16.7.2020 | Svátek má Luboš


ROZHOVOR: Pan Hřib účelově přepisuje historii

1.6.2020

Pane poslanče, množí se zprávy, konkretizující dopady koronaviru na českou ekonomiku. Čeho se v příštích měsících nejvíce obáváte vy? Ztráty pracovních míst? Inflace? Slábnutí měny nebo zadlužení státu?

Především se obávám, že v lidech bude setrvávat strach, a ten strach v sobě nese všechny tyto negativní konotace. To může například znamenat, že podnikatelé nebudou ochotni investovat do rozjezdu nového byznysu nebo že spotřebitelé budou mít obavy vzít si hypotéku, nakupovat. Ten strach z toho, že bude hůř, znamená, že lidé budou méně utrácet, více šetřit, a to druhotně vyvolá nedostatečnou poptávku, další propouštění a všechny vámi zmíněné ekonomické problémy. Bojím se, že v lidech zůstane nejistota, že se koronavirus a s ním spojená omezující opatření mohou kdykoliv vrátit, a každá další chřipka vyvolá hysterické reakce.

Je to pro nás něco zcela nového, a abych odpověděl na váš dotaz i pozitivně, mám nejen obavy, ale také vidím naději. Naději, že tato unikátní situace, kterou nepamatují čtyři generace, nám přinese i něco dobrého.

Věřím a doufám, že půjde zejména o digitalizaci státní správy a omezení státní byrokracie. Vidím zde také určitou šanci na změnu našeho školského systému, kdy rodiče museli během karantény věnovat vzdělávání svých dětí více času, získali detailnější vhled do problému a budou tak mít větší apetit do výuky mluvit, což snad ve výsledku povede ke zvýšení nároků na školy a ke zkvalitnění výuky.

Dále snad naše západoevropská společnost přestane z nudy a blahobytu řešit hlouposti jako třeba neutrální pohlaví panenky Barbie či toalety pro třetí pohlaví, které já označuji termínem politická korektnost, a soustředí se na to opravdu podstatné.

S ekonomickou kondicí České republiky souvisí i otázka exekucí, které se jako předseda podvýboru pro ochranu spotřebitele dlouhodobě věnujete. V jaké fázi legislativního procesu se nachází očekávaná novela exekučního řádu?

Jedná se o vládní návrh. Novela je nyní v rámci druhého čtení řešena na podvýborech a bude se projednávat na ústavně-právním výboru. Pozměňovacích návrhů je tam celá řada a musím říct, že poslanci věnují novele velkou energii a pozornost.

Jaké jsou, podle vás, nevýznamnější změny, které by měla novela přinést, a proč by vůbec bylo dobré stávající úpravu měnit?

Podle mě se jedná hlavně o návrh na zastavování marných exekucí u jistin do výše 1500 Kč, se kterým přicházím spolu s kolegy napříč politickým spektrem. O co přesně jde? Exekuci bude možné zastavit, pokud budou splněna dvě základní kritéria – bagatelní výše původní jistiny do 1500 Kč, a to, že se za poslední tři roky nepodařilo z dlužníka dostat nic. Bude tak možné zastavit kolem tří set tisíc probíhajících exekucí. Zároveň věřitel dostane 30 % z jistiny formou slevy na dani. Dalším významným návrhem je určitě zřízení tzv. chráněného účtu, který pomůže dlužníkům ochránit své základní příjmy v momentě, kdy dochází k souběhu exekučních opatření, jako je exekuce na plat a zároveň zablokování účtu.

K tématu exekucí obecně, je třeba říct, že na počátku, tedy v roce 2001, se zde nastavil režim, který měl zlepšit vymahatelnost dluhů, ale který se potom zcela vymkl kontrole. Exekucí je v České republice kolem 4,5 milionu, to je vzhledem k počtu obyvatel extrémní číslo. Koronavirus a následná ekonomická krize může odstartovat novou vlnu exekucí a insolvencí, a o to víc je třeba rychle najít řešení na tuto starou bolest v podobě milionů exekucí, které si neseme z minulosti.

Jak se ke změně exekučního řádu staví samotní exekutoři, kterých se novela očividně citelně dotkne? Dostáváte od nich nějakou zpětnou vazbu?

Ano, zpětnou vazbu od nich dostávám, ale abych byl upřímný, pro mne jsou v této věci exekutoři až na třetím místě za slušnými věřiteli a odpovědnými dlužníky. Jejich boj o zrno mě v zásadě nezajímá. Máme zde 152 exekutorských úřadů a Exekutorskou komoru, která hájí jejich zájmy. Já jsem byl zvolen, abych hájil zájmy českých občanů, kteří žádnou komoru za zády nemají.

Budete schopen získat politickou podporu vašich pozměňovacích návrhů napříč Poslaneckou sněmovnou?

Určitě se o to pokusím. V otázce chráněného účtu, na které pracuji spolu s Kateřinou Valachovou, jsem nezaznamenal jedinou výtku nebo kritický hlas. V případě zastavování marných exekucí mám přislíbeny podpisy poslanců z dalších pěti klubů. Může to působit neskromně, ale podle mě je to jediný vyvážený návrh, který je nějakým způsobem vstřícný ke všem stranám – k věřitelům, k dlužníkům i k exekutorům. Výsledky hlasování nebudu předvídat, ale udělám pro úspěch maximum.

Pojďme se nyní přesunout ke kauze Koněv, respektive ricin. Jste pražským zastupitelem. Jaký je váš názor na celý případ? Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář se skrývá na tajném místě. Primátora Hřiba a starostu pražských Řeporyjí Pavla Novotného hlídá policie. Jsme jako stát skutečně ohroženi Ruskem?

Upřímně, já si to nemyslím. Spíš si kladu otázku, jak je možné, že k těmto aférám dochází 30 let po revoluci? Jak je možné, že k odstraňování nebo stavění pomníků nedocházelo těsně po 89. roce, tedy v době, kdy se měnil režim a bylo by to logické a selským rozumem i pochopitelné? Evidentně se tak nedělo. Nepřejmenovávala se tady náměstí s neutrálním názvem, s touhou provokovat cizí státy. Ptám se, proč se to děje dnes, kdy na našem území není jediný ruský voják? Naší revoluci se říká sametová, i rozdělení Československa proběhlo hladce, a každý nám to může jen závidět.

Teď se mi ale zdá, jako by se ve společnosti uměle vyvolávala agrese, která tu dříve v takové míře nebyla. Zejména mě rozzlobil primátor Hřib, se svým výsečovým výkladem osvobození Prahy bez pomoci Rudé armády. Primátor zcela opomíjí kontext tehdejší situace v Evropě (kapitulace Berlína, smrt Hitlera, blížící se armáda atd.). Nelze přece říct, že když byl první sovětský tank v Praze 9. května, Rusové tak neměli na osvobození Prahy svůj podíl. Na to člověk nemusí být žádný historik. Podle mě se ze strany pana Hřiba jedná o účelové přepisování historie, a to odmítám. U nás je to ve vztahu k výkladu historie ode zdi ke zdi. Před revolucí se učilo, že nás osvobodila JEN Rudá armáda, teď zase, že jsme se téměř osvobodili sami, Rudé armádě navzdory…

Cítíte se vy sám v naší zemi bezpečně jako občan, jako politik? Jak si, podle vás, stojí Praha ve srovnání s jinými evropskými městy, z hlediska bezpečnosti?

V Praze a v celé zemi se bezpečně cítím. Pokud jde o Prahu, jedná se snad o sedmou nejbezpečnější metropoli na světě (nebo v Evropě). Myslím, že i ten politický život, až na výjimky, je mírnější ve srovnání s jinými zeměmi, na západ i na východ od nás.

O to více mě mrzí ta narůstající agresivita, zatím zejména na sociálních sítích. Doufám jen, že se to nepřehoupne do fyzického násilí. Snažím se tu situaci svým vystupováním nějakým způsobem kultivovat a nepřilévat olej do ohně. Svět prostě není černo-bílý.

Je prospěšné, aby se pražští představitelé zabývali výkladem naší nedávné historie a aby tak ovlivňovali vztahy s jinými státy? Co Praha skutečně potřebuje? Váš názor na uzavření Smetanova nábřeží pro zahrádky přilehlých restaurací?

Jak už jsem řekl, 30 let po revoluci nevidím smysl v takovémto přepisování historie. Kromě mého dědečka a babičky všichni příbuzní zahynuli v koncentračním táboře, a kdyby nebylo Rudé armády, nikdy bych se nenarodil. Všimněte si i těch selektivně volených pojmů – na jedné straně Sovětský svaz, a na druhé nikoliv Německo, ale nacisté. Připadá mi, že celý konflikt je vyvolán uměle a v podstatě nejde ani o Koněva nebo o vlasovce, jinak si to neumím vysvětlit. Spíše to na mě působí tak, že v pozadí existují i jisté ekonomické zájmy související třeba s jadernou elektrárnou.

Praha má spoustu svých vlastních starostí, a na primátorovi opravdu není, aby tady vykonával nějakou svoji paralelní zahraniční politiku. Být primátorem, zabýval bych se hlavně dokončením městského okruhu a snažil bych se zahájit bytovou výstavbu, která se v Praze kvůli rozhádané koalici úplně zadrhla. Všichni před volbami slibovali centrální stavební úřad pro velké projekty a výstavbu družstevních bytů, ale za dobu vlády nynější koalice se neudělalo vůbec nic.

S uzavřením Smetanova nábřeží nesouhlasím od začátku. Je to takové to pirátské a Praha Sobě inženýrství, navíc v rozporu s přáním zastupitelstva a městské části Praha 1, na jejímž území se to odehrává. Vizuální stránka provedení je kapitola sama pro sebe.

Autorem rozhovoru je Albert Zykan, PL, 27.5.2020








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.