J. Prečuch 21.5.2020 1:01

Pane Stoklásku , použitím výrazu šibolet jste ukázal , ze mate klasické vzdělání . Ale nejsem si jist kolik maturantů by vědělo co jste tím myslel. Vždyť minule je vyvedl z míry i Jidášův polibek v otázce .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 20.5.2020 7:02

Aha, jasné. Pí*Dé a Pí*(Dé + 1)(metr). Člověk tam nesmí hledat nějakou záhadu. Už chápu. Nicméně, skoro se tomu na těch větších průměrech nechce věřit. :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vosicky 20.5.2020 0:42

Pane Simunek,

Do uvodu vaseho clanku jste vlozil vzorec pro vypocet kvadraticke rovnice. . .Otazka: Je pravda ze dodnes nikdo nevi kdo, kdy, a jak na nej prisel ? (zajimam se o historii)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 19.5.2020 22:36

Řada těchto "testů" je subjektivním výplodem vědátorů. Vědátorů, kteří nesestaví trojčlenku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Spálený 19.5.2020 21:22

No nevím. Orel nemusí být jasná volba k vyloučení z vodního živlu. Například orel mořský je potravou vázaný na ryby. Ten je ve vodě jako doma. Kritéria jako dravost, živorodost, schopnost echolokace, schopnost letu a další jsou mnohem jednoznačnější. Bohužel každé vylučuje jiný druh.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Novák 19.5.2020 21:03

5% sušiny vyjadřuje formálně podíl z nějakého množství sušiny (nikoliv z množství hub). 20 kg čerstvých hub, z nichž 5% byla sušina, je správné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 19.5.2020 20:50

Nebude ležet na zemi.

"Pí dé". Vo co ho chcete mít vejš, ten špagát, jen násobíte pí.

V případě metru, stačí tak 2pí. Žádný velký klubko na kamion.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 19.5.2020 20:46

Abyste podlezl špagát kolem Země, dříve fest napnutý. ...... Stačí přikoupit cca sedm metrů špagátu. Tedy vo metr.

Docela prča. Já taky na to chtěl den času, kalkulačku a encyklopedii ...... než mi docvakla sedmá třída. Možná vosmá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 19.5.2020 20:40

Na rovinu řeknu, že příliš rád tyhle hádanky nemám. V sobotní příloze novin, pokud prší, to jo.

Nějak mě nebaví vyřazovat ze čtveřice jednoho/jednu, když se jedná o:

1. Jeden z pavouků nežije v okrese Sydney.

2. Jedna z nich neměla nikdy v životě dlouhé vlasy/červené plavky.

Jsem staromódní. Dělat testy (solidní) je věda. Věda se neštuduje koukáním na televizi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 19.5.2020 20:32

Též jsem měl štěstí, že jsem mohl navštěvovat školu. Školy. Valachová nebyla ani na světě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 19.5.2020 20:30

Souhlas.

Střední a další vyšší škola není nárokovým, lidským právem dle Šabatové/Valachové.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tichý 19.5.2020 20:06

Spis je to o degradaci pojmu maturita. Lide, kteri nezvladaji "soucasnou" vyuku matematiky alespon na 3, nemaji na maturitnim oboru co pohledavat.

Teda, bavime-li se o gymnaziich a ne vselijakych alternativnich nahrazkach.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Přibyl 19.5.2020 20:03

Patrně patřím do zmiňovaných 5 %, protože moje zkušenosti s matematikou jsou odlišné od zkušeností autora článku. Možná jsem měl štěstí, že jsem mohl navštěvovat obyčejnou střední školu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 19.5.2020 19:21

No, po mém soudu je tomu obráceně.

Tohle je blbé, takže by se to mohlo ujmout.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 19.5.2020 19:18

Podle mě na to musí stačit trocha analytické geometrie neboli rovnice přímky a kružnice.

Počátek souřadnic budiž ve středu kružnice (= řezu nádrží). Suchá část měřící tyče mi určí výšku vodorovné přímky = hladiny; znám rovnici přímky. Rovnici kružnice znám. Průsečíky hladiny a kružnice řezu mi určí dva body.

Takže znám úhel, který svírají poloměry procházející jedním a druhým průsečíkem nádrže s hladinou a zbytková úloha je spočítat plochu kruhové výseče, což dám, i kdybych v životě neslyšel o radiánech a musel si celou plochu kruhu rozdělit na 360tiny neboli po jednom stupni, a pak to sčítat. Vynásobit získanou plochu délkou nádrže už je elementární.

Ale zabralo mi to trapných 20 minut, a to ještě nevím, jestli by výsledek byl tak smysluplný, jak si myslím :-).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 19.5.2020 18:47

S tím internetem je to dobrá poznámka.

Úkolem "praktické matematiky" je právě převedení úvahy do praxe: Dukovany mají výkon kolem 900MW a potřebují na to nějakých 7 až 8km2 (oklikáno na mapy.cz, snad dobře zapamatováno). Kolik km2 fotovoltaických panelů potřebujeme na stejný průměrný výkon? Nebo dětské: "Tam bylo MILIJÓN lidí!" Povídám - milión u vás na zahradě? Že by u vás bylo 10x víc lidí, než bydlí v tomto krajském městě? To mě neukecáš.

Jestli si to dotyčný zjistí nějakou aplikací nebo má tu trojčlenku v hlavě, je mi relativně jedno, důležité je, aby ho napadlo se zeptat. Bohužel mám v posledních letech dojem, že podobné otázky jsou mnohými považovány za agresivní nesouhlas dokonce dřív, než se někdo dobere nějaké odpovědi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 19.5.2020 18:27

Přemýšlet a být kreativní není úplně nutné. Zrovna ta vzývaná trojčlenka je postup naprosto rutinní.

Ale hlavně, kreativitu a dril kladete, podle mě naprosto nesprávně, do protikladu. Jedno bez druhého nestačí. Messi i Jágr jsou velmi kreativní hráči, ale kdyby skrze tréninkový dril nevydrželi několik desítek minut běhat, respektive jezdit na bruslích...

Mám rád tuhle metaforu: do vínku člověk dostane schopnosti vyjádřené jednociferným číslem. Chce-li dosáhnout úspěchu, potřebuje k tomu přidat nuly, a to lze jedině prací.

A propos - maturita. Tvrdím: maturita bez matematiky není maturita. Herci (a spousta dalších, včetně řemeslníků) nepotřebují matematiku (nějaké počty ano, už jen proto - Werich v jiné souvislosti - "aby věděli od kdy do kdy a co za to". Souhlas, ale ptám se dál: potřebují maturitu?

Skoro bych řekl, že maturita je jednou z možností, jak vykonat přechodový rituál k dospělosti v dobách, kdy se maminky bojí zkusit, jestli jejich osmnáctiletý habán přežije noc v lese, kde je - objektivně vzato - nejnebezpečnějším tvorem on sám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 19.5.2020 17:56

Takže - ráno jsem zde publikoval hádanku - existuje nějaké sudé číslo >2, které není součtem dvou prvočísel?

Nevíme. Jedná se o známou Goldbachovu hypotézu, kterou se již skoro 280 let nikomu nedaří ani dokázat, ani vyvrátit:

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Goldbachova_hypot%C3%A9za

Z toho vidíme, jak omezené je vlastně naše poznání: existují poměrně jednoduchá tvrzení, která umí pochopit i žák prvního stupně ZŠ, o kterých se nedá rozhodnout, zda jsou pravdivá. A ani samotná existence důkazu je nejistá - naopak, bylo dokázáno (Kurtem Gödelem), že (laicky řečeno) v každém formálním matematické systému existují výroky, které s použitím jazykových prostředků samotného tohoto systému nelze dokázat ani vyvrátit z principu: i kdyby byla k dispozici neomezená výpočetní kapacita po neomezený čas. Je zapotřebí meta-jazyk, něco jako nadstavba systému! Jiné, zdánlivě neřešitelné problémy - jako třeba Velká Fermatova věta - se po několika staletích najednou úspěšně vyřeší.

A co z toho plyne? Možná že se matimatika učí tak blbě, protože žádný optimální způsob výuky prostě neexistuje:-)))) Stačí trocha píle, a tu středoškolskou matiku musí pochopit každý, i autor, a to i při sebenesmyslnějším systému výuky! :-))))))))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 19.5.2020 17:44

Jestli mě nebudete honit na cenách, nabízím toto:

Elektrické autíčko s baterií stojí 2200,-. Autíčko je o 2000,- dražší než baterie. Kolik stojí autíčko a kolik baterie?

Nebo totálně nepočetní a taky zrádná: ocelová kulička, průměr 1mm. Vidíte ji? A teď tisíc takových kuliček. Máte? ODHADNÉTE kolik těch 1000 ocelových kuliček, každá o průměru 1mm, váží. Fakt si to zkuste.

Odpověď: tisictakovychocelovychkuliceksevejdedodesetkratdestkratdesetkubickychmilimetru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 19.5.2020 17:31

Jde o tohle: vezměte kouli o průměru 1m a omotejte ji provazem. A teď ten provaz upravte tak, aby byl 1m nad povrchem oné koule. Představte si, stačí vizuálně, o kolik mm/m/km bude ten provaz delší.

A teď vezměte Zeměkouli, samozřejmě ideální, omotejte ji a pak ten provaz taky zvedněte do výšky 1m. Taky odhadněte rozdíl mezi kratším a delším provazem.

Pozor, odpověď:

Obvod metrové koule je 2*pí*R. Obvod o metr větší koule je 2*pí*(R+1). Rozdíl mezi oběma obvody je 2*pí*(R+1)-2*pí*R=2*pí*(R+1-R)=6,28m. Zanedbáte-li teorii relativity, tak vždycky. Špendlík, Měsíc, Jupiter, Slunce... Počtáři vědí, intuice zhroucena pláče v koutku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Mucha 19.5.2020 17:30

Děkuji, to zní rozumně. Asi vezmu češtinu na milost ;)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Bratinka 19.5.2020 17:24

Pred cca 20 rokmi sa v slovenských politických hlavách zrodil jeden z mála dobrých nápadov v školstve. Bola zavededená maturita z matematiky na SŠ v dvoch úrovniach obtiažnosti (A, B). Obtiažnosť A (vyššia) bola povinná pre študentov, ktorí chceli na VŠ študovať takzvané exaktné vedné disciplíny vrátane techniky. Obtiažnosť B (ľahšia) si moholi vybrať ostatní študenti. Veľmi zjednodušene A-čkari museli ovládať derivácie a integrály a B-čkari si vystačili s aritmetickými a geometrickými číselnými radmi a vypočítať úrok za bankový úver. Fungovalo to ku spokojnosti všetkých cca 6 rokov. Ale potom nastúpil jeden exot, ktorý si o sebe myslel, že pojedol Šalamúnove vajcia a dve úrovne obtiažnosti zrušil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 19.5.2020 17:11

"Ja mám naopak tú skúsenosť, že aj keď čítam matematický text v jazyku, ktorý nepoznám, obvykle viem o čom sa tam píše, ak sú použité matematické vzorce."

Tak tohle plně podepisuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vosicky 19.5.2020 17:08

Nam to vysvetlili asi takto:

Vazte si toho, je to neco co vam stat nabizi zdarma navic, aby z vas udelal kulturniho obcana (hudebni vychovu, literaturu atd.) Ostatni pak slouzi k tomu, aby z vas ucinil obcana produktivniho, coz se mu vrati.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 19.5.2020 16:53

Ehm - ta úvaha o kapru, štice, delfínovi a orlu je pro odpůrce matematiky skoro typická. Autor nás poučí o rozdílech a kritizuje, aniž by uvažoval.

Jedinec užívající logiky věda, že z těch čtyř má jednoho vyřadit, si položí jednu otázku: co nejmarkantněji a nejzjevněji spojuje nějaké tři prvky z oné množiny? Inu, voda, takže orel ven ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 19.5.2020 16:29

Ne - každé prvočíslo je liché.

Součet dvou prvočísel, tedy čísel lichých, je vždy sudý.

Dotaz byl na číslo vyjádřené jako součet dvou prvočísel, ne jednoho prvočísla a jednoho neprvočísla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Babková 19.5.2020 15:06

No, nevím. Učím počty na SŠ, moc neodvozuji, protože o to většina žáků nestojí, ale je to škoda, hodně vzorců a vztahů středoškolské matematiky má relativně jednoduché a krátké odvození. Odvození nezkouším, bohatě si vystačím s jednoduchou aplikací vzorců a vztahů. Bohužel i tady dost narážím, třídy jsou mnoharychlostní, jsou velké rozdíly v míře abstrakce, které dosahují mozky žáků. Neumím efektivně pracovat s více rychlostmi najednou. Někomu se rozsvítí hned a není ochoten čekat na pomalejší, ti nejpomalejší mozek rovnou vypnou, protože nevěří tomu, že by mohli pochopit. A neprůchodné je rozdělit je na výuku do skupin o přibližně stejné úrovni. Chytřejší kolegové se tváří, že to zvládají (mají pak možná větší prémie), ale ze zkušenosti vím, že když se namátkou zeptáte žáků libovolného kolegy na starší látku, tak to často dopadne tak, že si řeknete, ten kantor je nic nenaučil. A teď něco zábavnějšího (líbily se mi některé příspěvky níže), text Stephena Leacocka na téma úlohy o společné práci: https://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/m/zah2ariA.pdf

v Literárních poklescích, str. 91-96. Jak se u nás říká, "to nemá chybu".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 19.5.2020 14:22

To moc nechápu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 19.5.2020 14:20

No, za chyták bych považoval to, že ať ten provaz prodloužím o cokoliv, pořád bude ležet na zemi. Je to tak správně?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 19.5.2020 14:16

Pěkné stránky. Gratuluji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek