Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Chce to víc barev a muziky,pak bude mít pochod za život třeba větší publicitu. Dále navrhuji, vzhledem k energetické krizi,v deset hodin večer vypínat elektrický proud pro domácnosti, čímž by se nám porodnost mohla zvýšit.

Vypínat i dřív. Aby lidé tolik neblbli z TV a jiných medií.

Poslední dvě vety (citace) sedí.

Moja řeč

Podstatná je ta druhá část článku - co je důležité, je očím/médiím neviditelné. A tam to autor článku popsal naprosto trefně. Jen škoda, že diskuse se soustřeďuje na partikulární zemědělsko-ekologickou oblast, čímž se jen potvrzuje naléhavost tématu, které autor předkládá k zamyšlení...

Možná je to proto, že ta druhá část, jakkoliv se zaštiťuje de Saint-Exupéryho moudrostí, je vlastně jen prázdné postesknutí typu "to za našich mladejch let byla mládež uctivější, starci moudřejší, tráva zelenější, pivo lépe vychlazené a koláče sladší".

I dříve -nejen dnes- životaschopné nápady končily ve stoupě, zatímco nesmyslné byly oslavovány. I dříve -nejen dnes- byly věci banální, leč veřejně známé, protože je někdo chtěl a dokázal zpopularizovat a byly věci zásadní, kterým se veřejné pozornosti nedostávalo. I dříve to byly především nastávající matky, kdo rozhodoval o tom, co se děje v jejich těle a nikoliv veřejné mínění. To všechno možná jsou -jistým úhlem nazírání- podivnosti, ale ani zdaleka to nejsou podivnosti JEN dneška.

Neumím posoudit, jak moc v obraze nebo mimo je autor v té druhé části, ale co se týká té první:

Žiju ve venkovské oblasti, kde ve srovnání s těsně poválečnými mapami zaniklo 80 % polních cest zpřístupňujících jednotlivá políčka, a stejně tak mezí a remízků ty cesty lemujících (v rámci scelování políček v lány, to jen kdyby to někomu nedocvaklo). Vím o třech (!) mokřadech v katastru obce, v nichž byla projevena snaha udělat z nich ornou půdu pomocí meliorací (jo, fakt někoho napadlo rozorat studánku). Celkem přirozeně to nijak zvlášť nefungovalo. Na vzniklých lánech vznikaly brázdy a selo se primárně po spádnicích, protože traktor jedoucí po spádnici se nepřevrátí, zatímco ten co jede po vrstevnici by mohl. Díky zaoraným mezím pak samozřejmě a logicky voda při deštích splachovala ornici.

Pokračovat by se dalo ještě dlouho, ale zkrátím to. Kdyby v médiích běžel klip s plavajícím skokanem 24/7, bylo by to málo v porovnání s tím, kolik škod napáchaných na přírodě a krajině jenom tady v mém okolí během zemědělcování soudruhů je třeba napravit. Ještě i teď po třiceti letech, protože jakkoliv některé napraveny byly, u jiných to není vůbec jednoduché a levné (ono je jednodušší, rychlejší a levnější ničit než budovat) a v některých případech jsou ty škody už nevratné.

A to nezmiňuji škody napáchané na lidech, protože ta políčka předtím někomu patřila. A nejen políčka, znám příběhy, kdy si zástupci JZD a obce přišli odvést koně s kulovnicí v ruce, protože původní majitelé se jich -kdoví proč- nechtěli vzdát.

Jsem venkovan od narození a do mých 13. let rodiče hospodařili na 11 hektarech. A jediným pomocníkem vedle pilných a pracovitých rukou byl pár koní. A že těch pracovitých rukou bylo potřeba hodně, musel jsem se s tím párm naučit pracovat. Takže odpoledne po návratu ze školy po 4 km po svých se najíst, převléct, zapřáhnout a hybaj na pole. Protože odvést domů sklizeň bylo až skoro poslední, co bylo třeba udělat. No a tak snad nikdo nebude nás podezírat, že jsme se nechovali šetrně k životnímu prostředí. Byť louka (tedy spíš taková úžlabina s vodními prameny byla každoročně odvodňována obnovou strouhy odvádějící vodu. Protože jinak by tam rostla ostřice, která moc vhodným krmením pro dobytek nebyla. A byli u nás i zemědělci hospodařící na pár měřicích pole, která obdělávali párem krav (někdy i jen jednou jedinou). Takže ona ta mechanizace přijít musela a s velkými stroji nebylo možné obdělávat malá políčka. A jestli někdo pláče po starých časech, pláče na špatném hrobě. A protože mi bylo sice umožněno vysokou zemědělskou vědu vystudovat (byť jen o několik málo let později pro své názory) jsem byl uznán neschopným zemědělský podnik řídit (1968 - 1969). Ono bylo těžké vycházet s politicky odbornými kádry, kteří věděli stěží jen to, že traktor má 4 kola.