29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

ŠKOLSTVÍ: Energetický výzkum a školství

Dne 15. března 2011 se v Senátu uskutečnil seminář na téma „Kam směřuje energetický výzkum v ČR“. Úvodní řeč místopředsedkyně Senátu PaedDr. Aleny Gajdůškové však naznačila, jaké téma se bude především řešit, neboť se týkala hlavně školství, které by mělo být zdrojem mozků pro technologická a výzkumná centra. Paní místopředsedkyně zmínila Finsko, USA, Velkou Británii či Německo, kde se již podařilo propojit terciální vzdělávání s praxí.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
O. Vašek 19.3.2011 10:51

A ještě jedna věc.

Otázka "co je proud" není vůbec sokratovská. Předchází jí totiž (ve skutečném životě) seznámení s příslušným pojmem. Ideální případ by byl, kdyby na to žáci přišli (skoro) úplně sami, eventuálně za pomoci sokratovských otázek učitele, kde se ovšem ještě o proudu nehovoří. Normální způsob výkladu obvykle předpokládá nějakou znalost a prostě zavede přesný pojem. Nevidím v tom chybu. Představte si biologa, který vhodně volenými otázkami vede žáky třeba k pochopení toho, co je to slon. Pěkná pitomost, co?

Článek ve mně vyvolává dojem, že jeho autor patří právě k té druhé kultuře, která nechápe přírodovědné myšlení.

O. Vašek 19.3.2011 10:30

Marnost nad marnost a všechno je marnost..

Tvrzení, že školská fyzika je založena na bezduchém dosazování do vzorečků není pravdivé. Rozhodně to není názor učitelů fyziky (aspoň těch, kteří obor vystudovali).

Vzoreček je vlastně zkrácený zápis oznamovací věty. Jsou v něm dvě informace: o veličinách, kterých se týká a o matematické závislosti. Například existuje nesčetné množství dvojic veličin, které jsou přímo úměrné. Dráha a čas rovnoměrného pohybu, napětí a proud, objem a hmotnost tělesa ... Pro každou závislost stačí přeložit si slova do symbolů (to se musí naučit) a znát jediný postup pro úpravy vzorců pro přímou úměrnost. A přesto se spousta žáků naučí pro každou závislost tři vzorečky (s=v.t, v=s/t, t=v/s) a to po písmencích. Proč to dělají, je mimo chápání matematika a fyzika, ale je to experimentálně zjištěný fakt. Pokus tuto praxi zlomit chápou postižení jako další věc k naučení. Už jsem se setkal s žákyní, která neměla v hodině fyzice tušení, jak se počítá obsah čtverce (opravdu to nevěděla, ale vzpomněla si, když jsem jí připomněl matematiku), dobrá a bezesporu myslící žákyně se naučila obrázek z učebnice včetně očíslování součástek, nakreslila ho bezchybně na tabuli, ale nevěděla, co ta číslíčka znamenají (vysvětlivky byly pod orámováním obrázku, tedy mimo něj), učeň zámečník se rozplakal, když měl do výpočtu dosadit průměr šroubu M6 a podobně.

Tvrzení Ch. P. Snowa o dvojí kultuře má něco do sebe. Má to možná něco společného s vývojem lidstva, podobně jako dělení na skřivánky a sovy. Matematici a fyzici bojují s větrnými mlýny, když se snaží vnutit dětem svůj způsob myšlení (který já osobně považuji za lepší a rozhodně správný), humanitní vzdělanci chybují, když z nedostatku pochopení připisují svůj způsob i těm přírodopiscům. Život člověka, který umí zacházet s matematickými výrazy, je báječně jednoduchý a všem bych ho upřímně přál, stejně jako bych přál všem včetně mne, aby samozřejmě rozlišili čas předminulý od předpřítomného. A možná že to přece jen jde nějak sloučit. Ví někdo jak?

J. Kunes 20.3.2011 8:30

Re: Marnost nad marnost a všechno je marnost..

Osobne nevidim rozdil mezi pochopenim toho, co je prima umernost a tim, kdy pouzit predminuly a kdy prepritomny cas. Oboji vychazi ze stejne logiky. Taky nevidim zadny rozpor mezi uvazovadim prirodovedcu a humanitnich vedcu. Problem je v tom, ze se dnes casto za vedu (tyka se hlavne humanitnich oboru) vydava neco, co je pouhym bezobsaznym placanim. Jeste bych rad pripomel, ze existuji velmi uzke vazby mezi vedou (zvlaste matematikou) a umenim. Je dobre zname, ze existuje pozitivni korelace mezi matematickym a hudebnim nadanim, a ze hudba, kterou pozujeme za krasnou ma casto elegatni matematickou strukturu. Silne vazby s matematikou lze najit tez v architekture ci vytvarnem umeni.

Profesne se pohybuji mezi lidmi, kteri jsou bez vyjimky matematicky nadprumerni, ale znam jen jednoho cloveka, ktery o sobe rika, ze uvazuje primo v matematickych vzorcich. Vsichni ostatni, se kterymi jsem se o tom bavil, si matematicke vztahy prevadeji automaticky do bezne zkusenosti (nejcasteji do geometrie). Myslim, ze lide, kteri se toto nenauci musi byt z matematiky nestastni. Proto se domnivam, ze pro zlepseni matematicke gramostnosti je dulezite pracovat na teto dovednosti.

F. Eliáš 20.3.2011 17:26

Re: Marnost nad marnost a všechno je marnost..

Moc pěkně jste to napsali. Jsem jenom skeptický k onomu zlepšování matematické gramotnosti. Lidé se skutečně liší svým vnímáním matematiky. Paměť lze rozvíjet velice snadno, soustavným čtením a biflováním. Rozvíjet logické myšlení, jak se to v moderním pojetí výuky často nazývá, je věc zhola nemožná. Jsem si jistý, že matematická schopnost může člověka naplňovat tak, jako hudba.

T. Kočí 19.3.2011 9:17

Energetický výzkum a školství

Naskočila mi husí kůže,když jsem se dočetl,že u toho byla Gajdůšková,ale ne,snad ten Janouch.Nakonec vidím,že ten článek je 100%,bohužel,je to přesné.Dcery se vždy naučily vzoreček a defininici.Když ten děj viděly na vlastní oči,nechápaly co vidí.Tak je to učily ty socialistické krůty.Pokračuje to.

P. Fiala 19.3.2011 8:46

Hlubší příčiny stavu české společnosti

J.A.Comenius byla hlava, která povznesla západní evropský svět i USA v poznávání světa i sebe sama,  již od útlého věku (mateří škola). Bohužel jeho víra byla vírou Českých bratří, a to byl jiný styl žití, nežli žití podle katolické víry. Jeho absencí na našem území trpíme dodnes.

J. Krásenský 20.3.2011 7:30

Re: Hlubší příčiny stavu české společnosti

Svatá ty prostoto... Jste v zajetí obrozenecko - bolševických mýtů.

P. Skřivan 19.3.2011 4:21

No nevím,

řekl bych, že základním omylem našeho školství, je snaha naučit lidi dva cizí jazyky, když naprostá většina je schopna se naučit pořádně sotva jeden. Umět dva jazyky je sice fajn, ale umět prakticky použitelně jeden je určitě lepší, než neumět žádný tak, abych se s ním opravdu domluvil.