Již jen málo dní dělí studenty posledních ročníků SŠ od ústních a posléze písemných maturit. Tu a tam se objeví v médiích informace, rozhovor, komentář. Připomíná to takový doznívající roj létavic, který už nikoho nebaví, protože jediná zajímavost, kterou může nabídnout, je krátký záblesk a pak veliké nic.

V úterý vyšel v LN zrovna jeden takový rozhovor se zúčastněným – ředitelem gymnázia v Novém Bydžově. Čert vem ten malebně bulvární odér provázející uvedené město. Od pana ředitele zaznělo několik opakovaných pravd, nad nimiž raději už nikdo neuvažuje. Protože uvažoval-li by náhodou někdo zodpovědný, muselo by se dávno něco podstatného dít.

Nové maturity vyvolávají v těch, co do toho mohli nejméně co mluvit, tedy v ředitelích, jejich zástupcích a učitelích, již jen následující otázky: máme dost toneru do tiskáren? Máme funkční skenery? Stihneme vše vytisknout? Zkompletovat? Vydržíme?

Dvě úrovně maturitní zkoušky už byly tolikrát proprány a nic se s nimi nestalo. K čemu je dobrá úroveň vyšší či nižší? Nikdo neví. Studenti se ptali a ptají a moje odpověď je velmi dobře připravuje pro život. Zní: neptej se a makej.

Již marno, marno vše. Moc dobře si pamatuji na předlouhé hodiny, které jsme my, poddaní (tj. učitelé), jimž byly přiděleny role hodnotitelů a zadavatelů, proseděli na nácviku divadla, které brzy započne. V e-learningu jsme po pročítání desítek stran připitomělých textů s pokyny kafkovsko-orwellovskými vyplňovali v časovém limitu testy ze znalostí, které svou absurditou předčily i Proces. V několika fasciklech mám založeny pokyny z prezenčních školení s užitečnými tabulkami přesně stanovujícími, jak opravit to, co jednotně opravit nelze (“požadovaná charakteristika textu je dodržena – 3 body, požadovaná charakteristika textu je většinou dodržena – 2 body, chyby ve slovní zásobě většinou nebrání… chyby ve slovní zásobě ve větší míře brání …“atd.). Dobře si vzpomínám, jak jsem se neshodla s expertním týmem v požadované tabulce na čtyřech požadovaných políčcích z osmi a jak jsem po velikém úsilí zjistila, že expertní tým skládá se z magického počtu sedmi členů, jejich požadovaná praxe činí půl roku ve školství a jeden z nich je rodilý mluvčí. O dalších kompetencích expertního týmu nebylo mi již prozrazeno nic, ale byla jsem vyslýchána, proč se dožaduji jejich jmen. Ta jména jsem nikdy nechtěla.

Slyším, jako by to bylo včera, jak paní lektorka hřímá: „Za co, ptám se, budete zde žáka penalizovat?“ A my jsme poslušně přemazávali jeden bod na tři. Vidím živě, jak jsem na cestě z jednoho takového školení podlehla v tramvaji hysterickému pláči, únavou a vztekem jsem kopala do tyče a zcela zmatena a dezorientována otvírala cizí auto vlastním klíčem…

Ale dost osobních dojmů. Dopřejme si trochu matematiky. No, vlastně se spíš jedná o počty pro první obecnou. Spočítejme si, kolik od roku 1989 vzniklo v tomto státě středních škol, které nabízejí maturitu, a vynásobme je počtem žáků, kteří se na ně hlásí. Odečtěme žáky, které odvedou rodiče z pátých tříd na gymnázia, a najděme počty těch, kteří zůstanou na ZŠ do deváté třídy, aby se pak hlásili na tři školy zároveň. Vyhledejme si, kolik stála příprava nové státní maturity a kolik bude ještě stát. Vyhledejme si, kolik let se tato požehnaná zkouška již chystá. Kolik cvičných testů vyrobila firma Scio, aby si studenti mohli tyto zakoupit a trénovat zaškrtávání. Vynásobme to počtem maturantů v roce 2011. Vyhledejme si nabídku příprav k nové maturitě, které Scio i jiné firmy nabízejí spolu s atraktivními výzvami o prozrazení triků na učitele atd.

Nejen osel, kterého umořilo stokrát nic, sto oslů, ba tisíce oslů podlehlo by v nerovném boji s úředním šimlem a nezvladatelným byznys-lobby v pozadí toho všeho. A slibuje-li Cermat s ministerstvem školství, že maturity proběhnou dobře, můžeme jim věřit. Jak by také ne, když požadovaná úspěšnost u těchto zkoušek je 44% z jazyka cizího a 43% z jazyka mateřského a v případě hromadného propadu můžeme očekávat operativní pokyn, že úspěšnost bude např. 30%!

Nastane květen a červen a žáci budou maturovat, tiskárny budou tisknout, učitelé a celé komise budou psát do předtištěných tabulek. V komentářích k maturitám se objeví mnohá floskule, klišé, fráze, provařenina, bodrý optimismus a kritika. Posledně jmenovaná položka zůstane bez odezvy. Žák a jeho znalosti či schopnosti, o ty tu vůbec nejde. Nikoli nadarmo byly tyto obsažné pojmy nahrazeny prázdným slovem kompetence. Ani Kafka s Orwellem by totiž neměli náležité kompetence ke složení zkoušek tohoto typu. Vím najisto, že by neodmaturovali. Neprošli by zkušebním testováním. Nevešli by se nám totiž do tabulek.