Neoficiálně se to ví už pár týdnů, ale teď to Západočeská universita v Plzni zveřejnila oficiálně: Ze 63 absolventů doktorského studia shledala vážné pochybení u 14 z nich. Jak to lze vyčíst z univerzitního webu, někteří zájemci byli přijati mimo přijímací zkoušky, doktorandy zkoušeli lidé bez právnického vzdělání, zkušební týmy byly několikrát sestaveny účelově. Ve všech 14 případech komise doporučila prověřit dizertaci, případně zahájit řízení o odebrání titulu.

Dodejme hned, že tohle je pouze výsledek první etapy činnosti universitní komise pro prověření studia absolventů na právnické fakultě. A že jde o titul Ph.D., což je obdoba dříve udělovaného CSc. Kromě toho ale musí komise ještě prověřit stovky držitelů titulu JUDr. a absolventů magisterského studia. Podle neoficiálních výsledků to zatím vypadá, že problémy se svou rigorózní prací by mohl mít z 830 plzeňských nositelů titulu JUDr. zhruba každý třetí. Při bližším pohledu to nepřekvapuje: jména oněch 14 podezřelých absolventů doktorského studia sice plzeňská universita nezveřejnila, ale do médií už některá z nich - jak to vyplývá ze zprávy ČTK - nicméně pronikla. A právě tento seznam opravňuje k obavám: pochybný titul Ph.D. mají totiž za svým jménem nejen bývalý proděkan Tomažič nebo předseda akademického senátu fakulty Telecký, ale údajně i někteří další pedagogové plzeňské právnické fakulty.

Pokud se to všechno prokáže, co se stane se stovkami studentů, kteří plzeňskou právnickou fakultou prošli, ale učili a zkoušeli je lidé, kteří svou kvalifikaci pouze předstírali? Aby si totiž jakákoli fakulta získala a udržovala akreditaci, musí mít určitý počet docentů, profesorů a pedagogů s vědeckými tituly a s odpovídající vědeckou publikační činností. V Plzni si k nim evidentně pomáhali všelijak. Jenže - co když Plzeň vůbec není v České republice výjimkou?

Na ministerstvu si teď nechávají dělat právní rozbory, aby prý věděli, zda a jak se tituly dají vůbec odejímat. A přicházejí například na to, že pokud byl nějaký neoprávněný nositel doktorského titulu v minulosti jmenován soudcem nebo státním zástupcem, nedá se údajně dělat nic: "Zákon o soudech a soudcích ani zákon o státním zastupitelství v souvislosti se ztrátou kvalifikačních předpokladů pro výkon soudce nebo státního zástupce přímo nespojují zánik funkce soudce nebo státního zástupce," uzavírá expertiza pro ministerstvo spravedlnosti zveřejněná před pár týdny v deníku Právo.

Jinými slovy, soudce bez vzdělání může údajně soudit dál, protože to je funkce, nezávislá na titulu. Pravděpodobně by takového soudce mohlo prý tak maximálně čekat kárné řízení. Rozsudky, které předtím učinil, by ale nejspíš zůstaly v platnosti. Prý v zájmu dobré víry a ochrany třetích osob. Pokud by to celé ovšem nebylo už rovnou dávno promlčeno.

Tady dodejme, že dohru by měla mít aféra na plzeňských právech v každém případě především před soudem, a to kvůli padělání veřejných listin a neoprávněnému užívání titulů. Na to jsou přece paragrafy. A pokud budou na aktéry kauzy nakonec krátké, musí se veřejnost dozvědět aspoň velmi konkrétně, jmenovitě, o koho se jedná. Už proto, aby lidé věděli, které advokátní kanceláři se na hony vyhnout. Nebo popřípadě s jakým soudcem mají co do činění.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6