V noci na Nový rok jsem měl zvláštní sen, v němž k nám v klipu Rok rozhodnutí hovořil premiér Fiala takto:

ironie

Dobré ráno Česko, začíná rok rozhodnutí, rok, v němž se rozhodne, zda moje vize, kterou jsem formuloval 1. září 2023 v zahajovacím projevu konference Česko na křižovatce – Vize a strategie pro dalších 30 let, zůstane, jak tvrdí různí škarohlídi, jen iluzí, nebo zda v následujících letech dokážeme naplno využít svoji geografickou polohu, ekonomický a lidský potenciál tak, aby se z ní stala opravdová hlavní křižovatka Evropy. Ve svém tehdejším vystoupení jsem pojmenoval čtyři pilíře, na kterých má stát budoucnost naší země. Prvním je potřeba stát se sebevědomou zemí, která je schopna prosazovat své zájmy. To jistě nebude problém. Druhým pilířem je štíhlý a efektivní stát. To sice bude znamenat některé bolestné kroky, ale řezat něco je jednodušší než něco budovat. A jsem u třetího, nejdůležitějšího pilíře, vzdělávání, který je mi z pochopitelných důvodů velmi blízky a za nějž cítím osobní odpovědnost. Jde mi přitom o vzdělávání, které má smysl a které připravuje na budoucnost. Já ani nikdo jiný ovšem přesně nevíme, jak máme systém vzdělávání upravit, aby odpovídal potřebám doby za dvacet či třicet let, a proto musíme budovat dostatečně diverzifikovaný systém, který bude zároveň zohledňovat schopnosti našich učitelů. Oni jsou pro kvalitní vzdělání základním prvkem, a proto do nich musíme investovat nejméně tolik, jako do betonu, asfaltu a kolejnic. Se vzděláváním úzce souvisí a pro konkurenceschopnost našich podniků je klíčová věda a výzkum. Výslovně jsem v září 2023 řekl

„ČR musí být do deseti let centrem vzdělanosti a nových myšlenek. Musíme mít školy, které rozvíjejí každý talent. Musíme mít univerzity, kam se hlásí talentovaní studenti z celého světa. A musíme mít respektovaná centra vědy, jejichž výsledky budou svět měnit.“

ironie

Je mi jasné, že tohle dokázat nebude jednoduché ani levné a bude to vyžadovat nejen masivní zvýšení výdajů na vysoké školy a vědu a výzkum, ale také zásadně změnit fungovaní vysokých škol, aby je neřídili zaměstnanci a studenti, ale vědečtí manažéři se zkušenostmi ze špičkového výzkumu. A nepůjde to rychle, teď už je skoro pozdě.

Čtvrtým pilířem v mé vizi tvoří strategické investice, které jsou nezbytné pro to, abychom dlouhodobě nastartovali naši ekonomiku. Jak jsem ve svém projevu zdůraznil

„Doprava, energetická infrastruktura, jádro, lithium, čipy a trendy v informačních technologiích, to je podle mě 6 konkrétních oblastí, které mají obrovský potenciál změnit naši zemi. Proto tam musí směřovat velká část strategických investic,“

Ano, ale aby tam mohla směřovat, musíme na ty investice mít. Všechno tohle bude vyžadovat buď výrazně snížit výdaje nebo naopak výrazně zvýšit příjmy. O to první se budeme snažit, ale je jasné, že bez toho druhého, tedy zvýšení příjmů státního rozpočtu se neobejdeme. Protože ta vize je moje a já chci, aby se realizovala, a protože mám navíc, rozhodl jsem jít příkladem a ze svých vlastních prostředků na ní přispět. Já, premiér České republiky, se proto zasadím o to, abych platil na dani ze svého příjmu ne směšných 18 procent, jako dosud, ale jako Olaf, Keir či Emmanuele dvakrát tolik. Jsem si jist, že stejné přání mají i Marek, Markéta a Miloš. Takže do voleb v říjnu půjdeme SPOLU s heslem

Nechceme vládnout za každou cenu, ale zodpovědně, a proto volte nás, protože jedině my vám zvýšíme daně.

A věřím, že se přidají i Vítek a Zdeněk. A že i naši miliardáři uvítají možnost platit vyšší daně z příjmu, protože jistě i jim jde o naši budoucnost. Opozice bude určitě proti, protože to jsou zazobanci, kteří myslí jen na sebe. Ale nebojte se, vážení spoluobčané, většinu z vás to bolet nebude, dvěma třetinám zaměstnanců, která nedosáhnou ani na průměrnou mzdy, daň z příjmu nezvýšíme vůbec a pro střední a vyšší příjmovou třídu zavedeme rozumně strukturovanou progresivní sazbu daně z příjmu, která nám všem poskytne dobrý pocit, že realizujme mou vizi a tím děláme dobro pro naší zemi a naše potomky. Máme přece navíc. A pokud bude opozice křičet, že před volbami v roce 2021 jsme slibovali opak, připomeneme jí moudrá slova Johna Maynarda Keynese: When facts change, I change my mind. What do you do, sir? A ta fakta se od té doby setsakramentsky změnila, to všichni víme.

V tom okamžiku jsem se probudil a z onoho klipu na mne promluvil skutečný Petr Fiala a vyzval mne k účasti na soft verzi Dvou minut nenávisti z dystopické novely George Orwella 1984, níž se objevil i Goldstein.

Ale my máme navíc.