JE 13.2.2007 14:32

Re: Re: úloha o jízdě

Uloha mela byt z matematiky. Takova uloha MUSI byt definovana presne, bez moznosti nejednoznacneho vykladu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

k 13.2.2007 14:03

Re: Re: Re: Re: Tak pročítám diskusní příspěvky DOSPĚLÝCH lidí

"Kalkulacka s grafickym displejem" se bezne rika kalkulacce, ktera nezobrazuje jen cisla, ale i grafy funkci, a rika se ji tak dokonce i v obchodech s kalkulackami. Slepice jsou pri podrobnem rozboru diskutabilni, autobus zrovna tak. Uloha s autobusem by mela byt preformulovana tak, aby jasne urcovala podminky reseni, tj. bud se zapocitanim doby v nastupni i vystupni zastavce (tj. z pohledu ridice) nebo bez zapocitani teto doby (tj. z pohledu cestujiciho s casovou jizdenkou). Slepice bych nutila snaset jedno vejce denne, jinak by sly pod sekeru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

RZ 13.2.2007 14:03

Re: Re: slepice

A další varianta: První z původních tří slepic snáší denně 1 vejce. Ostatní 2 slepice nesnášejí vůbec. Zkrátka zadání úkolu připouští více řešení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fanda 13.2.2007 13:53

Re: Vzpomínka

Já tam byl též, nepatrně dříve (od 80), Cobol, děrné štítky a vývojové diagramy...to byly časy. A ten obludný počítač :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Reeve 13.2.2007 13:49

Re: Re: Re: Hodnota diskriminace

Heh? Z čeho tak usuzujete? Vždyť jsem nikde žádný výklad pojmu "diskriminant" (ani obecnějšího pojmu "determinat") neuvedl. Že vy jste tu moji větu špatně pochopil a domníváte se, že jsem chtěl říci, že "diskriminant" a "diskriminace" je totéž? Tak to jsem tedy opravdu nechtěl. Zkuste si to přečíst ještě jednou, tentokrát pomaleji a bez předpojatosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jarda 13.2.2007 13:47

Re: znalosti k ničemu

Znám dost lidí, kteří nechápou skoro nic. Nejste jeden z nich?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Reeve 13.2.2007 13:44

Re: znalosti k ničemu

Vaše otázka na "použitelnost v praktickém životě" je do jisté míry oprávněná, protože skutečně část z toho, co se učí na školách drtivá většina lidí v životě nevyužije. Nezapomínejte však, že i myšlení je nutné "trénovat" a tento trénink často nemusí mít navenek žádnou přímou souvislost s konečným cílem. Fotbalisté také při tréninku posilují s činkami a běhají přes překážky, přestože při zápase na hřišti žádné činky a dřevěné překážky nejsou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jarda 13.2.2007 13:38

Re: Re: Hodnota diskriminace

Možná něčemu rozumíte; pojmu diskriminant (v matematice) určitě ne. Trapné!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Reeve 13.2.2007 13:33

Re: Hodnota diskriminace

Váš pokus o interpretaci není správný. Zkuste se smířit s faktem, že mnohé lidské obory používají pojmy, jejichž přesný význam nelze intuitivně odvodit pouhým laickým rozborem slova. Tak jako matematika používá například pojem "diskriminant" (jehož přesný význam opravdu nelze laicky odvodit), tak i edumetrika (obor zabývající se měřením výsledků vzdělávání) používá pojem "diskriminace" jako přesně definovaný koeficient jakési "kvality úlohy" a míry její použitelnosti v testu. Bližší výklad pojmu "diskriminace" najdete na webech, které se danou problematikou zabývají, například i na webu samotného Cermatu na stránce http://www.cermat.cz/otestovani/slovnicek_pojmu.php

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Reeve 13.2.2007 13:12

Re: úloha o jízdě

Pozor, otázka nezněla "za jak dlouho se autobus dostane z jedné konečné na druhou", ale zněla takto: "Za jak dlouhou dobu projede autobus celou trasu linky 1?" V zadání je také výslovně uvedeno, že čekací doba 1 minuty platí i pro nástupní a výstupní zastávku. Většina lidí by z této formulace pochopila, že jde o celkovou délku pobytu autobusu na lince. Když vy argumentujete příkladem "časové jízdenky", jiný by mohl zase argumentovat třeba "pracovní dobou řidiče".

Ale nechci se s vámi hádat. Úloha opravdu není formulována tak jednoznačně, abych za ní mohl dát ruku do ohně. Zadání by skutečně mělo znít tak, aby o čekací době na konečných zastávkách nebylo žádných pochyb.

U vaší námitky ke slovu "devíza" vás mohu odkázat na původní test (je k dispozici na stránkách Cermatu). Úloha se týká významu slova "devíza" v naprosto konkrétním kontextu, kde skutečně jde o jednoznačné synonymum slova "výhoda". Navíc žáci toto řešení vybírali vylučovací metodou z nabídky čtyř možných slov. Tř i znich ("prototyp", "respekt" a "kopie") jsou v daném kontextu naprosto nesmyslná, a proto nemohou být řešením. I kdyby čtvrtá nabídka zněla sebepodivněji, tak prostě řešením být musí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JE 13.2.2007 13:08

Přesně tak, pane profesore!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Skepticus_Maximus 13.2.2007 12:52

Pěkná ukázka ptydepe idiotů tvářících se jako vzdělanci

Dekadence našeho školství a myšlení vůbec je zarážející.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

iF 13.2.2007 12:52

Vzpomínka

Na vysoké škole (1982-86 a to ekonomické) jsme měli jednosemestrální předmět o programování počítačů. Abychom byli připuštěni k ústní zkoušce  museli jsme jako písemnou práci vyhotovit tzv. vývojový diagram programu (grafické znázornění kde se program cyklí, kde a jaké jsou rozhodovací body atd. - nevím jestli se to dnes na školách ještě dělá). Já jsem ten svůj zpracoval, zanadával si že jsem sï vytáhl nějtěžší zadání, protože jsem měl v diagramu čtyři vnořené cykly což nikdo s mých kolegů u zkoušky neměl a pak jsem čekal asi půl hodiny na zpracování výsledků písemné části. Nevyhověl jsem! Ale protože jsem hlava paličatá, šel jsem za asistentem, který písemky vyhodnocoval, aby mi ukázal, kde jsem v úloze udělal chybu. On se na mě soucitně usmál a vytáhl ze složky vzor správně vyřešené úlohy. Ten vypadal na první pohled úplně jinak než ten můj - byl výrazně méně rozsáhlý. "Takto vypadá správné řešení", pravil s blahosklonným úsměvem soudruh asistent. "Dobře, ale kde jsem udělal chybu", trval jsem na svém já. Soudruh asistent  vzal mou úlohu a po asi pěti minutách zkoumání diagramu již mírně nervozní zavolal svou kolegyni, takto zkoušející a přednášející onen předmět. Ta se podívala na zadaní, pak na mé řešení a pravila: "No jo, tak tohle musíš přeformulovat, ono to tvoje zadání umožňuje více řešení". Pak se na mě se zájmem podívala a já jsem o hodinu později u ústní zkoušky dostal za jedna, i když jsem toho zas tak moc neuměl. A poučení: umět zformulovat otázku je větší umění než na ni správně odpovědět. Tedy zejména u zkušebních otázek, kde se rozhoduje o budoucím směřování mladého člověka.

P.S.   A taky  je důležité se nedat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Reeve 13.2.2007 12:37

Re: To je zcela prosté, milý Watsone,

Pro všechny pochybovače:

Přirozené číslo a je dělitelné přirozeným číslem b právě tehdy, když existuje přirozené číslo c takové, že platí: a = c x b

• reagovat
• nahlásit příspěvek

vládík 13.2.2007 12:07

Hodnota diskriminace

Zřejmě měl autor vysvětlení na mysli hodnotu rozlišení (hodnotu rozlišovací schopnosti). Pomineme-li otázku, proč nepodal vysvětlení v češtině je stejně jeho odpověď nesmyslná. Otázka musí dostatečně determinovat (omezit) možný výklad. Dostatečná "diskriminace" je tedy evidentně chybou. Poděkujte za její přiznání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Olga 13.2.2007 11:57

Re: úloha o jízdě a stání v zastávkách

A čeho jízda? Co jízda po dálnici, když se vpředu sčuchnou dva tiráci? Nebo jízda tramvají, když nasedá výprava staříků o hůlkách, kteří jedou na výlet? Nebo jízda tramvají, když si šofér v zastávce postaví hlavu, že do vozu nepustí druhého psa a že jeden z pasažérů si musí vystoupit?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

BOMBON 13.2.2007 11:51

Re: Re: Re: Tak pročítám diskusní příspěvky DOSPĚLÝCH lidí

mate oba pravdu, zrovna tohle nebyl uplne idealni priklad, ale kalkulacka, slepice, i autobus jsou prece mizerne, ne?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

BOMBON 13.2.2007 11:47

Re: Re: Ach ty slepice

vzal jste mi to z klavesnice

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kylchap 13.2.2007 11:42

Re: Re: Ach ty slepice

Toto jediné správné řešení jsem chtěl uvést, ale protože nejsem první, tak se jenom připojuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JE 13.2.2007 11:40

Re: Re: Re: Ach ty slepice

Jistě nepředpokládáme, že když slepice snese za tři dny jedno vejce, že snáší třetinu vejce denně :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JE 13.2.2007 11:31

Re: Re: Re: Ach ty slepice

Je to fakt reakce na můj příspěvek? Jasně jsem napsal, že předpokládám stejnou "výkonnost" všech slepic. I tak však úloha dává jedenáct různých řešení!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tms 13.2.2007 11:26

Re: Re: Ach ty slepice

A co takhle úlohy o společné práci? Takové ty: "Jestliže dělník vykope příkop za 4hodiny a druhý dělník ho vykope za 5hodin, za jak dlouho ho vvykopou společně?". Jak vyřešit toto, když nevíte, jestli dělníci kopou pořád stejně "rychle"?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jan Novotný 13.2.2007 11:25

úloha o jízdě

Zájem o slepice, o nichž se Gentleman zmiňoval jen mimochodem, odsunul bohužel do pozadí úlohu o jízdě. Zde jsou silné argumenty pro nesprávnost řešení, které zvolili autoři testu.1. Chci-li od internetového jízdního řádu vědět, jak dlouho trvá jízda vlaku z Brna do Prahy, doba stání v Brně a v Praze na samozřejmě nezapočítá. 2. Dejme tomu, že zmíněný autobus by na výchozí a konečné zastávce stál 10 minut. Řekl by někdo, že jízda trvá 39 minut? 3. Dejme tomu, že v daném místě nejlevnější jízdenka opravňuje k 20minutové jízdě. Znamená to, že na tuto jízdenku nelze jet z výchozí stanice na konečnou, když podle autorů testu jízda trvá 21 minut? 4. Ještě trochu jinak: nechť autobus jezdí kyvadlově. Jak dlouho trvají čtyři jízdy? Podle autorů testu patrně 84 minuty, jenže po 84 minutách je již autobus v pohybu na trase páté jízdy. I kdybychom do jízdy započítávali stání na zastávkách obratu, je průměrná doba jízdy 20 a ne 21 minut.

Zkrátka nejrozumnější replika na otázku testu je: Co přesně míníte délkou jízdy? Není-li tato otázka zodpovězena, nemá smysl posuzovat, která odpověď je správná. Bohužel zadavatelé testů jsou obvykle "lidé zvláštního ražení", kteří se z definice považují za neomylné. Co se s tím dá dělat, nevím. V každém případě jde o nový druh totalitního myšlení.

V testu, o kterém píše Gentleman, byla ještě jedna chyba. Autoři se domnívali, že slovo "devíza" má podobný význam jako "přednost". Věta, kterou použili, si po takové záměně slov zachovala dobrý smysl, ale byla to jen náhoda. "Devíza" (ověřoval jsem to v řadě slovníků) znamená "zásada" či "heslo". Mít určitou devízu může být v jedněch okolnostech předností a v jiných nevýhodou.  

Jan Novotný  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tms 13.2.2007 11:12

Re: Chudáci děti!

Souhlasím, že zrovna takové hířčky by do testů pro páťáky patřit nemusely. U takových otázek zavísí skoro jen na tom, jestli člověk pochytí "ducha" otázky a pak už to jde samo, pokud ale nechytne o co jde tak je to horší... (Třeba takový tygrhart by byl určitě snazší.)

Tahle otázka je navíc variace na morgesternosvkou hríčku ("Nové názvy navrhnuté přírodě"), dokonce bych řekl, že ukradená (v originále je místo hadoreta "plazoret"). Takže spíš než do přijímaaček tohle dát do státních maturit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

alex27 13.2.2007 11:12

Re: znalosti k ničemu

Taky jsem netušil na základce k čemu jsou užitečné větné rozbory a odmítal se je jako nesmysl učit. Účel jsem zjistil až na Gymnasiu při studiu angličtiny. Cizí jazyky mají svou struktu, a jejich řazení částí věty nemusí být shodné s naší. Znalost větného rozboru vám může pomoci "poskládat" slova ve věte ve správném pořadí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lída 13.2.2007 11:08

Re: Re: Tak pročítám diskusní příspěvky DOSPĚLÝCH lidí

Taky mě pobavilo, že otázka, jestli je víc lichých čísel dělitelných dvěma nebo sudých čísel dělitelných sedmi, připadala někomu jako těžká. To snad tak pro žáka zvláštní školy, ne?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lída 13.2.2007 11:04

Re: Střední školy.

Přestoupit se dalo, ale po poměrně přísných přijímacích zkouškách ze všech hlavních předmětů. Jestli se hledělo na vysvědčení to nevím, ale předpokládám, že se špatným vysvědčením by se tam nikdo asi nehlásil. Tak aspoň přestupoval z měšťanky na gymnázium můj tatínek. A teď zrovna čtu jednu vzpomínkovou knížku, jak dělali v páté třídě přijímací zkoušky na gymnázium a autor se na to půl roku připravoval. Dokonce s najatou paní učitelkou. Po zkouškách pak rovnou řekli, koho přijmou a koho ne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JE 13.2.2007 10:58

Re: Re: Ach ty slepice

• reagovat
• nahlásit příspěvek

k 13.2.2007 10:57

Re: Tak pročítám diskusní příspěvky DOSPĚLÝCH lidí

Hlásím se. Nejsem absolventem VŠCHT, ale příslušného oboru na PřF UK, a rovnice a jejich mechanismy ze zelené příšery (mimochodem, pokud vím, říkalo se tak Červinkově Organické chemii, nikoliv biochemii) jsem využila v laborce mnohokrát, dokud jsem ještě dělala syntézu ve výzkumu.

A jinak - otázku, zda je víc lichých čísel dělitelných dvěma než sudých dělitelných sedmi, by žák deváté třídy, který se uchází o například o přijetí na gymnázium, opravdu zvládnout měl (myslím, že na ZŠ se děti přímo učí, že lichá čísla jsou ta, která nejsou dělitelná dvěma, no a hned například 14 je dělitelné sedmi a sudé, takže zatímco žádné liché není dělitelné dvěma, alespoň jedno je zároveň dělitelné sedmi a sudé - výrok je tedy pravdivý). Jako test studijních předpokladů, tj. schopnosti aplikace nabytých poznatků, to beru.

A ještě reakce na učení větných rozborů: ano, taky mi to ve čtvrté třídě přišlo zbytečné, ale když jsem se na střední škole učila německy i teď, když se učím francouzštinu, zjišťuju, že pro učení gramatiky je prostě nezbytné vědět, co je podmět, co je přísudek, co je přívlastek, co je sloveso, podstatné jméno, zájmeno, přídavné jméno a příslovce, rozeznávat rody, časy, způsoby, pády atd. Jediný jazyk, který se lze v základní podobě naučit bez znalostí větného rozboru, je angličtina - to je nejspíš jeden z mnoha důvodů, proč se tak rozšířila na úkor právě němčiny i francouzštiny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F.A.Kekule 13.2.2007 10:52

Chudáci děti!

Díval jsem se na přijímací testy pro osmiletá gymnázia a vyděsil mě jeden úkol. Byl tam příklad : Dědkučka-Babočka a na tomto základě se mělo rozluštit slovo Hadoret. Přiznám se, že jsem na to koukal dost vyjeveně. Přišla na to kupodivu manželka, ale až po tom, co na to nechápavě koukalo asi pět mých většinou vysokoškolsky vzdělaných přátel. Pokud jste na tom stejně jako já, je to ptakopysk ! ale chudáci děti. Na základě toho příkladu na to může přijít opravdu jenom ženská.

• reagovat
• nahlásit příspěvek