Neviditelný Pes

ROZHOVOR: Výrokům pana Kalouska nerozumím

3.6.2020

Jste novým členem Rady České televize. Čekala jste to?

Ačkoliv jsem své zvolení nečekala, od okamžiku, kdy mě Česká biskupská konference oslovila s nabídkou nominace do Rady České televize, jsem se snažila připravit na případné působení v radě velmi zodpovědně. Zvolením jsem proto překvapená, ale nikoli zaskočená.

Vaši kandidaturu od počátku provázely ostré komentáře. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat ani po vašem zvolení. Miroslav Kalousek z TOP 09 prohlásil: „Jsem přesvědčen, že je to začátek konce nezávislé veřejnoprávní televize. Nese za to stoprocentní plnou odpovědnost sociální demokracie. Vím, že tak nevolili, ale byl jsem příliš dlouho součástí koalic, abych věděl, čemu se zabránit dá a čemu se zabránit nedá. Vy jste měli možnost tomu zabránit a vy jste to neudělali. To je možná horší zločin než přímá účast na zločinu.“ Domníváte se, že zvolením vaší osoby přijde Česká televize o svoji nezávislost? I šéf STAN Vít Rakušan uvedl, že v sázce je nejen nezávislost médií, ale také naše demokratická budoucnost. Jak výroky vnímáte?

Těmto výrokům nerozumím. Ze zákona přece jednoznačně vyplývá, že nezávislost České televize nemůže ohrozit jeden člen rady, ba dokonce ani rada jako kolektiv. Nezávislost má v rukou sama Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Podle odstavce 2 paragrafu 6 zákona o České televizi může Sněmovna člena rady odvolat mimo jiné tehdy, narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena rady nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena rady.

Samozřejmě lze namítnout, že současná Sněmovna nebude mít chuť odvolávat člena, kterého sama zvolila, nicméně už příští rok na podzim vzejde z parlamentních voleb Sněmovna nová. Nebojím se proto, že by mohla být nezávislost České televize ohrožena, pokud ji má v rukách prostřednictvím Sněmovny celá česká veřejnost. Rada České televize navíc nedohlíží na všechna média v republice, ale pouze na jedno jediné. Z logiky věci i ze zákonného ukotvení jasně vyplývá, že zvolení jednoho člena do jedné rady jednoho z veřejnoprávních médií ohrozit demokratickou budoucnost naší země prostě nemůže.

Kalousek se rovněž nechal slyšet, že uvažuje o opuštění církve, protože jste byla navržena kardinálem Dominikem Dukou. „Otče kardinále, Vámi nominovaná osoba se vyjádřila, že nerozumí smyslu veřejnoprávních médií. Ideální kvalifikace pro radní ČT. Díky Vám jsem byl desítky let hrdý na to, že jsem katolík. Kvůli Vám dnes přemýšlím o tom, že z katolické církve vystoupím,“ napsal na sociální síti. Považujete se za člověka, který nerozumí smyslu veřejnoprávních médií? Proč ano, či ne?

Měli bychom upřesnit, že se z římskokatolické církve podle kanonického práva vystoupit nedá, takže se bezpochyby jedná jen o nadsázku.

Základní otázkou je smysl existence médií veřejné služby v České republice. Otázku smyslu veřejných médií, ale především otázku významu slova veřejnoprávnost si musí klást každý, kdo se médii aspoň trochu vážně zabývá. Můj výrok, jakkoli vytržený z kontextu, se týkal především veřejnoprávnosti ve smyslu financování České televize – a také nahraditelnosti České televize službami jiných, konkurenčních médií. Je nutné vnímat čísla, která nám říkají, jak se v době internetu proměňuje skladba diváků veřejnoprávního média, i to, mezi kterými médii diváci volí.

Například podle Českého statistického úřadu sleduje 46 procent mladých diváků do 24 let výlučně internetové televize – mimo Českou televizi. Pokud se nebudeme vážně zabývat smyslem, podstatou, cílem a formami veřejnoprávnosti v souladu se zákonem, nebude smyslu veřejnoprávnosti bohužel rozumět velká část diváků. Přestanou v ní totiž hledat – a požadovat po ní – etalon kvality, za který si musí platit. A především, přestane platit vztah „koncesionář rovná se divák“ a z koncesionářského poplatku se stane jen jedna z mnoha daní, které platíme jen velmi neradi.

Myslím, že není v zájmu nikoho mít na jedné straně znechuceného koncesionáře, který je naštvaný na televizi i na stát a poplatek považuje za výpalné, a na druhé straně frustrované tvůrce, kteří se s divákem stále více míjejí a stále méně si rozumějí. Chápu, že samotnou diskusi o veřejnoprávnosti berou skalní zastánci v uvozovkách staré České televize jako svatokrádežnou, ale bez kritiky nebude za nějakou dobu ani televize.

Právě váš výrok ohledně potřebnosti veřejnoprávních médií vyvolal už během kandidatury řadu ohlasů, pozitivních i negativních. Vysvětlete, prosím, čtenářům, jaký postoj tedy k veřejnoprávním médiím a televizi konkrétně máte? A je podle vás veřejnoprávní médium v České republice potřebné?

Veřejnoprávní Česká televize pro mě znamená zákon. A to zákon 483/1991 Sb. o České televizi. Hlavním úkolem média veřejné služby pak podle tohoto zákona je například poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů. Důsledné dodržování a naplňování zákona o České televizi přispívá k rozvoji názorové plurality, svobody a demokracie. Případné odchýlení od tohoto zákona, například jednostrannost a nevyváženost zpravodajství, může být pro demokracii velmi nebezpečné. Pokud totiž chybějí všestranné informace, pokřivuje se prostředí nezbytné pro kritickou diskusi a svobodnou tvorbu názorů.

Podle šéfa Pirátů mají v radě sedět „kompetentní odborníci, kteří budou chránit nezávislost veřejnoprávních médií“. Rovněž uvedl, že rada bude bohužel doobsazena lidmi na základě výsledků nedůstojného politického handlu. Máte dojem, že je vaše nominace výsledkem nedůstojného politického handlu?

Nominace byla výsledkem rozhodnutí České biskupské konference, která zcela jistě politicky nehandlovala. Samotné zvolení pak chápu jako výsledek demokratické tajné volby. Pokud by se ovšem skutečně jednalo o handl, znamenalo by to, že se šéf Pirátů považuje buď za horšího handlíře, anebo za handlíře s horšími koňmi. Věřím, že nic z toho pravda není.

Celkově se dá říci, že kritici volby do Rady ČT mají obavy, že se současná vláda pod taktovkou hnutí ANO snaží ovládnout Českou televizi a ohrozit ji. Člen rady Zdeněk Šarapatka uvedl: „Tak jo. Bude válka o ČT. Sice přesilovka, ale s kolegy, kteří neuhnou, zabojujeme se ctí. Upřímně: na posily Babiše, které ČT velkohubě kritizují, se těším. Žvanit v médiích a rozdat si to tváří v tvář je rozdíl. A když umřít, tak ve stoje, pokud mě nezalehne X. Veselý. Na zteč!“ Zdá se tak, jako byste měla být součástí politických bojů premiéra Andreje Babiše, který Českou televizi vzhledem ke kritice své osoby rozhodně rád nemá. A nijak se tím netají. Co vy na to?

Málokoho jsem v uplynulých letech kritizovala, i na stránkách Parlamentních listů, tak často, jako Andreje Babiše. Nesouhlasila jsem s jeho hospodářskou politikou, kritizuji jeho přístup k rozpočtu a ekonomickým záležitostem vůbec. Je proto poněkud absurdní představa, že by si pan premiér vzal jako nástroj či součást politického boje člověka, který je v permanentní kritické opozici vůči jeho politice. Rada České televize pro mě není místem lásky nebo nelásky, není pro mě válečným polem a věřím, že ani místem velkohubého žvanění. Je pro mě místem klidné, věcné, o argumenty opřené diskuse. Na takovou jsem připravena a na takovou se těším.

Zdeněk Šarapatka dále sdělil: „Asi se shodneme, že paní Lipovská, která veřejně zpochybňuje smysl České televize jako takové, nebo pan Veselý coby Babišův mazlík a vrchní patolízal Miloše Zemana, který Českou televizi z duše nenávidí, nebyli zvoleni kvůli jejímu rozkvětu.“ Kvůli čemu tedy? O co vám v Radě České televize primárně půjde? Na co se zaměříte?

Jak už jsem říkala i před samotnou volbou, zaměřím se důsledně na hospodaření České televize a na to, jak naplňuje podstatu zákona.

Ano. Mnoho lidí na vás – vzhledem k tomu, že jste uznávanou ekonomkou – spoléhá ve smyslu kontroly hospodaření České televize, které se dostává stále častěji pod hledáček médií i odborníků. Mluví se o utracených rezervách, nehospodárném chování a tak dále. Spoléhají se oprávněně? Chystáte se tomu takzvaně podívat na zoubek?

Rozhodně ano. Svoboda politická a svoboda ekonomická jsou úzce spojeny, jedno s druhým souvisí a jedno druhé podmiňuje. Jakmile dostanu veškeré potřebné podklady, prostuduji důkladně všechny aspekty hospodaření České televize. Zaznamenala jsem, že v radě je více ekonomů, věřím proto, že budeme moci věrně, objektivně a nestranně posoudit stav a kondici České televize, tak aby se mohla svobodně rozvíjet ke službě občanů České republiky. Člověk, který má dluhy, nebo který neví, jak vystačí s výplatou do konce měsíce, není svobodný, je vazalem – když už ne věřitele, pak jistě svých strachů a vlastních obav.

Nejste jediná, i na Lubomíra Veselého srší kritika. Co si myslíte o jeho zvolení a schopnosti vykonávat funkci člena Rady České televize? A co o Pavlu Matochovi?

Osobně mě zaujala řada kandidátů do rady. Jednalo se vesměs o velmi zajímavé lidi, kteří byli ochotni jít s kůží na trh, a já si jich už proto vážím. Co se volby týče, myslím, že jsme všichni tři čelili stejnému problému – koronavirová aféra a odklad volby prodloužily naši karanténu o neuvěřitelných 77 dní. Poslanci tedy měli dostatek času seznámit se s naší prací – a my jsme měli dost času připravit se na službu v radě.

Dozvěděla jste se od začátku své kandidatury až do zvolení něco nového o politice? Tedy zažila jste něco nového, ať už nějaký tlak, nabídky členství ve straně, napjaté, či příjemné chvíle, nebo cokoliv jiného?

Spíše než o politice jsem se dozvěděla mnoho nového o lidech. Mimo jiné jsem sama poznala tradiční křivku vývoje množství přátel od nominace přes první peripetie spojené s mediálním zájmem až po oznámení výsledků volby. A vzhledem k současným okolnostem se křivka stále dále nesmírně zajímavě proměňuje…

Otázky kladla Zuzana Koulová, PL, 1.6.2020



zpět na článek