Každý z nás by si logicky přál pro své děti jen to nejlepší. Každý se nemůže stát Lendlem nebo Jágrem, i když to stojí některé rodiče spoustu peněz, času a úsilí.

Většině našich dětí nezbývá než najít na pracovním trhu práci, která by jim zajistila slušnou existenci a alespoň trochu je bavila. To se evidentně daří čím dále méně. Není to jen tím, že naši "puberťáci" často nevědí, co chtějí. Školy a vzdělávací instituce vyrábějí nezaměstnané na běžícím páse. Čtrnáct MBA do tuctu, desetitisíce bakalářů, právníky pro každý paragraf... Na pracovním trhu chybí svářeči, obsluhy složitých strojů, technici, inženýři, chemici, matematici a další profese.

Většina vzdělávacích institucí stále provozuje "bulimický" model vzdělávání – nacpi do sebe maximum informací před zkouškou, u ní se jich zbav a zapomeň. Vzpomeňte si, kolik času ve vašem vzdělávání bylo věnováno tomu, jak se máte učit, ne tomu, co se máte učit. Blíží se to nule? Vítejte v klubu! Provozujeme vyučovací hodinu cca 50 minut, přestože každý mozek po polovině tohoto času vypíná a efektivita se ztrácí.

Ignorujeme obory s obrovskou budoucností, které přináší dlouhodobě udržitelné, dobře placené zaměstnání a přitom jsou úžasně zajímavé – aplikovaná matematika, biotechnologie, neurovědy a jejich aplikace.

Pár axiomů:

Učení je celoživotní proces, rozhodně nekončí v žádné kamenné státní, soukromé nebo internetové škole.

Učení není jen o obsahu, ten se dnes dá snadno získat třeba na internetu, je také o způsobu, jak se učit. Tomu je ovšem věnována jen nepatrná část vzdělávacího procesu vyjádřená ve zlomcích procent.

Učení je vysoce personalizovaná záležitost. Medicína už ví, že vystřelit na pacienta nové léky nebo léčebné pokusy se podobá výstřelu z brokovnice. Některé broky minou, jiné zasáhnou zdravé orgány a pár se jich trefí. Podobně je to s učením. Postavit se před posluchače, o kterých nic nevím, nevím, kolik toho o přednášené problematice vědí, jakým kanálem vnímají, jaké mají osobní problémy, znamená i při velké míře interaktivity velmi neefektivní proces.

Učení je investice. Investujeme svůj čas a peníze svoje, firemní nebo státní. Každá investice by měla být měřena na její návrat. Proto bychom si měli pečlivě vybírat školy, vzdělávací instituce a zejména přednášející.

Ještě máte chuť na náměstích, v kavárnách, restauracích bojovat proti maturitě z matematiky, školnému, státním maturitám? Neztrácejte čas, zkoušejte raději vychovat Lendla nebo Kvitovou.