Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Nemyslím,že by zrušení povinného druhého jazyka byl špatný krok. Děti, které ho zvládnout,si jej stejně budou vybírat jako povinně volitelný, osvícení rodiče je k tomu budou vést ( a rodič má největší zodpovědnost vůči jejich budoucnosti) Děti, pro které je zátěží,budou mít možnost soustředit se pořádně na povinnou angličtinu. Z vlastní učitelské zkušenosti si myslím, že těch, co si vyberou druhý jazyk,bude většina.

Každý jazyk je užitečný. Byla bych pro to, aby se žáci mohli rozhodnout z několika možnosti - někoho víc osloví němčina, někoho ruština, jiného zase francouzština, apod. Otázkou zůstává, nakolik je v Česku výuka jazyků kvalitní a zda jsou žáci dostatečně motivováni. Angličtina je samozřejmě velmi důležitá, o tom žádná. Ale jistě je dobré, když uchazeč o práci může nabídnout i druhý jazyk. Kdysi ještě v Čechách jsem získala místo, o které jsem velmi stala, hlavně díky tomu, že kromě velmi dobré znalosti angličtiny jsem mohla nabídnout i perfektní hebrejstinu a slušnou ruštinu. Jinak žiji už sedmnáct let v Izraeli, děti se učí angličtinu od první třídy, na nižší střední škole jim přibyla arabština, po třech letech povinné výuky lze na vyšší střední škole ve výuce arabštiny pokračovat v rámci volitelneho predmetu, další možnosti je perština. Syn se zaměřil výhradně na angličtinu, dcera o další výuce arabštiny uvažuje.

Na základní škole jeden povinný cizí jazyk bohatě stačí. Nejlépe angličtina, alternativně snad i němčina. Angličtinou se lze domluvit skoro všude a němčina je praktická pro gastarbajtry.

Žáčci se musí naučit i jiné, zejména přírodovědné předměty. A taky by měli pořádně umět česky.

Jako bývalý žák a aktuální rodič bych to shrnul takto. Druhý jazyk určitě, ale dobrovolný. Obrovky záleží na vyučujícím. Rok repetetivního opakování několika stránek učebnice jazyk nenaučí, stejně jako sloupce slovíček. A vysvětlovat dítěti, co je předpřítomný čas ve fázi, kdy bojuje s elementárnější gramatickou v češtině taky nikam moc nevede. Jazyk se musí zažít a používat. O tom jak si člověk připadá, když při zkoušení v AJ z paměti vyskakují těžce nadrcená slovíčka z němčiny z předešlého odpoledne se tu ani nechci rozepisovat. Řešit kolik jazyků či jakých je hloupé, pokud se po třech letech neumí žák zeptat ani na cestu na nádraží, nebo se domluvit v obchodě. Nevěřil jsem vlastním smyslům, když jsem na jazykových kurzech v zaměstnání potkala kolegy s maturitou, kteří měli chování i znalosti jako na prvním stupni.

Spíš by to chtělo včas rozdělit děti na ty, které má smysl hlouběji vzdělávat a ty, kde má smysl jen upevnit základy.

Máte recht, ale to se dnes nenosí.

V přípravném dokumentu Strategie 2030+ (viz https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030) je možné nalézt větu, že současné "osnovy" (RVP) jsou obsahově přetížené a má-li se školství zreformovat pro potřeby současnosti i budoucnosti, je nezbytné obsah nejméně o polovinu zredukovat, aby vznikl prostor pro budování kompetencí zmíněných už před 20 lety v bílé knize školství (například, kompetenci k učení, kterou současný způsob spolehlivě ubíjí).

Pokud se podíváme na hodinové dotace, zejm. na prvním stupni, je jasné, že se musí říznout do výuky češtiny. Otázka druhého povinného cizího jazyka (i vzhledem k úrovni výuky na většině škol) je marginální.

Tak ještě jednu osobní vzpomínku: ve škole byl jen jeden povinný jazyk, ruština. Učila jsem se jej s odporem, byla trojka, nejhorší známka na vysvědčení. Jednou se mne učitel zeptal: Vy máte nějakou averzi k ruštině. Bohudík, jsem tenkrát zůstala mlčet. Musela bych říct, ano.

Asi ve čtrnácti letech jsem tátu ukecala, aby mne pustil do města na jazykovou školu do angličtiny. Tenkrát se za výuku v jazykovce muselo platit, rodiče moc neměli ale toto mi umožnili. A protože se doma samozřejmě hovořilo jak česky, tak německy jsem zjistila, že to s tou angličtinou není tak hrozné, řada slovíček je skoro stejná. Tedy po tyto roky vždycky jednička.

A najednou jsem v té jazykovce uviděla nějakou vyhlášku na dvouletou přípravu na státní zkoušku z němčiny. Risknu to a přihlásím se. U pohovoru mi zkrátili přípravu na jeden rok (také se muselo platit). Státnici jsem složila bylo mi 16 let. (němčinu jen a jen z domova, německá škola pochopitelně nebyla) Studium samozřejmě nebylo, kádrový posudek. Ostatně: v matice a chemii vždycky jedničku. Ovšem rusky neumím do dnes. A nechci. Už po léta.

Člověk s vyšším IQ bezpečně ví, že jazyk je jazyk a politika je politika. Ta témata nelze směšovat, tak to dělají jen Pepíci.

Povinná výuka druhého cizího jazyka na základních školách je zbytečná hujeřina, ne každý má jazykový talent ale každý by měl zvládnout angličtinu. Další jazyk ano ale nepovinně nebo jak to chcete zvládnout v inkludovaných školách kde někteří žáci neumí ani pořádně česky..

Jsou jen dvě oblasti opravdu hodnotného vzdělání, které přetrvá všechny propagandistické vichry a režimní zvraty - cizí jazyky ( čím více tím lépe ) a matematika.

Místo, aby vláda předstoupila před rodiče žáků a prohlásila - vaše děti budou makat jako fretky a v dospělosti nám za to poděkují - tak se snaží právě ty nejhodnotnější části vzdělání postupně a nenápadně zrušit.

Těžko je odolat "svědění" paranoidních myšlenek, že to dělají schválně na něčí objednávku!!!

Máte pocit, že se toho děti učí málo?

Pane europoslanče, já mám informace od učitelů z vyšších stupňů poněkud jiné. Jazykové znalosti žáků přicházejících z nižších stupňů jsou špatné až velmi špatné. Přidáním druhého jazyka se situace ještě zhorší. V takovémto případě by bylo na místě spíš zkvalitnit výuku stávajícího jednoho jazyka, než přidávat druhý. Koneckonců, vždycky je lepší naučit se jednu věc pořádně než několik věcí jen tak, aby se neřeklo. To snad není nic nového. Samozřejmě, jazykově nadaný žák by měl mít možnost druhého volitelného jazyka, nic proti tomu. A ještě dodám, tohle by nebyl krok zpět! Aktivismem ničemu nepomůžete.

Pro jazykově nadaného žáka je znalost druhého jazyka na úrovni A1 málo, jazykově nenadaný bude rád když zvládne angličtinu, měl s ní problémy i Albert Einstein.

Nadpis článku sděluje: Školství: Krok zpět!

To by až tak nevadilo, kdyby současně s tím byl technologicky učiněn krok vpřed! Tzn., pokud by byl posílen trend překladu z jazyka do jazyka počítačem.

Já si s tím spojené technologické potíže docela dobře uvědomuji, pokud bude technologický vývoj řízen tak mizerně, jako doposud.