14.10.2019 | Svátek má Agáta


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
S. Stoklásek 26.7.2019 23:05

Matematika jako systém myšlení

Fascinující logiku rozvíjela úvaha na „info.cz“ o odstranění povinné matematiky. Na jedné straně vykřikují novináři, že bude rozhodovat znalostní ekonomika a na druhé straně tvrdí, že se neprojeví na systému zrušení maturity z matematiky. Podle stejné logiky můžeme tvrdit, že se nic nestane, pokud budeme posílat maturitní vysvědčení po skončení střední školy bez zkoušky poštou. STUDENTI MAJÍ PŘECE ČTYŘI ROKY NA TO, ABY SI POTŘEBNÉ ZNALOST SI OSVOJILI. KDYŽ TO NEDOKÁŽÍ, JE CHYBA ASI JINDE. Matematika je systém vztahů, s jasně definovanou souvztažností/kausalitou, které na rozdíl od jiných neokecáte. Mírou schopnosti logicky myslet je pochopení a osvojení si těchto vztahů. Zároveň je jedním z posledních zbytků výkonového školství v ČR za situace "štěstí a úspěch pro každého - každý může být docent na VŠ" (proto jsou nenáviděny výběrová výkonová víceletá gymnázia). Znamená přirozenou stratifikaci lidí, kteří zaujímají místa ve společnosti podle svých schopností, ale i vůle překonat překážky a tvrdě pracovat. Progresivní aktivisté to různými sociálními manipulacemi deformují a na rozhodující místa ve společnosti se dostávají osoby, které tam nemají co pohledávat. Zvláště, když se státní byrokratický aparát stává největším zaměstnavatelem. Tento aparát rozhoduje doslova o vašem životě. Takže taškařice, kdy venezuelská ministryně vlády tvrdí, že přidáním státním zaměstnancům se zvýší celkové daňové příjmy a bude více peněz pro ostatní, je jen odrazem logického myšlení hodného opravdových gigantů a lá Marie Antoinetty. Možná dopady nezavedení povinné matematiky nyní nezaznamenáme, ale naše děti určitě ano.

Komické jsou i stížnosti studentů, že jednotná maturita není podkladem pro přijetí na vysokou školu, proto by se měla zrušit. Normální by bylo, že se míra obtížnosti otázek v každém předmětu stupňuje a každý dosáhne skóre podle svých schopností. Pak se pouze stanoví limitní hodnota pro dosažení maturity a limitní hodnota pro vůbec možnost na vysoké škole studovat.

V. Liptovský 26.7.2019 20:46

Gausobva krivka by nemala pustiť...

Ako absolvent priemyslovky - začali sme v triete 42-ja, maturovalo nás okolo 25, vrátane repetentov. Na vysokej (technický odbor) nás v krúžku začínalo tiež 42, promovalo cca 20, vrátane repetantov... Tí, čo vypadli, dnes vykrikujú, že to bolo preto, že rodičia neboli v strane. No, čo sme skončili, sme nevedeli ani to, čo to strana je...(dedinskí balvani). No - výber... Bez toho je to o ničom...

L. Severa 26.7.2019 18:35

"Dále by měla být rozdělena na několik typů." (maturita)

Dříve byly již střední školy rozděleny pro studium na VŠ - gymnázia a reálky. 0no to studium je přípravou na praxi spojené s procvičváním mozku. A matematika hraje, zejména v technických oborech, stěžejní roli. Její praktické využití je jinak většinou minimální. Můj pracovní obor byl zaměřen na výpočty, ale nikdy jsem nepotřeboval derivace natož diferenciální rovnice.

M. Mikulec 26.7.2019 18:42

Re: "Dále by měla být rozdělena na několik typů." (maturita)

Pomocí integrálů jsme počítali objemy těles, velmi praktické.

M. Mikulec 26.7.2019 18:07

Hlavně učte děti chemii,

aby věděly, ze CO2 je neškodný plyn, a aby uměly udělat obyčejný nákup potravin ( výstižnější výraz bude asi “otraviny”.)

O. Zuckerová 26.7.2019 17:26

Je velká chyba,

že současné školství je tak absolutně amúzické, že děti nezazpívají ani Ovčáci čtveráci. Hudba byla vymýcena jako neužitečný balast, přesto že kultivuje a dokonce vytváří prostorovou představivost, smysl pro geometrii, vzbuzuje pozitivní city atd.atd. Tím ovšem nemyslím dnešní šílený "styl rozlezlý" bez rytmu, s libovolnými souzvuky, které se, div se světe, nakonec nějakým trychtýřem slijí do závěrečného tónu a které zdobí i letité nahrávky z dob, kdy ještě existovala nauka o melodii a harmonii. Považuji eliminaci hudební výchovy za estetické i morální mrzačení dětí a oloupení celých generací o prožitky z krásy, harmonie a dokonce i číselného řádu vesmíru.

L. Severa 26.7.2019 18:11

Re: Je velká chyba,

Napsal jsem různé vzpomínky ze svého života. Dovolte abych citoval začátek části věnované hudbě: "Nepamatuji, že by, když jsem chodil na obecnou školu, dnes základní, v hodinách zpěvu byl slyšet tak falešný projev žáčků jako dnes. Tehdy se také našli jedinci bez hudebního sluchu, ale ty pan učitel velmi brzo odhalil, zakázal jim zpívat a dostali ze zpěvu dvojku. Dnes slyšet zpěv dítek školou povinných je hrůza".

J. Milota 26.7.2019 18:52

Re: Je velká chyba,

Perfektní... Dík za příspěvek. J.Milota

K. Janyška 26.7.2019 14:33

CO JE TO VZDĚLÁNÍ ?

Vzděláním je to, co se dostane do hlav dětí, studentů a ostatních lidí, z platných informací o světě, přičemž je úplně jedno odkud. Není nic tragičtějšího, než tzv. vzdělání informacemi irelevantními.

Z hlediska oborových znalostí a rozšiřovaných technických informací není problém tak velký. Všichni souhlasí s tím, že jedna a jedna jsou dvě a suma dalších takových a daleko složitějších vědomostí je přijímaná všemi jako samozřejmost a je to tak logické a v pořádku, pokud tedy nemluvíme o technice a strategii vyučování. Jsou to vědecky podložené a šířené poznatky a zkouší se z nich.

Avšak z hlediska předání informací vyššího řádu, tedy vědění o lidském světě a principech, na kterých vyrostl a stojí je situce tristní a právě obrácená, než by měla být. Žákům, studentům a ostatním je vtloukáno do hlav, že lidský svět je organizací ovládanou lidmi a veškeré školní snažení je směrováno k tomu, aby do takového světa byli připraveni vstoupit a uměli se v něm pohybovat. Jenže takový svět neexistuje.

Věc se má úplně obráceně. Lidský svět je totiž spontánním řádem lidské interakce, tedy je řízený spontánními silami a to je jedinou možností přežití lidstva. A to je tak neuvěřitelné a složité, že to lidi nejsou schopni vůbec bez předpřípravy pochopit. A na školách neprobíhá ani ta. Nejsou učitelé a dokonce ani učitelé učitelů, tedy profesoři vysokých škol, kteří by takovému paradoxu rozuměli.

Celou velmi složitou problematiku však popisuje na vědecké, a jen na vědecké, bázi tzv. kompozitivní teorie, tedy suma informací, navzájem provázaných a neodporujících si, získaná vědeckou kompozitivní, tedy skladnou, metodou společenských věd. Viz slavná kniha Kontrarevoluce vědy myslitele myslitelů, nositele Nobelovy ceny. A.F Hayeka. Dzp.

D. Šimáček 26.7.2019 21:50

Re: CO JE TO VZDĚLÁNÍ ?

s tou matematikou tam máte chybu, v dnešním, moderním, multikulturním a multinázorovém světě to již je jinak, viz video.. :-) https://www.youtube.com/watch?v=Zh3Yz3PiXZw

T. Hraj 26.7.2019 14:25

Stoupnout si a pohovořit

V anglosaském světě se na všech úrovních vzdělávacího systému studenti učí jednu věc. Postavit se a vlastními slovy sumarizovat dané informace (rozsah zdrojů může být zcela různý odstavec, stránka, kniha, více zdrojů). Takový projev může mít klidně méně než minutu, ale musí mít strukturu začátek, body/teze 1,2,3, závěr, prostě hlavu a patu. Trénují tak neustále schopnost strukturovaně myslet, myšlenky formulovat a artikulovat je nahlas a navíc pro široké publikum. Mám zkušenost, že je to něco, čím nás (Čechy a východoevropany vůbec) dospělí anglosasové především v pracovním prostředí zřetelně drtí. Umějí vypíchnout podstatu problému, navrhnout action plan a působí při tom sebevědomě a kompetentně. Angličtina jako rodný jazyk jim v tom samozřejmě pomáhá.

M. Hartmann 20.9.2019 4:12

Nesmysl, pustý nesmysl. Navrhnout "action plan" (ostatně proč ne akční plán?, ptám se já autora příspěvku, má-li za nutné se vyjadřovat jinak, než mateřštinou) a působit při tom sebevědomě a kompetentně, ještě neznamená, že dotyčný skutečně kompetentní je. Bohužel takových, co jenom "působí", je okolo stále víc. Pokud nevěříte, zkuste se zeptat lidí v podnicích, kteří přijímají nové absolventy. Mohli by vám v řadě případů vyprávět, co ti někteří "působící" opravdu dovedou. Trochu smůla, že? A ta angličtina? Je dnes velmi dobré ji znát, samozřejmě, ale to ještě neznamená, že když ji neznáte a znáte třeba jiné cizí řeči, že máte nevýhodu. Ostatně je velmi dobře známo, že Angličan nebo Američan se v naprosté většině nijak jinak, než jen tou angličtinou, nedomluví. To je jistě taky ukázka čehosi, na co jste zapomněl.

T. Hraj 20.9.2019 7:35

1) Když kompetentně působí (a možná i je, to se přecinevylučuje), tak to bude on, kdo prosadí řešení problému, tj. stává se vedoucím

2) pokud neznáte angličtinu tak to rozhodně JE zcela zásadní nevýhoda. Bez ohladu na to, jestli umíte jiné jazyky

3) To, že se Američani a Angličani domluví pouze anglicky je opravdu ukázka čehosi. A sice drtivé nadřazenosti angličtiny. Vím, že tihle cizinci nikdy nepochopí krásné nuance českého jazyka. Jejich smůla. Ale také vím, že já se musím učit anglicky.

M. Hartmann 20.9.2019 11:36

Vážený pane,

možná jste si nevšiml, že nic z toho, co zde uvádíte ve svých třech bodech, jsem nikde zásadně nerozporoval.

K bodu 2 bych dodal, že vždy je velmi významné, na jakém pracujete poli, v které oblasti. Jsou ovšem i takové sféry, kde Vaše tvrzení padne pod stůl, ať chcete nebo nechcete.

A bod 3 odráží jen to, co NENÍ zásluhou jednotlivých lidí a jejich vzdělání především. Z toho nepramení kompetence těchto jedinců obecně, zrovna tak ne, jak si ještě před časem o sobě mysleli lidé ze země ležící od nás východním směrem. Ovšem to, co udělalo naše české plémě bleskovým vyhnáním ruštiny po roce 1989 ze škol, to lze přirovnat snad jen k neuváženému vyhnání matematiky od maturity. A je mi moc líto, že tohle se s matematikou stalo v době, kdy ministrem školství byl můj velmi erudovaný a skvělý vysokoškolský učitel matematiky. Nedohlédl půtek, které se teď táhnou dlouhá léta i po jeho smrti. Ale i takové věci se dějí, bohužel.

T. Hraj 20.9.2019 16:37

1) Všiml, že rozporoval (že neumět angličtinu nemusí být nevýhodou, já tvrdím že každopádně je) . Ale pokud jste změnil názor nebo se opravujete, beru to na vědomí.

2) Ano individuální situace je různá. Jsou i lidi, pro které je vůbec jakékoli vzdělání zbytečné. Obecně lze ale o vzdělání říci pravý opak (znalost angličtiny nevyjímaje).

3) Perfektní znalost angličtiny jistě není u rodilých mluvčí žádnou zásluhou, nicméně obrovskou výhodou ano.

Anglosaská schopnost (trénovaná), kterou zmiňuji není pouze rétorika, ale to čemu se kdysi říkalo logos, tj. formulované myšlenky. Takový trénink tedy netříbí pouze schopnost prezentovat (a dělat dojem), nýbrž i analyticky a strukturovaně myslet.

Ruštinu ať si každý studuje jak chce. Povinná by měla být pouze angličtina.

Zrušení maturity z matematiky je špatně, to máte pravdu.

P. Brich 26.7.2019 14:18

Matematika není biflování vzorečků,

i když ty ke znalostem také patří. Má naučit především systematické logické myšlení. A to je třeba nejen v přírodních a technických vědách, ale i filosofii, medicině, lingvistice, atd. Kromě genderismu, sociální a kulturní ekologie a podobných pavědách.

A proto by měla být nedílnou součástí státní maturity na všech středních školách a pro daný typ školy se stejnými státními požadavky na její úroveň. Je ale otázka, jestli jsou k tomu dostatečně kvalitní učitelé - teď dostanou 15% přidáno, tak určitě budou.

Doučoval jsem děti, které s ní měly problémy. Kromě jednoho, který vyloženě nechtěl, se vypracovaly a pochopily ji. Žádný z nich nebyl "na matiku blbej". Jen jim ji učitelé znechutili, protože ji neuměli vysvětlit. Anebo sami neuměli.

P. Kersch 26.7.2019 15:13

Re: Matematika není biflování vzorečků,

S panem Petrem Boháčem souhlasím ve všech bodech jeho příspěvku. Chci dodat, že matematika na středních školách by měla být evidována jako "aplikovaná matematika", protože ve smyslu možností aplikace na techniku, ekonomiku, zdravotnictví, pedagogiku (!) a další obory se "matematika" na střední škole tak vyučuje (viz např. sbírky příkladů pro středoškolskou matematiku). A chci také upozornit, že znalost aplikované matematiky v rozsahu středoškolském není důležitá jenom pro navazující studia nebo pracovní obory, ale i pro celý život! Chce-li mladý dospělý člověk žít zdravě, úspěšně, poctivě, spokojeně - pak mu matematické vědomosti - nebo jejich zůstatek v paměti - účinně pomůžou, a mnohokrát. Ze zkušenosti doučujícího uvádím například základy počtu pravděpodobnosti, kombinatoriky, trigonometrie, stereometrie, z aritmetiky například nerovnice, z analytické geometrie základní vztahy o přímkách a kuželosečkách, a něco z matematické analýzy taky študentíka nezabije.

M. Hartmann 20.9.2019 4:38

Potvrzuji vše od prvního do posledního autorova slova. Taky jsem doučoval matematiku hodně dětí a vím, že jejich neznalost nebo až odpor k ní vyplývá velmi často z neschopnosti jejich matematického kantora. Můj klíčový kantor matematiky na gymnáziu nebyl vůbec aprobací matematik, byl to latinář a řečtinář. Ale naučil nás tu matematiku tak skvěle, ba nejen skvěle, ale i milovat. Ve třídě neměl na konci svého matematického působení mezi studenty jediného odpůrce. Dokonce jsme čtyři ze třiceti šli potom matematiku na MFF UK studovat a všichni jsme byli úspěšní. Problémem dneška není to, že žáci matematiku rádi nemají. Oni za to povětšinou nemohou, protože nemají kantora, který by je to dobře naučil a který by v nich tu lásku probudil. V tom směru se mi jeví snahy odborářů alà pan Středula na stejné přidání všem učitelům a výlučně do tarifů, jako počátek cesty do pekel. Co potom s těmi, co učit neumí a nemají se k tomu, aby se to sami naučili?

R. Mayer 26.7.2019 12:50

Povinné penzum středoškolských znalostí

Logaritme, logaritme, toho bohdá nebude, aby český král, ponořený do kapaliny byl nadlehčován silou, rovnou součtu čtverců nad oběma odvěsnami.

T. Hraj 26.7.2019 13:37

Re: Povinné penzum středoškolských znalostí

Zapomněl jste, že ty odvěsny musí být při tom noření třeny liščím ohonem.

M. Rozbořil 26.7.2019 12:02

A co na to MŠMT?

Souhlas, osobně bych ale stejné požadavky jako na státní školy, kladl i na školy soukromé. Bohatý pitomec s titulem, to je životu (ostatních) nebezpečná kombinace. A zajímalo by mne, jak by na tento článek reagoval ministr školství.

F. Kusák 26.7.2019 12:25

Re: A co na to MŠMT?

Zcela skromně, jak na to bude reagovat ministr? Těžko říci, myslím, že nijak. To, aby si to s nikým nerozházel. Mě by ovšem zajímalo, jak na to zareaguje volič, to je kruciální otázka. Asi bychom měli volit někoho, kdo tomu problému dostatečně rozumí. Asi Trikoloru Klause jr. A tady lze výsledek těžko odhadnout. A proto jsem ve věci státních maturit a dalšího poklesu úrovně všeobecné vzdělanosti v Česku, docela pesimistou.

M. Bílý 26.7.2019 11:46

Matematika patří k životu, proto musí být součástí maturity.

Obecná představa, že lékař nepotřebuje matematiku je mylná. Slyšel jsem jak pan docent (myslím,, že se jmenoval) Šmat někdy v padesátých letech min. stol. vykládá studentům mediciny: On si takový student říká. Co po maturitě? Na inženýra nemohu, matematiku neumím, půjdu na medicinu a zapomíná, že medicina je logika a to je matematika.

P. Lenc 26.7.2019 10:27

Jó matematika,

proto máme tolik "vzdělanců" co jako maturanti neumí ani malou násobilku a přesto maturitu udělají a potom jdou studovat sociální fakulty.Potom mávají diplomem a chtějí "přiměřeně placenou práci" nástup nejlépe kolem čtyřiceti tisíc, protože oni mají přece ten "diplom".

K. Tejkal 26.7.2019 10:22

Dříve

Dříve to bylo docela jednoduché. Každý věděl, že je rozdíl mezi maturitou na elitním gymnáziu a na středním odborném učilišti. Pak někdo vymyslel, že maturita by měla být jednotná státní zkouška. Od té doby studenti elitních gymnázií při maturitě z matematiky kroutí hlavou údivem a studenti učilišť propadají depresím.

J. Jurax 26.7.2019 15:31

Re: Dříve

No jo, já maturoval před půlstoletím - z povinné češtiny, ruštiny, matematiky a volitelné fyziky. Za jedna, i když tu ruštinu s odřenýma ušima. Matika byla brnkačka, nejhorší byly čeština s ruštinou. A krátce nato se mi dostala do rukou učebnice matematiky pro septimu či oktávu - už se přesně nepamatuju - reálných gymnázií z roku 1936. A říkal jsem si, že proti nim jsme to my měli o dost jednodušší.

A celkem pochybuju, že by se náročnost výuky i maturity z matematiky od té doby zvýšila.

Ale zato jsem v posledním dvacetiletí potkal maturanty (gymnaziální!), co bez kalkulačky nezvládli výpočet 25 procent ze základu 368. Nebo co netušili, ve kterém roce skončila první světová válka (a vzniklo Československo).

A jednotná státní zkouška z matematiky pro gymnázia a učební obory s maturitou mi ovšem přijde jako hovadina.

Ono mi vůbec přijde divné opatřovat učební obory maturitou - tam by měl místo já nevím tovaryšský list nebo tak něco, aby to pěkně znělo a mělo to váhu a nepletlo se to. Maturant a vyučenec prostě musí vykázat znalost různých oborů, jež se prolínají jen minimálně. Koneckonců po maturantovi z gymplu se nechce aby uvařil poživatelný guláš, ale po kuchaři s maturitou ano a ještě se po něm chce řešit kvadratické rovnice a určit vedlejší větu přísudkovou jako po tom gymnazistovi. Aby holt maturita ...

J. Lepka 26.7.2019 10:16

Ten problém je posunutý.

Podle mě je maturita z matiky důležitá, ale daleko důležitější je, že vás absolutorium středoškolské matematiky naučí respektu k logickým vazbám, komplexnímu pohledu na problém a přírodním zákonům. Jenže to znemožňuje bombastickým snílkům plácat veřejně nesmysly vyčtené ze sci-fi literatury a naskočit tak na vlnu populistického snění o světě elektromobility. Pokud takový skalní zastánce nechápe rozdíl mezi mW a MW, není to jen v rozdílu malého a velkého písmene, stejně jako nadšené hlásání o účinnosti elektromobilu a ignorování účinnost celého řetězce od výroby, přes transport až po účinnost samotného dobití akumulátoru. A to je ta zákeřnost procent, kterou matematiky neznalý nedouk ani nepostřehne, natož aby ji pochopil.

D. Polanský 26.7.2019 9:48

To je rázný autor

já vystudoval dálkově na vysoké počítače ještě v době, když počítače byly veliké mašiny, jedna místnost. Když jsme skončili, začali málem zcela nové technologie, snad 80 % ze školy nám bylo k ničemu. Ono to vůbec není o tom, zda tvrdou netvrdou, ale co učit, aby se člověk neučil něco, co v životě vůbec nepotřebuje. A další věc je vzdělanost, jde o to, aby škola z vás učinila vzdělance. A to již vůbec není jen o biflování, to vás vzdělanec musí také učit. Já měl štěstí, ještě na vojenské škole Němčinu nás učil profesor Kytka, znal x jazyků. Popravdě z němčiny nás toho moc nenaučil, totiž až tak ho to nebavilo, ale občas se rozpovídal, a já teprve tam pochopil, co je to vzdělanost. Dalo mi to pro život hodně.

K. Janyška 26.7.2019 9:12

Blbců s tituly je tollk, že je skutečně na uvážení, zda

mají maturita a tituly nějaký smysl... Dzp.

D. Polanský 26.7.2019 9:51

Proč by neměly

určité penzum znalostí musíte mít, abyste měl rozhled. Tím neříkám, že lidé bez titulu nebo maturity jsou méněcenní. Také teorie, že vše si najdu na internetu jsou šálivé, bez přehledu, co vůbec hledat, nic nenajděte.