28.3.2024 | Svátek má Soňa


SEX: Padlé, někdy podlé

16.3.2023

Jistěže existují násilníci, chlapi, kteří se chovají k ženám odpudivě, sprostě, mají nechutné návrhy, nutí je k sexu proti jejich vůli a dokonce ženy znásilňují.

Ale že by jich bylo tolik mezi známými až slavnými jmény? A zrovna mezi muži, kteří jsou lákavou kořistí, takže jim ženy nadbíhají a oni tedy nemusejí být sexuálně frustrováni? Proč mezi těmi ženami označenými sexuálními násilníky nezaujímá místo Pepa, rozmetávající na poli hnůj? Sice občas na děvče v okolí nevhodně či dokonce surově přitlačí, ale co by z toho taková Mařka měla, kdyby ho udala? Nic z něj nevyrazí, z práce ho nevyhodí, a ona bude v rodné vsi za rajdu, nemusela za ním lézt, že?

Dozrávala jsem v okresním městě Strakonice pod ostřížím zrakem samozvaných místních soudců a klepen. Kromě toho, že jsme toužily po lásce, k níž nám, děvčatům, většinou chyběl dostatečně citlivý, pohledný, bystrý, vtipný a do nás třeskutě zamilovaný protějšek, poohlížely jsme se i po něčem dostupnějším, abychom se pocvičily v zábavném flirtování, něco se o mužích dozvěděly, užily si málem milostné dobrodružství, vzrušující svádění, aniž bychom se vydaly úplně všanc klukům a mužům, které zajímalo jen naše libové masíčko, čistá erotika, sex bez závazků. Bylo proč se těch predátorů obávat, neboť jsme párkrát byly svědkyněmi toho, že si nenechali zážitek s ulovením husičky nebo laňky pro sebe, ale chlubili se jím, vyprávěli o něm chlapům u piva, vulgárně popisovali intimnosti. Užili si a pak děvče pomluvili, vysmáli se mu. Jak odporné! Některé z nás tu riskantní záležitost vyřešily tím, že si našly milého daleko za hranicemi našeho okresu.

Některá děvčata na opatrnost kašlala, byla snadno sbalitelná a vystřídala řadu postelí, ty městečko odepsalo jakožto děvky, nejspíš nakažené flundry, matrace. Matrony si před nimi uplivovaly. Dokonce i my, jejich spolužačky nebo potenciální kamarádky, jsme je vnímaly jako bezectné a hlavně blbé.

Přitažlivost alfa samců
Ale byla tu také vrstva děvčat, kterou jako plamen můry přitahovali místní bohémové, zábavní výtržníci, kluci a muži, kteří se nedali přehlédnout. Urostlý recesista a student sociologie, trenér úspěšného basketbalového ženského oddílu, malíř studující v Praze, úspěšný muzikant, mladý lékař. Bývali roztomile přidrzlí, jejich případné opilství se zdálo být veselé a rozverné, dalo se předpokládat, že jsou dobří a zkušení milenci. Některé to riskly a šly se k té místní osobnosti takříkajíc osprchovat. Stalo se dokonce, že se do místního alfa samce zamilovaly a on nabídku rád přijal, využil, někdy to se svou ctitelkou chvíli táhl, než ji vytěsnila další obdivovatelka. Děvčata riskovala, že budou pomluvena, obdarovaným mužům se dostalo spíš obdivu a závisti, tak to odjakživa chodí. Soudilo se, že hloupá je ta, která ochotně dává, hloupější chlap, který nebere. Dokonce se těm dívkám říkalo davajky. Tolik vzpomínky kontrastující s dnešním duchem doby.

Prastarý model chování

Troufám si tvrdit, že od prehistorických časů, zvlášť, pokud měla žena možnost volby, nás většinou přitahovali muži na vrcholku společenské pyramidy; náčelník a jeho slibní synové, přední bojovníci, vladykové, muži zámožní a slavní, později také umělci, vtipní básníci, známí herci, každý, kdo se podílel na moci, majetku a slávě nebo alespoň úspěšně podnikal, měl atraktivní nebo skvěle placené zaměstnání. Dnes to jsou vrcholoví sportovci, fotbalisté se svými miliony především, herci, zpěváci, muži, kteří se uměli prosadit. Píše se o nich v médiích, může se mezi nimi objevit i politik, zvlášť, když se přihodí ta vzácná věc, že je mladý, neboť politici jsou jinak většinou ženatí starší muži s nadváhou. Ale býváme svědky toho, že i ženatého vypaseného politika lze úspěšně klofnout, rozvést ho, vzít si ho, zplodit s ním potomka a pak se ho zbavit a usilovat už jen o tučné výživné.

Hrrr na něj...
Takový mladý slavný muž je zájmem dívek víc než zaujat, počíná si obžerně, holky se přece nechávají tak snadno pozvat k němu do bytu, do hotelového pokoje, sprchují se u něj, což je celkem jasný signál, že „něco bude“. Někdy se s ním milují, jindy dělají drahoty, tak naléhá... Snad, možná, jsou to jen dohady, domněnky, nikdo další u toho nebyl. Nejspíš si některé z těch děvčat tajně přeje, aby s ní navázal stálejší vztah a ona díky tomu stanula v ohnisku zájmu médií, ale tohle mladý býček nemá v úmyslu, proč se připravovat o pestrost nabídky?

Po letech děvčatům dojde, že byla alfa samcem ošizena. Že je střídal jako ponožky a nedostaly za svou sexuální ochotu protihodnotu. A tak se stane, že je mladý muž se slibnou kariérou některými obviněn, že je vlastně sexuálně obtěžoval, pokusil se o znásilnění, dokonce znásilnil. Byli u toho jen oni dva, dívka své tvrzení nemůže dokázat, on ostatně popření toho obvinění také ne, ale to je fuk, zatímco ona je schovaná pod pláštěm anonymity, on je veřejně znectěn, nikdo mu nechce věřit, a i kdyby věřil, distancuje se od něj pro jistotu.

Duch doby nadržuje ženám
Muž je dnes téměř vždy vinen, lze ho bez důkazů obvinit z čehokoli, jeho jméno je vzápětí vykřičeno, jeho kariéra, profesní růst přijde vniveč, bývá propuštěn, musí odstoupit, zruší mu angažmá, vyloučí ze spolků. Společnost, kolegové, někdy i vlastní rodina ho zavrhnou a to pro pouhé nařčení od mnohdy neznámé osoby, která se před veřejností schovává! On v anonymitě bůhvíproč není, nesmí být, jeho jméno je vláčeno špínou bulváru, na presumpci neviny se kašle.

Jak to, že jí se věří a jemu ne? Proč je ona chráněna a on vystaven pohrdání a pošklebkům davu? Kde je tu rovnost pohlaví, po které volají feministky? Dnes už děvčata, ženy, které jsou frekventantky loží známých mužů, nemívají ani špatnou pověst. Naopak, zlatokopky, kterým to nevyšlo, jsou v médiích litovány poté, co známého muže, takzvanou celebritu, obviní ze sexuálního obtěžování nebo násilí. I když děvče třeba lže, mstí se mu, je jí vždy uvěřeno, je litována a dokonale skryta očím veřejnosti. Anonymové jsou zvýhodněni, nic neriskují, nikdo nezná jejich tvář, ani tu jejich vyprávěnku. Muž ovšem nemůže dokázat, že před těmi pěti osmi lety nepřitlačil na pilu, stejně jako nelze dokázat, že hastrmani nejsou.

Rovnost pohlaví? Ale kdeže!
Jistá feministka prohlásila, že muž se nesmí ženy dotknout, ani když u něj v bytě vyjde nahá z koupelny. Souhlasím. Nesmí, neměl by, pokud se na sexu nedomluvili, což lze nejen ústně, ale i řečí těla. Pokud se u něj ale promenáduje nahá, tak je to od ženy podezřelá provokace, nebezpečné harašení, podraz. Kdyby byl na návštěvě u ženy muž a vylezl z její koupelny nahý, mohla by to hostitelka vnímat jako vulgární sexuální harašení, jako nepřípustné obtěžování, urážku. Opačně to neplatí? Vždyť jde o totéž! O nabídku, která nemusí být vítána, která může urazit, hostitele znejistit a naznačit, že od pohledu na její nahotu není vzdálená představa, že by se na ni mohl vrhnout. A proč by něco takového netvrdila, když ji ten muž urazí, naštve? Třeba předchozím odmítnutím.

Ale co když se žena uprostřed akce rozmyslí, že ji už nebaví, a řekne náhle NE? Od té chvíle, i kdyby šlo už jen o pár závěrečných vteřin, muž ženu prý znásilňuje. Nikdo nebere v úvahu, že muž není stroj s vypínačem za uchem. Vlak také nezastaví na fleku, ale má nějakou brzdnou dráhu.

Dnes je nebezpečné být mužem, natož lákavým, slavným. Obvinění, že se choval nevhodně, sexuálně obtěžoval nebo dokonce znásilnil, jsou až příliš častá. Proč to není nikomu divné? Proč s mužem, na něhož ženy ukáží prstem, společnost okamžitě zamete? Jsou vykřičeni, obecný lid jim nadává do prasáků. A to přesto, že dotyčná žena může snadno lhát a nemůže své obvinění dokázat.

Jméno (někdy takzvaného) násilníka by mělo být utajeno, stejně jako není zveřejněno jméno jeho (předpokládané) oběti, a to do té doby, dokud se věc neprokáže. Navrhuji, aby se s ním musela žalobnice setkat za přítomnosti odborníků, kteří by z jejich chování leccos zjistili.

Ženy, které muže falešně obviní ze znásilnění nebo sexuálního zneužití, byly měly být vždy soudem potrestány a věc byla měla být medializována.

Kdy už nám budou muži konečně rovni? Ve společnosti i před zákonem.

Autorka je spisovatelka, propagátorka vědy, spoluzakladatelka sdružení Sisyfos, e-mail