M. Klas 19.9.2019 7:52

To je zvláštní, můj syn maturoval roku 1977 na chemické průmyslovce a matematiku si mohl a chtěl vybrat jako volitelný předmět. Ovšem byl by jediný a proto ho od toho kantoři zrazovali, až to zrušil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Strakoš 19.9.2019 7:52

Musím přiznat, že nejsem chemik, takže nedovedu posoudit, zda je opravdu potřeba znát názvy všech prvků tabulky jako jeden z prvních základů.

Jen upozorňuji, že se neučí nic o prvcích jako takových nebo o vlastnostech tabulky. Učí se jen vazby křemík - Si, Zlato - Au, Titan - Ti apod. To, jaké vlastnosti má který prvek, proč se používá, které jsou v tabulce podobné se budou učit snad později - a to mi přijde nešťastné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 19.9.2019 7:28

S exaktními vědami je vůbec potíž. Jednak se o výsledku nedá moc diskutovat ani hlasovat, i když dnes se dá hlasovat o všem, že.

Ale hlavně se za ně zatím nedávají předem Nobelovky, jako že by někdo přišel a např. řekl: Během čtyř let svého bádání dokážu vymyslet termojadernou fúzi a minizařízení, využitelné i v automobilech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Strakoš 19.9.2019 6:29

Musím přiznat, že nejsem chemik, takže nedovedu posoudit, zda je opravdu potřeba znát názvy všech prvků tabulky jako jeden z prvních základů.

Jen upozorňuji, že se neučí nic o prvcích jako takových nebo o vlastnostech tabulky. Učí se jen vazby křemík - Si, Zlato - Au, Titan - Ti apod. To, jaké vlastnosti má který prvek, proč se používá, které jsou v tabulce podobné se budou učit snad později - a to mi přijde nešťastné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 19.9.2019 6:23

Je rozdíl mezi povinná a užitečná. Líbí se mi autorův pohled, je blízký mému, užitečná je, povinná podle mě všude být nemusí.

Možná by stálo za to se zamyslet (zamýšlet), jaký je účel které povinnosti. To, že se dá přežít, není důvod, nýbrž ospravedlnění. Už jsem v jiné souvislosti psal, že se domnívám, že u povinností vyžadovaných státem ospravedlnění přežitelnosti nestačí.

Stejně tak by zdůvodněním povinnosti neměla být užitečnost. Užitečnost je pro povinnost málo. Povinnost se váže na nezbytnost.

Autor článku píše o zdravotních sestrách. Proč by tedy měla být maturita z matematiky pro zdravotní sestru povinná? Ptám se, netvrdím, že takový důvod neexistuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kanda 19.9.2019 6:16

Před čtyřiceti lety jsem maturoval na škole zaměřené technicky a bral jsem jako velkou křivdu, že jsem z matematiky maturovat nemohl. Na gymnáziích to šlo, na průmyslovkách ne. To byl velký paradox. Přitom mě matematika bavila a baví mě dodnes.

Naproti tomu byla povinná maturita z ruštiny, kterou jsem nenáviděl a od maturity jsem jí ani jednou nepoužil.

Prostě každá doba má své absurdity. Nezpochybnitelnou pravdou však je, že lidé kteří matematiku ovládají mají v průměru o cca 20% vyšší příjmy, než ostatní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 19.9.2019 5:54

V té chemii bych se za tu tabulku prvků přimlouval, bez toho se chemie opravdu učit nedá. To je jako učit se matematiku bez malé násobilky. Určité základy je opravdu potřeba znát v každém předmětu, na rozdíl od přítoků Amazonky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Strakoš 19.9.2019 5:38

Dnešní učebnice dějepisu jdou ještě za telefonní seznam a rozhodně nezávidím těm, kdo by se z nich chtěl něco dozvědět. Je to takový nestrukturovaný kočkopes, že studenti nemají šanci dát věci ani do souvislostí ani si zapamatovat důležité údaje. A dějepis není jediný - v zeměpisu se učí přítoky Amazonky zleva a jejich pořadí. V chemii nazpamět názvy prvků celé tabulky. Důsledkem je, že na konci roku student nenajde Francii na mapě, neví, kdy skončila 2.světová válka a u pojmenování Silicon valley si myslí, že vzniklo ze zcela jiných pohnutek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 19.9.2019 5:05

Velmi rozumný názor - souhlas. Znalost malé násobilky byla v éře logaritmického pravítka nutností. Kdo si nedovedl spočítat PŘIBLIŽNÝ výsledek z hlavy, ten se dost divil, když se jeho výpočty lišily i o několik řádů, byť cifry byly "správné".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krásenský 19.9.2019 4:13

Zrovna hudba je s matematikou úzce svázána - již od dob Pythagora.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Pavlik 19.9.2019 3:17

No ale proc jsem ja mel delat maturitu z cestiny a rustiny a jini nemuseli matematiku?

Vite na stredni skole jsem 90% sveho sprtani stravil cestinou, rustinu a nemcinou - pokud je to nromali tak matematika musi byt povina.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Zuckerová 19.9.2019 2:36

Podle mne spočívá spor o matematiku v jejím zbožštění a privilegování jakožto jediného zdroje logického myšlení. To se ovšem rozvíjí mj. hudbou, slohovými pracemi, analyzami uměleckých děl (možno začít už v raném věku od lidových písní, pokud je ještě někdo zná), atd.atd. Nábožné vzývání matematiky jakožto jediné cesty k zachování lidského myšlení mi silně připomíná hysterku Grétu a její sektu s tím jejich klimaalarmismem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Pavlik 19.9.2019 1:00

No mne nutili do maturity v cestine. Z dnesniho pohledu jsem mel uplne pitome ucitelky cestiny. Misto aby mne napriklad rekly ze po r se pise tvrde y, pokud se nahodou nepise mekke, tak nas obalamutily dvema pravidly. Jedno bylo uplne pitome, druhe castecne. Pri diskusi s moji zenou jsem ji rekl: ve slove ryze se pise tvrde y neb jiz praotec Cech rekl ze zeme oplyva ryzi a strdim. Konstatovala ze matematici to nemaji jednoduche.

Mimochodem prezil jsem maturitu z cestiny takze nevidim nejmensi duvod proc nekde nemusi prezit maturitu z matematiky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek