19.4.2024 | Svátek má Rostislav


Diskuse k článku

ŠKOLSTVÍ: K té maturitě z matematiky

Já jsem toho názoru, že je nutné striktně rozlišovat mezi matematikou jako takovou a totálním paskvilem, který se coby matematika vyučuje na středních školách (v naprosté většině případů, byť existenci výjimek nevylučuji).

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Klepetko 19.5.2020 12:35

Zatím Vám řešení neřeknu - nebylo by to fér k těm, co hledají to číslo. Až večer...

To řešení je ale nesmírně zajímavé a poučné a ukazuje, jak je matematika krásná.

V. Novák 19.5.2020 11:27

Každé prvočíslo větší než 2 je liché.

Součet dvou lichých čísel je vždy číslo sudé.

Požadované číslo neexistuje. QED

V. Klepetko 19.5.2020 12:32

Takže každé liché číslo je prvočíslem? :-)

V. Novák 19.5.2020 16:29

Ne - každé prvočíslo je liché.

Součet dvou prvočísel, tedy čísel lichých, je vždy sudý.

Dotaz byl na číslo vyjádřené jako součet dvou prvočísel, ne jednoho prvočísla a jednoho neprvočísla.

R. Benýšek 19.5.2020 11:47

Jakožto humanitní vzdělanec jsem začal primitivně od té dvojky, někde u osmnáctky jsem si řekl, že přírodovědně vzdělaní na to určitě znají nějaký vzorec, a u čtyřiadvacítky (až tady :- ) mne poprvé napadlo, že možná ani žádné takové hledané číslo není.

Pak mne napadlo, že pokud není, je to možná nějak matematicko-fyzikálně zajímavé z hlediska přírodních zákonů, stvoření světa, vzniku vesmíru, a tak.

No, a pak mne pan Langer (níže resp. dříve) vrátil na zem osvětlením, že metafyziky netřeba, a že na to stačí pouhá logika.

Nicméně jsem vděčný za takovéto úlohy k řešení - nás leckdy pouhé mluvící hlavy nutící používat ji i jinak, nežli jen k nošení uší (:- ). Proto ostatně tak rád naslouchám debatám svých přírodovědně a technicky vzdělaných kamarádů (třeba o účinnosti elektromotoru, a tak). ač z toho stíhám pochytit leckdy jen část.

Takže ještě jednou dík.

V. Klepetko 19.5.2020 12:41

Pane Benýšku, celý ten problém je ve skutečnosti jednou z nejzajímavějších matematických úloh, kterou kdy člověk vymyslel.

Ukazuje i to, jak žádná bývá logika. Nedovolil bych si totiž nutit čtenáře Psa hledat jakési číslo, kdybych předem věděl že neexistuje a že marním jejich čas.. .

Mimochodem, když pomineme ty panáky na Lišce, tak poctivému nálezci hledaného čísla náleží velmi vysoká odměna a šance na její získání nejsou marné!

R. Langer 19.5.2020 13:01

Safra, vůbec mě nenapadá, odkud bych na to řešení měl jít... :-(

V. Klepetko 19.5.2020 13:10

To vůbec nesvědčí o tom, že byste nebyl bystrý. Na tomto problému si totiž vylámali zuby i věhlasní géniové a vědecké kapacity.

Jeho vyřešení by z Vás udělalo boháče!

Jestli na to nikdo nepřijde, tak sem večer nahlédněte - napíšu jak to s tím je...

R. Langer 19.5.2020 13:14

Určitě nahlédnu. :-)

Š. Hašek 19.5.2020 13:02

Můžu se ještě opravit? Já už jedno řešení (za 5 asi) napsal.

Rozhodoval by čas napsání. Ale už by to stejně nebylo fér, tady se fakt fest napovídá/radí.

R. Langer 19.5.2020 13:05

Myslím, že počet řešení nerozhoduje, ale to správné ano. ;-)

Š. Hašek 19.5.2020 14:03

Však já napsal, že jsem napsal nesprávné. Těch může být hafo.

V. Kopalsson 19.5.2020 9:49

Tleskám a volám "Sláva". Článek mi připomíná stať z jedné knížky od Richarda Feynmana, jak se v Brazílii (ne)učí fyzika. Taky si připomínám výrok, snad od pana Wericha: "To je blbý, to by se mohlo ujmout", tak tohle je moudré, to se v našem školství určitě neujme. :-(

F. Houžňák 19.5.2020 9:54

Aby vám Feynman seshora, za takovéhle přirovnání, neplivnul na pleš.

J. Jurax 19.5.2020 19:21

No, po mém soudu je tomu obráceně.

Tohle je blbé, takže by se to mohlo ujmout.

A. Bocek 19.5.2020 9:45

Matematika, dobře učená , je řidičským průkazem na vzdělání. Zrušení povinné maturity z matematiky je cestou k technické negramotnostií a ekonomickému úpadku ČR.

Š. Hašek 19.5.2020 10:36

Určitě.

Mírný nesouhlas s tím "dobře učená". Byly celé generace školáků, které byly smířeny s různou kvalitou učitelů. Rovněž otcové nám říkali, že vymlouvat se, že je při některé hodině málo legrace/učeno nudně ....... mohli by být později v životě za přiblbla.

A. Bocek 19.5.2020 10:58

V šesté třídě ZDŠ jsem natrefil na sqělého učitele, který mi nastínil o čem je matematika. Z jeho základů jsem profitoval na gymlu i na VUT elektro. Vždy mi připomíná vtip: Jaký rozdíl je mezi učitelem a učitelkou? Učitel je poslání, učitelka diagnóza.

Š. Hašek 19.5.2020 11:04

Jo.

Bohužel znám občany, kteří již čtyřicet let tvrdí, že za jejich "méněznalosti" mohou učitelé, škola. A oni sami měli takovou snahu!!!

S jejich pomocí se dostala k moci taková zoufalkyně, jakou byla Valachová. Reformátorka, učení půjde samo, žáci si i budou "přivírat kohoutky, aby jim toho do lačných kebulek teklo méně"! Radostně!

J. Pankovic 19.5.2020 9:44

Je možné, že se matematika dnes učí na středních školách špatně, ale ještě horší je, že spousta středoškoláků neumí ani jednoduché "kupecké počty". Protože místo počítání je potřeba "rozvíjet osobnost".

Zrušením maturity se to těžko změní

Š. Hašek 19.5.2020 10:44

Je to možné. Vždy byli učitelé rozdílní. Ale nabylo to signálem k tomu, že se nebudu (protestně) učit!

A nějak se množí "reformovaní" učitelé, kteří tvrdí, že pouze oni nejlépe učí, nebo tři jejich kamarádi. Zajímavé je, že často titíž nechtějí známkovat a udělali by i z matematiky "matematickou výchovu".

Já se zas divím, že celé generace mohly chodit do školy, naučit se něco, přežít, budovat .... ačkoliv party buzkových a valachových tvrdí, že ty dřívejší školy neuměly nic naučit. A křída z tabulí se usazovala na průduškách ......

J. Jelínek 19.5.2020 9:22

Hlavní autorův (a nejen jeho) problém je to, že si plete matematiku s počítáním. Nezpochybňuji jeho matematické znalosti.

S. Stoklásek 19.5.2020 9:21

Děkuji za tento elaborát. Naprosto dokonale demonstruje katastrofu, která se na tuto společnost valí. Chvíli jsem přemýšlel, zda na tento blábolivý text reagovat, ale neschopnost pojmout problém v obecné rovině a naopak vytrhávat z něho jednotlivosti, je to s čím se setkávám v poslední době celkem často u studentů VŠ. Zcela jednoznačně jim chybí schopnost zevšeobecňovat a řešit problémy induktivními myšlenkovými pochody (pochopím princip a obecné vztahy a následně jej přiměřeně použiji při řešení dalších úloh). Velice často to sklouzává k tomu, že se zabývají jednotlivostmi (jsou zahlceni detaily) a podstata jim uniká. Takhle deformace je generovaná již středním školstvím. Přitom je nutné se správně ptát. Platí základní poučka, neexistuje špatná otázka, je jen špatná odpověď.

Matematika je obecná věda o relacích a proporcích (nejčistší vyjádření filozofie, viz výroková logika), která učí a vyžaduje o věcech přemýšlet. Je exaktní - můžeme mít na rovnice spoustu osobních názorů, ale platí jen to, co můžeme dokázat. To vyžaduje určitou úroveň intelektuální výbavy a principy a způsoby řešení se pak přelévají do jiných oborů (viz pan Kechlibar). V humanitních vědách jsou ale lidé schopni popírat fakta. Následkem je například deformace významu slov a relativizace skutků. Na první přečtení je autor typ dosažovače do vzorců), který z výše uvedených důvodů by zabil jakoukoliv smysluplnou výuku matematiky. Brojí proti textové otázce, ale sám ji převádí z konvergentní úlohy (slučovací význam hledání nejobecnějšího společného jmenovatele) do divergentního vylučovacího řešení (naopak sám by musel studovat biologii), který má význam ve vědě, ale nikoliv v testování logického uvažování žáků. To považuji za silný argumentační faul. Hendl není rozhodně středoškolská látka a pro střední školy stačí pochopit grafickou interpretaci regresní analýzy. Na VŠ pak vzorce vylezou sami z maticové reprezentace problému a minimalizační úlohy. Pokud pochopíme vztahy je notace vedlejší atd.

S. Stoklásek 19.5.2020 9:22

Hlavní otázky, které si tato společnost musí klást je – chceme, aby maturita (VŠ) byla šiboletem alespoň určité intelektuální úrovně nebo ji pojmeme ve smyslu štěstí a úspěch pro každého (každý se může stát docentem vysoké školy). Překážky formují charakter a středoškolská matematika není raketová věda, dá se zlomit prací. Chceme, aby mladí lidé tyto překážky se naučili překonávat. Kolik je v populační kohortě žáků, kteří jsou schopni zvládnout přemýšlet a být kreativní. Pro zbytek se musí použít jiné postupy- dril, dril, dril. Pak máme jistotu, že v životě pochopí trojčlenku, procenta a jiné nejnutnější základy a nazdar živote. Když s nimi budeme kreativní, nezvládnou ani ty procenta.

Uf nějak jsem se rozepsal.

F. Houžňák 19.5.2020 9:25

V Německu je to ještě horší. Vyučují se detaily bez jakýchkoli souvislostí. Jak na základní škole, tak na gymnasiu.

A. Jaroš 19.5.2020 11:52

Ale je to pěkné a vskutku pravdivé

Z. Lapil 19.5.2020 18:27

Přemýšlet a být kreativní není úplně nutné. Zrovna ta vzývaná trojčlenka je postup naprosto rutinní.

Ale hlavně, kreativitu a dril kladete, podle mě naprosto nesprávně, do protikladu. Jedno bez druhého nestačí. Messi i Jágr jsou velmi kreativní hráči, ale kdyby skrze tréninkový dril nevydrželi několik desítek minut běhat, respektive jezdit na bruslích...

Mám rád tuhle metaforu: do vínku člověk dostane schopnosti vyjádřené jednociferným číslem. Chce-li dosáhnout úspěchu, potřebuje k tomu přidat nuly, a to lze jedině prací.

A propos - maturita. Tvrdím: maturita bez matematiky není maturita. Herci (a spousta dalších, včetně řemeslníků) nepotřebují matematiku (nějaké počty ano, už jen proto - Werich v jiné souvislosti - "aby věděli od kdy do kdy a co za to". Souhlas, ale ptám se dál: potřebují maturitu?

Skoro bych řekl, že maturita je jednou z možností, jak vykonat přechodový rituál k dospělosti v dobách, kdy se maminky bojí zkusit, jestli jejich osmnáctiletý habán přežije noc v lese, kde je - objektivně vzato - nejnebezpečnějším tvorem on sám.

J. Prečuch 21.5.2020 1:01

Pane Stoklásku , použitím výrazu šibolet jste ukázal , ze mate klasické vzdělání . Ale nejsem si jist kolik maturantů by vědělo co jste tím myslel. Vždyť minule je vyvedl z míry i Jidášův polibek v otázce .

I. Hlaváček 19.5.2020 9:21

Jako absolvent průmyslovky v osmdesátých letech jsem ovládal integrály, maturitu z matematiky jsem neskládal, ale honili nás dost - díky pane profesore. Na strojárně se to velice hodilo. Ovšem gymnazisti byli ještě mnohem dál. Dcera maturovala na gymnáziu před pěti lety, ale v matematice např. integrály jen tak pošolichali, aby se neřeklo. U druhé dcery na zdravotce, chtěly některé její spolužačky v obavě z cizího jazyka maturovat z matematiky. A to se znalostí typu 20 procent ze sta je dvacet, dvacet procent ze tří set je taky dvacet. Nicméně problém asi je, že matematiku neumíme naučit a taky se musí pár/mnoho příkladů spočítat a to i doma, což je v dnešní době, kdy se nic nemusí, "hrozná zátěž".

V. Novák 19.5.2020 8:52

Pokud má autor pravdu - a já nevím, zda ji má - pak mi nezbývá než chválit učebnice, výuku a učitele mého socialistického mládí...