Neviditelný pes

ŠKOLSTVÍ: Děti by mohly za mobil ve škole platit

12.9.2018

Máme zde začátek nového školního roku. Pro zajímavost uveďme, že české a moravské základní školy má ve školním roce 2018/2019 navštěvovat přibližně 941 200 žáků, z toho 573 500 na prvním stupni a 367 700 na druhém stupni. Do prvních tříd mělo, podle údajů ministerstva školství, nastoupit asi 108 000 čerstvých školáků a školaček.

Jak možná víte, ve Francii schválili kontroverzní zákon, podle nějž nebudou moci žáci ve školách od letoška používat mobilní telefony! Mach a Šebestová by ve Francii se svým utrženým sluchátkem „ostrouhali“ .

Téma používání mobilních telefonů dětmi ve školách zajímá samozřejmě také české politiky, rodiče a voliče. Povolit, či nepovolit je i českým a moravským žákům?

Co je mi tak známo z praxe, školní řády nyní většinou ukotvují, že žáci a žákyně musí mít během vyučování mobil ztlumený či zcela vypnutý. To je z pohledu ochrany kvality vyučování zcela v pořádku; není však zatím možné prostřednictvím školního řádu nařídit, že žáci nesmí mobil do školy nosit vůbec. To by se muselo stejně jako ve sladké Francii učinit jen formou zákona.

Z právního hlediska není možné zakázat nosit do školy obvyklé věci. A mobil je dnes v Čechách i na Moravě určitě běžnou věcí. Ostatně dnes patrně nenaleznete žáka staršího deseti let nevlastnícího mobil, zpravidla chytřejší, než je on sám i paní učitelka.

Zajímavé je v té souvislosti také to, že první mobilní telefon byl vynalezen, respektive první hovor z mobilu uskutečněn již v roce 1973, tedy v časech, kdy většina rodičů dnešních dětí ze základních škol byla ještě „na houbách“ či v plenkách.

Negativním jevem spojeným s mobily ve školách je přirozeně kyberšikana, nicméně o tom se již psalo stokrát.

Halíře dělají talíře aneb příspěvek na mobilní mazlíčky

Dovolím si věc stručně glosovat z odlišné, často opomíjené perspektivy.

K jádru pudla: základní, ale zejména snad střední školy by měly začít od zákonných zástupců žáků vybírat příspěvek na elektrickou energii.

Důvod je jasný, žáci ze základek a zejména pak středoškoláci velice často ve školách nabíjejí své mobilní mazlíčky. Leckdo z laskavých čtenářů si řekne, že jde jenom o pár desetikorun, což jistě nikoho – a naše školství obzvlášť – nespasí.

Avšak v součtu za celou republiku a za celý školní rok jde zákonitě o statisícové, či dokonce snad milionové obnosy. I zde platí okřídlené: halíře dělají talíře.

Naši potomci se mnohdy s radostí porvou o to, kdo získá místo u zdroje elektřiny. Zásuvek je přitom logicky ve třídách méně než žáků a jejich rychle se vybíjejících smartphonů.

Kde jsou ty časy, kdy telefon vydržel i pět dnů na jedno nabití! Pravda, to ještě sloužil zpravidla jen k telefonování a esemeskování mezi spolužačkami a spolužáky.

Zavedení poplatku za použití školních zásuvek k nabíjení by pak mělo i výchovný efekt z pohledu finanční gramotnosti. Naši žáci by si přinejmenším jasně v praxi uvědomili, že nic na světě není zadarmo. Jak trefně říkal již proslulý ekonom Milton Friedman, žádný oběd na světě není zdarma, vždy ho musí někdo zaplatit (There’s no such thing as a free lunch).

Finanční gramotnost i ekologická výchova

Pro pět ran do všech obnovitelných zdrojů energie, nemělo by zpoplatnění elektřiny ve školách také ekologický rozměr? Podle mého názoru ano, byla by to jasná ekologická výchova v akci.

Poplatek by přirozeně nemusel být nijak ekonomicky krutý! I v řádu desetikorun za rok by jistě přinesl výše zmíněné pozitivní pedagogické efekty.

Samozřejmě, pokud by někteří rodiče zakázali dětem nosit mobil do školy, od placení příspěvku by byli osvobozeni.

Troufnou se naši zákonodárci zamyslet i tímto směrem?

LN, 10.9.2018

Autor je právník a publicista

SuKolman.cz



zpět na článek