22.2.2020 | Svátek má Petr


ROZHOVOR: Rada ČT nehájí koncesionáře, ale vedení

5.11.2019

Prezident Miloš Zeman uděloval 28. října na Pražském hradě nejvyšší státní vyznamenání. Ani letos se udělování neobešlo bez kritiky ke skladbě vyznamenaných. Ať už jde o hokejistu Jaromíra Jágra, zesnulého starostu Vídně Helmuta Zilka, chartistu Jana Schneidera, nebo třeba umělce Jana Saudka. Měl jste k někomu mezi vyznamenanými výhrady? A proč?

Je věcí každého prezidenta, jak zachází s institutem státních vyznamenání. Je to vždy jistý rukopis. Každý by na jeho místě postupoval trochu jinak, což ale neznamená, že jeden přístup je správný a jiný špatný. Respektuji výběr prezidenta Zemana, ale povím vám, jak bych na jeho místě postupoval například já. Zaprvé bych udělil vyznamenání asi tak polovinu, možná dokonce jen třetinu. Přes čtyřicet je podle mne moc a vede to k jisté inflaci této státní pocty. Prezident Klaus zavedl vedle státních vyznamenání své prezidentské plakety, které měly jiný status, byly osobnější a bylo možné je dát i tomu, kdo v jeho očích přeci jen na státní vyznamenání dosud nedorostl. Prezident Zeman ale i tento okruh lidí rovnou dekoroval poctou nejvyšší. Zadruhé: prezident Zeman se zamiloval do oceňování historických osobností. Počítám, že příště vyznamená Komenského, Palackého nebo Jiřího z Poděbrad. Historické osobnosti si zasluhují úctu, ale dávat dávno zemřelým státní vyznamenání prostřednictvím potomků z pátého kolene je prostě podivné. Zatřetí: už vyznamenané bych dále „nepřeceňoval“. Jedno státní vyznamenání je na jeden lidský život ažaž. K jednotlivcům se vyjadřovat nehodlám, jejich skladba je prostě autorským Zemanovým dílem.

Někdejší europoslanec Libor Rouček k atmosféře při udělování řekl: „V životě jsem zažil spoustu státních svátků. V Rakousku i v Německu, ve Francii i v Británii, v Americe i v Austrálii. V žádné zemi jsem však neviděl při slavnostních ceremoniálech tolik zasmušilých tváří a v projevech necítil tolik negativní energie jako dnes v té naší. Atmosféra na Hradě smutnější než na pohřbech.“ Jak působil ceremoniál na vás? Kritika se snesla i na Zemanův projev, podle Roučka se během projevu se příliš nemluvilo o české státnosti, či o poselství do budoucna. Začínají být české svátky spíše součástí politických soubojů, než oslavou státnosti a národa?

Nemám potřebu recenzovat výroky onoho pána.

Ve Sněmovně se opět hodně protáhlo schválení výročních zpráv České televize, nakonec však všechny zprávy schváleny byly. Jste členem Rady pro televizní a rozhlasové vysílání, co na dění kolem České televize říkáte? Tedy hospodaření, střet zájmů ředitele České televize a podobně?

Českou televizi zřídil stát, svěřil jí (dosti vágně) plnění nějakých úkolů a dává jí k tomu miliardy z kapes daňových poplatníků. A projednávání dotyčných zpráv je jediným nástrojem, jak může veřejnost prostřednictvím svých zvolených zástupců alespoň trochu formálně kontrolovat, zda státem zřízená instituce plní za veřejné peníze své poslání. Tento nástroj je stanoven zákonem a to, že po mnoha letech mlčení a automatického schvalování byla tentokrát kolem zpráv aspoň nějaká debata, je to úplné minimum, co demokratické instituce mají v této věci dělat. Ptáte se mne, co na debatu kolem schvalování zpráv říkám coby člen Rady pro vysílání. Na to musím odpovědět, že vlastně nic. Rada, ve které sedím já, může (a podle mne i musí) kontrolovat pouze to, zda obsah vysílání jednotlivých provozovatelů je nebo není v souladu se zákonem. Polopaticky řečeno, staráme se pouze o to, co „leze z obrazovky“. Věci kolem hospodaření a práce managementu má posuzovat Rada České televize a Poslanecká sněmovna. Podle mne to ale nedělají ani zdaleka důsledně.

A jak vnímáte výtky na nezávislost a objektivitu televize. Jak ze svého pohledu hodnotíte práci redaktorů a reportérů České televize?

Když novinář pracuje v nějakém médiu, které má vlastníka, nemůže si dělat, co chce. Vlastník má mechanismy, jak zaručit, aby na úroveň práce svých zaměstnanců mohl dohlížet, jinak by dopustil poškozování vlastních zájmů. Česká televize vlastníka nemá. Zaměstnanci nejsou pod žádným tlakem. A na každou kritiku reagují pokřikem, že to oni jsou prý zárukou demokracie. Za takových okolností je prostě logické, že taková televize objektivní a poctivá být nemůže.

Plní Rada České televize správně své povinnosti?

Ne. A nikdo na to pořádně nedohlíží. Rada České televize, a teď mám namysli nejen tuto aktuální radu, ale všechny její předchůdkyně, se vždy okamžitě nechá ochočit vedením televize a změní se z kontrolního orgánu v obranný štít. Rada má zastupovat diváky a poplatníky. Místo toho hájí vedení televize před kritikou diváků a poplatníků.

Jak podle vás zaručit nezávislost veřejnoprávních médií? A měnil byste něco na dnešním systému koncesionářských poplatků – tedy financování České televize? Souvisí to spolu nějak – tedy financování voliči a nezávislost?

Já bych Českou televizi zrušil. Žádné pozměněné financování nezaručí, že se opět nestane nástrojem v rukou nikým nekontrolovaných neprůhledných zájmů.

Stává se z členství v Radě politický obchod? Příští rok má dojít k výměně šesti členů v Radě České televize. Ozývají se hlasy, že se stane součástí politických cílů vzhledem k vládnoucímu hnutí ANO, co vy na to?

Proč chodíme k volbám? K čemu existuje politika a politická soutěž? K čemu vůbec existují státní instituce, především volený parlament? Aby pečovaly o veřejné statky. Ve všech oblastech. Tedy i v oblasti rozhlasového a televizního vysílání. Pokřik o tom, že by zvolení zástupci snad neměli dohlížet na veřejné instituce, vyvolává jednoduchou otázku: kdo na ně tedy dohlížet má? Kdo bude veřejnost zastupovat lépe než zvolení zástupci? Nějací vyvolení? Podle mě tedy raději ti zvolení než ti vyvolení.

Chvílemi to podle zúčastněných z řad poslanců vypadalo, že Rada ČT generálního ředitele a chod televize spíše hájí, než aby k němu zaujímala kritický přístup. Je takové jednání podle vás v pořádku?

To takhle funguje už od začátku, už jsem o tom mluvil. To nejmenší, co by bylo možné udělat, by bylo, aby rada už neseděla v budově České televize, aby seděla třeba někde v parlamentu a byla financována z parlamentního rozpočtu a ne z peněz instituce, kterou má kontrolovat. Rada si musí držet management od těla, musí ho umět postavit do latě a ne mu zobat z ruky.

Nejbohatší Čech Petr Kellner koupil společnost CME a s ní i TV Nova. Někteří varují, že se tím dále média dostávají do područí českých miliardářů, kteří skrze ně chtějí ovlivňovat voliče, jiní zase říkají, že lepší Kellner, než někdo z ciziny. Který postoj je vám bližší?

Zkusme nejdřív malou lekci matematiky. PPF koupila CME za 50 miliard. To je tisíckrát víc, než kolik stojí velkou parlamentní stranu předvolební kampaň. Fakt myslí někdo vážně, že někdo dá tisíckrát víc, než dávají strany za kampaň, jen na to, aby ovlivňoval voliče? Ano, kampaň stojí velké strany asi padesát milionů. Za cenu CME by takových kampaní bylo na tisíc let každý rok. Podle mne jde o ryze obchodní transakci. CME asi neuměla svou investici dostatečně zhodnocovat, čemuž se vlastně moc nedivím. A tak se jí zbavila. Byla příliš americká, středoevropskému divákovi vzdálená. Liberálně levicoví vlastníci z Ameriky nám tak zařídili nekonečný seriál, co dnes zase strašlivého provedl ten satanský Trump, doplněný pravidelným zpravodajstvím, co zas ráno našli překrásného v plenkách nějakého britského princátka. I jako zajímavosti ze sportu byly českým divákům vnucovány skvělé momenty z baseballu, kterému u nás nikdo nerozumí. Nova prostě přebírá vše nastojato z velkých světových (hlavně amerických) agentur, včetně řazení a výběru zpráv. Hořící golfový klub známého kalifornského herce je pak větší událostí než padesát uhořelých Pákistánců ve vlaku stejný den. Nový majitel bude chtít hlavně vydělat. A asi bude znát českého diváka lépe, než kdovíkde sedící stratégové CME. Nova bude vydělávat víc, půjde-li více naproti českému divákovi. Světáčků u nás není tolik, aby uživili velkou televizi.

Je spojení Kellnera a Novy špatnou zprávou pro některé politiky? A kdo z politických špiček může z tohoto vývoje naopak těžit?

Myslím, že Nova půjde tvrdě po penězích, a tedy i po sledovanosti. A to je koneckonců nejlepší ochranou před tím, aby sloužila nějakým parciálním zájmům. To totiž divák vždy vycítí a projeví se to v jeho nižší ochotě takové médium sledovat. Špatnou zprávou to tedy může být leda pro ty, co dosud zkoušeli vlézt do Novy zadními vrátky.

Podle Františka Laudáta Zeman s Babišem dostali lid do ulic a nyní se ti samí pánové lidu bojí. To má dokládat například to, že loňských oslav 17. listopadu se premiér Babiš zúčastnil tak nějak pokradmu. Je tento stav, tedy rozdělená společnost, tím, co po obou vrcholných politicích zbyde? Současný politický establishment podle Laudáta přímo ohrožuje stabilitu polistopadového politického uspořádání. Prý dochází k postupnému couvání na křižovatku roku 1989, pozorujete podobný posun také?

Nemám potřebu recenzovat výroky onoho pána.

Ptala se Zuzana Koulová, PL, 1.11.2019

Převzato z LadislavJakl.cz



7 tipů, jak zatočit se stresem
7 tipů, jak zatočit se stresem

Doba se neustále zrychluje. Často se za celý den nestíháme ani zastavit. Přitom stačí změnit pár návyků a objevit díky nim krásu pomalejšího tempa, relaxaci a prožitek přítomného okamžiku.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.