3.8.2021 | Svátek má Miluše


ROZHOVOR: Kdo je vychoval?!

4.3.2021

Vloni na jaře jsme první covidovou vlnu zvládli skvěle a byli vzorem pro ostatní. Kdo se o to zasloužil?

Vláda udělala to, co musela, co dělali druzí, nedá se říci, že by něco nějak moc vymýšlela. Je nutné říci, že opatření byla razantní. Lidé nařízení respektovali, neměli ještě vytvořené vlastní vzorce chování, protože s takovou situací se nesetkali, měli přirozený strach z onemocnění, řešili svoje chování podle předpisů, protože nevěděli, jak jinak by se měli chovat. Vyrojila se přirozená lidská solidarita. To mělo svůj výsledek, který byl úspěšný ve srovnání s jinými státy, kde jsme se někdy setkali s různými neúspěšnými experimenty, třeba v Británii nebo New Yorku. Prostě jsme střelili správnou metodu. Bohužel to mělo následky v ekonomice a spustila se kritika z opozice i od občanů, že opatření nemusela být tak ekonomicky náročná.

„Vládu v té době nikdo nepochválil. Byli slyšet jen kritici, štváči a šiřitelé konspiračních teorií,“ píšete ve svém posledním textu s názvem Kdo je vinen nekončící pandemií? I to je jeden z důvodů, proč jsme se v pozdější fázi covidového roku hodně pohoršili?

Nemyslím si, že by vládu musel někdo nějak výrazně chválit, ale pravdivě uznat, že kromě občanů má také zásluhu na zvolení správné metody překonání krize. Opozice a s ní spřízněné sdělovací prostředky, kterých je většina a jsou ty nejdůležitější, spustily kampaň způsobem, který měly už vyzkoušený z dřívějších kampaní proti Babišovi a Zemanovi. Také se při předcházejících kampaních ustálil jakýsi slovník, metody a klišé.

Místo věcné kritiky se opět ozývaly mantry, jako že Babiš je estébák a Zeman ruský agent. Iracionalita předcházejících kampaní pronikla do nové, ve které bylo cílem dokázat, že vládní činitelé jsou škůdci, tentokrát z důvodů nezvládnuté pandemie. Toto štvaní má samozřejmě svoje příznivce přesvědčené už v předchozích kampaních, takže k sérii zločinů v jejich očích přibyl další. Proto náběh nové vlny viru se odehrával v klimatu rozeštvání.

Jakou roli v tomto hrála opozice? Loni koncem jara začala volat po rozvolňování, když se na podzim rozjela další a horší covidová vlna, tak ti samí lidé vládu kritizovali, že přišla s restrikcemi pozdě, a nyní, kdy se kvůli infekčnější britské mutaci opět epidemiologická situace hodně zhoršuje, opoziční poslanci neschválili nouzový stav a volali po otevření škol k 1. březnu...

Na pozdním nástupu opatření v podzimní vlně má vinu právě ono paradigma rozeštvání, tedy přesvědčení lidí, že opatření zjara byla špatná, ekonomika zbytečně utrpěla a další názory vzniklé na základě různých fake news na internetu, z nichž mnohé se zdály být pravdivé. To šířila samozřejmě celou dobu opozice také. Zaznívalo: „Covid je obyčejná chřipka“. Nebyla to tedy opozice, která by upozorňovala na nutnost nastavit opět přísná opatření.

Vláda udělala chybu, že se tomuto paradigmatu přizpůsobila a opatření nezavedla. K tomu přispěl nepochybně způsob populistického vládnutí typický pro Babišovu vládu. Babiš se nepostaví většinovému názoru ve společnosti, to je jeho chyba, protože smyslem jeho vládnutí je blahobyt a čistě materiální prospěch. Je to způsob chování z podnikatelské sféry – náš zákazník, náš pán. Nic jiného neumí, a proto v kritické situaci se bojí opatření, která by lidé vnímali negativně.

Hraje roli v tom, že jsme nyní ohledně covidové nákazy postrachem pro ostatní, i fakt, že porušování přísných restriktivních opatření – které za této situace jsou nezbytné – se u nás trestá jen velmi vlažně a laxně, na rozdíl třeba od Německa, ale nejen od něj?

Dodržování opatření může být na základě strachu nebo přesvědčení. Strach z onemocnění jaksi ustoupil, když se zjistilo, že v první vlně vlastně bylo nakaženo jen málo lidí. Zavedení trestů by samozřejmě situaci zlepšilo, je otázka, jestli je to produktivní.

Já vidím velmi mnoho lidí, kteří nedodržují opatření jen z lajdáctví, ale přímo z ideově podložené neposlušnosti. Nechápou základní pravidla společenské morálky. To není otázka dneška, toto smýšlení tu už bylo před pandemií. Vyplývá to z modernistických teorií, které vychovávají lidi k asertivitě a individualismu, aniž současně upevňují kolektivní ctnosti, jako jsou sounáležitost, věrnost, úcta, jednota. Rodina a národ nejsou považovány za hodnoty a kolektivní ctnosti není k čemu vztahovat, ctnosti jaksi plují nezakotveny a stávají se nástrojem zcela jiných cílů. Nikdo neřekne, co by jistě dříve zaznělo: „Národ se musí uzdravit, musíme k tomu všichni nasměrovat úsilí a určité sebeobětování.“

Je dnes obtížné vpravit lidi do ideálů, na které vždy slyšeli jen odsudky. Sounáležitost uvnitř národního kolektivu už dávno je na ústupu a najednou má někdo národní sounáležitost projevovat. Otevírám ústa úžasem nad mnohými názory: některým lidem je jedno, jestli někoho nakazí, prý je to jeho problém, nikdo nemá právo omezovat svobodu apod. Kdo je vychoval? Něco takového by mělo veřejné mínění odsoudit, ale k tomu potřebuje argumenty, které jsou považovány za nacionalistické, proto to nikdo neudělá.

Co by případné rozvolňování – ke kterému snad v nejbližších dnech nedojde – způsobilo?

Rozvolňování znamená větší frekvenci styků, a tím možnosti nakažení. Jak to skutečně působí, je vždy dost nepředvídatelné, protože představa, jak to probíhá u všech těch kontaktů, je dosti nejasná. Někdo se může domnívat, že malé obchody s běžným zbožím nejsou tak frekventované, aby to mělo výrazný dopad, může se ovšem mýlit a dokázat se to nedá. Nejsou objektivní kritéria, zvláště když se lidé různě chovají a vnášejí do toho subjektivní rozhodování. Požadavky na rozvolňování jsou spíše na základě tlaku podnikatelů.

Koronavirová pandemie oslabuje preference současné vlády, což se možná projeví v říjnových sněmovních volbách a současná opozice vytvoří příští vládu. Co to způsobí, co se případně změní?

Opozice vytvoří příští vládu, protože s vítězem voleb Babišem nikdo koalici neudělá. Babiš si odpočine v opozici. Je otázka, jestli to umí a jestli bude vůbec tuto roli hrát. Nová vláda ovšem vytvoří koalici roztříštěných ideálů a nestabilita bude ještě horší. Nedovedu si představit funkční koalici. Pokud by měla koalice vzniknout, musejí tam být Piráti zároveň s ODS. Leda že by ODS pokračovala ve svém trendu postupného opouštění zakladatelských idejí pragmatismu, obchodu a podnikání a převzala od Pirátů multikulturalismus a klanění se migrantům, tedy ideologické zájmy upřednostnit před materiálními zájmy, jak už to hlásá Vystrčil.

Potom bychom očekávali nejspíše přijetí migrantů, volební hranici od 16 let, přijetí všech zavazujících dokumentů a zánik české samostatnosti. Současná ODS nenaznačuje, že by tomuto trendu stála v cestě. Bude tedy záležet na zodpovědnosti ODS, jestli se tomu postaví a udělá koalici s Babišem. To ovšem předem nevíme, protože volební propagace bude asi probíhat podle zavedených scénářů – Babiš je zločinec.

Jak vy osobně vnímáte covidovou hrozbu? Patříte věkově také mezi takzvanou rizikovou skupinu...

Svými účinky je hrozba obdobná jiným chřipkám. Dokonce vynechává děti a mladí mají vesměs mírný průběh. Nebezpečí je ovšem v její obrovské nakažlivosti. To je dáno tím, že na tento typ viru nemáme vytvořeny ani příbuzné protilátky. Hrozba spočívá v nakažení velkého množství lidí najednou. Potom nemocnice nezvládnou příval nemocných a je nebezpečí zbytečných úmrtí. Také samozřejmě při velkém počtu nemocných mohou být ohroženy základní funkce společnosti, jako jsou doprava, energetika, a tím riziko obrovských ztrát. Zarazit tento nepříznivý stav je možné jen omezením styků. A to je ten problém, který se stále řeší.

Jak to vidíte s očkováním? Necháte se sám naočkovat? Proč je nedostatek vakcín?

Já jsem se naočkovat nechal, protože se vzhledem k věku cítím ohrožen. Kdyby mi bylo 50 let, váhal bych, zda není lepší to prodělat, protože vakcína může mít dlouhodobé vedlejší účinky, o kterých se ještě neví, a na mladých lidech záleží, aby byli zdraví do budoucnosti.

Nedostatek vakcín je kvůli výrobě, je jasné, že tolik vakcín není snadné vyrobit. Myslím si také, že výrobci dostali od EU peníze na rozběh výroby, ale zároveň se zavázali na nízkou cenu. Raději tedy prodávají do Izraele a jinde, kde dostanou víc. My samozřejmě můžeme kupovat vakcíny i jinde, ale opět je to o penězích. Také hraje roli zavázanost, to je metoda, jak si zajistit zakázky tím, že přislíbím zákazníkovi nějaké výhodné parametry, které potom nedodržím, ale už nelze nic dělat, zakázka je rozdělaná, vypovězení smlouvy nemožné a zákazník nemá jinou možnost než přijmout nové podmínky (velmi časté u stavebních firem). Zdá se, že farmaceutické firmy se chovají podobně.

Ptal se Oldřich Szaban, PL, 28.2.2021



Grafton Recruitment Praha
VÝVOJOVÝ KONSTRUKTÉR PŘÍPRAVKŮ

Grafton Recruitment Praha
Olomoucký kraj
nabízený plat: 40 000 - 50 000 Kč






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.