20.4.2024 | Svátek má Marcela


Diskuse k článku

ROZHOVOR: My, služebníci dějin nedostateční

Vážený pane Frýborte, oba nás pojí zájem o historii, proto mi dovolte vznést několik otázek na toto téma. Pokud se zastavíme hned u samotného pojmu historie. Co pro Vás znamená? Podíváme-li se na dějiny lidstva z nadhledu, v čem spočívá význam toho se jimi zabývat?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
L. Krivanek 27.6.2013 18:45

Smekám klobouk

Díky za vynikající rozhovor, kterým Pes asi nastavil pro některé komentátory laťku trochu výše. Ztotožňuji se plně s názory pana Řehulky. Tvorbu pana Frýborta sleduji již řadu let, a poslední tři roky i tvorbu jedinečného mladého autora Tomáše Zářeckého (jehož články jsem hltal na http://czechfolks.com/plus/category/autori/tomas-zarecky/ ). Je to opravdu lahoda číst

tuto sehranou dvojici mistrů slova a ducha. Doufám, že v tom Pes bude pokračovat, i když by si tento materiál asi zasloužil být publikován třeba v Polygonu, či jiných médiích se čtenářskou

obcí mentálně odpovídající úrovni těchto autorů.

 

P. Vaňura 26.6.2013 22:42

No, z dějin je možné odvodit plno PRAVIDEL, jak

to např. udělal Machiavelli. V tureckém seriálu Velkolepé století, říká jeden z francouzských velvyslanců, odcházejících od Velkovezíra Ibrahima "Jsem si jist, že velkovezírem dlouho nezůstane. Zastiňuje samotného sultána a vládce nemá rád stín." Jistě, autoři seriálu věděli, ze Ibrahím byl skutečně v dané době popraven, ale toto má v diktaturách či despociích obecnou platnost. Pamatuji doby, kdy v Číně platilo heslo "Ať žije velká, silná a správná komunistická strana Číny s předsedou Maou v čele a místopředsedou Lin jako jeho nástupcem."

Už tehdy se mi zdálo, že pokud Mao "včas" nezemře (jakkoliv), aby se Lin Piao dostal k moci, dopadne to s Linem špatně. To se skutečně v horizontu cca 2 let stalo.

O tom, co se stane se státy, které přijímají mraky neasimilovaných primitivů nám ukazují události, staré možná 5 tisíciletí, doba, pro kterou lze historii v některých částech světa jakž takž popsat.

S. Rehulka 26.6.2013 14:16

Když čtu články a knihy.....

.....pana Frýborta, jenom tajím dech, jak je to krásné.

Člověk nemusí se vším jeho názorem souhlasit, ale mezi zdejšími přispěvateli je těžko nalézt někoho, na jeho literární, i politické úrovni.

Sem tam se tu objeví různí mrcouchové, kterým svým moudrem prohrábne svědomí, anebo stoupne na kuří oko, ale ti jsou nicotní a pomíjiví (pomíjivé).

Až dnes, jsem viděl příspěvek mladého Tomáše Z., který je na úrovni a myslím, že i pan Frýbort s ním bude v budoucnu diskutovat, což nám všem dá potěšení !

I. Klindera 26.6.2013 10:44

Smysl historie

Jediný smysl historie může být ve snaze se z ní poučit pro další směrování současných dějů, současné politiky. Ale jak na to, podle jaké metodiky?

Zvlášní ale je, že tento závěr neříká pan Frýbort, ale jen pan Zvěřina ve své první otázce. Pan Frýbort pouze v dalším naznačuje, že takové poučení je velmi obtížné, ne-li nemožné. Protože které z možných budoucích nebezpečí si vybereme jako stěžejní, kterému se musíme vyhnout stůj co stůj? Vyhnout se VŠEM hrozbám totiž nejde.Téměř s jistotou je pak kdokoli za blbce, protože když se mu podaří zvolenému nebezpečí vyhnout, stanou se jiná ohrožení mnohem nebezpečnějšími a veřejnost se ptá, proč se politici nevyhýbali právě těmto hrozbám a místo toho se starali o "takové prkotiny", jako o panem Frýbortem zmiňované Benešovy Habsburky či Německo. Vemte jen současnost a neustálé až hysterické varování, že hrozí návrat bolševiků k moci. Podle mě nehrozí, přes všechnu bídu současné demokracie - bolševismus je totiž vypotřebovaný, stejně jako habsburská monarchie, jejíhož návratu se ostatně mezi válkami obávali i sami Rakušané (vydusili Habsburky důkladně včetně zabavení majetku a dodnes platí, že se na rakouském území nesmí trvale usadit žádný Habsburg, pokud se výslovně nezřekne nároku na trůn).

Kritická revize českých dějin, po níž se dnes módně volá: podle mě - proč ne, ale nevidět revizi v tom, že vylejeme vaničku i s dítětem. Způsob, který NAZNAČUJE pan Frýbort, mě zavání trochu bolševickým přístupem "všechno naruby", což je něco tragicky škodlivého. Husitství bylo podle mě skutečně ušlechtilým vzedmutím ideálů v boji za nápravu společnosti  (stejně jako o sto let později náboženské války protestantů v Německu),  ovšem je třeba k tomu dodávat, že tento způsob boje sebou nese nechtěné, ale právě tak nevyhnutelné důsledky v podobě ničení, zabíjení a zlo všeho druhu, takže výsledkem může být v určitém období i pravý opak zamýšleného.

I. Klindera 26.6.2013 11:09

Re: Smysl historie 2

Pan Frýbort pobýval v Německu, jak říká,  a tam si podle mě nemohl všimnout toho, že by Němci "kriticky přehodnotili" své dějiny v tom smyslu, že náboženské války a tudíž i celé protestantství byly zbytečným fanfaronstvím a kdyby jich nebylo, mnoho utrpení by si ušetřili. Naopak: je vidět, že když se zhojily rány z těchto válek, byly to hlavně protestantské státy, které vyzvedly Západ do role "motoru světa" a k průmyslové revoluci.

Je dobré v tomto vidět smysl dějin, nebo je to zavádějící? Co to je, patřit k Západu? To jsme přece vždycky chtěli, ale jestli Západ považoval nás za svou součást? Letmý přehled naznačuje, že leda v dobách hlubokého míru. Ale v případě jakéhokoli nebezpečí z východu považoval celou střední Evropu za nárazníkové pásmo, které lze snadno obětovat a moc se neznepokojovat (příklady: turecký vpád do Evropy, druhá světováválka, studená válka). Domnívá se snad někdo, že naše chování v podobě nějakých deklarací či "ještě většího přimykání k západu" by na tom něco změnilo? Obávám se, že nikoli.

Beneše nepřeceňuji, ale jeho válečný příklon k Moskvě byl jen reakcí na jasnou zradu Západu v roce 1938. Překlon na východ byl stejně ošidný jako předchozí víra v Západ, ale jaké historické poučení z toho plyne? Nápady některých, že jsme neměli rozbíjet Rakousko, jsou blbost: to se zničilo samo.My Češi jsme na jeho rozbití neměli síly nikdy. Málo se ví, že sami Rakušané zrušili monarchii dva dny předtím, než jsme vyhlásili samostatnost. Možná, že smysl dějin střed. Evropy směřuje k vytvoření EU, ale asi trochu jiné, než ta dnešní.

J. Kanioková 26.6.2013 17:59

Naprostý souhlas...

Napsal Dr. Karel Loevenstein, český právník, národohospodář a průmyslník  -

"... nová národni demokracie - šlechta ducha a práce - sociální pionýři a úspěšní podnikatelé - vesměs protestanti.             

Měli vždy lepší hospodářské možnosti, poněvadž byli méně omezeni katolickým traumatem proti bohatství. Protestanti v bohatství viděli ne kletbu, ale boží požehnání. Kapitalismus ne náhodou vyrostl právě v protestantských krajinách."  Napsal Dr. Karel Loevenstein            

Protestanti v bohatství viděli ne kletbu, ale boží požehnání. Kapitalismus ne náhodou vyrostl právě v protestantských krajinách." 

K. Kužel 26.6.2013 9:39

Rozhovor moudře ukazuje ošidnost výkladu dějin

a pan Frýbort sám podává, jistě nechtěně, důkaz:

"Kdykoli jsme se bez výjimek a extrabuřtíků přihlásili k Západu, rostli jsme; kdykoli jsme nakrucovali nožku k slovanským tanečkům, bylo zaděláno na malér. Pozoruji, jak zase už čeští představitelé začínají kroutit nožkou, a je mi z toho trochu úzko.".

Jenže: ten Západ, slibující požehnání, se začíná poněkud orientalizovat. Jeho ideálem se stává OSVÍCENÁ DIKTATURA, cudně přikrytá rouškou demokracie. K té se verbálně silně hlásí, v jejím jménu humanitárně bombarduje, ale ve skutečnosti ji považuje za brzdu pokroku.

Naopak Rusko, kterému byla naočkována ideologie vlastnímu národu cizí, která ho stála obrovské množství krve, se klopotně vrací k tradicím. Je to cesta jistě složitá a výsledek je těžko předvídatelný, ale zdaleka nemusí být tak chmurný, jak si ho mnozí, včetně pana Frýborta, představují.

J. Kanioková 26.6.2013 18:05

Ano..

A děsně mě štvou ty paranoické kecy o příklonu k Rusku. Nebo - buď západ, nebo Moskva..  Jsou to fakt fanatické výkřiky lidí, kteří by si měli všímat, jak každičkou chvíli kdosi ze zpadu škemrá v Moskvě.

Všichni potřebují obchodní vztahy, odbyt.. Všichni ! Jenom naši paranoici budou bouřit, že my nesmíme, páč .... bůhvíco.. A západ je to pravé ořechové... jo, bejvávalo... !

P. Lenc 26.6.2013 9:15

Vážený autore,

nevím sice, co jste chtěl tímto dlouhým článkem říci, ale abych vás trošku parafrázoval, tak "vrtíte ručkou" naprosto jasně směrem K Evropskému superstátu.Mám takový dojem, že jste tak vysoce vzdělaný, že se jste stal tzv. alternativním inteligentem.

J. Kanioková 26.6.2013 18:07

Mám podobný dojem...

P. Sulc 26.6.2013 1:14

Clanek je v podstate tlachani uceneho zvanila

Smysl dejin ? Jaky smysl, proste dej se odehrava, narody ziji, pracuji a nepremysli odkud jdou a kam. Jestli predpokladam smysl, tedy jakesi dlouhodobe deni  smerujici k urcitemu cili, pak bych nutne musel take predpokladat jakehosi ridice, masinfiru, v tomto pripade Boha.A to se mi nezda.Hledat ''''smysl dejin''''je v podstate "intelektualske" zvaneni ,ala proc je morska voda slana. No, je v ni prece sul, ne? Aha, a proc.? Asi ji tam buh dal, zatrasl nebeskym pytlem, a sup , more je slane.

K. Kužel 26.6.2013 9:23

Re: Clanek je v podstate tlachani uceneho zvanila

Ale, pane Šulci, mně se nezdá, že by se ten článek snažil o hodnocení dějin z nějakého vyššího cíle. Souhlasím s vámi, že dějiny se prostě dějí a hodnotit je by znamenalo vědět, k čemu mají správně směřovat. Tak domýšlivý pan Frýbort jistě není, to je výsada revolucionářských krasoduchů, kteří mají vše nalinkováno směrem k ideálnu.

Pak tu je také víra, že svět má směřovat k naplnění vůle boží, jenže ouha, tu nikdo nezná, ale mnozí vykládají - zpravidla zcela různě. Což je také k ničemu.

P. Sulc 26.6.2013 18:32

Re: Clanek je v podstate tlachani uceneho zvanila

Vsiml jste si toho, co se blbe ptam, urcite ano, jak spousta lidi, vetsina, ma za to, ze lidstvo smeruje stale, byt ne primo, k necemu ''lepsimu'' ? Ze vzdalena budoucnost bude v podstate prochazka ruzovym sadem? Ze svet bude spravedlivejsi a ze potomky ceka vice radosti nez starosti ? Tomu veri vetsina lidi, nejakych chorobnych optimistu. Nejak jim unika ze technicky pokrok neni pokrok spolecensky, ze jestli se zmenil telefon v kapse ci computer na stole, rozhodne se nezmenila spolecnost a jestli ano, tak k horsimu, prave pro ty technicke vymozenosti..Za druhe svet. valky na dopravu 4 vojaku stacil plechovy jeep. Dnes to nejde, dnes je treba 12 tunove, silne pancerovane vozidlo, kde elektronika stoji vice nez cely ten kram.Za "krvavych " Habsburku jste smel nadavat na cokoli, jen ne ,na panovnicky dum. Kdyz budete dnes nadavat na cikany ci v USA na cernochy, se zlou se potazete. A tehda multimilionari, Skodove, Kolbenove , vznikali vlastnim usilim, praci, drinou. Dnes? Takze ano, dejiny nas vedou do ruzove zahrady, ale ty ruze maji neskutecne velike trni.

K. Kužel 26.6.2013 20:15

Re: Clanek je v podstate tlachani uceneho zvanila

Je to už tak, lidé si vytvářejí stále mocnější nástroje, které jim dávají větší a větší moc. To s sebou nese řadu problémů/paradoxů:

a. každý takový nástroj může být dobrým služebníkem, ale také může způsobit těžké škody při nesprávném použití nebo dokonce záměrném zneužití

b. mohutný nástroj dává tomu, kdo ho umí použít, velký náskok, což prohlubuje sociální rozdíly a plodí napětí ve společnosti

c. mnohé drahé nástroje zmohou jen o málo více než obdobné nástroje primitivní

d. určitě ještě řadu dalších. Celek vzbuzuje obavy, že jednou ty nástroje přerostou lidem přes hlavu. Nevím, technik ve mně by si rád zachoval optimismus, ale křížky na hřbetě před vysokým očekáváním varují. V každém případě vás přes Velkou Louži pozdravuji.

P. Vaňura 26.6.2013 22:46

Ve druhé světové válce padlo půl milionu Američanů,

byla období, kdy umíralo tisíc amerických vojáků DENNĚ. To dnes jaksi nejsou schopni akceptovat.

P. Sulc 27.6.2013 4:17

Re: Ve druhé světové válce padlo půl milionu Američanů,

Pravda, to ne, a to je nas uz pres 330 milionu. I v tom Vietnamu to byla vetsi jatka.. Problem je, ze se ted nikde nebojuje po staru, armada proti armade, ale armada proti nocnim kosilim ci pizamum Divne casy, ze ?   Nebo holcicka nese z pole brambory v kosiku, najednou vynda granat a bum bac, par mrtvych.