Již soudruh Lenin pravil, že za komunismu může každý vykonávat jakoukoliv práci. Tedy že jedinec s IQ 20 může být i výzkumníkem. Ježíš, co to plácám, vždyť jsme přece všichni stejně chytří, tak jaképak IQ! Když to řekl soudruh Lenin, tak to musí být pravda. Gauss s jeho křivkou je buržoasní element.

No, a teď bez ironie. Bohužel, ten buržoasní element Gauss měl pravdu. Nejsme všichni stejně chytří. Na opravdovou VŠ má tak 10 % lidí (když se některý stát chlubí, že má 80 % vysokoškolsky vzdělaných lidí, říká jen, zač ty VŠ stojí). Tím není řečeno, že středoškoláci a vyučení jsou něco méně, než Ing., dr. a pod. Dobrý řemeslník zaslouží úctu. Každý holt je na něco a umí něco jiného. U nás je tzv. „inflace vzdělání“. Tedy „na papíře“. Když je někdo hasič, chci, aby mi uhasil požár, ne aby znal Babičku (a měl na to papír). Proč musí mít hasič, městský strážník atd. proboha maturitu? Když i bez ní pracuje dobře (zde mne napadá, že p. Schulz, předseda to Evropského parlamentu, který má jen základní vzdělání a dvouletý knihovnický kurz, by u nás nemohl být ani městským strážníkem). Proč hasičský strojník, vyučený automechanik, který dvacet let perfektně obsluhuje všechny hasičské mechanismy, si musí udělat nějakou bezvýznamnou („levnou“) maturitu (např. sociálně právní), která mu v práci vůbec nepomůže?

Zdá se, že každý politik chce udělat „reformu“, snad aby se zviditelnil či co. Rozbourat „to staré“ a udělat „něco nového“. To vidíme každou chvíli. Samá reforma. Dobrý politik, hodný toho jména, chce třeba podporovat nadprůměrně inteligentní děti studiem na gymnasiu a posléze na VŠ, blbý politik chce naopak vše zglajchšaltovat. To se projevilo například při komunistické „Jednotné škole“. To se nyní vrací s inkluzí. Pokud by se týkala jen dětí s fyzickým postižením, tak samozřejmě ano. Stephen Hawking je velice, až nadměrně tělesně postižený, a přesto patří k nejinteligentnějším lidem planety. Jenže ony se tam mají integrovat i děti s mentálním postižením (tedy zatím „lehkým“ – co to je?). Pokud by bylo jedno dítě s mírně nižším IQ ve třídě a učitel opravdu dobrý, tak by to nemuselo mít následky (probatum est). Ale jestliže jich bude víc...

Nedostatkem výzkumného ústavu pedagogického už za bolševika bylo, že tamní pracovníci byli ověnčeni mnoha tituly před i za jménem, byli to věhlasní vědci, měli však jednu společnou vlastnost: nikdy nestáli před třídou a celoročně ji neučili.

Tak se kupříkladu objevila teorie množin již v první třídě. Proč? Skupina špičkových matematiků, vystupující pod smyšleným jménem „Bourbaki“ (většinou Francouzi) se rozhodla změnit matematiku a udělat jejím základem teorii množin. Nějaký pán na VÚPed (zajisté věhlasný matematický vědec) se toho chytil a zavedl to do osnov. Tuto jednu z nejteoretičtějších částí matematiky. Pro šestileté děti. Přitom trojčlenku, to skoro jediné, co normální občan z matematiky potřebuje (když stojí kilo 120 Kč, kolik stojí 30 dkg?) vyřadili z osnov, vůbec se neučila!

Je stálá debata: povinná maturitní matematika či ne? Já to uvedu na svém příkladu: Maturoval jsem v r. 1950 (to ještě bylo před „jednotnou školou“ a dalšími „reformami“).

Maturita byla z:
Češtiny
Ruštiny
Latiny
Základů filozofie (no, on to byl tehdy nesmělý začátek marxismu)

a výběrového předmětu:
matematiky
chemie
fyziky
přírodopisu

Vybral jsem si chemii, protože jsem chtěl jít na chemickou fakultu (ačkoliv bych se matematiku nemusel učit, uměl jsem ji dobře). Z našeho ročníku pouze tři nemají VŠ a i ti byli ve svých profesích velice dobří. Je tam několik univerzitních profesorů a docentů. I bez povinné matematiky. A bez „reforem“.

Zastánci povinné matematiky argumentují, že učí logicky myslet. Ale to latina taky! Má být tedy povinná? Mám dojem, že zatím byly všechny reformy pouze k horšímu. Nedělali je totiž lidé, kteří to mají z praxe „očuchané“, ale ryzí teoretici či politici.