Školství odneslo pandemii víc, než muselo. Tak zní citát ministra Roberta Plagy. Ministr jen neřekl, co znamená slovo „odneslo“.

Zřejmě nejde jen o prostý fakt, že za pandemie to bylo nepříjemné. Nepochybně se zhoršily výsledky žáků a studentů, pokud se srovnají s výsledky vrstevníků v předchozích letech. Otázka proto zní, o kolik se výsledky zhoršily a jak ztráty dohnat.

Z veřejné debaty o tuzemském školství vzniká dojem, že otázka nemá odpověď. Učitelé i žáci prokázali v těžkých časech obdivuhodné nasazení a distanční výukou nahradili, co se dalo.

Pokud ke ztrátám přece jen došlo, pak to neznamená, že se mají dohánět plošným opatřením, třeba navýšením počtu hodin. Místo toho stačí cílené programy zaměřené na děti z chudších rodin, které zaostaly za svými spolužáky. K tomu by nejspíš stačilo nasadit studenty pedagogických fakult, kteří si přece rádi přivydělají. Zhruba tak probíhá odborná debata. Na druhou stranu je podle výzkumu Medianu 80 procent Čechů přesvědčeno, že výpadky ve výuce jsou zásadní.

Bohorovnost pedagogů možná zakrývá vážnou obavu, kterou snadno vzbudí zahraniční studie vydané před koncem školního roku.

Jednu takovou studii publikovali němečtí experti z frankfurtské univerzity spolu s kolegy z norského Osla, přitom se odvolávali na zhruba dvě desítky dalších výzkumů z dalších západoevropských zemí.

Hned úvodní věty studie obsahují varovný výstřel, tedy zjištění, že znalosti a schopnosti žáků se v časech uzavřených škol a distančního vyučování vyvíjely zhruba stejně jako během letních prázdnin, tedy v nejlepším případě se udržely na stejné úrovni jako na jejich začátku.

Ponurý obraz vykreslují podklady od Michelle Kaffenbergerové z Oxfordu, podle které ztráty výuky během covidové uzávěry činí tři čtvrtě školního roku. Prohlubují se i poté, co byly školy znovu otevřeny, a celkový výpadek vzdělávání způsobený pandemií tak odpovídá zkrácení školní docházky o jeden a půl roku.

Experti nabízejí i alternativní výpočet. Zhoršení výsledků žáků zavřených škol odpovídá 38 bodům ze stupnice PISA. Přitom je dobré vědět, že žáci průměrné evropské země v průzkumech PISA dosahují kolem 500 bodů. Osmatřicet bodů lze popsat jako rozdíl mezi matematickými výsledky žáků z Česka a Ukrajiny nebo dvojnásobek rozdílu mezi českými a moldavskými školami.

V této situaci se jen nezodpovědný občan spokojí s tím, že nad školami mávne rukou. Zmíněná oxfordská pedagožka uvádí, že polovinu výpadku je možné dohnat poměrně rychle sanačními programy, které by přeorientovaly výuku podle aktuálních dovedností žáků. Váhat v této chvíli znamená dokončit ničivé dílo pandemie.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy