V. Kusý 13.11.2011 10:27

Ovšem páně Klausovy názory plně osvětlují

způsob studia v Plzni.Absolventi vzdělání získali bez trápení, ergo jsou inteligentní a předurčeni (prozřetelností?) k vládnutí.Je na tom něco nejasného?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kadeřábek 10.11.2011 23:30

Proč je tak vehemntní snaha získat nějaký titul

nebo alespoň maturitu? Protože ve výběrových řízení na  uklizečky a hajzlbáby je požadavkem střední vzdělání. Takže se rodičům moc nedivím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Fencl 10.11.2011 22:16

Nelze než souhlasit

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Babková 10.11.2011 20:01

Souhlas

Souhlasím s autorem.

Před lety jsem učila na ZŠ dívenku, která měla v páté třídě prospěch spíš průměrný. Přešla pak na víceleté gymnázium a tam patřila k nejlepším studentům.

Plošné testování bych úplně nezavrhovala, jen bych je vykázala do patřičných mezí. Nemělo by se stát Prokrustovým ložem, ze kterého není úniku. Osobně si myslím, že testy vyhovují jedincům průměrným (v dobrém slova smyslu), ty ostatní poškozují.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 10.11.2011 19:23

Já s Dobešem a s Klausem souhlasím,

stejně jako autor jsem měla špatné známky, tudíž bych možná pohořela. Jenže naopak dnes vidím spoustu diplomovaných negramotů s výsečí vědomostí, po kterých absolutně není poptávka. Takže určitě "pravda" bude někde uprostřed.

Jestliže dnes mnozí rodiče cpou děti do víceletých gymnázií, i když na to nemají. Prostě si myslím, že mnohé děti nedospívají k zospovědnosti a soutěživosti stejně. Ale tím, že Dobeš s Klausem chtějí, aby děti takovými testy prošli, je to v pořádku. Když ty děti nestíhají, na normální škole nebudou na ně až tak vysoké nároky a v kludu ji dokončí. Jestli do té doby se jejich schopnosti zlepší, budou mít možnost pak, nikdo jim bránit nebude. Já dokonce začla studovat až ve 40 (dřív to nešlo z jiných důvodů než z blbosti), myslím, že to vždycky záleží na každém človíčkovi, co se svým životem udělá.

Ale vadí mi velmi, když se chce třeba rušít zvl. školy a kantorka by na ty chytřejší děti neměla čas, tudíž začnou lajdačit a možná tak prošvihnou chvíli, kdy by možná chtěly samy s náročnější výukou souznít. Asi jsem to smíchala všechno dohromady, ale chci tím jenom říct, že určitému třídění rozumím a schvaluji ho. Jsem pro větší náročnost ve školách, vždyť naše děti vyhrávaly jakési ty olympiády vědomostí a poslední dobou už je to spíš ostuda. Vzdělání se u nás devalvovalo !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Novák 10.11.2011 17:25

hlavy

hlavy setnout těm co přeční,

zato průměrní jsou věční.

spousta vysoko inteligentních dětí bojuje v lepším případě s průměrně inteligentními učiteli zákl,škol a bojuje jak jen děcko může-dělá problémy,vzdoruje.Za to bude potrestáno?Což takhle testovat učitele a politiky?Nebylo by to užitečnější?I sebevzdělanější učitel, pokud neumí děcka zaujmout-učit-je na nic.

Denně se setkávám s vysokoškolsky vzdělanými lidmi s vědomostmi maturanta a v praktickém životě nepoužitelnými.Jak je to možné?Mají dobrou krátkodobou paměť?

PS-Vážím si odborníků ze všech oborů,bez ohledu na vzdělání-pokud se chovají jako lidé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Eliáš 10.11.2011 14:16

No, no

Názory pana Dobeše jsou mi mnohem bližší než názory pana Vlka st. Testování znalostí žáků je v civilizovaných státech běžné. U nás chybí dětem motivace. Nemají důvody pro školní píli. Ředitelé základek jsou ve velké většině neschopní lidé, kteří nutí učitele k dávání výborných známek. Učitelé jsou odměňováni podle toho, zda nenechávají žáky propadat. Žák, který vyjde ze základky se samými jedničkami má v pololetí na průmyslovce 7 pětek. Pan Vlk studoval za bolševika. Tehdy bylo studium nesrovnatelně náročnější a bohužel komunisté rozhodovali o tom, zda může výborný žák, kterým mladý Vlk nebyl, dále studovat. Kdyby byli učitelé na základkách objektivní, nemusely by být testy. Takto se testy jeví jako naprostá nezbytnost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Grycz 10.11.2011 11:55

Já

bych spíše selektoval SŠ a VŠ. Selekce žáků by pak byla zbytečná. Do toho se těm dvoum mudrlantům samozřejmě nechce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Schuh 10.11.2011 11:37

Diktatura v praxi

Já to vidím tak, že ve společnosti prostě chybí lidé-řemeslníci. Takže lidem prostě nařídí nastoupit na školu, kam se většina dětí nehlásí....a vymyslí přitom "demokratické testy" dětí v paté třídě.

Nesmíme to dopustit - vždyť se jedná o naše děti !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Lukešová 10.11.2011 10:10

Tentokrát bezvadný článek na 100%. Podepisuji.

Je smutné, že Klaus ml. přejímá komunistické praktiky. Kdo mu dal právo rozhodovat o osudech dětí, každý má právo studovat...Kdo na to nemá, nechť ho učitelé vyrazí během 1. naebo 2. ročníku gymnázia či jiné SŠ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pernica 10.11.2011 10:00

Nevzdělavatelný idiot?

Vcelku s panem Klausem mladším souhlasím. Ono jakási zkouška aby se oddělily děti, které jsou na tom přibližně +/- stejně a tudíž mohly na ně být uplatňovány stejná kritéria má své neoddiskutovatelné přínosy. Ty pomalé nezdržují ty bystřejší a ty bystřejší nefrustrují ty pomalejší. Zde bych nebral vůbec do úvahy nějaké empatie a umění se vcítit do něčí pozice. Děti jsou prázdné nádoby s ohromným hrdlem, do kterých toho lze hodně nalít. Věkem se to hrdlo zavírá, takže není čas na nějaké experimenty s integrací a empatiemi. Vychováme sice empatické, ale "blbce".

A nyní poznámka k autorovi: on nebyl nevzdělavatelný blbec, ale rozmazlený fracek, kterému rodiče měli pořádně nasekat, aby začal sekat latinu. To je podstatný rozdíl mezi nevzdělavatelným člověkem a lemplem. Jednomu nebylo dáno a druhý je líný (protože mu to někdo dovolil). A s tím souvisí i další věc, kterou je zmiňované IQ a navíc i píle, která je také nutné. Nižší IQ může vyšší píle někdy vyvážit a bez jisté píle ani génius nevystuduje.

A poslední poznámka: někdo zmiňoval "ještě že nemusel maturovat z matiky". Naopak maturita z matematiky by měla být povinná. Pokud je povinná maturita z českého a cizího jazyka a musí jí zvládnout technicky zaměření žáci, proč by maturitu z matematiky nezvládli humanitně zaměření žáci. Je to právě o té píli, kterou člověk také dokazuje, že je chopen něco udělat a to i to, co ho příliš nebaví. Protože o tom je pak praxe a zaměstnaní: 90% jsou práce nezábavné, které se ale musí udělat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kalina 10.11.2011 9:49

to je kouzelné

jak autor článku a i někteří diskutující přesně vědí jak to ten či onen Klaus mysleli aniž by s nimi o tom prohodili aspoň pár vět. Myslím si, že ani jeden Klaus není tak blbý, aby nevěděl, že se někdo ke vzdělání probije i jinak a že se mu možnost má dát někdy později až se probere. Ovšem když je na to někdo blbý v páté třídě, tak se dá předpokládat, že na to bude podobné i v šesté, možná že v deváté už ne. Nevím co v tomto kontextu znamená třeba přijímačka na střední či vysokou. Vždyť je to pořád to samé. V tom momentě byl někdo poměřen a shledán nedostatečným. Zdůrazňuji v tom momentě a nedostatečným v tom z čeho byl zkoušen. A pak bych se zeptal: kolik si myslíte, že je středních škol, které švidlují jako plzeňská práva? A jak se ukazuje, tak v tom ta VŠ nebude sama. Já bych řekl, že těch středních švidluje úměrně více. A pozor, je i otázka kdo má tyto švindlující žáky, učitele a instituce platit?? Takové ty příklady, že znám jednoho, který se začal učit až v kriminále nebo kde a kam to dotáhl jsou vyjímkou ze systému aje dobře, že se ta vyjímka dá udělat, ale systém musí být postaven na nečem jiném

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kraus 10.11.2011 9:48

"Maturita není pro ty, kteří se trápí",

to je hezké, tak maturita není pro ty, co se trápí, ale vysoká škola je dnes prakticky pro každého blbce, když na ni nyní studuje údajně 70% populace ročníku. To platí zejména pro soukromé vysoké školy zaměřené samozřejmě na ekonomiku či práva (tam nemusíte mít žádné laboratoře s přístrojovým vybavením) řídící se heslem "kdo platí, ten vystuduje".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 10.11.2011 9:44

NIC NOVÉHO POD SLUNCEM PANE VLKU.

I takoví geniální myslitelé, jako byli Albert Einstein a Thomas Alva Edison byli svého času svými učiteli ve škole označeni za nepřiliš bystré a obtížně vzdělavatelné žáky :-))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Josífko 10.11.2011 9:21

co je špatně?

Sám píšete, že Vám odpolední studium udělalo dobře. Nakonec jste dospěl, vyzrál a díky tomu jste pochopil, že vzdělání má smysl. To Vás ctí a máte mé uznání. Nicméně proč by měl studovat každý, kdo chce? Má studovat ten, kdo prokáže, že chce a kdo prokáže, že na to má. Uvědomte si, že ke studiu je třeba nejen itelekt, ale i píle a jistý stupeň vyzrálosti. Je jen otázka formy, jak to zjistit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Bílý 10.11.2011 9:04

S autorem plně souhlasím. Patřím mezi ty, kteří zkoušku na střední školu v r. 1937 udělali z milosti (bylo málo uchazečů) u psychotechnické zkoušky v roce 1940 se projevili jako podprůměrní a prospěch do sexty byl spíše horší.

V sextě nastal zlom. V životě jsem se uplatnil velmi dobře (a to jsem musel překonávat stigma buržoazního původu). Dodnes se divím, co jsem se ve škole (nechtěně)  naučil a jak jsem to dovedl dětem i vnoučatům předat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Roesel 10.11.2011 8:33

Nejsem si jist, jestli nedošlo k nedorozumění

Jsou soukromé střední školy, kde se platí školné, děti se učí, jsou na ně kladeny nároky, mají výsledky a vše je OK. Jsou ale také střední školy, kde se také platí školné, ale děti tam moc chodit nemusí, vyučující jsou spíš hlídači schopní povídat si o daném předmětu a děti se samozřejmě nic nenaučí. Tyhle školy berou každého, kdo se přihlásí a zaplatí.

Pokud jsem tomu dobře porozuměl, chtějí autoři zavést v podstatě minimalistickou připouštěcí zkoušku pro studium na střední škole, která by garantovala, že na střední školy půjdou děti s alespoň minimálními studijními předpoklady. Samozřejmě by se to dalo dělat jinak - například kontrolovat úroveň přijímacích zkoušek na středení školy a tam, kde budou moc mírné, odebírat akreditace. Jenže to má alespoň 2 háčky: vytvoří to prostor pro korupci a školám, které budou chtít brát každého, nic nezabrání nastavit tvrdé přijímačky, a pak s propiskou v ruce výsledky přikrášlit, aby každý prošel. Navržený systém by asi fungoval v devítkách, kde základní školy nemají zájem děti udržet. V pátých třídách by systém fungovat nemusel. Školy ve snaze udržet si chytré děti by mohly tak trochu zamíchat osnovami a odložit některé věci na šestou třídu, aby měly jistotu, že děti takovou zkouškou neprojdou bez domácí přípravy.

Jistě se dá vymyslet řada způsobů, jak kontrolovat, aby školy nedávaly vzdělání zdarma. Nevím, jestli je tenhle nejlepší, ale rozhodně mám dojem, že nejde o zlovolnou snahu ubližovat těm méně schopným. Ani nejde o systém, jak vytvářet nějaké elitní kluby - :-) na to už tu systém je - stačí se podívat na výsledky státních maturit. Prvních řekněme 20 škol takovým klubem je, ať jsou státní nebo soukromé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hlosta 10.11.2011 8:25

Vysoké IQ je na překážku moudrosti(zpravidla)

Nemám to ze své hlavy a poprvé jsem tuto tezi slyšel od docenta Koukolíka. Vysoké IQ samo o sobě ještě neznamená získání moudrosti. K získání moudrosti je zapotřebí především empatie, schopnosti vcítění se. Tuto schopnost nemají například lidé, kteří v počátcích svého vývoje prodělali ještě v těle matky stresující události. Ty stresující události matka dítěte prožívala například při bombardování, nebo jiných strašných událostech a její dítě pak empatickou schopnost má slabou, případně vůbec. Zda se to dá napravit v dalším vývoji dítěte, to nevím, ale že to nenapraví vysoký intelekt, to je známá skutečnost.

Rozhodně nemám v úmyslu posuzovat jednání a myšlení V.Klause. Natolik jej nemohu znát a takovou drzost bych si ani netroufnl. Jen mi článek autora připomněl, že tahle podmínka moudrosti u člověka je mezi lidmi neznámá. Všeobecně se má vysoké IQ ve všeobecné úctě, aniž by se bralo v potaz, že například Hitler a Stalin IQ měli velmi vysoké. O empatii se u nich nedá ani mluvit. Prostě ji neměli žádnou.

A tak souhlasím s autorem, že lidé i s nižším IQ mohou i s obtížemi vystudovat a přes to jsou pro společnost daleko přínosnější než jiní s velmi vysokým. Jednoduše proto, že dokáží koncentrovat získané informace do moudrého kontextu. Nevychází jim jednoduše nejlepší ekonomický výnos na úkor potřeby jiných.

Kolik moudrých lidí je v naší vrcholné politice, na rozhodujících mocenských místech? Jak je naladěna společnost pro moudrá rozhodnutí oproti pro ně výhodná jednostranně? Mnoho lidí preferuje vysokou inteligenci a v ní vidí modlu. Moudré lidi ani většinou nechtějí poslouchat, protože mají pocit nadřazení intelektu nad soucitným postojem. Inteligentní ví že součet zisků dává hromadu. Empatie schopný ví, že o hromadu se strhává boj, který zničí ty, kteří zisky mají mizerné a odmítá akceptovat takový stav a podle toho i jedná. Jedná v zájmu moudrého řešení prospěšnosti společnosti jako celku.

Osobně raději mám moudré nevzdělance. Jejich IQ je v rovnováze s empatií.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Zuckerová 10.11.2011 8:22

Plně souhlasím.

Na gymnáziu jsem měla nekonečné potíže  -matematika, fyzika -, ještě že jsem z toho nemusela maturovat! VŠ byla v pohodě - humanitní obor. Je naprostá blbost tvrdit, že žák neschopný se naučit  matematiku není schopen logického myšlení. Má prostě jiný způsob, jak se k němu dobrat. Především hudba velmi formuje právě logické myšlení. Beethoven neuměl ani malou násobilku. Ale nakladatelé zatraceně dobře věděli, že od něj neodebírají šunt!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek