Ve válce jsou vojáci a jejich zbraně až tím posledním článkem v řadě. Nejdříve někdo musí zbraně vyrobit, vojáky přepravit, nasytit. Když nešlape ekonomika nebo když lidi nedrží pospolu, válku nevyhraješ.

Zřejmě každý si pochvaluje, když může jet po hladké dálnici a cesta mu pěkně odsýpá. Ale běda, kdyby jenom hrozilo, že nějaká dálnice povede na dohled jeho bydliště. To začne řvát jako tygr zkřížený s paviánem. To samé platí o železnici, o lomu, úložišti jaderného odpadu, vedení elektřiny, fabriky na nitrocelulózu, prakticky o čemkoli. Stav je takový, že se ho nebojím nazvat paralýzou.

Hlavní problém vidím v tom, že všichni známe svá práva, ale nikdo se nezná svým povinnostem. Pokud tedy je mým právem jezdit po dálnici, tak je moji povinností strpět stavbu dálnice v mé blízkosti. Protože ty stávající dálnice stojí na lidech, kteří je povolili, nebo se odstěhovali. Dále musím strpět kamenolom, štěrkovnu, pískovnu, protože bez toho se dálnice prostě nepostaví. Na rozdíl od dřívějška se už dá s firmami jednat a omezit negativní dopady, nebo se můžu včas přestěhovat, není to ze dne na den.

Když mám právo mít v zásuvce 24h denně a 365 dní v roce elektřinu, tak musím strpět, že zemí vedou dráty na její přenos, že se staví větrníky a slunečníky, že se doluje uhlí a také se někam musí uklidit jaderný odpad. Co strpět nemusím je rtuť a další šmakulády z uhelných elektráren, tam mám právo požadovat čistý vzduch a provozovatel má povinnost to zajistit.

To všechno je NIMBY, z anglického Not in my back yard, tedy ne na mém dvorku. Tím se jasně rozděluje společnost na my (samozřejmě hodní, kteří jenom hájí svoje práva) a oni (ti zlí, kteří nám chtějí zničit naše životní prostředí). To je další z mnoha příkopů v naší společnosti, který se spíše prohlubuje, než aby se zasypával. Jak už jsem psal, je to o mentalitě: Pakliže se neustále posiluje důraz na moje práva a nikdo nezmiňuje moje povinnosti, není se čemu divit. A ono, ruku na srdce, říkat lidem o jejich povinnostech žádné politické body nezíská, spíše pravý opak.

Co u nás není drahé je ještě dražší

Evropa se pomalu probírá z malátného podřimování, ale pořád ještě sní s otevřenýma očima. Sní o tom, jak bude vedoucí silou, která svým příkladným dekarbonizačním úsilím strhne zbytek světa k tomu, aby ji následoval. A do toho chce válčit s Ruskem. Chce? Nechce, ale musí, protože USA jednoznačně řekly, že Rusko je teď problém Evropy a ne jejich, ony že se chystají na Čínu. A tak po letech, kdy armáda a zbrojení bylo fuj, téma, které se ve slušné společnosti ani nezmiňuje, se najednou rozhazují plné náruče peněz (na dluh) a všichni chtějí teď hned: zbraně, vojáky, vítězství.

Vlastně ne všichni. Každá normální banka má zbrojaře na indexu jako pro společnost závadný byznys, takže nejenže nezískají provozní úvěry, ale prachy si mohou strkat doma do matrace a platby vozit v taškách. I když se Evropská komise a národní vlády zaklínají podporou, s bankami to moc necloumá. Ony raději financují zelené projekty.

A není to jenom o financování. Emisní povolenky a vůbec zelená politika vyhání těžký průmysl z EU. To jsou ocelárny, chemičky a další podobné fabriky, bez kterých tank nevyrobíš. Proto doteď dovážíme z Ruska přes všechny sankce za tvrdé dolary železo a ocel, protože jsme ztratili schopnost ji vyrobit.

Takže naše tanky, až Putin bouchne do stolu a vývoz zastaví, budou z opravdu tvrdého bukového dřeva, poháněné čtyřmužným šlapáním posádky. Plně recyklovatelné, bez emisí, snad až na trochu toho biometanu po fazolích k obědu. No s takovou armádu na Rusa nemůžeš.

Navíc i když vynaložíme na zbrojení násobně více peněz než Rusové, pořád je tu nepoměr 1:4. Rus toho za stejné peníze vyrobí čtyři krát tolik. Energie je u nás drahá, ocel také a co není drahé, je ještě dražší. A továrnu prostě nepostavíš, než seženeš všechna povolení, bude v Paříži croissant za rubl. Ostatně celý ten Green Deal na mne působí jako nepřátelská kampaň s cílem zničit EU. Jako by to vymysleli v Rusku, nebo v Číně.

Čas na eutanazii pro Ukrajinu

To rozdělení na my a oni je znát i v podpoře Ukrajiny. Nejen v tom, že někteří podporují a jiní ne. Když se zeptáte, kdo by šel na frontu, asi nikdo ruku nezvedne, ale když by měli na frontu poslat jiné, to bude les rukou. A peníze? Jasně, nejsou problém, ale zkuste kvůli tomu zvýšit daně.

A tak má Ukrajina dlouhodobě málo všeho a co přijde, přijde pozdě. EU by jasně měla říct, že to nedává. Jednak pořád odebírá ocel, hliník, titan a další suroviny z Ruska a financuje tím válku, druhak se nechce uskrovnit a nedá si sáhnout na posvátnou krávy zeleninismu a sociálního státu. Návrh na vyslání vojáků pomoct Ukrajině vám spolehlivě prohraje volby. Ať pošlou druzí, my už jsme udělali dost.

V tom případě je v pravdě čas provést eutanazii Ukrajiny. Bez zdrojů a vojáků je jednoznačné, jak to dopadne: Rus si vezme co chce. Protože Rus na ztráty nehledí. Bylo by tedy lepší zkrátit utrpení všech obyvatel Ukrajiny a hodit ručník do ringu. Dopadne to stejně, jenom to bude trvat déle, bude to za cenu nezměrného utrpení jak vojáků, tak civilistů. Možná by tedy bylo lepší uzavřít potupný, nespravedlivý mír a začít hojit rány, znovu stavět a obnovovat a zbrojit, zbrojit a zase zbrojit. Aby byla Ukrajina ocelový, těžce opevněný, dikobraz, na kterém si Ruský medvěd příště vyláme zuby.

A taky změnit smýšlení celé Evropy, aby každý věděl, jaké má povinnosti. Společnost, která má svůj základ sobectví osobního prospěchu se prostě rozpadne. Bez ochoty něco obětovat pro druhé, tedy když to nebude pár drobných do nějaké sbírky, to prostě nejde. Rusko ani nebude potřebovat kinetickou nebo hybridní válku. Hédonistická Evropa se mu vzdá bez jediného výstřelu. Tedy mimo území, ovládané muslimskými chalífáty.

A ještě malá poznámka na závěr: Soudržnost společnosti hodně narušuje takové to všední, každodenní nerespektování zákonů určitými skupinami obyvatel, které se navíc těší naprosté beztrestnosti. Na zavření to není a pokutu od nich nikdo nevymůže. Moje právo mít čisté a bezpečné nádraží je v příkré kolizi s právem smažek a notoriků se ožrat, kde chtějí, potom vyměšovat, kde je zrovna napadne a u toho všeho otravovat žebráním, řevem a agresivním čoklisky pochybného původu. Je to v Brně, je to v Praze, je to v Ostravě. Píšu o tom, co znám z vlastní zkušenosti, podobných lokalit je jistě daleko více. A tak se ptám: Jak chceme jít na Rusa, když ani nedokážeme udělat pořádek u nás doma?

___________________________________________________________________________________

Vážený čtenáři, máš před sebou knihu „Tim se ptá: Proč a jak funguje vesmír“. Je to kniha odpovědí na otázky z moderní fyziky, kosmologie, ale také třeba o tom, jak fungují atomové elektrárny, výlet do historie, jak vznikala moderní fyzika a kdo byli její zakladatalé. Věnujeme se i současné kosmonautice, potřebám kolonizace vesmíru a jsou tam i pikaktní detaily, jak kosmonauti chodí na záchod, zdaleka nejčtenější část knihy. Tedy hned po kapitole, jak Jára Cimrman přispěl ke vzniku kvantové mechaniky.
Kniha je určená jak pro děti, ale i z části pro jejich rodiče, pro každého, kdo se laicky zajímá o fyziku a potřebuje zjednodušení složitých odpovědí. Předmluvu ke knize mi napsal Ondřej Neff, na faktickou správnost dohlížel profesor Jiří Chýla z Ústavu fyziky Akademie Věd.Stručně řečeno, Tim se ptal, abyste se už nemuseli ptát Vy :)Cena je 199 Kč + poštovné.