Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Velmi dobře napsaný a vystihující příspěvek. Plně podepisuji!! Jsem už starší ročník, když jsme čekali prvního potomka , tak jsme ještě nevěděli, jestli ho nebudeme vychovávat na ubytovně, v osmdesátých letech minulého století nešlo si pronajmout byt jako dnes, natož koupit. Koupit šel jedině rodinný dům a to bylo drahé. Byt musel být přidělen městem , či zaměstnavatelem, většinou to chvíli trvalo, či jste si mohl za pár let a na úkor víkendů postavit družstevní byt, měl li jste štěstí. Dopadlo to dobře, u nás, pár měsíců jsme bydleli v bytě s tetou, byť to nebylo také jednoduché a následně jsme rekonstruovali část domu po zemřelém příbuzném. Převážně vlastními silami. Následně jsme mnoho let veškerý svůj čas věnovali převážně péči o děti, jak hmotné tak i výchovně intelektuální. Své cestovatelské a jiné zájmy jsme více mohli rozvinout po jejich osamostatnění. Dnes jak slyším, tak mladí potřebují hodně zábav hned, i jsou k tomu nabízeny příslušné možnosti a k tomu se moc plození dětí nehodí. Někde ve vývoji došlo k chybě.

Vaše zkušenost dobře ukazuje, že špatné bydlení nebo nižší životní úroveň samy o sobě počet dětí neurčují. Z toho ale ještě vůbec neplyne, že dnešní mladí mají méně dětí proto, že „potřebují hodně zábav“.

To je právě ono univerzální pseudovysvětlení: lidé dnes dělají méně X, protože X údajně méně chtějí a dávají přednost něčemu jinému. Jenže to není zjištěná příčina, ale domněnka vložená do pozorovaného výsledku.

Nevíme totiž, zda dnešní lidé děti skutečně méně chtějí. Víme pouze, že jich mají méně. Mezi těmito dvěma výroky je značný rozdíl.

Věta „někde ve vývoji došlo k chybě“ může být pocitově přesvědčivá, ale vysvětlení začíná teprve ve chvíli, kdy dokážeme říci, co se změnilo, jakým mechanismem to působí a proč z toho vzniká právě nižší porodnost. „Mladí chtějí více zábavy“ tuto práci zatím nedělá.

Opakovaně jsem Vaše články kritizoval, pane autore, ale zde hluboce souhlasím.

A myslím, že se shodneme, že na "návrat k hodnotám" to v našich krajích moc nevypadá. Ledaže by přišel opravdový průšvih, což taky není nějaká skvělá varianta.

Jednou na Neviditelném psu rozumný názor. Kdo brání naší "věrchušce", aby adorovala mateřství jako v minulosti?

Nemůžu souhlasit. Porodnost klesá v zemích, kde je dostupná antikoncepce, kde je možný sex bez reprodukce. Samotné plánované rodičovství k reprodukci nestačí.

Církev to věděla naprosto jasně a (tehdy primitivní) antikoncepci zakazovala. A bylo to v době, kdy k reprodukci nestačilo 2,1 dítěte na matku, ale kvůli dětské úmrtnosti tak 5-6.

Státy s antikoncepcí vymírají bez ohledu na ekonomickou situaci a na priority (ty snad fungují v Izraeli).

Jestli bych si dovolil takovou poznámku, pokud hovoříme o skutečně zodpovědném "plánovaném rodičovství - a abstrahujeme ho, od antikoncepce /lze řešit i jinak/, tak potom by se dalo říct, že socialismus na tom byl s "tehdy předpokládaným" stabilním vývojem poměrně líp, než dnešní dynamické změny.

Třeba proto, že jak se pamatuji, jistý díl Básníků, tak onen "oficiální snoubenec (tuším Píštalky?) měl jejich budoucí společný rodinný život - včetně těch děti naplánovaný v grafu na dekádu dopředu:))))

Přímým důsledkem výchovy dětí podle hesla všechno pro děti, inkluze, wellbeingu.. je generace do sebe zahleděných sobců, pro které jsou dětí překážkou a zbytnou položkou, bez které se jim žije pohodlněji. O to více jsou ale kritičtí k generaci svých rodičů. Viz odebrání volebního práva seniorům. Náprava tohoto stavu je obtiížná. Nebude ji totiž mít kdo uskutečnit. Hasana a Mohameda to totiž nebude ani trochu pálit.

Já bych to ještě zjednodušil. Děti se nerodí, protože je potenciální rodiče vlastně nepotřebují. A nepotřebují je, protože to berou tak, že je povinností státu (a nikoliv rodiny) se o ně ve stáří postarat. Pokud by potenciální rodiče věděli, že bez dětí (rodiny) pravděpodobně zmrznou nebo umřou hladem někde pod mostem, věřím, že by to porodnosti výrazně pomohlo.

No být to pravda, tak teď pod Babišem, který stát plundruje tak, že musí být každému jasné, že v stáří většina populace zmrzne či umře hlady někde pod mostem, tak se teď šoustí až střechy nadskakují. A všemožná antikoncepce do popelnic lítá.

"nejcennějším, co může člověk mít jsou jeho děti a žena" pro muslima ale je jedna z povolených tří.... a dítěti dá klidně na záda batůžek s trhavinou... to není zrovna dobrá cesta. Autor má pravdu, že to je změna priorit. Kdysi bylo mnohem, mnohem hůř a děti byly. J.L. end

Mnohdy proto, že bylo hůř, člověku nikdo nic zadarmo nedal, a jediný, od koho se dala čekat nějaká ta pomoc, byly ty děti.

Ještě bych dodala toto: holky děti většinově pořád chtějí. Jenže díky kecům o plánovaném rodičovství holky tedy plánují a plánují tak dlouho, až jejich partnery opustí ta prvotní chemická zamilovanost. A ti jak vystřízliví, už nechtějí závazky. Vidím to všude v okolí. Když se holce podaří někoho klofnout a hned otěhotnět, ostatní holky jí oslavují jako bohyni. Přesto, že pravděpodobně zůstane sama a když ne, tak ten její stejně druhé dítě chtít nebude.

Tohle je podle mě zase příklad vysvětlení, které stojí hlavně na dojmu z vlastního okolí. Z toho, že některé ženy děti chtějí a někteří muži po odeznění zamilovanosti závazek odmítnou, ještě neplyne, že právě to je hlavní příčinou nízké porodnosti.

Podstatnější je struktura vztahů. Dítě obvykle nevznikne proto, že ho chce žena nebo muž jednotlivě, ale proto, že vznikne dostatečně stabilní pár, v němž se oba na rodičovství shodnou. Pokud dnes větší část lidí takový vztah během reprodukčního věku vůbec nevytvoří, porodnost může klesat i tehdy, když se jejich individuální přání mít děti téměř nezměnilo.

Německá data jsou v tomto směru zajímavá: hlavní historický pokles neprobíhal tím, že by matky měly dramaticky méně dětí, ale tím, že vzrostl podíl žen, které se matkami nestaly vůbec. To spíš ukazuje na problém před prvním dítětem — tedy ve vzniku a stabilizaci partnerského vztahu — než na jednoduchý příběh o tom, že ženy příliš dlouho plánují a muži mezitím „vystřízliví“.

Když ženy nerodí děti tak jsou vlastně k ničemu, takže manželství - umřelo už dávno, ale některé vlády se v poslední době zaměřily i na vztahy typu "žití na hromádce"

V Británii se například vážně uvažuje o tom, že majetek parterů žijích na hromádce by se při rozchodu tohoto páru dělil na dvě polovniny. To způsobilo paniku mezi mládeží, co ráda žije bez závazků a zdá se, že to je další krok k totální izolaci každého jedince, který se bude bát oslovit jiného jedince, aby místo třetího rande nepřišli úředníci zabavovat prachy.

V USA je zase hnutí MGTOW " Men are going their own way" neboli "muži si jdou svou vlastní cestou" - mohutně poplivané feministkami jako "Incelové" neboli "involuntary celibate" alias "nedobrovolný celibát". Vývoj však ukazuje, že tlak feminismu, zlatokopek, a soudního systému je takový, že není otázka jestli vyhýbání se ženám je dobrovolné, či nikoliv, ale jestli vůbec existuje pro muže nějaká jiná méně riziková cesta jak vycházet s druhým pohlavím. Tlak feminismu je takový, že pravidelně propukají skandály typu "nepřijímejte nám na pracoviště ženu, my se bojíme s ní mluvit....."

V jižní Korei se rodí 0,75 dítětě na ženu, takže nejenom že bude generace jedináčků, ale vznikne i generace jejich tet - starých panen....

A tak dále a tak podobně....

Zásadní konstatování chybí - za propad porodnosti může ideologie neomarx-progresivismu s jeho přetvářením demokratické společnosti na ideologických papaláších plně závislé a strachy bečící ovčí stádo. S kterým se tak snadno manipuluje a tak se i výnosně dojí a stříhá.

A pro tuto ideologii a její papaláše funkční je heterosexuální rodina tím největším nebezpečím, protože jedinci poskytuje podpůrně pomocné a ochranné, ke všemu o genetiku opřené pevné vazby, které ho závislosti na "péči" neomarx-progres státu zbavují.

Proto už meziváleční socialističtí intelektuálové - viz třeba Thoien proti rodině zuřivě brojili, když ji za otrockou past pro ženu označovali. No a jejich neomarxističtí, dnes progresivističtí nástupci (proto neomarx-progresivismus) v tom všemi silami pokračují.

A vzhledem k tomu, že až na pár výjimek už západní společnost ovládli, tak to své ovoce nese. Z heterosexuální rodiny, ke všemu s dětmi udělali pro jedince, muže i ženu svazující instituci, bránící jedinci v jeho karierním a užívacím "rozletu".

A to i s pomocí falešného lidskoprávního dobrotrusu s prý bojem proti majoritou (bílou mužskou) prý ponižovaným a zneužívaným všemožným menšinám, většinové ženy v to počítaje. Odtud i onem gender a LGBT+, spolu s multikulti a eko-klima mocichtivým ohlupováním dobrem a rovností pro všechny, které tvoří propracovanou strukturu neomarx-progresivistického páchání dobra. Tedy čím dál víc totalitního socialismu.

Což už vstoupilo i do práva s množstvím § prý chránících ženu, které však z kontaktu se ženou dělají pro muže vysoce rizikovou aktivitu. Schopnou s pomocí gender fanatických právniček a soudkyň, muže za jen pohled do provokativně vyšpuleného výstřihu celoživotně zničit.

Viz příběh Feri (čímž ho lidsky nehájím) po kterém k prudkému poklesu porodnosti došlo. Na kterého to ze značné míry gender fanatické právničky a jim nakloněná soudkyně za ideologického nátlaku upekli.

Ostatně jedna z nich už v čele Sněmovny sedí.