O politice, zejména o prezidentských volbách v USA, se toho už napsalo dost a dost a jistě i v této chvíli vznikají další články, úvahy a rozbory, tak se pojďme zaměřit na něco jiného. Na nejnovější nápad ministra školství, který se rozhodl zpestřit školním dítkám prázdniny myšlenkou na povinnou angličtinu od první třídy a dalším cizím jazykem od třídy šesté.

Na první pohled dobrý záměr, ne? Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem a schopnost malých dětí přirozeně nasát jazyk, kterým se okolo něj mluví je všeobecně známá. Jenomže – jenomže ve skutečnosti je to hloupost.

Proč to není dobrý nápad? Za vším hledej biologii, tu prokletou, progresivisty nenáviděnou pavědu, která háže klacky do cesty jejich skvělým myšlenkám, které by bez těch protivných přírodních věd již dávno spasily lidstvo, planetu, sluneční soustavu a Mléčnou dráhu.

Malé děti ještě nemají vyvinutý mozek. I když si moderní matka, která ve svých pětatřiceti letech porodila první dítě myslí, že právě přivedla na svět génia, který ve své podstatě ani nepotřebuje školní docházku, protože vše potřebné umí už prenatálního věku, není tomu tak. Dítě spoustu věcí nechápe. Ne proto, že by nemělo k dispozici potřebné informace, ty mu kolikrát škola buší do hlavy horem-dolem, ale jemu nedávají žádný smysl. Jeho mozek je ještě není schopen přijmout a zpracovat. Za svůj život jsem měl spoustu příležitostí sledovat, jak se děti učí cizí jazyky (ale i jiné předměty, například matematiku) a prakticky vždy byl jasný rozdíl mezi dítětem v nižší a ve vyšší třídě. Malé děti nejsou schopny pochopit gramatická pravidla. Rodný jazyk se učí napodobováním, ale když se mají naučit jazyk odlišný, jeho struktura a logika jim jednoduše nejdou do hlavy. To se časem změní, mozek roste, nervová spojení se propojují a najednou, vypadá to, jako kdyby někdo stiskl nějaký spínač, to těm dětem dojde.

Mohou se děti učit cizí jazyk od první třídy? Jistěže mohou, ale jen slovíčka, básničky, písničky (aby měly později nějaký základ). Gramatiku nepochopí, ony ve skutečnosti neumí ani tu českou (bohužel českou gramatiku neovládá ani generace jejich rodičů, nějaká shoda podmětu s přísudkem je pro řadu lidí neznámým pojmem, proč se časování a skloňování neobejde bez určení rodů je pro moderní aktivisty záhadou a proto nechápou, k čemu je nutné přechylování ženských příjmení a podobně). Jenomže bez pochopení české gramatiky nelze žákům vysvětlit záludnosti gramatiky cizího jazyka. A gramatiku začnou skutečně chápat až na vyšším stupni ZŠ – a ti méně nadaní ještě později, nebo nikdy.

Oni totiž lidé nejsou stejní, někdo má větší talent na matematiku, někdo na jazyky, někdo na ruční práce, někdo má umělecké sklony a někdo nemá hudební sluch. Ano, existují děti s výjimečným nadáním na jazyky (většinou holky, ať si popírači existence pohlaví říkají, co chtějí), ale většina má co dělat se studiem jednoho jazyka. V šesté třídě, kdy na ně chce ministr navalit druhý cizí jazyk, teprve začnou chápat strukturu toho prvního. Co by mělo smysl je od šesté třídy zintenzivnit výuku angličtiny, aby se ji žáci skutečně naučili. Pokud na ně škola nahrne další cizí jazyk, výsledkem bude, že se nenaučí ani jeden. Oba se jim budou plést, jejich odlišná pravidla pomotají, pravopis bude trpět.

Druhý jazyk může být pro talentované děti, které se na něj přihlásí dobrovolně. Pro většinu žáků ZŠ povede povinná výuka dalšího cizího jazyka ke stejnému výsledku, jako povinná výuka deskriptivní geometrie. A to jsem ve své úvaze zcela vynechal praktickou otázku, kdo ty děti bude těm cizím jazykům učit. Protože už angličtinářů je málo.

Ale ono to bude ve výsledku jedno, jak uvedeno výše, pokud se budou žáci učit dva jazyky, nenaučí se ani jeden, i kdyby je vzdělával sám Komenský.

A pokud chce někdo namítnout, že přece platí u úvodu uvedené“kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem“, dovoluji si upozornit, že podstatné je ono slovíčko „umíš“. Bezhlavě přidávat další a další jazyky bez toho, aby se žáci napřed dobře naučili jeden, spíše připomíná jiné úsloví: „devatero řemesel, desátá bída“.