 50 a blbci kolem -50. |
|
|
jkotek 28.11.2007 13:45Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl maturity Au, Vy take mate novou maturitu. Otazka pro chytre hlavy - kolik je nekonecno minus padesat? U normalniho rozdeleni muzete posunout stredni hodnotu klidne na milion a VZDY se budou vyskytovat ZAPORNE hodnoty. Proto nikdy nemohou byt schopnosti rozeleny ve spolecnosti podle normalniho rozdeleni. Maximalne se lze dohadovat, zda jsou rozdeleny podle Gama rozdeleni ci neceho podobneho. A toto je dulezite, protoze to dokazuje, ze PRUMER nemuze byt totozny s MEDIANEM. Dusledky pro socialni Ynzenyry si doplnte sami. |
|
|
Honza42 28.11.2007 14:03Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl maturity Aby Vám smysl pro přesnost zcela nezakryl původní význam příspěvku, že pokud bude celá populace povinně skákat přes laťku, musíte tu laťku dát hodně hodně nízko. Jinak máte pravdu, že Gaussovo rozdělení není jediné, spíše se často uvádí jako terminus technikus, protože je nejznámější. Věcně je to v tomoto případě šumafuk. |
|
|
Jura Jurax 28.11.2007 13:52Re: Re: Re: Re: Re: Smysl maturity No, máme-li na ose x (to je ta vodorovná) vyjádřenu nějak číselně míru inteligence nebo schopností jedince (není to totéž) a na ose y (to je ta svislá) vynesen počet jedinců v populaci, kteří dosahují dané míry inteligence či schopností a spojíme-li takto získané body spojitou křivkou, získáme něco, co odpovídá Gaussově křivce nebo taky Gaussovu normálnímu rozdělení. Vypadá jako hora Říp z profilu (nebo taky ňadro ležící mladé štíhlé dívky z profilu). Máme holt malinko hodně blbejch, víc jenom blbejch, nejvíc průměrných, míň chytrých a malinko géniů ... |
|
|
pavel 99 28.11.2007 14:06Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl maturity panu jkotkovi tam chybí ten jeden jediný nekonečně chytrý (nebo nekonečně hloupý?) |
|
|
Honza42 28.11.2007 14:11Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl maturity myslí, že chtěl říci, že jen málo jevů je ve skutečnosti rozděleno přesně symetricky. (Na nekonečna se vykašlem rovnou). Takže hodně "málo blbých" nemusí vyvážit hodně "málo chytrých" ale postačí na to jeden supergénius. Pak se z toho ňadra zkrátka stane ňadro poněkud povadlé, i když stejně objemné. |
|
|
zdeněk 28.11.2007 14:18Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl maturity myslím že nemáte pravdu. Rozdělení nemůže být čistě Gaussova křivka neboť ta je symetrická a to IQ být nemůže, při průměru 100 by muselo být stejně lidí s IQ -1 jako 201. Pokud má být důsledek normálové rozložení známek ve třídě, tak to podle mě také není správné. Velmi dobrý učitel by při respektu žáků dosáhl třebas i toho že by nebyla horší známka jak 2 a všichni by látce porozuměli(někteří by pracovali více, jiní méně). Špatný učitel dosáhne toho že látce rozumí 2 lidi ze třídy ,kteří učitele nepotřebují, a ostatní nebudou vědět nic. Podle mě je to stejná blbost jako to, že by se za pololetí neměla známka na vysvědčení zlepšit či zhoršit více jak o stupeň. |
|
|
pavel 99 28.11.2007 16:12Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Smysl maturity ten kdo původně otevřel gausse, psal o SCHOPNOSTECH - to je něco jiného než známky. |
|
|
portwyn 28.11.2007 18:56Ale neeeee...to je jak u blbejch :o) PŘIPOMÍNÁ to rozdělení schopností gaussovku? Připomíná. Odchylky jsou celkem malý, křivka je oříznutá zprva (neexistuje záporné IQ, i když taková Tereza Pergnerová...no nic No ale se známkama to nemá co dělat. Třeba základní věci (trojčlenka) dokážete vysvětlit tak, že to skoro všichni víceméně zvládnou, takže i u slovních úlohna trojčlenku se pod 3 dostane málokdo. Smyslem testu není udělit známky podle gaussovky, ale donutit žáky se to naučit líp, než by dala Gaussova křivka. Výsledek testu = shůry dáno + pracovitost. To ale už není o rozložení schopností, to je jiná otázka. |
) a taky zleva (neexistuje reálně IQ dejme tomu 1000). Taky je malinko šišatější ve prospěch počtu U.B. (úplně blbejch). Ale vcelku to fakt vypadá docela gaussovitě.
